ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace AUTOR:Jan Dvořák NÁZEV:VY_12_INOVACE_01A_14_Patrick Ryan – Jak jsem vyhrál válku TEMA:Světová literatura 20. století ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ DATUM TVORBY:

Patrick Ryan – Jak jsem vyhrál válku

Anotace: Materiál je určen pro 4. ročníky čtyřletého nebo pro 6. ročníky šestiletého studijního programu gymnázia. Součástí jsou základní informace o autorovi, primárně je však materiál zaměřen na rozvoj čtenářské gramotnosti. Text lze porovnat se znalostí románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, který studenti znají z předchozí výuky. Studenti pracují s textem. Na základě jeho přečtení pak odpovídají na zadané otázky. Odpovědi lze zaznamenat na tabuli přímo do materiálu pomocí fixu či elektronického pera. Materiál je určen k interaktivní výuce

Patrick Ryan Anglický prozaik (rodiče irského původu) V průběhu WWII sloužil v armádě – své zkušenosti využil ve své literární tvorbě Psát začal až v 60. letech Dílo „Jak jsem vyhrál válku“ bylo v roce 1967 zfilmováno

Jak jsem vyhrál válku Román 1963 Humor, satira, kritika armádního systému válečných konfliktů Děj z období WWII UK, Severní Afrika, Itálie, Řecko, Německo Hlavní postava: Lt. Ernest Goodbody

Práce s textem Proč byl Lt. Goodbody navržen na důstojníka? Dělal jsem všechno možné, abych se zalíbil desátníkovi Maloneymu, a tak jsem si z kasárenské knihovny vypůjčil Rukověť výcviku se zbraní, abych si mohl předem prostudovat každou lekci našeho výcvikového programu. To mi umožnilo napovídat desátníkovi, kdykoli něco zapomněl, a připomenout mu správné znění Rukověti v těch občasných případech, kdy se spletl. … Naše vztahy na cvičáku nebyly tak přátelské, jak bych si byl přál. Základní příčinou nesouladu byla moje výrazná chůze, typická pro rodinu Goodbodyů, při které švihne táž paže i noha dopředu zároveň. Vojenský krok bohužel vyžaduje postup právě opačný. Zatímco každý Goodbody současně s vykročením levou nohou vyráží vpřed levou paží, armáda dává přednost tomu, aby s vykročením levou nohou vyrazila paže pravá. „Musíme za něj do kursu okamžitě sehnat náhradníka. Třebaže jste s námi sotva měsíc, dostal jsem naléhavá doporučení, abyste tím náhradníkem byl vy.“ Hrabal se chvíli v papírech na stole. „Rotmistr Grope i seržant Dibson vám dávají nejlepší doporučení k co nejrychlejšímu přeložení do důstojnického kursu a desátník Maloney označuje vaše schopnosti za takové, že dalším pobytem v našem výcvikovém středisku nemůžete už mnoho získat. I desátník z důstojnické jídelny mi u oběda líčil vaši práci nejnadšenějšími slovy...

Práce s textem Veliký dojem na mne udělal sbor instruktorů. Byli to samí zakalení válečníci, kteří strávili na vojně celý život. Mnozí byli jako instruktoři tak cenní, že pro svou nepostradatelnost nikdy nemohli být uvolněni pro skutečný boj na frontě a zasvětili celou svou vojenskou dráhu přednášení o něm. Naše dny i noci byly přeplněny prací, naučili jsme se provádět inspekci nohou, salutovat za jízdy na kole, rušit krok na mostech, budovat zákopy podle systému z první světové války a přechytračit lstivé Afgánce. Major Hopfire, který nosil ostruhy a ovinovačky medové barvy, byl rozhodující autoritou na všechno, co se Afgánců týkalo, a každou středu nás poučoval, jak se válčilo na severozápadní indické hranici. 1)Kdo je vypravěčem příběhu? V jaké osobě je děj vyprávěn? 2)Jak lze charakterizovat instruktory armádního výcviku? 3)Které dovednosti a znalosti z výcviku bylo možné prakticky využít v boji? Proč?

Práce s textem „Kde jste pracoval v civilu, Goodbody? V imperiálním válečném muzeu?“ „Ne, pane. U firmy Cawberry & spol,... obchod s obilím.“ „Tak proč jste sakra postavil tyhle katakomby z roku 1914?“ „Zákopy jsou přesně podle předpisů ministerstva války, pane. Jak hned uvidíte.“ A podal jsem mu třetí svazek svých sebraných poznámkových sešitů, otevřený u kapitoly „Plánování a konstrukce zákopů“. Listoval stránkami a špičky knírů se mu ježily opovržením. „Panebože,“ řekl. „A učili vás taky, jak dát k poctě zbraň lukem a šípy?“ „Ne, pane.“ Potěžkal sešit v ruce. „Tohle vám sotva pomůže zabít nějakého Němce. Ledaže byste ho tím praštil přes hlavu.“ A rozmáchl se jako bumerangem a hodil sešit do moře. Když můj průvodce civilisty pro zákopovou válku odplouval s odlivem, rackové se o něj servali jako o nějakou obdélníkovitou černou makrelu. „Zasypejte to, mladíku! A hned!“ Vyryl do trávníku rozměry. „Jednoduché úzké zákopy potřebuju, žádné lodní doky. Žádné pasti na slony. Zasypejte to, ať nejsou širší než metr. A za osmačtyřicet hodin se na ně přijdu podívat.“

Práce s textem 1) V předchozí ukázce autor poukazuje na nepřipravenost britské armády v době začátku WWII. V čem spočívá? 2) Jaký jazyk je použit v promluvě seržanta? Proč? Jak se liší od jazyka, kterým mluví důstojník Goodbody? 3) V čem spočívá absurdita armádního systému? „Co se děje, seržante?“ „Neshoďte mě nikde, že jsem vám to řek, pane, protože to má bejt přísně tajný, ale příští tejden jedeme.“ „Jedeme? Kam?“ „Do severní Afriky, vo libru!“ „Jak to víte?“ „Do skladu právě fasovali pět set párů přezůvek do sněhu a marodka je celá zatarasená čtrnácti bednama masti proti vomrzlinám. Tak to jedeme do písečnejch pouští, to je na beton.“ A měl docela pravdu.

Práce s textem Než jsem se opět setkal s mušketýry, připojili se k Druhé britské armádě, která se stále ještě přeskupovala na západním břehu dolního Rýna. Moji chlapci z dvanácté čety měli z našeho opětovného shledání takovou radost, že večer po mém příjezdu všichni šli a opili se. Třebaže někteří z nich byli druhý den ráno následkem kocoviny nesporně popudliví, cítil jsem se oprávněn přehlédnout jejich nestřídmost, protože jejich noční oslavu zavinila jenom moje popularita. Musel jsem je také zklamat oznámením, že přece jen nepůjdou v čele útočného spojeneckého předvoje přes Rýn. 1)V čem spočívá komika popisované situace? 2)Zkuste úryvek upravit tak, aby ztratil vtipný podtext a naopak vyjadřoval realitu. ………………………………………………………… ………………………………………………………… ………………………………………………………… ………………………………………………………… ………………………………………………………… ………………………………………………………… ………………………………………………………… ………………………………………………………… ………………………………………………………… ………………………………………………………… …………………………………………………….....

Citace a zdroje: RYAN, Patrick. Jak jsem vyhrál válku. Praha: Naše vojsko, %A1l_v%C3%A1lku 3%A1l_v%C3%A1lku