Luhačovice září 2015 Evropské fondy jako zdroj zvyšování konkurenceschopnosti; podmínky jejich využití k financování projektů dopravní infrastruktury Petr Zahradník, ekonomický konzultant a analytik, Brusel, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky

ROZVOJ VÝSTAVBY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY NABÝVÁ NA OBRÁTKÁCH Oživení výstavby dopravní infrastruktury je raketové; inženýrské stavitelství v letošním roce zásadně ovlivněno dočerpáváním fondů EU za období 2007 – 2013 v OP D a ROPech – faktor, který se v této intenzitě jistojistě příští rok opakovat nebude a ani následující období se k němu již nepřiblíží; nemá primární souvislost s cyklickým hospodářským oživením, ale zásadně přispívá celkovému růstu (bez stavebnictví by primárně HDP rostl o přibližně 0,3 procentního bodu pomaleji; při započtení sekundárních a vyvolaných efektů ještě méně dynamicky); Další období bude naopak spíše podmíněno cyklickými faktory – lze očekávat zvýšení váhy pozemního stavitelství a celkově méně dynamickou hodnotou celkového růstu stavební výroby; zdá se však, že došlo k trvalejšímu oživení projektových a inženýrských aktivit stavebnictví (%; meziroční růst) VII 15VI 15V 15IV 15III 15II 15I celkem 12,37,811,910,28,46,05,82,3-8,3 inženýrské 26,731,223,419,620,910,77,37,5-8,8

EKONOMIKA ČESKÉ REPUBLIKY ZRYCHLUJE SVOJI DYNAMIKU Po téměř deseti letech jsme se vrátili do dynamicky i strukturálně nejpříznivějšího ekonomického období v posledních 25 letech – jehož udržení bude nicméně velmi obtížné (silně spoléhá na některé jednorázové faktory, které s velkou pravděpodobností pominou – slabší kurs koruny, bezprecedentně nízké úrokové sazby, nízké ceny ropy, enormní příliv zdrojů EU v letošním roce EU: přes viditelný proces ekonomického oživování počínaje rokem 2014 zůstává aktuální růstová výkonnost stále váznoucí; taktéž dosud nepřesvědčivá investiční aktivita brání robustnějšímu nastartování domácí poptávky; Česká republika: nejrychlejší růst v celé EU, druhá nejnižší míra nezaměstnanosti, nulová inflace, oživení investic, přebytek obchodní bilance a běžného účtu, klesající míra deficitu i dluhu, viditelně rostoucí reálná mzda podporující rozumnou spotřebu: rizika – přehřátí, nedostatek lidí, více-rychlostní ekonomika HDP nezaměstnanost inflace průmyslová výroba kurs koruny deficit/ HDP čistá pozice 4,4% (pololetí 2015) 6,2% (srpen 2015) 5,1% EUROSTAT (červenec 2015) meziročně 0,3%; meziměsíčně 0,2% (srpen 2015) 4,6% (červenec 2015) oslabený 27,086 CZK/EUR 2% (2014)až 4% HDP

PODPORA ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ZŮSTÁVÁ VELKORYSÁ I v programovacím období 2014 – 2020 zůstává v platnosti řada charakteristik z období předchozího – podpora rozvoje dopravní infrastruktury bude nadále velkorysá úměrně významu sektoru v konvergujících zemích našeho typu v naší geografické pozici (země ve středu Evropy s podílem dopravních výkonů přibližně 4,0% HDP a asi 5,5% podílem na celkové zaměstnanosti); Orientace na podporu konkurenceschopnosti výrazně zesílila; konkurenceschopnost a podpora investic – klíčová slova pro ekonomický rozvoj v politikách Junckerovy Evropské komise; Inovativní procesy v oblasti dopravy – nejen investice do „železa a betonu“, ale i do systémových propojení, IT, úsporných řešení apod.; Vnímání dopravní infrastruktury a obslužnosti jako nezbytného základu pro rozvoj navazujících odvětví na úrovni regionu = základní podmínka pro využití a naplnění ekonomické síly regionů; v kontextu EU je tato ekonomická síla nahlížena jak lokálním prizmatem (optimalizace disponibilních zdrojů regionu), tak unijním úhlem pohledu (příspěvek příslušného regionu pro funkčnost Jednotného vnitřního trhu; zajištění hladké mobility napříč EU přes příslušný region); Převládá nicméně pohled EUROPEIZACE rozvoje dopravní infrastruktury – napojení na síť TEN-T: řešení lokálních a úzce regionálních dopravních problémů ze zdrojů EU přestává být podporováno

PODPORA ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ZŮSTÁVÁ VELKORYSÁ Převládá nicméně pohled EUROPEIZACE rozvoje dopravní infrastruktury – napojení na síť TEN-T: řešení lokálních a úzce regionálních dopravních problémů ze zdrojů EU přestává být podporováno; Potřeba zřetelné prioritizace v podobě konzistence s národními dopravními plány a v souladu s TEN-T (jednotlivé investice nemohou být izolované, ale musejí být integrální součástí schémat, která maximalizují síťový efekt dopravních investic ve smyslu interoperabilní integrace mezi jednotlivými dopravními módy a silným zaměřením na TEN-T do roku 2020 a následující období

PODOBA A CHARAKTER PODPŮRNÝCH PROSTŘEDKŮ SE KONCEPTUÁLNĚ A KVALITATIVNĚ MĚNÍ Pozvolná změna charakteru podpory rozvoje ze zdrojů EU: -Odklon od dotací k finančním nástrojům; -Velký důraz na výsledek a výkonnost Menu finančních příležitostí -Příležitosti Víceletého finančního rámce 2014 – 2020; -Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF); -CEF -Evropský fond pro strategické investice (EFSI); -Unie kapitálových trhů

ODKLON OD DOTACÍ K FINANČNÍM NÁSTROJŮM -Aktuální ofenziva Junckerovy Evropské komise -Již v předvolebním období: zásadní trumf – Investiční plán pro Evropu (Junckerův plán); -Investice bez přívlastků (dříve byly preferovány – viz Strategie Evropa 2020 – investice inteligentní, zdrojově efektivní, sociálně začleňovací apod.) – nyní jde primárně o investice per se; mezi lety 2007 a 2013 pokles objem investic v EU o 15% v průměru; -Společný projekt Evropské komise a Evropské investiční banky, resp. EIF; -Cíl: do konce roku 2017 mobilizovat alespoň 315 mld. EUR veřejných a soukromých investic do reálné ekonomiky; -Výchozí základna: 16 mld. EUR záruka Evropské komise + 5 mld. EUR EIB (+ možné další soukromé i příspěvky) → prostředky na dlouhodobé investice: 240 mld. EUR → prostředky pro malé a střední podniky: 75 mld. EUR; Odhadovaný multiplikační efekt 1:15 Podpora dlouhodobých investičních projektů: infrastruktura, infrastruktura energetická, dopravní, ICT, zvláště v průmyslových centrech, vzdělávání, výzkum, inovace, obnovitelné zdroje a energetická účinnost; podpora zejména středně velkých podniků prostřednictvím EIF

VELKÝ DŮRAZ NA VÝSLEDEK A VÝKONNOST -Proč je v současné době tak důležité ? Prožíváme mimořádné období (důsledky krize, migrace, neočekávané šoky; na druhé straně bouřlivý technologický rozvoj); limitování objemu veřejných zdrojů EU; potřeba vyváženosti mezi silně předpisově a formálně orientovaným přístupem a vnímání vlastních efektů a přínosů podpory); -1. Kde jsou veřejné prostředky vynakládány ? Potřeba PRIORITIZACE -2. Respektování horizontálního propojování. SYNERGIE -3. Jak jsou prostředky vynakládány ? Respekt k PRAVIDLŮM, ale též KREDIBILITA, FLEXIBILITA, ZJEDNODUŠENÍ -4. Jak využití prostředků ocenit, vyhodnotit ? Tradiční přístup – míra chybovosti (kvůli ní zřejmě podpůrný nástroj nevzniká) → vyhodnocení REÁLNÉHO DOPADU a PŘÍNOSU -5. TRANSPARENTNOST, KOMUNIKACE, OTEVŘENOST

REGULATORNÍ RÁMEC PODPORY NA ÚROVNI EU -ERDF: investice do infrastruktury, která zajišťuje základní službu pro občany v oblasti dopravy (článek 3 (1) (c) nařízení o ERDF); článek 3 (2) dále rozšiřuje na zajištění veškeré přeshraniční infrastruktury ve všech regionech; -umožňuje financovat projekty multimodální oblasti jednotné evropské dopravy v rámci TEN-T; posilovat regionální mobilitu prostřednictvím propojení komunikací nižších tříd na systém TEN-T, včetně multimodálních uzlů; rozvoj a zlepšení dopravních systémů vstřícných k životnímu prostředí (nízkoemisní, nízkohlukové); rozvoj a rekonstrukce vysoce kvalitních a interoperabilních železnic, včetně nízkohlukových opatření; zlepšení energetické efektivnosti. -CF: investice do sítě TEN-T v souladu se zněním nařízení č. 1315/2013; -umožňuje financovat projekty multimodální oblasti jednotné evropské dopravy v rámci TEN-T; rozvoj a zlepšení dopravních systémů vstřícných k životnímu prostředí (nízkoemisní, nízkohlukové); rozvoj a rekonstrukce vysoce kvalitních a interoperabilních železnic, včetně nízkohlukových opatření. Pro období 2014 – 2020, nařízení o ERDF a CF vylučují z oblastí podpory investice do letištní infrastruktury, pokud nejsou spojeny s ochranou životního prostředí nebo doprovázeny investicemi k omezení negativního dopadu na životní prostředí.

REGULATORNÍ RÁMEC PODPORY NA ÚROVNI EU -CEF: nový Nástroj pro propojení Evropy -do roku 2016 dává možnost využívání tzv. národních obálek (pro CZ 1,1 mld. EUR; 90% železnice; 10% vodní doprava); poté celounijní soutěž; -program řízen agenturou INEA, pověřenou DG MOVE.; -v omezené míře doporučováno využívání finančních nástrojů, především projektových dluhopisů. -V rámci aktivit spojených s řeše ním environmentálních dopadů dopravy existuje možnost využívání zdrojů i v rámci HORIZON EFSI (nově založený „fond“ k zajištění Junckerova investičního plánu) – dopravní investice v průmyslových centrech.

APLIKACE V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY Kam NE ? Poziční dokument Evropské komise (listopad 2012) vymezuje oblasti, které by neměly být předmětem podpory, resp. neměly by být prioritami: mezi ně řadí v oblasti dopravy investice do místních silnic – podpora by měla být možná pouze tehdy, pokud přispívají fyzické, hospodářské a sociální obnově znevýhodněných městských společenství a oblastí, nebo pokud poskytují potřebné propojení se sítí dálnic a rychlostních silnic (zaměřenost na nové silnice nebo výrazná zkvalitnění), či tam, kde doplňují chybějící příhraniční spojení; Kam ANO ? Priority: dány v textu návrhu nařízení, Dohody o partnerství a příslušných relevantních Operačních programech (OPD a IROP)

PRIORITY PROGRAMOVACÍHO OBDOBÍ 2014 – Návrh nařízení a Bílá kniha 2050 (kompatibilita se strategií Evropa 2020): Hovořeno spíše jako o mobilitě, než explicitně o dopravě -Optimalizace výkonů multi-modálních logistických řetězců, včetně širšího využívání energeticky efektivnějších módů dopravy; -Zvýšení efektivnosti dopravy a infrastruktury a jejího využívání s informačními systémy a tržně-konformními pobídkami; -Rozvoj a využití nových a udržitelných paliv a pohonných systémů 2. Dohoda o partnerství: -Využití polohové renty České republiky (aneb, aby mezinárodní osobní i nákladní doprava neobjížděla naše území); -Přispět k souladu mezi kvantitativní naddimenzovaností a nedostatečnými kvalitativními parametry;

PRIORITY PROGRAMOVACÍHO OBDOBÍ 2014 – 2020 A PROGRAMOVÉ NÁSTROJE 2. Dohoda o partnerství: -Optimalizace systému dopravy a jeho propojenosti; multimodalita; -Optimalizace využívání zdrojů a snížení energetické náročnosti; -Rozvoj obslužnosti dopravy a rozvoj kvalitativních parametrů vozového parku 3. Operační programy: -OP Doprava Rozvoj infrastruktury pro železniční a udržitelnou dopravu (výstavba a modernizace železničních tratí, jejich interoperabilita, zavádění nových technologií, výstavba a modernizace vnitrozemských vodních cest (TEN-T); multimodální doprava, infrastruktura drážních systémů městské a příměstské dopravy a řízení městského silničního provozu; ITC, ekologicky vstřícný dopravní park; Silniční infrastruktura TEN-T; Silniční infrastruktura mimo TEN-T

PROGRAMOVÉ NÁSTROJE OBDOBÍ 2014 – OP Doprava mil. EUR = největší OP v ČR (21,7% kohezní alokace ČR) PO 1: Infrastruktura pro železniční a další udržitelnou dopravu (objemově nejvýznamnější – mil. EUR – 52,2% alokace OP D) Výstavba a modernizace železničních tratí a vnitrozemských vodních cest; multimodální doprava; infrastruktura drážních systémů městské a příměstské dopravy; systémy řízení městského silničního provozu a zavádění inteligentních dopravních systémů na městské silniční síti; environmentálně čistý vozový park SC 1.1: Zlepšení infrastruktury pro vyšší konkurenceschopnost a větší využití železniční dopravy; SC 1.2: Zlepšení infrastruktury pro vyšší konkurenceschopnost a větší využití vnitrozemské vodní dopravy; SC 1.3: Vytvoření podmínek pro větší využití multimodální dopravy; SC 1.4: Vytvoření podmínek pro zvýšení využívání veřejné dopravy ve městech v elektrické trakci; SC 1.5: Zlepšení řízení dopravního provozu a zvyšování bezpečnosti dopravního provozu ve městech; SC 1.6: Vytvoření podmínek pro širší využití železniční a vodní dopravy prostřednictvím modernizace dopravního parku

PROGRAMOVÉ NÁSTROJE OBDOBÍ 2014 – OP Doprava PO 2: Silniční infrastruktura na síti TEN-T a veřejná infrastruktura pro čistou mobilitu (1.548 mil. EUR – 33% alokace OP D) Doplnění chybějících úseků dálnic a rychlostních komunikací v rámci TEN-T; zajištění standardů EU na síti s velkým objemem dopravy směrem k vyšší bezpečnosti a plynulosti; inteligentní systémy; využití vozidel na alternativní pohon – dobíjecí a napájecí stanice SC 2.1: Zlepšení propojení center a regionů a zvýšení bezpečnosti a efektivnosti silniční dopravy prostřednictvím výstavby, obnovy a modernizace dálnic, rychlostních silnic a silnic sítě TEN-T, včetně rozvoje systémů ITS; SC 2.2: Vytvoření podmínek pro širší využití vozidel na alternativní pohon na silniční síti PO 3: Silniční infrastruktura mimo síť TEN-T (627 mil. EUR – 13,4% OP D) Rekonstrukce, modernizace, obnova a výstavba silniční infrastruktury ve vlastnictví státu; výstavba obchvatů a přeložek SC 3.1: Zlepšení dostupnosti regionů, zvýšení bezpečnosti a plynulosti a snížení dopadů dopravy na veřejné zdraví prostřednictvím výstavby, obnovy a zlepšení parametrů dálnic, rychlostních silnic a silnic 1. třídy mimo síť TEN-T

PROGRAMOVÉ NÁSTROJE OBDOBÍ 2014 – IROP (Integrovaný regionální OP) PO 1: Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony (1.568 mil. EUR – 33,9% IROP) Modernizace a rozvoj sítí regionální silniční infrastruktury, která navazuje na systém TEN-T (vybrané silnice II. třídy, III. třídy, pokud plní funkci vyšší třídy, obchvaty – kritériem výběru je odlehlost a dopravní znevýhodnění lokálního sídla a propojenost se sítí TEN-T či regionálním uzlem); výstavba a modernizace přestupních terminálů, záchytných parkovišť, parkovacích domů v návaznosti na veřejnou hromadnou dopravu, vybavení zastávek a terminálů, telematika, bezpečnost, nízkoemisní vozidla a plnící stanice, cyklodoprava SC 1.1: Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T; SC 1.2: Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy V žádné z prioritních os obou OP zaměřených na dopravu není uvažováno s využíváním finančních nástrojů !!!

RÁMEC FINANČNÍ ALOKACE Tematický cíl Výzkum, technologický rozvoj, inovace 7,8%11,5% ICT 3,0%4,2% Konkurenceschopnost malých a středních podniků 13,8%6,0% Nízkouhlíkové hospodářství 4,5%6,7% Změna klimatu 2,3%1,2% Životní prostředí, účinné využívání zdrojů 18,5%18,0% Udržitelná doprava 28,9%27,3% Zaměstnanost, mobilita pracovních sil 5,0%6,4% Sociální začleňování, boj s chudobou 2,4%6,0% Vzdělávání 6,7%9,2% Instituce veřejné správy 3,9%0,8%

Děkuji za pozornost Petr Zahradník