Mgr.Kateřina Karbulová

nejstarší projevy slovesného umění nalezneme už v pravěku závislost člověka na přírodě, řadu přírodních jevů si neuměl vysvětlit, pocit bezmocnosti = snažil se přírodu ovlivňovat magické ( kouzelné) průpovědi, zaříkadla - používaly se k odehnání nemoci, nepřítele, aby měli úspěch a lovu, v lásce, aby byla dobrá úroda, aby pršelo aj. modlitby vznikaly pranostiky - o počasí, hospodaření přísloví - předávala se jimi určitá zkušenost = návod k jednání pořekadla - ustálené věty obrazné povahy, bez mravního poučení nejstarší projevy slovesného umění nalezneme už v pravěku závislost člověka na přírodě, řadu přírodních jevů si neuměl vysvětlit, pocit bezmocnosti = snažil se přírodu ovlivňovat magické ( kouzelné) průpovědi, zaříkadla - používaly se k odehnání nemoci, nepřítele, aby měli úspěch a lovu, v lásce, aby byla dobrá úroda, aby pršelo aj. modlitby vznikaly pranostiky - o počasí, hospodaření přísloví - předávala se jimi určitá zkušenost = návod k jednání pořekadla - ustálené věty obrazné povahy, bez mravního poučení

výroční obřady - týkaly se přírody rodinné oslavy - svatební obřady, křtiny,pohřeb aj. mýty - vyprávění, názory a představy o vzniku světa ( fantastický) člověka, víra ve vyšší síly, snaha pochopit střídání ročních období aj. úřední záznamy - zejména o úrodě, panovnících aj. jazyk - opakování slov, rytmický veršovaný projev, věty zvolací, přací, citově zabarvené výroční obřady - týkaly se přírody rodinné oslavy - svatební obřady, křtiny,pohřeb aj. mýty - vyprávění, názory a představy o vzniku světa ( fantastický) člověka, víra ve vyšší síly, snaha pochopit střídání ročních období aj. úřední záznamy - zejména o úrodě, panovnících aj. jazyk - opakování slov, rytmický veršovaný projev, věty zvolací, přací, citově zabarvené

přísloví je vyjádřením nějaké životní moudrosti smyslem přísloví je morální ponaučení, výstraha či pokárání vyjádřeny buď přímo, nebo obrazně přísloví tvoří celé formalizované věty, které nelze rozdělit, přeformulovat, skloňovat či časovat = ustálený stylizovaný výrok přísloví je vyjádřením nějaké životní moudrosti smyslem přísloví je morální ponaučení, výstraha či pokárání vyjádřeny buď přímo, nebo obrazně přísloví tvoří celé formalizované věty, které nelze rozdělit, přeformulovat, skloňovat či časovat = ustálený stylizovaný výrok

pro snadnější zapamatování má často podobu rýmovaného dvojverší součást lidové slovesnosti nachází se už ve starověkých literárních památkách (asyrských,staroindických, čínských atd.) pro snadnější zapamatování má často podobu rýmovaného dvojverší součást lidové slovesnosti nachází se už ve starověkých literárních památkách (asyrských,staroindických, čínských atd.)

Dvakrát měř, jednou řež. Opatrnost je matka moudrosti. Devatero řemesel – desátá bída. Darovanému koni na zuby nekoukej. Zakázané ovoce chutná nejlépe. Kdo nepracuje, ať nejí. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Když se dá perou, třetí se směje. Všude dobře, doma nejlépe. Kdo šetří, má za tři. Dvakrát měř, jednou řež. Opatrnost je matka moudrosti. Devatero řemesel – desátá bída. Darovanému koni na zuby nekoukej. Zakázané ovoce chutná nejlépe. Kdo nepracuje, ať nejí. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Když se dá perou, třetí se směje. Všude dobře, doma nejlépe. Kdo šetří, má za tři.

Bližší košile než kabát. Čistota půl zdraví. Nechval dne před večerem. Dočkej času jako husa klasu. Kdo je moc zvědavý, bude brzy starý. Nouze naučila Dalibora housti. Šaty dělají člověka. Jednooký mezi slepými král. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Jak si usteleš, tak si lehneš. Komu se nelení, tomu se zelení. Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. Bližší košile než kabát. Čistota půl zdraví. Nechval dne před večerem. Dočkej času jako husa klasu. Kdo je moc zvědavý, bude brzy starý. Nouze naučila Dalibora housti. Šaty dělají člověka. Jednooký mezi slepými král. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Jak si usteleš, tak si lehneš. Komu se nelení, tomu se zelení. Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde.

Kolik přísloví uhodnete?

Řešení je na poslední straně prezentace.

krátká průpovídka, vyjadřující určitou životní zkušenost je útvarem podobným přísloví, avšak liší se od něj v několika ohledech: rčení je produktem lidové fantazie smyslem rčení je pobavení, oživení jazykového projevu rčení a pořekadla se stávají částmi vět, rčení lze skloňovat i časovat krátká průpovídka, vyjadřující určitou životní zkušenost je útvarem podobným přísloví, avšak liší se od něj v několika ohledech: rčení je produktem lidové fantazie smyslem rčení je pobavení, oživení jazykového projevu rčení a pořekadla se stávají částmi vět, rčení lze skloňovat i časovat

prokázat někomu medvědí službu (uškodit někomu svou pomocí) udělat kozla zahradníkem (svěřit něco nepravé osobě) utáhnout na vařený nudli (lehce oklamat) vytahovat kostelníka na věž (popotahovat nosem) koupit za pět prstů (ukrást) žabomyší válka (malicherný spor) labutí píseň (označení posledního dobrého výtvoru, původ tohoto rčení u antických autorů, kde hovoří o labuti, která před smrtí zpívá) Tantalova muka (symbolem toho nejhoršího utrpení, které může člověka potkat ( pýcha = trest, Tantalos rozzlobil Dia) prokázat někomu medvědí službu (uškodit někomu svou pomocí) udělat kozla zahradníkem (svěřit něco nepravé osobě) utáhnout na vařený nudli (lehce oklamat) vytahovat kostelníka na věž (popotahovat nosem) koupit za pět prstů (ukrást) žabomyší válka (malicherný spor) labutí píseň (označení posledního dobrého výtvoru, původ tohoto rčení u antických autorů, kde hovoří o labuti, která před smrtí zpívá) Tantalova muka (symbolem toho nejhoršího utrpení, které může člověka potkat ( pýcha = trest, Tantalos rozzlobil Dia)

chytit příležitost za pačesy co na srdci, to na jazyku zdání klame pamatovat na zadní kolečka pýcha předchází pád chytat lelky pozdě bycha honit mít kliku leštit kliku prásknout do bot, vzít roha, vobrátit fusekle, zahnout kramle chytit příležitost za pačesy co na srdci, to na jazyku zdání klame pamatovat na zadní kolečka pýcha předchází pád chytat lelky pozdě bycha honit mít kliku leštit kliku prásknout do bot, vzít roha, vobrátit fusekle, zahnout kramle vytrhnout trn z paty vytáhnout z bryndy být na roztrhání stát jako tvrdé Y než řekneš švec z bláta do louže cedit slova skrze zuby holý nesmysl zlatý hřeb nechat si něco pro strýčka Příhodu házet perly sviním házet hrách na stěnu vytrhnout trn z paty vytáhnout z bryndy být na roztrhání stát jako tvrdé Y než řekneš švec z bláta do louže cedit slova skrze zuby holý nesmysl zlatý hřeb nechat si něco pro strýčka Příhodu házet perly sviním házet hrách na stěnu

žánr lidové slovesnosti jde o rčení, které se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založená na dlouhodobé lidské zkušenosti slovo pranostika je odvozeno z latinského slova prognosis, tedy předpověď pojí se s každým měsícem některé se vztahují i k ročnímu období nebo dokonce jen k jednomu jedinému dni – např. pranostiky medardovské žánr lidové slovesnosti jde o rčení, které se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založená na dlouhodobé lidské zkušenosti slovo pranostika je odvozeno z latinského slova prognosis, tedy předpověď pojí se s každým měsícem některé se vztahují i k ročnímu období nebo dokonce jen k jednomu jedinému dni – např. pranostiky medardovské

Leden jasný, roček krásný. Mnoho sněhů v lednu, mnoho hřibů v srpnu. V lednu za pec si sednu. Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují. Leden studený, duben zelený. Únor bílý - pole sílí. Únorová voda - pro pole škoda. Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna. Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky. Březen - za kamna vlezem. V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest. Březen bez vody - duben bez trávy. Duben - ještě tam budem. Duben hojný vodou - říjen vínem. Květen - Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček - poroste chlebíček. Když máj vláhy nedá, červen se předá. Leden jasný, roček krásný. Mnoho sněhů v lednu, mnoho hřibů v srpnu. V lednu za pec si sednu. Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují. Leden studený, duben zelený. Únor bílý - pole sílí. Únorová voda - pro pole škoda. Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna. Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky. Březen - za kamna vlezem. V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest. Březen bez vody - duben bez trávy. Duben - ještě tam budem. Duben hojný vodou - říjen vínem. Květen - Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček - poroste chlebíček. Když máj vláhy nedá, červen se předá.

Červen studený - sedlák krčí rameny. Medardova kápě - 40 dní kape. (u nás nejdelší souvislé v roce 1954, pršelo 22 dní). Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září. Co červenec neuvaří - srpen nedopeče. Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje. Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí. Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu. Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří. Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom. Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený. V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý. Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění. Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží. Červen studený - sedlák krčí rameny. Medardova kápě - 40 dní kape. (u nás nejdelší souvislé v roce 1954, pršelo 22 dní). Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září. Co červenec neuvaří - srpen nedopeče. Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje. Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí. Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu. Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří. Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom. Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený. V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý. Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění. Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.

1.1. Na Nový rok o slepičí krok Na Hromnice o hodinu více Svatý Matěj ledy láme, nemá-li je, nadělá je O svatém Tomáši sníh bředne na kaši Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři Medardova kápě, čtyřicet dní kape Svatá Markéta, hodila srp do žita Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje Svatá Anna - chladna z rána Kolem svatého Václava, nové léto nastává Když svatý Martin se sněhem přiběžel, bude v něm celý měsíc ležet. Martin a Kateřina na blátě - Vánoce na ledě Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu. Martin a Kateřina na blátě - Vánoce na ledě Na svatou Barboru jaro jde do dvoru Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá Na Nový rok o slepičí krok Na Hromnice o hodinu více Svatý Matěj ledy láme, nemá-li je, nadělá je O svatém Tomáši sníh bředne na kaši Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři Medardova kápě, čtyřicet dní kape Svatá Markéta, hodila srp do žita Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje Svatá Anna - chladna z rána Kolem svatého Václava, nové léto nastává Když svatý Martin se sněhem přiběžel, bude v něm celý měsíc ležet. Martin a Kateřina na blátě - Vánoce na ledě Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu. Martin a Kateřina na blátě - Vánoce na ledě Na svatou Barboru jaro jde do dvoru Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá.

Medard - mužské jméno germánského původu( macht - „moc“ a hardus - „tvrdý“) svátek 8. června v křesťanském náboženství považován za ochránce úrody a patrona sedláků, pastýřů, meteorologů, sládků a vinařů a proti bolesti zubů lidé se k němu modlili za suché počasí při senoseči, za úrodu polí a vinic, také proti horečce a choromyslnosti Medardova kápě, 40 dní kape Medard - mužské jméno germánského původu( macht - „moc“ a hardus - „tvrdý“) svátek 8. června v křesťanském náboženství považován za ochránce úrody a patrona sedláků, pastýřů, meteorologů, sládků a vinařů a proti bolesti zubů lidé se k němu modlili za suché počasí při senoseči, za úrodu polí a vinic, také proti horečce a choromyslnosti Medardova kápě, 40 dní kape

Medardova kápě, 40 dní kape. Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá. Jaké počasí o Medardu bývá, takové se v létě po něm ozývá. Jaký je počasí o svatém Medardu, takové je o žních. Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu i zelí mívá. Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst. Když na Medarda prší, těžko se seno suší. Když na Medarda prší, voda břehy vrší. Medardovy mrazy vinné révy nepokazí. Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto. Svatý Medard vždy jen dobré víno pije a vodu nechává, ať se, kam chce, lije. Medardova kápě, 40 dní kape. Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá. Jaké počasí o Medardu bývá, takové se v létě po něm ozývá. Jaký je počasí o svatém Medardu, takové je o žních. Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu i zelí mívá. Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst. Když na Medarda prší, těžko se seno suší. Když na Medarda prší, voda břehy vrší. Medardovy mrazy vinné révy nepokazí. Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto. Svatý Medard vždy jen dobré víno pije a vodu nechává, ať se, kam chce, lije.

slovesná kultura, která se šířila před vynálezem písma lidová slovesnost vyjadřovala lidový názor na život, touhu po svobodě, odpor k útisku, lásku k dětem aj. u nás měla největší význam v pobělohorské době znaky:  šířila se ústně, malý rozsah  anonymita autora  text se postupem času proměňoval, ale jádro zůstalo stejné  tvůrcem byl jedinec, který mluvil za kolektiv slovesná kultura, která se šířila před vynálezem písma lidová slovesnost vyjadřovala lidový názor na život, touhu po svobodě, odpor k útisku, lásku k dětem aj. u nás měla největší význam v pobělohorské době znaky:  šířila se ústně, malý rozsah  anonymita autora  text se postupem času proměňoval, ale jádro zůstalo stejné  tvůrcem byl jedinec, který mluvil za kolektiv

lyrika – písně milostné, pracovní, vojenské, ukolébavky epika – eposy, byliny, báje, pověsti, pohádky, anekdoty drama – zpěvohry, loutkové hry lyrika – písně milostné, pracovní, vojenské, ukolébavky epika – eposy, byliny, báje, pověsti, pohádky, anekdoty drama – zpěvohry, loutkové hry

období národního obrození :  F.l.Čelakovský – slovanské národní písně, přísloví aj.  Jan Kollár, P.J.Šafařík – slovenské písně období národního obrození :  F.l.Čelakovský – slovanské národní písně, přísloví aj.  Jan Kollár, P.J.Šafařík – slovenské písně Jan Kollár

spojení s národním obrozením  Karel Jaromír Erben – české písně, říkadla, přísloví, pohádky, národní zvyky, kroje spojení s národním obrozením  Karel Jaromír Erben – české písně, říkadla, přísloví, pohádky, národní zvyky, kroje

období realismu  Božena Němcová – pohádky, národní zvyky Leoš Janáček – hudební skladatel, moravské písně období realismu  Božena Němcová – pohádky, národní zvyky Leoš Janáček – hudební skladatel, moravské písně

Láska i hory přenáší.Sytý hladovému nevěří.Lež má krátké nohy. 100 x nic umořilo vola.Mluviti stříbro, mlčeti zlato.Po bitvě každý generál. Co oko nevidí, to srdce nebolí. Ranní ptáče dál doskáče. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Bez peněz do hospody nelez. Mezi slepými jednooký král. Kam čert nemůže, tam pošle ženskou. 2x do stejné řeky nevstoupíš.Ráno moudřejší večera.Tichá voda břehy mele. Darovanému koni na zuby nehleď.Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

public/eskym%C3%A1ck%C3%A9%20p%C5%99%C3%ADslov%C3%AD.jpg public/eskym%C3%A1ck%C3%A9%20p%C5%99%C3%ADslov%C3%AD.jpg

_Franti%C5%A1ek_Ladislav_%C4%8Celakovsk%C3%BD.jpg/250px-Jan_Vil%C3%ADmek_- _Franti%C5%A1ek_Ladislav_%C4%8Celakovsk%C3%BD.jpg Sochrová, Marie: Literatura v kostce, nakladatelství Fragment, _Franti%C5%A1ek_Ladislav_%C4%8Celakovsk%C3%BD.jpg/250px-Jan_Vil%C3%ADmek_- _Franti%C5%A1ek_Ladislav_%C4%8Celakovsk%C3%BD.jpg Sochrová, Marie: Literatura v kostce, nakladatelství Fragment, 1996 Mgr.Kateřina Karbulová, 2012