N EGATIVNÍ DŮSLEDKY REFOREM A UČITEL Stanislav Štech PedF Univerzity Karlovy

výsledky českého základního školství jsou průměrné, klesající a nevyrovnané (McKinsey, 2010) není věnována dostatečná péče učitelům, jejich dalšímu profesnímu růstu ani vedení škol se nemohou věnovat řízení kvality, ale vyčerpávají se v administrativě Příčiny? Obvykle: důsledek ne dost hluboké nebo nedůsledné reformy A co naopak? Nepromyšlené, ideologické a bez důkladné analýzy stavu prováděné změny řadu současných negativních výsledků způsobily

v ČR narůstá počet dětí s podprůměrnou výkonností a klesá počet dětí se špičkovými výsledky Zvyšují se rozdíly mezi regiony Příliš vysoká závislost výsledků na socioekonomickém zázemí (na statusu rodiny) x v ČR však jde o nejmenší část populace Efektivita nákladů vynikající x kvalitní výsledky si nelze koupit (viz investice Francie, USA ad.) K ONSTATOVÁNÍ STAVU

DALŠÍ NEGATIVNÍ DŮSLEDKY REFOREM V REGIONÁLNÍM ŠKOLSTVÍ Tlak na nezávaznost učiva (kompetence na úkor vědomostí) mýtus tvůrčího génia vedl k poklesu hodnoty úsilí, překonávání překážek a systematické práce žáků, ale i délky domácí přípravy psychologickým výzkumem nepodložené, znevažování procvičování (drilu, memorizace) nevydařená kurikulární reforma pak dovršila úpadek hodnoty kvalitního učiva i metod vyučování pokles významu a náročnosti přijímacích zkoušek na SŠ s negativními důsledky pro práci žáků

N EOLIBERÁLNÍ MODEL VZDĚLÁVÁNÍ A DEPROFESIONALIZACE UČITELSTVÍ Snižování významu školního vzdělávání (alternativy, domácí vzdělávání, individuální zásluhy) Důsledky hesla „vzdělávat pro život“ Ne učivo, ale kompetence; nejen objem nových poznatků, ale ještě tvořivě zhroutil se systém dalšího profesního vzdělávání (DVPP) Celková marketizace základního vzdělávání také vedla k nadměrnému důrazu na vnější prezentaci školy, na různé (vzdělávacímu jádru vzdálené) projekty, které leckdy zcela rozkládají pravidelnou výuku po dobu jednoho měsíce či déle. Průvodce, prodavač nebo makléř?

U ČITELŮV ÚDĚL obsese aktuálnosti a neúměrná váha pomíjivému (s nerozlišováním trvalého a pomíjivého) kult vnějšího efektu (spektakulárnosti) Ve škole s autonomní kulturou děti dostávají odpovědi na otázky. Není ani tak podstatné, že otázky jsou předem dané učitelem nebo v osnovách a žák je neobjevuje, ani že nejsou prakticky použitelné pro život – důležitější je, že jsou to otázky, které by dětem nikde jinde nebyly kladeny. Nejsou většinou dost aktuálně dráždivé, spektakulární a “praktické”

C ESTY K NÁPRAVĚ Vypracovat koncepci vzdělávání na let a definovat veřejný zájem, odlišit ho od soukromého, zajistit spravedlivý přístup a prostupnost mezi školami Obnovit důraz na učivo a jeho závaznost Postupně snížit vnější diferenciaci v systému Vypracovat systém kvalitní profesionální přípravy učitelů, zejména DVPP Podporovat kvalitní výzkum, zejména v didaktikách, nikoli ideologické „alternativy“.