Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiáluVY_32_INOVACE_CJ_4_KRE_02_CESKA_LITERATURA_PO_LISTOPADU_1989 Autor Jiří Krejčí Tematický okruh Současná česká literatura (1989 – 2013) Ročník 4. Datum tvorby Anotace Výukový materiál sumarizuje a zpřehledňuje základní tendence vývoje české literatury po roce Závěrem přináší podstatné otázky k diskuzi o charakteru současné literatury. Snaží se tak přimět žáky k vlastnímu kritickému myšlení. Metodický pokynPrezentace je určena jako výklad do hodiny i jako materiál k samostudiu Možnosti využití: promítání, práce jednotlivců nebo dvojic u PC Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

ČESKÁ LITERATURA PO LISTOPADU 1989

„Na Západě se všechno smí a na ničem nezáleží. Na Východě se nesmí nic, ale na všem záleží.“ Philip Roth (Lehár, Stich, Janáčková a kol., 1998, s. 921)

Tři fáze vývoje české literatury po listopadu EUFORIE ROZČAROVÁNÍ po roce 1999 SMÍŘENÍ (Trávníček, 2010b)

Fáze euforie (1989 – 1992) zrušení cenzury – svobodný literární život nová nakladatelství (z předlistopadových padesáti téměř dva a půl tisíce) nové či staronové časopisy konec rozlišení oficiální, exilové a samizdatové literatury publikační exploze – splácení vydavatelských dluhů zájem o tzv. autentickou literaturu (deníky, paměti) populární literatura alternativní prodej knih (pouliční stánky, stanice metra apod.) (Lehár, Stich, Janáčková a kol., 1998, Galík, Machala, Petrů a kol., 1994, Trávníček, 2010b)

Fáze rozčarování (1993 – 1999) rozpad Československa – ztráta kontaktu se slovenskou literaturou splacení vydavatelských dluhů – nová literatura vydělení nakladatelství s dlouhodobou strategií (Torst, Argo, Atlantis aj.) období postmodernismu pokles nákladů knih – ekonomické potíže pokles společenského postavení literatury krize hodnot – pocit frustrace (Trávníček, 2010b)

Fáze smíření (po roce 1999) kultivace knižního trhu ztráta orientace ve stále vzrůstající literární produkci (v roce 1993 vyšlo 8203 titulů, v roce ) fenomén literárních cen (mediálně nejznámější Magnesia litera vzniká v roce 2002) stoupá zastoupení překladové literatury (především z angličtiny) fenomén internetu (literární weby, blogy, online prodeje knih, e- literatura) ztráta společenské funkce literatury (ztráta nepřítele – schematismus, zbytnělý realismus, ideologie) středově většinový vkus (Michal Viewegh) vs. tzv. literární autismus propustná hranice české a světové literatury (Trávníček, 2010b)

Základní údaje výzkumného projektu Čtenáři a čtení v ČR 2010 (Trávníček, 2010a) 79 % obyvatel České republiky starších 15 let přečte za rok alespoň jednu knihu – v podobě tištěné či elektronické (muži 73 % - ženy 85 %). Průměrně přečteme za rok 17,3 knih (lidé nad 65 let – 22 knih). Nejčastěji saháme ke knize několikrát týdně (23 %). 46 % obyvatel ČR starších 15 let nakoupilo za rok alespoň jednu knihu; průměrně jsme za ně za rok utratili1 214,- Kč, knihy nejčastěji nakupujeme v knihkupectvích (89 %). Ve svých domácích knihovnách máme průměrně 246 knih. 79 % obyvatel České republiky starších 15 let přečte za rok alespoň jednu knihu – v podobě tištěné či elektronické (muži 73 % - ženy 85 %). Průměrně přečteme za rok 17,3 knih (lidé nad 65 let – 22 knih). Nejčastěji saháme ke knize několikrát týdně (23 %). 46 % obyvatel ČR starších 15 let nakoupilo za rok alespoň jednu knihu; průměrně jsme za ně za rok utratili1 214,- Kč, knihy nejčastěji nakupujeme v knihkupectvích (89 %). Ve svých domácích knihovnách máme průměrně 246 knih.

Základní údaje výzkumného projektu Čtenáři a čtení v ČR 2010 (Trávníček, 2010a) 38 % obyvatel ČR starších 15 let navštívilo alespoň jednou za rok veřejnou knihovnu; dominantním cílem, kvůli němuž chodíme do veř. knihoven, je půjčování knih (96%), dále to je půjčování časopisů (50 %), čítárna/studovna (35%) a informace z publikací (34%) Rozhodující vliv na čtení má to, že se doma četlo. Čtení knih věnujeme denně v průměru 38 min., čtení novin a časopisů 28 min., sledování televize 113 min., poslechu rozhlasu 106 min., sledování videa/DVD 51 min., poslechu auditivních médií 61 min. a práci s internetem 92 min. Nejvíce preferujeme současnou beletrii oddechovou (14%), na dalším místě literaturu faktu (10 %) Nejoblíbenějším autorem obyvatel ČR starších 15 let je Michal Viewegh a nejoblíbenější knihou je Vejce a já od Betty MacDonald(ové) 38 % obyvatel ČR starších 15 let navštívilo alespoň jednou za rok veřejnou knihovnu; dominantním cílem, kvůli němuž chodíme do veř. knihoven, je půjčování knih (96%), dále to je půjčování časopisů (50 %), čítárna/studovna (35%) a informace z publikací (34%) Rozhodující vliv na čtení má to, že se doma četlo. Čtení knih věnujeme denně v průměru 38 min., čtení novin a časopisů 28 min., sledování televize 113 min., poslechu rozhlasu 106 min., sledování videa/DVD 51 min., poslechu auditivních médií 61 min. a práci s internetem 92 min. Nejvíce preferujeme současnou beletrii oddechovou (14%), na dalším místě literaturu faktu (10 %) Nejoblíbenějším autorem obyvatel ČR starších 15 let je Michal Viewegh a nejoblíbenější knihou je Vejce a já od Betty MacDonald(ové)

Otázky k diskuzi Pokuste se predikovat, jakým směrem se od roku 2010 mění hodnoty zjištěné ve výše zmíněném výzkumu. Ztrácí literatura svou prestiž? Jakou má dnes společenskou roli? Věříte v brzký zánik „papírových knih“? Jakou roli hraje čtení knih ve vašem osobním životě?

Zdroje: GALÍK, Josef; MACHALA, Lubomír; PETRŮ, Eduard a kol. Panorama české literatury. Olomouc: Rubico, 1994, ISBN JANOUŠEK, Pavel a kol. Dějiny české literatury IV – Praha: Academia, 2008, ISBN LEHÁR, Jan; STICH, Alexandr; JANÁČKOVÁ, Jaroslava a kol. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Lidové noviny, 1998, ISBN TRÁVNÍČEK, Jiří (a). Čtenáři a čtení v ČR 2010 [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ari_2010.pdf TRÁVNÍČEK, Jiří (b). Ve studených vodách svobody: Česká literatura [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: