Číslo projektu OP VK Název projektu Moderní škola Název školy Soukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. Předmět Český jazyk a literatura (klíčová aktivita III/2) Téma Publius Vergilius Maro Ročník 1. Jméno autora Mgr. Dušan Kráčmar Anotace Prezentace představuje žákům jednu ze tří největších postav (Vergilius, Ovidius, Horatius) zlatého období římské literatury. Podrobněji se věnuje jeho eposu Aeneis a jeho podobě s eposy Homéra. Datum tvorby

PUBLIUS VERGILIUS MARO © Dušan Kráčmar 2013

PUBLIUS VERGILIUS MARO ZDROJE  římský básník, jeden z vůdčích představitelů tzv. Zlatého období římské literatury – období vlády prvního císaře Augusta (vláda 27 př. n. l. – 14 n. l.), velký rozkvět veškerého umění  žil v letech 70 – 19 př. n. l.  je dodnes jedním z nejoblíbenějších římských autorů, krom toho, stal se inspirací pro mnoho významných děl světové literatury (např. Dantova Božská komedie)  proslavil se především svým rozsáhlým eposem Aeneis, který má pro římskou kulturu přibližně stejný význam jako Homérovy eposy pro řeckou (viz další snímky) Vergiliova busta

PUBLIUS VERGILIUS MARO ŽIVOTNÍ OSUDY  narodil se 17. října roku 70 př. n. l. poblíž Mantovy v severní Itálii  v polovině prvního století př. n. l. studoval v Římě rétoriku, filosofii a matematiku  nejen kvůli nepevnému zdraví zůstal stranou aktivního politického života v Římě  životní prostředky získal díky přízni bohatého podporovatele umění jménem Maecenas (odtud dodnes používaný výraz „mecenáš), dalším jeho obdivovatelem byl i samotný císař Octavianus Augustus  zemřel zesláblý nemocí bezprostředně po příjezdu do Itálie ze studijní cesty po Řecku, kde čerpal poznatky k posledním korekcím eposu Aeneis, 21. září roku 19 př. n. l. v Brindisi na samém jihu Itálie  o místě, kde je pohřben se dodnes vedou diskuse, ponejvíce se však soudí, že je pochován poblíž Neapole

PUBLIUS VERGILIUS MARO ŽIVOTNÍ OSUDY Maecenas – ten, který dal sponzorům jméno Maecenas – ten, který dal sponzorům jméno císař Octavianus Augustus – další Vergiliův ctitel údajný Vergiliův hrob poblíž Neapole

PUBLIUS VERGILIUS MARO DÍLO - AENEIS  nejvýznamnějším Vergiliovým dílem je bezpochyby epos Aeneis  jde vlastně o Vergiliovo poslední dílo, začal na něm pracovat deset let před svou smrtí, zemřel ve chvíli, kdy jej zcela dokončoval (viz předchozí snímek)  podle jeho závěti měla být všechna nedokončená díla spálena, čemuž však zamezil císař Octavianus Augustus, čímž zachránil zřejmě nejvýznamnější dílo starověké římské literatury  jde o rozsáhlý hrdinský epos o 12 zpěvech (knihách, částech) a téměř 10 tis. verších Zpěv ucelená a souvislá část rozsáhlého básnického díla (např. jeden ucelený příběh) jako synonymum se někdy užívá výrazu kniha (nikoli však ve smyslu publikace) Verš základní stavební jednotka básně sestavená podle určitých pravidel (rytmus, rým, počet slabik atd.), jde o jeden řádek básnického díla verše se mohou (ale nemusejí) rýmovat, seskupují se do slok (strof)

PUBLIUS VERGILIUS MARO DÍLO - AENEIS  příběh je z nemalé míry vlastně zrcadlově opačným popisem Homérových eposů Ilias a Odyssea zatímco Homér, Řek, stranil při svém popisu řecké straně, Vergilius, jakožto Říman, kteří se považovali za potomky Trojanů, straně Trójské zatímco Homér, Řek, stranil při svém popisu řecké straně, Vergilius, jakožto Říman, kteří se považovali za potomky Trojanů, straně Trójské jak to v takovýchto případech bývá, výsledkem je velká vzájemná podoba těchto děl jak to v takovýchto případech bývá, výsledkem je velká vzájemná podoba těchto děl  líčí osudy Trójského hrdiny Aenea, který prchá z hořící Troje a vydává se na dlouhou plavbu při hledání nového domova, přičemž překonává mnoho překážek a zažívá mnohá dobrodružství (podobnost s Homérovou Odysseou)  nakonec dopluje do Itálie, kde podstupuje těžké boje (podobnost s eposem Ilias) a zakládá zde město, ze kterého povstali zakladatelé Říma Trojská válka příběh ze samotných počátků řeckých dějin (cca př. n. l.), kdy Řekové dobývali město Troja v Malé Asii (dnešní Turecko), což se jim nakonec podařilo (Trojský kůň) příběhy z této války a z událostí po ní jsou populární především díky eposům Ilias a Odyssea řeckého básníka Homéra

PUBLIUS VERGILIUS MARO DÍLO - AENEIS On však po břehu mořském se ubíral, Achilles slavný, strašlivým hlasem křiče a vyvolal achajské vůdce. Brány se rozletí v ráz: nás těší v achajský tábor vejít – teď prázdný kraj, jen pusté pobřeží mořské. „Tady byl Dolopů zástup, zde tábořil Achilleus krutý, zde bylo jejich loďstvo a tadyhle bývaly boje. Homér - Ilias Vergilius - Aeneis ROZDÍLNÉ POJETÍ TÉŽE OSOBY U HOMÉRA A VERGILIA

PUBLIUS VERGILIUS MARO DÍLO – AENEIS, UKÁZKA Zlomeni válkou a osudem od cíle hnáni vůdcové řeckých vojsk — když tolik míjelo roků, návodem Pallady božské si zbudují koně jak horu, pobivše žebra té stavby kol dokola fošnami z jedlí: za šťastný návrat prý dar, jak roznesli šálivou pověst. Losují z vybraných reků a zvolené potajmu zavrou do temných útrob jeho a zbrojným vyplní lidem vnitřek nesmírných dutin a rozsáhlé koňovo břicho. Ostrov z pověsti známý je vidět na dohled z Tróje, Tenedos, bohatý statky, když trójské království kvetlo — teď jen zátoka pouhá a stanice nejistá lodím. Plují směrem k němu a na pustém břehu se skryjí. Mníme, že zmizeli z Tróje a odpluli do Řecka větrem... tak již Trójská zem je zbavena předlouhých strastí! Brány se rozletí v ráz: nás těší v achajský tábor vejít — teď prázdný kraj, jen pusté pobřeží mořské. „Tady byl Dolopů zástup, zde tábořil Achilleus krutý, zde bylo jejich loďstvo a tadyhle bývaly boje. Někteří nad zhoubným darem, jenž určen prý Minervě panně, žasnou, nesmírné stavbě se divíce. Thymoités první radí vtáhnout v město a tam jej postavit na hrad — ať již s úmyslem lstným, ať trójský osud tak určil. Avšak Kapys a jiní, kdo lepší měl rozvahu v duši, řecký ten úskočný dar, v němž jistou tušili zradu, kázali do moře svrhnout neb zatopit pod ním a spálit nebo mu prorazit břicho a prozkoumat dutiny skrýše. Lid však neví, co počít, a tříští se v mínění různá. Láokoón Ejhle, tu Láokoón svůj velký předběhne průvod, spěchaje z výšin hradu a zardělý zdaleka volá: „Jaké to šílenství velké, ó nebozí krajané moji! Mníte, že Rek je pryč? Což myslíte, že je kdy jaký bez klamu danajský dar? — Tak málo snad Ulixa znáte? Buďto je řecký lid v tom dříví zavřen a ukryt, anebo přístroj tento je zroben na naše hradby, vidět chce dovnitř domů a přepadnout Ilion shora, neb je v tom jinačí klam — jen nevěřte, Trojane, koni! Buď to co buď, mám z Danaů strach, byť dávali dary!" Vysvětlivky Achájové, Danaové, Dolopové – řecké kmeny, označení pro Řeky „Pallada božská“ – Pallas Athéna, řecká bohyně moudrosti, dcera nejvyššího boha Dia Tenedos – ostrov na severovýchodě Egejského moře poblíž Tróje Kapys – věrný Aeneiův druh na cestách Láokoón – trojský kněz a věštec

PUBLIUS VERGILIUS MARO DÍLO – AENEIS, UKÁZKA OTÁZKY A ÚKOLY 1.Jak se situace dále vyvíjela? Dopovězte příběh o Trojském koni až do konce 2.Označíme-li něco či někoho za Trojského koně, jakou činnost vyvíjí? Najděte takové příklady v historii, v literatuře i ve výpočetní technice. 3.Co znamená úsloví „danajský dar“? Najděte ve svém okolí příklady situací, pro něž se takové označení hodí.

PUBLIUS VERGILIUS MARO DÍLO – DALŠÍ DÍLO  dalšími významnými Vergiliovými díly jsou dvě básnické sbírky Zpěvy pastýřské – taktéž Bukolika (bucolicus – latinsky pastýřský), deset kratších básní oslavujících pokojný život venkovanů obklopených přírodou Zpěvy pastýřské – taktéž Bukolika (bucolicus – latinsky pastýřský), deset kratších básní oslavujících pokojný život venkovanů obklopených přírodou Zpěvy rolnické – taktéž Georgica, napsáno na podnět Maecenata (svého sponzora), zábavnou formou propaguje venkovský život a práci v zemědělství Zpěvy rolnické – taktéž Georgica, napsáno na podnět Maecenata (svého sponzora), zábavnou formou propaguje venkovský život a práci v zemědělství

PUBLIUS VERGILIUS MARO DÍLO – ZPĚVY ROLNICKÉ, UKÁZKA OTÁZKY A ÚKOLY 1.Převyprávějte příběh svými slovy:  jak zacházet se sazeničkami vinné révy?  jak zmenšit riziko požáru a co se může stát, pokud požár vypukne? Ať ale vinice tvá nekloní se k západu slunce! Lísky také mezi révy nesázej, k sadbě nebrávej proutky plané ani nestříhej k ní ze stromu vršky – tak veliká k zemi láska! – tupým neporaň sazeničku železem, a dle oliv stromoví lesního nesázej; častoť oheň vypadl nepozorným z ruky pasákům, jikra pokradmo prvé pod kůrou ukryta tučnou, jádro chytí dřeva a k vysokým vyšlehne oheň již větvím a k nebi náramné dá praskoty a z toho zánět rozmohlý vítěz větvím pak i vrškem ovládá, až i celý obalí se plamenem les, a k obloze černý rozhuštěn dýmem smolným hrne mrákoty oblak, zvlášť tehdáž, větrná lesní když bouře zalehne vrchole a prudký roznáší zápaly vítr.

PUBLIUS VERGILIUS MARO VYBRANÉ CITÁTY „Osud si cestu najde.“ „Strach nohám dá křídla.“ „Neštěstí se nepoddávej, ale jdi proti němu se vší odvahou.“ „Odvážným štěstí přeje.“ „Bohové rozhodli jinak.“ „Ach, jak lidský duch je neznalý osudů příštích, neumí zachovat míru, když zpychne záplavou štěstí.“

PUBLIUS VERGILIUS MARO DÍLO – DALŠÍ DÍLO DĚKUJI ZA POZORNOST.

PUBLIUS VERGILIUS MARO ÚVOD Literatura pro I. ročník středních škol, učebnice. I. vyd. Brno, Didaktis s. ISBN 978 – 80 – 7358 – 115 – 2 ČORNEJ P.;ČORNEJOVÁ I.; PARKAN F.; KUDRYS M.. Dějepis pro střední odborné školy. Praha: SPN, 2010, ISBN AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. Publius Vergilus Maro [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MANCINI, Armando. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: UNKNOWN. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: CGHEYNE. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: VERGILIUS. Spisy básnické P. Virgilia Marona [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 8&rlz=1T4ADFA_csCZ451CZ451&q=a%C5%A5+ale+vinice+tv%C3%A1+neklon%C3%AD+se+k+z%C3%A1padu+slunce AUTOR NEUVEDEN. Výroky slavných. Ostrava: Blesk s. f., rok vydání neuveden, ISBN