Technologie betonu Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav technologie stavebních hmot a dílců Letní škola materiálového inženýrství SUPMAT – Podpora vzdělávání pracovníků center pokročilých stavebních materiálů Registrační číslo CZ.1.07/2.3.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Beton ČSN EN 206-1/Z3 Beton - část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda Dříve definovaný jako umělý kámen Nejrozšířenějším stavebním materiálem Kompozitní stavební látka, kde kamenivo plní funkci plniva a pojivo je druhou fází kompozitu sestávajícího z hydratované maltoviny a pórů
Beton – čerstvý, ztvrdlý Materiál ze směsi cementu, hrubého a drobného kameniva a vody, s přísadami nebo příměsemi nebo bez nich, který získá své vlastnosti hydratací cementu Čerstvý beton - zcela zamíchán a je ještě v takovém stavu, který umožňuje jeho zhutnění zvoleným způsobem Ztvrdlý beton - v pevném stavu a má již určitou pevnost
Beton – podle objemové hmotnosti Lehký beton (light-weight concrete) – beton, který má po vysušení v sušárně objemovou hmotností větší než 800 kg/m 3 a menší než 2000 kg/m 3 a je vyráběn zcela nebo jen zčásti z pórovitého kameniva Obyčejný beton (normal-weight concrete) – beton, který má po vysušení v sušárně objemovou hmotností větší než 2000 kg/m 3, ale nepřevyšující 2600 kg/m 3 Těžký beton (heavy-weight concrete) – beton, který má po vysušení v sušárně objemovou hmotností větší než 2600 kg/m 3
Beton – podle způsobu uložení do konstrukce Monolitický beton Doprava čerstvého betonu na stavbu Ukládání autodomíchávači a čerpadly betonu Plnění bednění, zhutnění Ošetřování, odstranění bednění
Autodomíchávače, pumpy
Pumpa SCHWING S 39 SX Staveništní čerpadlo do výšky téměř půl kilometru a do vzdálenosti téměř 3 kilometrů
Beton – podle způsobu uložení do konstrukce Prefabrikovaný beton Konstrukční prvek vyráběn ve výrobně anebo přímo na staveništi Odformování po dosažení požadované pevnosti betonu Ošetřování a zrání Doprava na staveniště, uložení do konstrukce
Beton – podle způsobu zpracování Vibrované betony Dusané betony Lité betony Stříkané betony Válcované betony Vibrolisované betony Čerpané betony Odsávané betony
Beton – podle způsobu využití v konstrukci Nenosný, výplňový Nosný Prostý Vyztužený, železový Předpjatý S rozptýlenou výztuží
Beton – podle požadavků na jeho funkci Trvanlivé – odolávají vlivům prostředí a povětrnosti Vodostavební – odolávají účinkům vody ve smyslu vodotěsnosti Mrazuvzdorné – odolávají účinkům mrazu, vody a solí Korozivzdorné – odolávají účinkům agresivního prostředí Provzdušněné Silniční Stínící Žárobetony
Beton – podle zpracovatelnosti Tekuté konzistence Velmi měkké konzistence Měkké konzistence Málo měkké konzistence Zavlhlé konzistence Tuhé konzistence Velmi tuhé konzistence
Beton – podle stupně vyztužení Prostý Železobeton (pruty nebo sítě) Předpjatý beton (dlouhé dráhy) Vláknobeton Síťobeton (drobnozrnbný beton vyztužený sítí)
Složky betonu
Složky betonu - Cement ČSN EN 196, ČSN EN 197) Jemně rozemletý anorganický materiál, který po smíchání s vodou vytváří kaši, která tuhne a tvrdne hydraulickou reakcí, a která si po ztvrdnutí zachovává pevnost a stálost i pod vodou Druhy cementu (CEM I - CEM V) Pevnostní třídy cementu (32,5, 42,5, 52,5) Počáteční pevnosti (N, R)
Složky betonu - Přísady ČSN EN řady 480- Přísady do betonu Materiál, který upravuje vlastnosti čerstvého nebo ztvrdlého betonu, přidávaný během míchání betonu v malém množství vzhledem k poměru ke hmotnosti cementu
Složky betonu - Přísady Plastifikační Superplastifikační Stabilizační (zadržující vodu) Provzdušňující Urychlující tuhnutí cementu Urychlující tvrdnutí cementu Zpomalující tuhnutí Hydrofobizační Plynotvorné, pěnotvorné, odpěňovací,..
Složky betonu - Příměsi Práškovitý materiál, který se přidává do betonu za účelem zlepšení určitých vlastností nebo k docílení speciálních vlastností betonu. Norma ČSN EN pojednává o dvou druzích anorganických příměsí: Téměř inertní příměs (druh I) Pigment Mikromletý vápenec Odprašky Filer Pucolány nebo latentní hydraulické příměsi (druh II) Elektrárenský popílek (hnědouhelný, černouhelný) Vysokopecní struska Metakaolin Mikrosilika – křemičitý úlet
Složky betonu - kamenivo ČSN EN Kamenivo do betonu ČSN EN pórovité kamenivo do betonu, Zrnitý anorganický materiál, vhodný do betonu. Kamenivo může být přírodní, umělé nebo recyklované z materiálů, který byl dříve použit v konstrukci. Přírodní se dělí na: drcené kamenivo – drcení lomového kamene (ostrohranná zrna) těžené kamenivo – přirozený rozpad hornin (kulatá zrna) Kamenivo zaujímá 75 – 80 % objemu betonu a jeho hlavní funkcí je vytvoření pevné kostry v betonu s minimální mezerovitostí
Kamenivo – podle objemové hmotnosti Pórovité kamenivo (light-weight aggregate) – kamenivo nerostného původu s objemovou hmotností zrn vysušených sušárně menší nebo rovnou 2000 kg/m 3 Hutné kamenivo (normal-weight aggregate) – kamenivo s objemovou hmotností zrn vysušených sušárně většínež 2000 kg/m 3 a menší než 3000 kg/m 3 Těžké kamenivo (heavy-weight aggregate) – kamenivo s objemovou hmotností zrn vysušených sušárně větší nebo rovnou 3000 kg/m 3
Lehký beton Beton z umělého lehkého kameniva LIAPOR
Kamenivo – podle velikosti zrn Kamenivo se dělí dle velikosti zrn a jejich skladby na: drobné kamenivo – kamenivo s velikostí zrn 0 – 4 mm (písek) hrubé kamenivo – kamenivo s velikostí zrn 4 – 125 mm (štěrk, drť) jemné kamenivo – kamenivo s velikostí zrn do 0,125 (0,5) mm (moučka, filler)
Volba složek betonu betonu - kamenivo Ekonomická hlediska (dostupnost, cena, dopravní vzdálenost) Technická a technologická hlediska Kamenivo sestavujeme alespoň ze dvou frakcí (drobné a hrubé) v podílech odpovídající křivce zrnitosti s maximálním zrnem D max nejvýše možným. Pro běžné železobetony, předpjaté betony a dílce se většinou volí D max = 16; 22 a 32 mm. Drobné kamenivo je těžené, hrubé kamenivo buď drcené nebo těžené. Cílem skladby kameniva je dosažení minimální mezerovitosti v setřeseném stavu.
Beton – vodní součinitel
Beton – krychlový metr betonu Množství čerstvého betonu, které po zhutnění uvedeným v ČSN EN vyplňuje objem jednoho krychlového metru V = V k + V c + V v + V přím + V vz = 1 m 3 Složení uváděno vždy na 1 m 3
Beton – Provzdušnění Mikroskopické vzduchové bublinky záměrně vytvořené v betonu během míchání obvykle pomocí povrchově aktivních látek Typický je pro ně kulovitý nebo podobný tvar o průměru mezi 10 a 300 µm
Stupeň vlivu prostředí Stupně vlivu prostředí charakterizují prostředí využívání betonové konstrukce, označují se X a písmenem a číslem.. (XC2, XF4, XA1, XD1 atd.) Definování prostředí užívání betonu má význam pro jeho trvanlivost ČSN EN při návrhu minimálně na 50 nebo 100 let složení betonu, jeho vlastnosti a provádění potřebných zkoušek
Třída pevnosti betonu Závisí na zatížení konstrukce a je základním kritériem návrhu Způsobu vyztužení (prostý, železový, předpjatý beton) Návrh musí respektovat požadavek, aby 95 % všech vzorků betonu vyhovovalo požadavku Třída pevnosti betonu je dána poměrem charakteristických pevností v tlaku stanovené na válcích a krychlích
Třídy pevnosti betonu – obyčejný Vysokopevnostní beton – HSC ≥ C 50/60 TŘÍDA f Ck,cyl [N/mm 2 ] f Ck,cube [N/mm 2 ] C 8/10810 C 12/ C 16/ C 20/ C 25/ C 30/ C 35/ C 40/ TŘÍDA f Ck,cyl [N/mm 2 ] f Ck,cube [N/mm 2 ] C 45/ C 50/ C 55/ C 60/ C 70/ C 80/ C 90/ C 100/
Třídy pevnosti betonu - lehký Vysokopevnostní lehký beton HSLC ≥ LC 50/55 TŘÍDA f Ck,cyl [N/mm 2 ] f Ck,cube [N/mm 2 ] LC 8/989 LC 12/ LC 16/ LC 20/ LC 25/ LC 30/ LC 35/ TŘÍDA f Ck,cyl [N/mm 2 ] f Ck,cube [N/mm 2 ] LC 40/ LC 45/ LC 50/ LC 55/ LC 60/ LC 70/ LC 80/888088
Technologické požadavky Způsob zpracování čerstvého betonu Konzistence Maximální zrno kameniva Způsob dopravy Ukládání čerstvého betonu, zhutňování Podmínky tuhnutí a tvrdnutí betonu, teplotní pole, počáteční nárůst pevnosti Doba zpracování čerstvého betonu
Zvláštní požadavky Objemová hmotnost betonu (lehký a těžký beton) Recyklovaný beton Silniční beton Vláknobeton Beton pro masivní konstrukce Organizační podmínky výroby betonu
Děkuji za pozornost