Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Celní správa České republiky Činnost Celní správy ČR při uplatňování mezinárodních sankci.
Advertisements

Česká exportní banka klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Cesta k novým trhům.
Krajská správa ČSÚ v Plzni | Slovanská alej 36, Plzeň | Miloslav Chlad CIZINCI V ČR A PLZEŇSKÉM KRAJI Tisková konference, Plzeň,
Regionální politika Oldřich Hájek. Obsah přednášky: Další typologie nástrojů lokálního rozvoje a RP Podle charakteru a zaměření Podle charakteru a zaměření.
Rekvalifikace a veřejné zakázky v oblasti zaměstnanosti Mgr. Eva Friedrichová vedoucí oddělení poradenství Úřad práce v Liberci Projekt: Podpora dalšího.
Trh, tržní vztahy Trh Představuje určitý prostor, kde se setkávají kupující a prodávající. Na trhu se uskutečňuje akt koupě a prodeje – dochází ke směně.
Operační program Průmysl a podnikání Programové dokumenty OP – Průmysl a podnikání Národní rozvojový plán ostatní operační programy Socioekonomická.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Společná obchodní politika Mgr. Oldřich Hájek. Obecná charakteristika SOP: Obecná charakteristika SOP: 7% populace, 24% světového produktu, 21% světového.
Lidská společnost digitálního věku
Trh, ekonomika. ekonomická činnost výroba spotřeba obchod, směna.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
MSV Brno 2013 Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků.
Datové tržiště zaměřené na faktory ovlivňující vzdělávání dospělých a rozvoj lidských zdrojů s ohledem na trhu práce.
Podnik ro Název projektu: Nové ICT rozvíjí matematické a odborné kompetence Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název školy: Střední odborná.
Průmyslová revoluce 11 Důsledky a změny. Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Kódování materiáluvy_32_INOVACE_dej1_dkc13 Označení materiáludkc13_prum_rev_dusledky_zmeny.
Martina Vasková Hana Abbasová.  Cíle projektu  Profil společnosti  Nanotechnologie  Analýza prostředí – JAPONSKO  Strategie vstupu na japonský trh.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
STŘEDNÍ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA CESTOVNÍHO RUCHU, SENOVÁŽNÉ NÁMĚSTÍ 12, ČESKÉ BUDĚJOVICE Č ÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.5.00/ Č ÍSLO MATERIÁLU.
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín Registrační čísloCZ.1.07/1.5.00/ Označení DUMVY_32_INOVACE_E19.11 Ročník1. ročník.
Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu a obchodu ZPĚT NA VRCHOL – INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Podpora výzkumu, vývoje a inovací na MPO – program.
Pojistný trh nabídka a poptávka po pojistných produktech investování prostředků technických rezerv.
ZÁKLADNÍ HLEDISKA A CÍLE PŘI ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY.
Držitel certifikátu kvality ISO 9001 a ISO 14001
TRŽNÍ EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ
Obchod, trh Základy hospodaření.
Ekonomika obrany a bezpečnosti
TNH 2 – 1. seminář Finanční trh a peníze
VÝZVA 2.2 – VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Zákon o sociálním podnikání
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE
Inovace a regionální rozvoj
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Ústav podnikové strategie Řízení vztahů se zákazníky ve vybraném podnikatelském subjektu v oblasti.
Zpětná vazba od zákazníků ve vybrané společnosti
Situační analýzy prostředí – v konečném sestavení SWOT
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tematický celek
Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o.
P2 MARKETINGOVÉ PROSTŘEDÍ
Vysoká škola technická a ekonomická
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
Ekonomika– národní hospodářství
Směrnice OECD pro nadnárodní podniky – význam a role
Oblast: Dobré životní podmínky zvířat
CZECH SALES ACADEMY Hradec Králové – VOŠ a SOŠ s.r.o.
2. P marketingového mixu Cena. 2. P marketingového mixu Cena.
Analýza závěsu podvozku letadla
Mezinárodní finance Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí.
RIZIKO.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Obchodní plán projektu
© 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu
2. ČNB a její role v platebním styku.
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín
Hospodářská politika - cíle, nástroje a nositelé TNH 2 (S-4)
České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2010 Tisková konference 7.
Finanční trh a peníze TNH 2 (S-5)
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka) TNH 2 (S-7)
TRŽNÍ EKONOMIKA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Zuzana Sýbková. Dostupné z Metodického portálu ISSN:  ,
Finance TNH 2 (S-5) Pavel Seknička.
RIZIKO.
Teritoriální setkání - Finsko
potenciál úspor KSE v období dle cílů EU
Teritoriální setkání Ukrajina
Role ČEB při realizaci exportní strategie
Střední škola obchodně technická s. r. o.
Martin VLASTNÍK, vedoucí oddělení politiky nerostných surovin
Téma 3 Spotřeba, úspory, investice
Globalizace Milena Tichá
Transkript prezentace:

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Ekonomika obrany a bezpečnosti OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Úvod Základní pojmy Mezinárodní obchod se zbraněmi Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi Závěr Obsah přednášky

ÚVOD OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

Cílem Cílem této přednášky je definovat a charakterizovat mezinárodní trh se zbraněmi s ohledem na jeho pozitivní a negativní dopady na ekonomiku. Dílčí cíle Dílčí cíle této přednášky je možné spatřovat v: – definování a charakteristice mezinárodního obchodu se zbraněmi, – provedení mikroekonomické analýzy národního a mezinárodníh truhu se zbraněmi, – vymezení a charakteristika offsetů jako zásahů na trhu se zbraněmi a – vymezení a typologie programů průmyslové spolupráce (offsetové transakce). Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Úvod

celá staletí Mezinárodní obchod se zbraněmi provází lidskou společnost již po celá staletí. Mezinárodní obchod se zbraněmi jako „požehnání“ i „cesta do pekel“. Široká škála forem pořizování „zbraňových systémů, zbraní a materiálů vojenského určení“ pro potřeby ozbrojených sil. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Úvod

ZÁKLADNÍ POJMY OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

obchod se zbraněmi (definice) etapy vývoje obchodu se zbraněmi formy pořizování zbraňových systémů Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní pojmy

Obchod se zbraněmi, válečným materiálem, zbraňovými systémy a municí. (Trade in weaponry, implements of war, weapons systems and munitions. ) Dostupné z: The international selling of armaments for profit, carried on by governments and by private contractors around the world. (Mezinárodní prodej výzbroje za účelem zisku, realizovaný vládami nebo soukromými dodavateli po celém světě.) Dostupné z: Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní pojmy – Obchod se zbraněmi (definice)

Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní pojmy – Obchod se zbraněmi (definice)

Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní pojmy – Obchod se zbraněmi (definice) Report of The Arms Control and Disarmament Agency - World Military Expenditures and Arms Transfers 1999 – 2000 (str. 197)

Střelný prach Průmyslová revoluce Světové války a „Studená válka“ Nová éra obchodu se zbraněmi Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní pojmy - Etapy vývoje obchodu se zbraněmi

Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní pojmy - Formy pořizování zbraňových systémů Import již vyvinutého „zahraničního systému“ Vlastní vývoj a výroba „zbraňového systému“ Nepřináší téměř žádný užitek pro domácí průmyslovou základnu. Vytváří nezávislý potenciál a obranně průmyslovou základnu i největší přínosy pro domácí ekonomiku ve smyslu pracovních míst a rozvoje technologií. Představuje však pravděpodobně tu nejdražší alternativu získání nové vojenské techniky.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY MEZINÁRODNÍHO OBCHODU SE ZBRANĚMI OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

Největší exportéři Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi

Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi Největší exportéři

Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi Největší exportéři

Největší exportéři zbraní

Největší importéři Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi

Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi Největší importéři

Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi Největší importéři

Největší importéři zbraní

Objem transakcí s vojenským materiálem a zbraněmi za období 2008 – 2012 byl o 17 % větší než za období 2003 – Největších pět vývozců v období 2008 – 2012: – USA, Rusko, Německo, Francie a Čína. Největších pět dovozců v období 2008 – 2012: – Indie, Čína, Pákistán, Jižní Korea a Singapur. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi – klíčová fakta

Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Základní charakteristiky mezinárodního obchodu se zbraněmi – klíčová fakta

TEORETICKÁ ANALÝZA TRHU S VOJENSKOU PRODUKCÍ OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

Struktura trhu se zbraněmi (vojenskou produkcí) Struktura trhu se zbraněmi (vojenskou produkcí) –Národní úroveň –Mezinárodní úroveň Základní otázka zní: Základní otázka zní: –Je i na mezinárodní úrovní na straně nabídky oligopol? Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Teoretická analýza trhu s vojenskou produkcí

Oligopolní uspořádání trhu je charakterizováno následujícími podmínkami: Oligopolní uspořádání trhu je charakterizováno následujícími podmínkami: –na trhu dominuje nízký počet hlavních dodavatelů, –chování oligopolních dodavatelů je strategicky propojeno (vzájemná závislost jednání), –na oligopolním trhu je obchodován buď homogenní nebo diferenciovaný produkt, –na oligopolním trhu převládá necenová forma konkurence, –oligopolní trhy vykazuj relativní cenovou stabilitu, –na oligopolním trhu existují relativně velké překážky vstupu do odvětví, –(doplňující faktor – nemusí být nezbytně naplněn) existence subjektu – cenového vůdce, který určuje cenu na trhu. Nakolik tyto podmínky splňuje trh se zbraněmi? Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Teoretická analýza trhu s vojenskou produkcí

Národní úroveň: –monopsonní odběratel – stát –vysoká koncentrace trhu –dominantní prodávající– monopol nebo oligopol –dodavatel může absentovat –vysoká míra regulace Mezinárodní úroveň –vysoký počet odběratelů –oligopolní až konkurenční struktura na straně prodávajících –omezený počet prodejců s velkým tržním podílem, –relativní bariéry vstupu na trh, –relativně diferenciovaný produkt, –provázanost chování subjektů, –převaha necenové konkurence, –relativní cenová nestabilita. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Teoretická analýza trhu s vojenskou produkcí

Uspořádání mezinárodního trhu se zbraněmi vykazuje parametry oligopolu pouze částečně a že trend směřuje k posilování konkurenčního prostředí (vývoj směrem k tzv. dokonalé konkurenci). Strana nabídky tohoto trhu je méně oligopolní než kupříkladu před třiceti lety. V minulosti asymetrický vztah mezi odběratelem a dodavatelem disponujícím oligopolní silou vyplývající z jeho postavení na trhu se dnes stává více symetrickým vztahem. Trh se tak stává více konkurenčním a staví do lepšího postavení kupujícího. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Teoretická analýza trhu s vojenskou produkcí – Dílčí závěr

OFFSETY V MEZINÁRODNÍM OBCHODU SE ZBRANĚMI OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

definice offsetů důvody pro požadování offsetů formy offsetových transakcí (programy průmyslové spolupráce) ekonomické dopady offsetů na subjekty zbrojních zakázek budoucnost offsetů Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi

Definice offsetů „US Office of Management and Budget – OMB“. Offsety jsou chápány jako skupina postupů průmyslových a obchodních kompenzací,které jsou vyžadovány jako podmínka pro nákup zbrojních produktů či služeb. Zdroj: MARTIN S. The Economics of Offsets. Defence Procurement and Countertrade. Amsterdam: Harwood, ISBN , str. 31. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi

Definice offsetů dle „ Zákona o kontrole exportu zbraní Spojených států amerických“. Offsety jsou definovány jako kompenzační praktiky požadované coby podmínka nákupu zbrojních produktů a/nebo služeb, a to jak v případě mezivládních, tak i v případě komerčních obchodů Zdroj: UNITED States Department of Commerce. Offsets in Defence Trade Eleventh Report to Congress. The DISAM Journal, January 2007, Vol. 29 Issue 3, str. 41. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi

Definice offsetů dle „Směrnice pro realizaci programů průmyslové spolupráce“ Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Offset je definován jako projekt průmyslové spolupráce mezi zahraničním a českým partnerem, jehož hlavním rysem je, že se jedná o nově založenou spolupráci s vyčíslitelnými a doložitelnými ekonomickými efekty.“ Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ČR. Opatření ministra průmyslu a obchodu ČR č. 3/2005. Směrnice pro realizaci programů průmyslové spolupráce. [cit ]. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi

Při nákupu vojenské techniky a materiálu ze zahraničí dochází k následujícím skutečnostem: – může dojít k vzniku záporné bilance zahraničního obchodu – dochází k odlivu tuzemských prostředků do zahraničí. Z toho důvodu je nutné tyto negativní dopady související s nákupem eliminovat – tj. požadujeme kompenzaci tohoto obchodu (viz charakter vojenských výdajů a vojenských investic). Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi - Důvody

Přímé offsety představují smluvní ujednání zahrnující obranné statky a služby zmíněné v obchodních dohodách o exportu zbrojních statků. Tyto transakce přímo souvisejí s obranným materiálem nebo službami, které jsou zbrojními společnostmi vyváženy. Nepřímé offsety představují smluvní ujednání zahrnující zboží a služby, které přímo nesouvisejí s vývozy dle smluvních dohod. Tyto transakce nejsou přímo spjaty s obranným materiálem nebo službami, které jsou zbrojními společnostmi vyváženy. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi - Typologie

Druhy offsetových transakcí představují (dle US General Accounting Office (GAO) následující kategorie: Koprodukce a subdodávky spojené s obrannými produkty, Transfery technologie, Mezistátní dodávky, Marketingová spolupráce, Finanční spolupráce, Investice a společné podniky. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi - Typologie

Druhy offsetových transakcí představují (dle Úřadu řízení a rozpočtu (OMB) následující kategorie: Koprodukce, Licenční výroba, Subdodavatelská výroba, Zahraniční investice, Transfer technologie, Protiobchod (Barter, Protinákup, Zpětný nákup). Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi - Typologie

Ekonomické dopady na příjemce offsetů Transfer technologie a získání ekonomické renty Podpora zaměstnanosti a regionální politika Rozvoj domácího průmyslu prostřednictvím subdodavatelské výroby Koprodukce a licenční výroba Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi – Ekonomické dopady offsetů

Ekonomické dopady na poskytovatele offsetů Nákladová efektivnost Transfer technologie Dopady na zaměstnanost Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety v mezinárodním obchodu se zbraněmi – Ekonomické dopady offsetů

OFFSETY A JEJICH PRAXE PŘI NÁKUPECH ARMÁDY ČR OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

Program průmyslové spolupráce JAS-39 GRIPEN Program průmyslové spolupráce ARTHUR Program průmyslové spolupráce RBS Program průmyslové spolupráce AIRBUS Program průmyslové spolupráce ATS Program průmyslové spolupráce KOT Program průmyslové spolupráce CASA Program průmyslové spolupráce LOV Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Offsety a jejich praxe při nákupech Armády ČR

ZÁVĚR OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

Objem mezinárodního obchodu se zbraněmi v období od byl o 17 % vyšší než objem obchodů v období Pět největších exportérů v období 2008 – 2012 byly tyto země: ◦ Spojené státy americké ◦ Rusko, ◦ Německo, ◦ Francie a ◦ Čína. Je to poprvé co se mezi silnou pětkou objevila země mimo území Ameriky a Evropy. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Závěr

Mezi pět největších importérů patří tyto země: ◦ Indie, ◦ Čína, ◦ Pákistán, ◦ Jižní Korea a ◦ Singapur Between 2003–2007 and 2008–12, there was a notable increase in the volume of arms imports by states in Asia and Oceania (by 35 per cent), the Americas (34 per cent) and Africa (104 per cent), and a clear decrease by states in Europe (20 per cent) and the Middle East (7 per cent). Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Závěr

Mezi pět největších importérů patří tyto země: ◦ Indie, ◦ Čína, ◦ Pákistán, ◦ Jižní Korea a ◦ Singapur Between 2003–2007 and 2008–12, there was a notable increase in the volume of arms imports by states in Asia and Oceania (by 35 per cent), the Americas (34 per cent) and Africa (104 per cent), and a clear decrease by states in Europe (20 per cent) and the Middle East (7 per cent). Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Závěr

Programy průmyslové spolupráce jsou chápány jako nástroje kompenzace negativních dopadů spojených s nákupem vojenské techniky a zbraní. Většina evropských zemí tyto kompenzace v zásadě požaduje. Rozsah požadovaných kompenzací se pohybuje od cca 30 % do 150 %. V rámci Evropské unie mohou země požadovat v současné době kompenzace maximálně do výše 100 % hodnoty realizovaného kontraktu. Lze očekávat, že v budoucnosti budou offsetové transakce výrazně omezovány s možností jejich úplného zákazu. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Závěr

ZDROJE KE STUDIU OBCHOD SE ZBRANĚMI JAKO EKONOMICKÝ FAKTOR ZABEZPEČENÍ OBRANY

BRAUER, Jurgen. J., DUNNE, Paul. Arms Trade Offsets: What do We Know? In Handbook on the Political Economy of War. Northampton: Edward Elglard Publishing, s. ISBN U.S. Department of Commerce, Bureau of Industry and Security. Offsets in Defense Trade ERIKSSON, Anders. E., AXELSON, Mattias., HARTLEY, Keith. Study on the effects of offsets on the Development of a European Defence Industry and Market (Final report). European Defence Agency, FOI, s. Obchod se zbraněmi jako ekonomický faktor zabezpečení obrany Zdroje ke studiu

DĚKUJI ZA POZORNOST V PŘÍPADĚ DOTAZŮ MNE MŮŽETE KONTAKTOVAT NA Ing. Aleš OLEJNÍČEK, Ph.D. Katedra EKONOMIE Skupina EKONOMIKY OBRANY STÁTU Kancelář K-65/100 (Bytovky) Tel.: