Koncepce sociálního bydlení ČR Workshop: „Sociální bydlení v Moravskoslezském kraji“ Ostrava, 12.11.2015.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Zásady v rozvojových obytných zónách Zásady si kladou několik nových cílů : Partnerství soukromého a veřejného sektoru - posiluje se role investora, který.
Advertisements

Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách České Budějovice.
Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné.
 Je v ČR organizováno a garantováno státem.  Vychází z Listiny základních práv a svobod, která zaručuje každému občanu právo na sociální zabezpečení.
Pomůcka – bydlení s doprovodným sociálním programem (nejedná se o popis projektu, ale o vysvětlení schématu třístupňového systému bydlení) • NNO Centrom,
Koncepce politiky bydlení v ČR do roku 2020 a sociální bydlení 18. Září 2012.
Sociální politika 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
Hmotná nouze Mgr. Terezie Pemová.
Životní úroveň (II. část)
Sociálně-aktivizační služba pro rodiny s dětmi
Projekt „Rozvoj procesu plánování dostupnosti sociálních služeb v Olomouci“ 3. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA OLOMOUCE 2013 – 2015 Tato akce je.
Příležitost dělá(t) zaměstnance
Sociální zabezpečení a důchodová politika
KONCEPCE BYTOVÉ POLITIKY DO ROKU 2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ červen 2011.
Pracovní skupina III Osoby v krizi a osoby ohrožené sociálním vyloučením.
Klíčová otázka č. 3 Prevence ztráty bydlení: základní teze Jan Milota 26. – 27. listopadu 2014.
Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Rozvoj sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Vize Moravskoslezského kraje: Partnerstvím zadavatelů.
Praha, 26. – 27. listopadu Obsah pojmu prevence Řada na sebe navazujících opatření Nutná spolupráce všech relevantních subjektů V ČR je obcí.
Sociální reforma 2011 Státní sociální podpora  Rodičovský příspěvek  Příspěvek na bydlení  Posuzování zdravotního stavu dětí  Sankce za neplnění povinné.
1. Povinnosti KÚ jsou uvedené v § 93 písm. b) a c) ZSS, KÚ zajišťují metodickou, koordinační roli vůči činnostem sociální práce na úřadech obcí s rozšířenou.
Praha, 26. – 27. listopadu Co přispělo k nárůstu počtu lidí bez domova Restrukturalizace průmyslu a s tím spojená dlouhodobá nezaměstnanost Nezaměstnanost.
Partnerství u projektů financovaných z Globálních grantů Sociální inkluze v kontextu přípravy na nové programovací období – zkušenosti, problémy a překážky.
MAS a podpora sociálního podnikání Sociální podnikání a sociální bydlení Konference MAS
Klíčová otázka č. 4 Jak uskutečňovat komplexní sociální, zdravotní a další služby lidem bez domova? Představení „balíčku služeb“ – co vše je třeba (tj.
Čujkovova 31 Ostrava – Jih tel: tel:
Sociální bydlení v kontextu „Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období “ 09/2012 Jan Snopek, analytik pro.
Informace o Programu švýcarsko-české spolupráce Ing. Petra Murycová, oddělení Evropské unie, MPSV.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení.
Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost
Grantové programy Odboru školství, mládeže a sportu KrÚ pro rok 2008: Sportoviště 2008 Jednorázové akce 2008.
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 hl. m. Praha Magistrát hl. m. Prahy, odbor zahraničních vztahů a fondů EU, oddělení.
Návrh legislativních změn v oblasti náhradní rodinné péče (výstupy projektu) PhDr. Miloslav Macela Praha, 16. června 2015.
Datum: Zpracoval(a): Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Financování sociálních služeb a podmínky podpory nově vznikajících sociálních.
Sociální politika KVSOPO Jaro 2006 Katedra veřejné ekonomie Mirka Wildmannová 5. patro, místnost 523 Konzultační hodiny: úterý
Bydlení českých seniorů a nedořešené problémy Ing. Milan T a r a b a předseda Sdružení nájemníků ČR.
Role koordinačních skupin komunitního plánování v prorodinné politice Konference k zahájení projektu „Od analýz ke koordinaci sociálních služeb v Děčíně“
Ekonomické otázky funkčního komunitního systému sociálních a zdravotních služeb v obcích PRAHA 17. dubna 2015.
Systém prostupného bydlení v Litvínově Erika Sedláčková (místostarostka města Litvínova) Vlasta Nekolová (vedoucí odboru sociálních věcí a školství, MÚ.
Magistrát města Mostu Radniční 1/ Most IČ: DIČ: CZ Seminář pro žadatele Dotační program 2016 úvod
Zkušenosti s uplatňováním principů veřejné podpory v Královéhradeckém kraji Systém řízení a financování sítě sociálních služeb v Královéhradeckém kraji.
Bc. Anna Kasincová (Pacholíková) Mgr. Markéta Křivská.
Zkušenosti a dobrá praxe MěÚSS Jirkov. Pracovní poměr Veřejně prospěšné práce Dobrovolnická činnost.
MAS CÍNOVECKO o.p.s., organizační složka MAS CÍNOVECKO - LEADER Podpora sociální soudržnosti na území místního partnerství v programovém období
Koncepce Sociálního bydlení „ZKUŠENOSTI Z PRAXE“ Praha
Aktivním přístupem ke změně v SVL města Litvínova CZ /0.0/0.0/15_042/
Střednědobé plány krajů, sítě sociálních služeb a přechod financování sociálních služeb Mgr. Ivana Stráská.
Sociální prostředky rehabilitace zdravotně postižených JUDr. Pavel Ptáčník, MPSV.
Vytváření sítí dluhového poradenství 03/2014 Magda Besedová.
D LUHOVÁ PORADNA – D IECÉZNÍ CHARITA P LZEŇ Mgr. et. Bc. Ondřej Špendlíček Individuální projekt města Chebu na změnu situace sociálně vyloučených.
Platforma pro sociální bydlení: Prevence ztráty bydlení a potřeby lidí bez domova 27. leden 2015 Jan Milota.
Pracovní schůzka aktérů integrace - příprava navazujícího projektu „Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010“ 30. září 2009 EVROPSKÝ.
Kvalita života Chybí zázemí pro setkávání lidí Chybí setkávání a společně trávený čas lidí, jako prostředek komunikace, posilování sociálních vazeb atd.
Zákon o sociálním bydlení pohledem obcí a menších měst Ing. Radim Sršeň, Ph.D., 1. místopředseda.
Odbor sociální péče Magistrátu města Brna Helena Krištofová
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Mgr. Michal Oblouk.
Informace ze sociální oblasti
Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb
Podpora odborného partnerství – Sociální bydlení v Plzeňském kraji
Sociálně vyloučení jako cílová skupina terénních sociálních služeb
VZDĚLÁVACÍ PROGRAM NEZISKOVÉHO SEKTORU
PhDr. Radek Suda, odbor sociálních služeb a sociální práce, MPSV
Veřejné finance Mgr. Oldřich Hájek.
Koncepce rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením poskytovaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje na období Luhačovice.
Důležitost propojování zdravotního a sociálního systému
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Podřipsko
Informace o Programu švýcarsko-české spolupráce
Sociální bydlení v České republice Petr Krčál.
3. Krizová pomoc Sociální rehabilitace
Odbor sociálních věcí KUPK leden 2019
Úvodní konference k projektu „Vybrané služby sociální prevence na území Jihomoravského kraje“ Tato konference je financována z Evropského.
Transkript prezentace:

Koncepce sociálního bydlení ČR Workshop: „Sociální bydlení v Moravskoslezském kraji“ Ostrava,

1.Představení společnosti CPI BYTY, a.s. 2.Prostupné bydlení – ověřená varianta sociálního bydlení 3.Klíčové body v budoucím zákoně pohledem pronajímatele Obsah:

Počet bytů: Počet nájemníků: cca lokalit (Moravskoslezský, Ústecký, Liberecký a Středočeský kraj) Pronájem, technická správa bytů, služby v rámci sociální oblasti Firma vlastní 4 ubytovny. Spolupráce s místními samosprávami, policií a neziskovým sektorem Účast v programu prostupného bydlení v Litvínově. CPI BYTY, a.s., je součástí investiční skupiny CPI Property Group. Vznikla 1. ledna 2010 fúzí několika společností vlastnících bytové domy v 15 městech ČR. Firma je dnes druhým největším poskytovatelem nájemního bydlení v České republice. Představení CPI BYTY, a.s.

Prostupné bydlení ověřená varianta sociálního bydlení

CPI BYTY se programu prostupného bydlení účastní v Litvínově (od roku 2009) ve 3. stupňovém systému. Partnery programu jsou Agentura pro sociální začleňování, město Litvínov, lokální neziskové organizace + CPI BYTY, a.s. Celý koncept se opírá o tři na sebe navazující stupně bydlení, jimiž klient může individuálně, ne však automaticky postupovat. Systém prostupného bydlení: 1.Krátkodobé krizové bydlení - je určeno především pro okamžitou pomoc pro osoby v akutní bytové krizi (tj. při ztrátě bydlení). Patří sem ubytovny a azylové domy. Zajišťuje město. 2.Krátkodobé bydlení v tréninkových bytech - pod/nájemníkům je poskytována doprovodná sociální asistence, jejímž cílem je mj. vštípit klientům kompetence, jež jsou nutné k udržení dlouhodobého nájemního bydlení. Smlouva na 1-3 roky. Zajišťuje město. 3.Dlouhodobé sociální bydlení – cílem nastavených parametrů je získání adekvátního dlouhodobého důstojného bydlení. CPI BYTY poskytne byt za předem dohodnutých podmínek a smluveného nájemného. Smlouva je nejprve na dobu určitou, uzavírá se mezi CPI BYTY a klientem. Terénní pracovník neziskové organizace dohlíží na plnění závazků, jako jsou pravidelné platby, domovní řád apod. Systém prostupného bydlení (PB)

Systém je založen na principu individuálního postupu mezi jednotlivými stupni. Předpokladem postupu je splnění kritérií, stanovených pro jednotlivé stupně. Klient má nastaven individuální plán: dodržování termínů všech plateb - nájem, služby; uzavření splátkových kalendářů a jejich řádné splácení; zapojení se do veřejné služby; aktivní hledání zaměstnání; rekvalifikace; zapojení dětí i rodičů do volnočasových, vzdělávacích a socializačních aktivit; řádné plnění povinné školní docházky dětí klientů; řádné plnění rodičovské zodpovědnosti. Bodový systém: Zájemce o PB musí podat žádost prostřednictvím pracovnice oddělení dávek pomoci v hmotné nouzi městské komisi pro PB, která o ní rozhoduje. V systému prostupného bydlení hodnotí v rámci jedné žádosti aktivity všech dospělých osob společně posuzovaných. Hodnotící kritéria: trvalé bydliště, dluhy žadatele a společně posuzovaných osob vůči předchozím pronajímatelům, vůči městu a společnosti CPI BYTY, dosavadní spolupráce s poskytovateli sociálních služeb, zapojení do veřejné služby či veřejně prospěšných prací, do projektů úřadu práce apod., zda pracují v rámci dohod o provedení práce nebo pracovní činnosti, zda pobírají invalidní nebo starobní důchod, příspěvek na péči, péče o nezletilé dítě za současného pobírání rodičovského příspěvku ze systému státní sociální podpory apod. Prostupné bydlení v Litvínově

Výsledky: Klientů celkem: 284 Typ klientů: rodiny s malými dětmi, samostatně žijící občané v produktivním věku, osoby z dětských domovů i občané v postproduktivním věku Přínos programu: Zohledňuje individuální volby a schopnosti klientů Napomáhá sociální mobilitě a prostorové dekoncentraci obyvatel sociálně vyloučených lokalit – integrace ve většinové společnosti motivuje ke změně životního stylu Snižování pohledávek Prevence ztráty bydlení Omezuje migraci předlužených rodin mezi nevyhovujícími a často předraženými ubytovnami Omezuje lichvu a kriminalitu Zapojení rodin do společenského života Udržení standardního bydlení Prostupné bydlení v Litvínově

Ověřené fungování v reálném životě a podmínkách konkrétních měst Bez potřeby změn v systému adresných dávek na bydlení. Vyžaduje pouze úpravu podmínek souvisejících s pronájmem, hodnocením klientů a do projektu se musí zapojit všechny dotčené subjekty. Menší zátěž pro města a obce i pro stát a státní rozpočet Motivační efekt pro klienty, zapojení do většinové společnosti, vlastní iniciativa Motivace soukromých vlastníků poskytnout byty pro účely SB – využití současného bytového fondu Co pomůže: Větší osvěta o podmínkách programu/systému (žadatelé očekávají automatické přidělení bytu) Zásadní je práce terénních pracovníků – jejich ukotvení v celém systému Propojení bydlení a povinnosti práce Stanovení základních standardů bytů pro jednotlivé úrovně Stanovení základních podmínek fungování pronájmu (podnájmu) bytů Zajištění kompetencí obcí, terénních pracovníků a jejich financování Zpřísnění podmínek vzniku a provozu ubytoven Osvědčený model s potenciálem

Zajištění motivace klientů SB řešit svou situaci a vrátit se do standardního bydlení (do běžného života). Férové nastavení cenové hladiny pronájmů s ohledem na zachování funkčního tržního prostředí. Nastavení parametrů vztahu mezi obcemi, poskytovateli bytů, státem a neziskovým sektorem. Časový harmonogram 20 let pro vznik sociálního bytového fondu obcemi => nečinnost obce => nedostatek financí na dávky => kolaps systému (?) Vyjasnění postoje k lidem, kteří odmítají svou situaci řešit, anebo systémem opakovaně propadnou. Klíčové body v budoucím zákoně pohledem pronajímatele

 Vzhledem k široce definované cílové skupině hrozí, že lidé půjdou za levnějším sociálním bydlením, aniž by primárně hledali pracovní příležitosti a činili kroky k zachování svého existujícího bydlení.  Nový systém váže sociální pomoc na nemovitost. Podle některých názorů tím bude docházet k vytváření ghett a problémy zůstanou v místě svého vzniku. Obavy z negativních důsledků

Koncepce počítá se dvěma oblastmi čerpajícími finanční prostředky: 1.Příspěvek na bydlení – dle nezávislých propočtů by mělo dojít k navýšení z dnešních na příjemců  nárůst vyplácených dávek. 2.Náklady s vytvořením OFRSB = pronájem, popř. výstavba bytů + náklady spojené s jejich provozem, údržbou, opravami, pojištěním … Finanční analýza VŠE odhaduje jen tuto část na 92 mld. během 10 let. Vysoké náklady na zajištění systému SB

1.Jaké bude načasování jednotlivých kroků vedoucích k zajištění SB? 2.Co bude se sociálními byty, pokud nebudou zrovna obsazeny? 3.Jak bude legislativně upraveno omezení vlastnických práv poskytovatelů bytů? 4.Jaké budou definice jednotlivých typů nájemníků. Bude mít pronajímatel možnost ovlivnit, kdo bude v bytě bydlet? 5.Jak budou definovány standardy jednotlivých typů SB? 6.Jak bude vypadat nájemní smlouva uzavíraná mezi vlastníkem a obcí a jak bude vypadat navazující právní vztah k nájemníkovi? 7.Kdo ponese zodpovědnost za průběh nájemního vztahu? 8.Na základě jakých výpočtů bude stanovována výše nájemného? 9.Jak bude upraven životní cyklus podnájemníka (2+2+1)? 10.Kdo a za jakých podmínek bude zajišťovat investice do předmětné nemovitosti? 11.Jak konkrétně bude naplňován požadavek na „nesegregaci“ klientů SB? 12.Jak bude zákon rozlišovat mezi jednotlivými skupinami klientů SB, které mají specifické potřeby? 13.Budou v systému sociálních dávek existovat výjimky, například pro seniory, kteří budou chtít čerpat dávky adresně, aby mohli dožít ve svých stávajících domovech? Konkrétní otázky k chystané legislativě

Děkuji Vám za pozornost!