Starověké Řecko I. počátky.

Prezentace na téma: "Starověké Řecko I. počátky."— Transkript prezentace:

1 Starověké Řecko I. počátky

2 Egejská oblast jižní část Balkánského poloostrova,
ostrovy v Egejském moři, Kréta, Kypr, pobřeží Malé Asie

3 Do této oblasti přicházejí ve vlnách řecké = helénské kmeny:
Achájové Iónové Dórové Aiolové

4 Nejstarší civilizační centra
1) Kréta – 2000 – 1600 př. n. l. (mínojská civilizace), zanikla v 2. pol. 2. tisíciletí př. n. l.- snad vliv přírodní katastrofy (výbuch na ostrově Théra)

5 2) Mykénská civilizace 1600 – 1100 př. n. l.
Vznik okolo př. n. l. 13. stol. př. n. l. – dosáhla vrcholu Vliv Kréty Název podle slavného paláce v Mykénách Bohaté šachtové hroby Kupolové hrobky Mohutné opevněné paláce (podle mytologických obrů nazývané kyklopské), na pevnině i ostrovech Achajové

6 Kolem r. 1 200 př. n. l. mykénská achajská kultura zničena invazí Dórů ze severu
Doba železná Na konci mykénské doby - trojská válka, podle později vzniklých eposů Ilias a Odyssea (básníka Homéra) mohutné tažení všech Řeků vedených králem Agamemnonem proti městu Trója (Ilión) na pobřeží Malé Asie (dnes Turecko)

7 Homér Legendární slepý básník - neexistuje důkaz o jeho existenci
Spíše dva autoři nebo více Ilias líčí posledních 50 dní 10letého obléhání Tróje Odyssea - dobrodružství ithackého krále Odyssea při návratu domů z války Sepsány 8. – 7. stol.př.n.l. na základě starých, ústně tradovaných

8 3) Temná (homérská) doba 1100 - 800 př. n. l.
doba „královská“ po mínojské a mykénské kultuře došlo k poklesu civilizační úrovně příchod nových kmenů – Dórové, Ionové, Aiolové mořské národy destabilizace poměrů Řekové přestali používat písmo a nestavěli z kamene Začali používat železo

9 Heinrich Schliemann (1822- 1890)
Génius na cizí jazyky, bohatý obchodník, archeolog amatér Uvěřil líčení Homérových eposů a na jejich základě objevil Tróju ( ) - zlatý poklad krále Priama - ve skutečnosti o 1000 let starší V Mykénách odkryl zlatý poklad v šachtovém hrobě - slavná zlatá maska HS řekl: „Pohlédl jsem do tváře Agamemnonovi“ (ve skutečnosti poklad o 300 let starší) Řecká manželka ozdobena odhalenými šperky