Šikana Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Wrubelová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).
z francouzského slova chicane; jde o fyzické i psychické omezování či týrání jedince v kolektivu; chybně bývá jako „šikana“ označováno také byrokratické obtěžování a omezování.
Podoby šikany fyzická; psychická; projevuje se ve všech věkových i sociálních skupinách; objevuje se zejména u uzavřených kolektivů škola, vojna, vězení. Obr. 1
Znaky šikany jednání je záměrné; existuje nepoměr sil mezi agresorem a obětí; agrese je samoúčelná, je hlavním cílem šikany; opakování.
Příčiny šikany změna životních podmínek; krize autority; osobnostní charakteristiky členů skupiny; nevhodné chování autority.
Agresor starší; fyzicky vyspělejší jedinec nebo skupina; zakomplexovaný, s nedostatkem sebevědomí; má horší výsledky ve škole, v práci; bývá málo oblíbený v kolektivu; může mít problémy v rodině.
Motivy agresora upoutání pozornosti; zabíjení nudy; motiv „Mengeleho“ – zkoumá, kam až může zajít, šikana je experimentem; žárlivost; prevence – jedinec se bojí šikany, proto začne sám; motiv vykonat „něco velkého“.
Oběť nepoznáme na první pohled; vzhledově, sociálně, mentálně nebo tělesně handicapovaní jedinci; člověk úzkostný, plachý; osoba odlišná rasově, národnostně, vyznáním nebo chováním; nový člen skupiny.
Formy šikany závisí na věku účastníků a pohlaví; nejhorší formy šikanování jsou tam, kde oběť pobývá s agresorem na jednom místě; ignorování oběti, její izolace; pomlouvání a zesměšňování; vyhrožování. Obr. 2
Formy šikany udílení násilných a manipulativních příkazů; vydírání; krádeže věcí, jejich poškozování a nedovolená manipulace s nimi; fyzické násilí; pohlavní zneužívání a znásilnění.
Kyberšikana využívá mobilní telefony, fotoaparáty, kamery a internet; nahrání ponižující situace na mobilní telefon a její rozesílání ve formě MMS či přes internet; pomocí facebooku, ových zpráv, blogů.
Dopad šikany negativně postihuje nejen oběť, ale i agresora a ostatní členy skupiny; působí i na jedince stojícího mimo skupinu, například rodiče šikanovaného; u agresorů dochází k upevňování antisociálních postojů; ostatní členové skupiny mohou mít názor, že společnost není schopna zajistit bezpečnost některým jedincům a toto jednání není trestáno, což se odrazí v budoucím chování; u obětí dochází k posttraumatickým stresovým poruchám.
Dopad šikany zhoršení pracovních výsledků; absence v zaměstnání či záškoláctví; klesá sebevědomí a sebehodnocení obětí; problémy s navazováním vztahů ; šikanovaný může řešit problémy útěkem k drogám a alkoholu; u obětí šikany roste pravděpodobnost, že se v budoucnu budou dopouštět neetického chování a násilí.
Mobbing formy znepříjemňování života na pracovišti; charakteristická je pro ně skrytost, rafinovanost a zákeřnost; za mobbing lze považovat chování, které se objevuje alespoň 1x týdně po dobu minimálně 6 měsíců; sexuální obtěžování na pracovišti; špatné zacházení bez sexuální či rasové příčiny.
Bossing druh mobbingu; šikany se dopouští nadřízený pracovník; příčiny bossingu: strach o vlastní pracovní pozici; „tlak shora“, vedoucí pracovník na podřízeného přenáší frustraci z vlastního neúspěchu.
bullying – označení pro šikanu ve školním prostředí; domestic violence – šikana v domácím prostředí; ostrakismus – počáteční stádium šikany, vyloučení jedince z kolektivu.
Možnosti prevence šikany pozitivní mezilidské vztahy; respektování individuality a odlišnosti jedince; etické chování, zejména tolerance; chování podle právních norem.
Skupinový úkol Na základě pozorování vypište formy šikany, se kterými jste se setkali. Navrhněte vlastní program řešení a prevence šikany ve vaší škole.
Použité zdroje Vybrané kapitoly ze sociální pedagogiky. 1. vyd. Editor Lenka Müllerová. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2002, 190 s. Skripta (Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem). ISBN Str. 3. Obr. 1. Dalia098. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na www: Str. 9. Obr. 2. Isaías Alves da Cruz. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na www: fighting.png