Hydrogeologický posudek a jeho náležitosti z pohledu nového NV 57/2016 Sb. RNDr. Svatopluk Šeda Praha, 26. dubna 2016

Nové NV č. 57/2016 Sb. nahrazuje NV č. 416/2010 Sb. a kromě „slovních“ úprav mění i emisní limity pro vypouštění OV do vod podzemních, zpřesňuje podmínky odběru vzorků OV a zavádí jednu novinku:

Rozšiřuje požadavek na posouzení osoby s odbornou způsobilostí dle § 38, odstavec 7 zákona č. 254/2001 Sb. o posouzení hrozící kontaminace podzemních vod mikrobiologickými látkami

Přestože NV č. 416/2010 Sb. bylo doprovázeno metodickým pokynem odboru ochrany vod MŽP a obsah vyjádření osoby s odbornou způsobilostí specifikuje § 3c vyhlášky č. 432/2001 Sb., v žádném z těchto dokumentů se o tomto požadavku cíleně nemluví.

Co si tedy lze pod pojmem „hrozba kontaminace podzemní vody mikrobiologickým znečištěním“, na základě kterého vodoprávní úřad v případě deklarované hrozby stanoví povinnost sledovat ve vypouštěné OV hodnoty znečištění mikrobiologických ukazatelů podle tabulky 1C přílohy č. 1 NV č. 57/2016 Sb. představit?

Jímací území Císařská studánka

Domnívám se, že v praxi bude třeba tento požadavek aplikovat přednostně na případy, kdy hrozí riziko, že prosakujíci odpadní voda ve směsi s proudem „čisté“ podzemní vody se dostane do míst nějakého využití vody pro lidskou spotřebu. Asi nejblíže k řešení bude stavení tzv. n-denního zdržení podzemní vody v horninovém prostředí před místem jejího využití.

Jímací území Císařská studánka

Při hodnocení pohybu vody pod povrchem terénu musíme předně rozlišovat koeficient vsaku (platí pro nesaturovanou zónu) a koeficient propustnosti (platí pro saturovanou zónu) a potom pro saturovanou zónu stanovit dobu rychlost pohybu podzemní vody zvodněným kolektorem.

Protože se obvykle pohybujeme v prostředí heterogénním a filtračně anizotropním a naše stanovení doby zdržení má tak určitý prvek nejistoty, v běžném případě si vystačíme s obyčejným Darcyho zákonem, kde platí, že V = k. I

Protože koeficient propustnosti k má rozměr m/s, sklon hladiny podzemní vody I je bezrozměrný, dostáváme rychlost V rovněž v m/s. Pronásobíme počtem vteřin za den a dostáváme rychlost za den. Ta se bude obvykle pohybovat maximálně v desetinách či v jednotkách metrů, pouze v dosahu depresního účinku recipientu, studny apod. může být významně vyšší.

A dostáváme se zpětně ke klíčovým pojmům: heterogenita filtrační anizotropie přírozená čisticí schopnost horninového prostředí

Takto lze tedy prostorově interpretovat heterogenitu prostředí ve štěrkopískovém, zdánlivě homogénním horninovém komplexu

A takto filtrační anizotropii v puklinově propustném skalním prostředí

Nebo v šikmo uložených horninových vrstvách

Jak tedy horninové prostředí a geneze vody ovlivňuje její zranitelnosti cizorodými látkami, v daném případě mikrobiologickými zárodky? Zcela zásadně! Co proto k posouzení hrozby kontaminace podzemní vody mikrobiologickým znečištěním potřebujeme?

Erudici osoby s odbornou způsobilostí k sestavení konceptuálního modelu zasakování. Prostředky pro verifikaci tohoto modelu. Zkušenosti k sestavení prognózy hrozby kontaminace podzemní vody mikrobiologickým znečištěním na konkrétní lokalitě.

Co nás tedy čeká? Dle mého názoru například aktualizovat a doplnit metodický pokyn MŽP k vypouštění odpadních vod do vod podzemních Bez schopnosti objektivně hodnotit hrozbu kontaminace podzemní vody mikrobiologickým znečištěním budeme totiž někde zbytečně „prudit“ a někde, byť nechtěně, škodit!

Přeji pěkný zbytek dne ! Svatopluk Šeda