STÁTNÍ SYMBOLY ČESKÉ REPUBLIKY

Státní symboly jsou předměty, které si stát ústavou určil jako své oficiální nezaměnitelné označení. Symboly vycházejí z tradic státu a stát reprezentují. Česká republika má celkem 7 státních symbolů. Jejich používání upravuje Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ve znění zákona č. 154/1998 Sb. a Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 213/2006 Sb.

STÁTNÍ SYMBOLY ČESKÉ REPUBLIKY

VELKÝ STÁTNÍ ZNAK Velký státní znak je tvořen štítem se čtyřmi poli. Jednotlivá pole symbolizují historická území České republiky - Čechy, Moravu a Slezsko, čtvrté pole pak republiku jako celek. V prvním a čtvrtém poli je vyobrazen historický znak Čech - stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou na červeném poli. Ve druhém poli je na modrém podkladu umístěna červeno-stříbrně šachovaná moravská orlice se zlatou korunou. Ve třetím poli se na zlatém podkladu nachází slezská černá orlice s červenou zbrojí a zlatou korunou, ozdobená stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými listy a uprostřed vybíhajícím křížkem. Velký státní znak reprezentuje spojení všech historických zemí státu. Autorem je heraldik Jiří Louda. Velký státní znak slouží k vnější reprezentaci státu, označení budov, státních orgánů, úřadů. Jeho originál je v tuto chvíli (r. 2008) ztracen.

MALÝ STÁTNÍ ZNAK Malý státní znak je tvořen jediným polem tvaru šítu, na němž je na červeném podkladu umístěn stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou. Byl užívaný již Přemyslovci ve 13. stol., státním znakem se stal r Dnes je používán na místech, kde dochází k rozhodnutí ze státní moci, např. na razítkách a pečetidlech úřadů státní správy a samosprávy nebo na cedulích označujících památné stromy. Malý státní znak se také používá k označení sídel orgánů, které byly pověřeny výkonem státní moci - soudy, exekutoři, hygienické stanice apod.

STÁTNÍ VLAJKA Vlajka České republiky je oficiálním státním symbolem reprezentujícím Českou republiku na domácí i mezinárodní scéně. V rozporu s ústavním zákonem o zániku ČSFR je od 1. ledna 1993 identická s vlajkou bývalého Československa. Od 13. března 1990 do 31. prosince 1992 měla Česká republika dvojbarevnou bíločervenou vlajku, která však byla v praxi užívána jen velmi sporadicky. Státní vlajka se skládá z horního bílého pruhu a dolního červeného pruhu, do nichž je vsunut žerďový modrý klín, který v dobách společného česko-slovenského státu vyjadřoval barvu Slovenska. Poměr šířky k délce je 2:3. Modrý klín zasahuje do poloviny šířky vlajky. Při vodorovném věšení směřuje klín vpravo z pohledu pozorovatele. Visí-li vlajka svisle, je bílý pruh vlevo, červený vpravo a modrý klín směřuje dolů. Užité barvy jsou národními barvami České republiky.

STÁTNÍ HYMNA Hymnou České republiky je od r nepatrně pozměněná první sloka písně "Kde domov můj" z původní české divadelní hry Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka, poprvé uvedené 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle. Autorem textu písně je Josef Kajetán Tyl, hudbu k ní složil František Škroup. Píseň rychle zlidověla a získala postavení národní písně. Před rozdělením Československa tvořila pouze část hymny, po ní následovala první sloka současné slovenské hymny Nad Tatrou sa blýska. Druhá sloka písně Kde domov můj je dnes téměř neznámá. Státní hymnu lze hrát a zpívat při státních svátcích a při jiných příležitostech, je-li to obvyklé (např. při zahájení mezistátních sportovních utkání, při kulturních akcích mezinárodního nebo slavnostního významu apod.).

PREZIDENTSKÁ STANDARTA Vlajka prezidenta republiky je čtvercového tvaru. Na bílém podkladu, olemovaným okrajem z bílých, červených a modrých plaménků je umístěn velký státní znak, pod kterým je na červené stužce podložené žlutými lipovými ratolestmi bílý nápis "Pravda vítězí". Toto heslo bylo užíváno již v husitských dobách. V l byl kvůli politické neutrálnosti nápis zapisovaný latinsky "Veritas Vincit". Jediným legálním uživatelem standarty je prezident České republiky. Standarta vznikla spolu se vznikem ČSR v r jako jeden ze symbolů celého státu. Vyjadřuje nadřazenost prezidentova úřadu nad ostatními státními institucemi a orgány. Standarta se využívá pro označení prezidentova sídla na Pražském hradě v době jeho přítomnosti, také při tiskových konferencích a standartou bývá opatřena i prezidentská limuzína.

STÁTNÍ PEČEŤ Státní pečeť České republiky se používá k ověřování mezinárodních smluv a opatruje ji prezident republiky. Dříve státní pečeť používal předseda vlády, prezident měl vlastní, odlišnou pečeť. Pečeť je tvořena velkým státním znakem podloženým po stranách lipovými ratolestmi, kolem něhož je vepsán nápis "Česká republika". Typáře pečeti mají průměr 4,6 a 6,6 cm. Státní pečeť vznikla z pečeti Českého království z l Vychází ze středověké tradice, kdy měl každý panovník svoji vlastní pečeť.

STÁTNÍ BARVY Státními barvami jsou bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí. Toto zobrazení je nazýváno trikolóra. Trikolóra zachovává oficiální pořadí státních barev, bílý pruh má vždy nahoře nebo vlevo z pohledu pozorovatele. Užívání státních barev ani vymezení jejich odstínů není zákonem upraveno a nemělo by tedy být předmětem právní regulace.

OSTATNÍ SYMBOLY Národní strom Korunovační klenoty

NÁRODNÍ STROM - LÍPA Lípa se stala oficiálním národním symbolem až roku v červnu 1848 ( ), kdy byla na Všeslovanského sjezdu v Praze (účastni byli delegáti Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a dále Poláci, Rusíni, Chorvati, Srbi, Slovinci a Dalmatinci - tedy všechno porobené slovanské národy) ustanovena jako národní symbol. Lípa tak tak stála proti velkoněmeckým snahám o porobení slovanského živlu. Bylo vlastně reakce na frankfurtský sněm, kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub. Lípu jako národní strom měl navrhnout Fr. Ladislav Čelakovský.

České korunovační klenoty České korunovační klenoty tvoří soubor mimořádně historicky i umělecky cenných předmětů, které doprovázely korunovace českých králů. Přestože po vzniku Československa v roce 1918 již tomuto původnímu účelu neslouží, jejich mimořádný význam nadále trvá – jsou nezpochybnitelnými symboly české samostatnosti a státnosti. Soubor tvoří Svatováclavská koruna s pouzdrem a poduškou, královské žezlo s pouzdrem, královské jablko s pouzdrem a korunovační roucho (plášť zdobený hermelínem, pás, štóla a manipul). Soubor tradičně doprovázely ještě další dva vzácné předměty používané při korunovacích českých králů, i nyní vystavované společně s korunovačními klenoty jsou ostatkový kříž zvaný Korunovační a obřadní korunovační meč zvaný Svatováclavský. Oba předměty jsou součástí chrámového pokladu u sv. Ví ta.

KONEC