Marek Pavelec 1

 Princip koncentrace  Princip doplňkovosti (adicionality)  Princip partnerství  Princip programování  Princip monitorování a vyhodnocování 2 Principy strukturální politiky

 Odstranění hospodářských rozdílů  Podpora konkurenceschopnosti …..  Nové nadnárodní výzvy..…  Řídí se principem programování 3 HSS

 1951 – 1973 Období „důvěry ve volný trh“  1974 – 1986 Zrod „evropské“ regionální politiky  1987 – 1999 Směrem k hospodářské a sociální soudržnosti  2000 – 2006 Nová výzva –příprava na východní rozšířen  2007 – 2013 Současnost…. 4 Historie

Strategické obecné zásady Společenství (SOZS) 5 Národní strategický referenční rámec (NSRR) Operační programy Národní rozvojový plán (NRP) Schéma vývoje programových dokumentů

6 Prioritní osy Oblasti podpory Implementační dokument OP

 Řídicí orgán programu  Zprostředkující orgán  Platební orgán  Monitorovací orgány  Kontrolní orgány  Konečný příjemce  Konečný uživatel  Grantové schéma  Individuální projekt

 24 OP  Rozděleny dle cílů na: Tématické a regionální Programy pro Prahu Programy pro územní spolupráci 9 Operační programy

 Struktura OP: - úvod, - popis, -definice cílů, -typy projektů. 10 Operační programy

Operační programy na období Přidělená finanční částka Tématické OP programy OP Podnikání a inovace ,1 mil. EUR (79,5%) OP Doprava OP Životní prostředí OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Výzkum a vývoj pro inovace Integrovaný operační program OP Technická pomoc Regionální OP (ROP) ROP NUTS II Jihovýchod 4659 mil. EUR (17,6%) ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Střední Morava OP - Praha OP Praha Konkurenceschopnost 372, 4 mil.EUR (1,4%) OP Praha Adaptabilita Evropská územní spolupráce OP Mezinárodní spolupráce 389 mil. EUR (1,5%) OP Nadnárodní spolupráce OP Přeshraniční spolupráce ĆR-Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR-Rakousko OP Přeshraniční spolupráce ČR-Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR-Slov. 11 Cíl konvergence Cíl Reg. konkurenc. a zaměst. Cíl Evropská územní spolupráce

 ochrana kvality životního prostředí  zaměstnanosti a konkurenceschopnosti udržitelného hospodářského růstu  řídícím orgánem Ministerstvo životního prostředí Typové aktivity:  Podpora vodohospodářství  Zlepšení stavu přírody  Podpora environmentálních povědomí  Lepší nakládání s odpady  Efektivnější využívání energie  Zlepšování kvality ovzduší 12 OP životního prostředí

13 Název prioritní osyFond Příspěvek společenství Národní příspěvek Osa 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury FS Osa 2 Zlepšování kvality ovzduší FS Osa 3 Udržitelné využívání zdrojů energie FS Osa 4 Zkvalitnění nakládání s odpady FS Osa 5 Omezování průmyslového znečištění ERDF6111 Osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny ERDF Osa 7 Rozvoj infrastruktury pro env. vzdělávání ERDF438

 zlepšování kvality dopravy a ochrany životního prostředí  Řídícím orgánem je Ministerstvo dopravy Typové aktivity:  Zkvalitnění sítě TEN-T  Modernizace železniční sítě  Modernizace dálnic a silnic 1. třídy  Zlepšení dopravy v Praze  Rozvoj multimodální nákladní a vodní dopravy 14 OP doprava

15 Název prioritní osyFond Příspěvek společenství Národní příspěvek Osa 1 Modernizace a rozvoj železniční sítě TEN-T FS Osa 2 Výstavba a modernizace dálniční/silniční sitě TEN- T FS Osa 3 Modernizace a rozvoj železniční sítě mimo TEN-T ERDF Osa 4 Modernizace a rozvoj silnic 1.třídy mimo TEN-T FS Osa 5 Modernizace pražského metra a silniční dopravy v Praze ERDF30052 Osa 6 Podpora multimodální dopravy FS27148 Osa 7 Technická pomocERDF8816

 Zlepšuje podmínky ve výzkumu a vývoji  zkvalitňuje a modernizuje systém počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání  Řídícím orgánem je Ministerstvo školství Aktivity:  Rozvoj základního, středního a vysokoškolského vzdělávání  Nabídka dalšího vzdělání  Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji 16 OP vzdělávání pro konkurenceschopnost

17 Název prioritní osyFond Příspěv e k společe n ství Národní příspěvek Osa 1 Počáteční vzděláváníESF688,5121,5 Osa 2 Terciální vzdělávání, výzkum a vývoj ESF688,5121,5 Osa 3 Další vzděláváníESF36364 Osa 4 Technická asistenceESF7313

 posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu  Řídícím orgánem Ministerstvo školství Typové aktivity:  Rozvoj kapacit VaV  Spolupráce VaV a soukromého sektoru  Posilování kapacit vysokých škol OP výzkum a vývoj pro inovace

19 Název prioritní osyFond Příspěvek společenství Národní příspěvek Osa 1 Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje ERDF Osa 2 Rozvoj kapacit pro spolupráci veřejného sektoru se soukromým ve výzkumu a vývoji ERDF55197 Osa 3 Posilování kapacit vysokých škol pro terciální vzdělávání ERDF50790 Osa 4 Technická asistenceERDF427

 zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí  Řídícím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí Typové aktivity:  Vzdělávání zaměstnanců  Integrace ohrožených skupin  Zkvalitnění práce ohrožených skupin 20 OP lidské zdroje a zaměstnanost

N á zev prioritn í osyFond Příspěvek společenství Národní příspěvek Osa 1 AdaptabilitaESF Osa 2 Aktivn í politika na trhu pr á ce ESF Osa 3 Soci á ln í integrace a rovn é př í ležitosti ESF39970 Osa 4 Veřejn á spr á va a veřejn é služby ESF10919 Osa 5 Mezin á rodn í spolupr á ceESF367 Osa 6 Technick á asistenceESF7313

OP podnikání a inovace

23 Integrovaný OP

 Zlepšení dopravy, kvality životního prostředí…  Řídícím orgánem je hlavní město Praha Typové aktivity:  Rozvoj dopravy  Zatraktivnění městského prostředí  Podpora obnovitelných zdrojů  Podpora MSP  Podpora ICT 25 OP Praha konkurenceschopnost

 Řeší otázku zaměstnanosti v Praze  Řídící orgán je Magistrát hl. m. Prahy Typové aktivity:  Rozvoj počátečního a dalšího vzdělávání  Podpora zaměstnanosti  Posílení podnikatelského prostředí 26 OP Praha adaptabilita

 Řídící orgán Regionální rada (RR)  Výkonný orgán Úřad regionální rady (ÚRR) Cíle ROP:  Rozvoj regionů  Zvyšování kvality prostředí/životní úrovně Typové aktivity:  Podpora měst a venkovských sídel  Rozvoj cestovního ruchu  Zlepšování dostupnosti 28 Regionální OP

Regionální struktura ČR:  a) NUTS 5 - obce  b) NUTS 4 - okresy  c) NUTS 3 – kraje (14 jednotek)  d) NUTS 2 - sdružené kraje (8 jednotek)  e) NUTS 1 – celá ČR 29 Regionální OP

30

 5 bilaterálních Operačních programů  Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj a Odbor regionální přeshraniční spolupráce OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko 31 Přeshraniční OP

 ESPON - podpora výzkumu v regionálním rozvoji - projekty na  INTERACT II - v období nebudou realizovány nové projekty - návaznost na aktivity z minulého období 33

 jedna z podmínek EU poskytnutí finančních prostředků ČR  Pro řízení využívat IS poskytující věrohodné údaje o programů/projektech  Dokladovat využívání finančních prostředků EU podle programových dokumentů  využívat informační technologie  rozvoj Informačních Systémů – podpůrný nástroj pro projektové a finanční řízení programů  sledování implementačních procesů -  informace o proplácení finančních prostředků  hodnocení projektů – long a short listy  poskytování informací o území / regionech – jako podklad pro programování, přípravu projektů  vyhodnocování dopadů projektů na rozvoj regionů  reporting pro evropskou komisi a Národní fond Historie monitorovacích systémů 1998 – 2004

 Monitorovací systém je systém řízení strukturální pomoci, jehož úkolem je zajistit maximální efektivnost realizovaných programů, a to tak, aby umožnil vyhodnocování dopadů této realizace v souladu s cíli stanovenými v programové dokumentaci, resp. v projektech.  Monitorování (monitoring) je proces, který by měl umožnit poskytování, sledování a vyhodnocování informací – detailních i agregovaných, týkajících se technické (věcné) a finanční oblasti.  Proces vypracování a realizace monitorovacího systému má těsnou souvislost s úkoly uloženými vládou – s návrhem systému finanční kontroly a koordinaci finanční pomoci z fondů EU,  Monitorovací systém podporuje přípravu, realizaci a hodnocení rozvojových aktivit shrnutých v základních programových dokumentech (NRP, CSF…)

 Monitoring – monitorování projektu provází celý životní cyklus projektu od sběru, zpracování a prezentace dat až po jeho realizaci v závislosti na přijatém programu. Lze jej rozlišit podle: 1) Úrovně projektování 2) Časového hlediska 3) Obsahu, předmětu monitoringu

Ad1) Hledisko úrovně projektování provázanost všech 4 úrovní monitorování i informací na různých úrovních Program PriorityProjektOpatření Tvorba programové dokumentace Monitoring

Ad2) Časové hledisko struktury monitoringu - pokračování c) Etapa po skončení realizace – porealizační (ex post)  posouzení využití efektivnosti a účelnosti pomoci z strukt. Fondů  vyhodnocení účinků a z nich odvozené závěry (podklady státní politiky), popis jednotlivých faktorů ovlivňujících úspěch realizace  je třeba prokázat, že program byl splněn podle časových plánů a rozpočtů v dokumentaci, podle nichž byla podpora udělena. Pokud dojde k odchylkám, musí být vysvětleno zdůvodnění  hodnocení ex-post musí být ukončeno nejpozději do 3 let od skončení sledovaného programového období (realizace projektu)

Ad3) Monitoring podle věcného hlediska  Finanční monitoring  Technický (fyzický monitoring)

Evropské společenství Řídící orgány OEF MMR Zprostř. subjekty Koneční uživatelé Webová žádost Centrální monitorovací systém Řízení realizace programu Souhrnný reporting Strukturálních fondů Plánování strukturálních operací Vazby na ostatní systémy Příprava programů Řízení a vyhodnocení programů Sběr žádostí, hodnocení Příprava projektů Monitoring životního cyklu projektů Vyhodnocení realizace projektů Vyplnění žádosti o pomoc EU Podávání informací o realizaci projektu

Webová žádost Centrální monitorovací systém Řízení realizace programu Evropské společenství Sektorové operační programy Regionální operační programy Přes- hraniční spolupráce Cíl 3 6x SOP 2x Praha 7x ROP 7x OP OP TP IOP

 Indikátor je ukazatel, který má předem stanovenou svoji vstupní a výstupní formu a věcnou náplň a provází hodnocení úspěšnosti projektu od jeho založení až po konečné hodnocení účinnosti vytčených cílů. Požadavky na indikátory dle EU (SMART)  Specific (konkrétní)  Measurable (měřitelný)  Accurate (přesný)  Relevant (relevantní) – aby vyjádřil podstatu sledovaných přínosů  Timely (aktuální)  K hodnocení programů a projektů je pak zapotřebí mít k dispozici soustavu indikátorů.

 Indikátory výstupů – vyjadřují operační cíle, tj. konkrétní opatření potřebné k dosažení vytčeného cíle (př. rekvalifikační program), vztahují se k činnostem a aktivitám. Převážně v naturálních jednotkách (počet vytvořených pracovních míst, kilometrů vybudovaných silnic, postavených bytových jednotek, zatravněných ha)  Indikátory výsledků – vyjadřují specifické cíle, tj. čeho má být dosaženo konkrétními dílčími opatřeními (zlepšení zaměstnanosti pomocí rekvalifikace). Vyjadřují přímé a okamžité efekty, krátkodobé výsledky opatření (zvýšení počtu umístěných osob, snížení nákladů na přepravu, zvýšení počtu ubytovaných rodin, rozšíření past. ploch).  Indikátory dopadů – účinků, vyjadřují globální cíle, tedy konečný efekt rozvojového dokumentu (snížení nezaměstnanosti). Rozlišujeme účinky působící po určité době nebo dlouhodobé účinky (zaktivizování trhu práce, rychlejší pohyb zboží, zlepšení infrastruktury)  Indikátory vstupní – zdrojové se vztahují k alokovanému rozpočtu pro každou úroveň podpory v absolutním i relativním (%,index) vyjádření, kolik prostředků bylo vyčleněno pro projekt.

 PROJEKT – skupina koordinovaných aktivit s přesně určeným začátkem a koncem za účelem splnění specifických cílů v rámci definovaného času. PROJEKTOVÝ CYKLUS

 Identifikace a analýza problémů  Definování cílů a stanovení konkrétních aktivit Cíl Logického rámce projektu:  zjistit vhodnost a přiměřenost řešení daného problému  proveditelnost a trvalá udržitelnost  příprava, realizace a vyhodnocení projektu Význam – ve všech etapách projektového cyklu  čeho má být dosaženo  jak měřit dosažení cílů a provádění monitoringu  následné (ex-post) hodnocení

1. intervenční (vertikální) logika  příčina – důsledek 2. objektivně ověřitelné ukazatele  Co? Kolik? Kdy? Pro koho? Kde?  Pro jednu aktivitu, výsledek – 2-3 indikátory 3. zdroje informací  odkud zdroje informací – k ověření 4. Rizika a předpoklady  Co může ovlivnit realizovatelnost a udržitelnost projektu?

 aktivity – z jakých konkrétních činností se projekt skládá (stavební práce, nákup zařízení, odborné služby,…… apod.  prostředky – zdroje k zajištění realizace projektu (poradenské služby, stavební dozor)  nákladové položky na aktivity  související aktivity a předpoklady podmiňující realizaci  výsledky – opravený dvůr……  účel projektu – záměr – jasně rozlišit od výsledků výsledek – modernizace domů účel – rozšíření nabídky bytů  všeobecné cíle – zlepšení životních podmínek obyvatel

 Formulář žádosti konkrétního OP  Projekt  Doklad o právní subjektivitě žadatele  Prohlášení o bezdlužnosti vůči veřejné správě a zdravotním pojišťovnám  Prohlášení o partnerství  Prohlášení o velikosti podniku (SME)  Přehled ekonomické a finanční situace žadatele (pouze pro podnikatelské subjekty)  Seznam požadovaných příloh  Prokázání způsobilosti a zkušenosti (2-5 účetních období)  Geografické území (ROP, Cíl 1)  Součinnost s developerskými společnostmi brownfields, greenfields)

51