Zahraniční obchod I. Obchodování s jinými zeměmi Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jana Švejdová. Dostupné z Metodického portálu cz, ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Klíčová slova Význam obchodování s jinými zeměmi WTO, EU Export, import, reexport Vnitrounijní a mimounijní obchod Bilance zahraničního obchodu Zahraniční politiky

Zahraniční obchod je základní formou propojení mezinárodních ekonomik. Obchodovat se začalo už ve starověku, nejslavnějšími obchodníky a mořeplavci byli Féničané. Od 13. století do roku 350 př. n. l. ovládali celý obchod ve Středozemním moři.

K dalšímu rozvoji dochází v 16. století po zámořských objevech. ZO rychle rostl od konce 20. století v souvislosti s integračními procesy v ekonomice.

Je směna výrobků a služeb, kterou provádějí právnické a fyzické osoby přes hranice určitého státu s právnickými a fyzickými osobami jiných států.

Ekonomický Znamená úsporu výrobních faktorů (práce, půdy, kapitálu), díky které dojde k úspoře nákladů. Politický Vzájemným obchodem dojde k navázání přátelských vztahů mezi jednotlivými zeměmi. Kulturní Vzájemné poznání kultury a zvyků jednotlivých zemí.

1. Světová obchodní organizace WTO ‒ všeobecná dohoda o clech a obchodu. Cílem je zvýšení světové životní úrovně Zaměstnanosti Poptávky a nabídky Národního důchodu Optimální využívání zdrojů za dodržení principů trvale udržitelného rozvoje. K naplnění cílů jde cestou liberalizace zahraničního obchodu (odstraňování překážek v zahraničním obchodě).

2. Evropská unie – funkcionalistická integrace států (nejprve ekonomická integrace, pak politická) proti pól USA. Hospodářská a měnová unie volný obchod v rámci EU. Zavádění jednotné měny EURO. Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí. Společná bezpečnostní a zahraniční politika.

Při svém rozhodování respektuje nařízení Evropské komise, která je hlavním orgánem zahraničního obchodu. Národní předpisy musí být v souladu s předpisy EU.

Parlament ČR Vydává devizový zákon a zákon o celní správě. Uděluje povolení k dovozu či vývozu zboží. ČNB Sestavuje platební bilanci, zajišťuje platební styk se zahraničím, určuje kurz k cizím měnám.

EXPORT (vývoz) Prodej výrobků a služeb do ostatních zemí. Přímý výrobce – zahraniční zákazník Nepřímý výrobce – zprostředkovatel – zahraniční zákazník

IMPORT (dovoz) nákup výrobků a služeb z ostatních zemí. Přímý zahraniční prodejce – importér (dovozce) Nepřímý zahraniční prodejce – zprostředkovatel (importér) – tuzemský prodejce

REEXPORT (vývoz dovozu) nákup výrobku v určité zemi a jeho prodej v nezměněné podobě do jiné země. Přímý zboží nejde přes zemi reexportéra. Nepřímý zboží jde přes zemi reexportéra.

Obchodně-politické překážky Ekonomické Doplnění vývozů reexportéra

Obchodně-politické překážky státy, které spolu obchodují mohou mít mezi sebou například: vysoká cla množstevní omezení zákazy dovozů a vývozů.

Ekonomické například: Nákupy ve velkém. Nákup levnějšího zboží umožňuje reexportérovi dosáhnout nižších cen a prodávat do dalších zemí za vyšší ceny.

Doplnění vývozů reexportéra Podnik může kompletovat sortiment svých výrobků s výrobky, které dovezl z jiného státu a tím rozšířit svou nabídku.

1.Charakterizuj význam zahraničního obchodu. 2.Z jakých příčin vzniká zahraniční obchod? 3.Význam Světové obchodní organizace WTO v zahraničním obchodě? 4.EU funkcionalistická integrace států, charakterizuj hlavní úkoly. 5. Organizace zahraničního obchodu v ČR. 6. Formy zahraničního obchodu. 7. Charakterizuj důvody reexportu.

1. VNITROUNIJNÍ OBCHOD 1. Obchod mezi jednotlivými členskými státy EU. 2. Obchod probíhá bez celního řízení, bez cel a poplatků. 3. Mezi plátci DPH je zboží dodáváno bez DPH, jinak s DPH i spotřební daní.

1. VNITROUNIJNÍ OBCHOD Povinnost podávat hlášení celním orgánům vzniká podnikatelům při pořízení zboží zz členských států EU nad 2 miliony Kč nebo při dodání zboží ddo členských států EU nad 4 miliony Kč v následujícím měsíci po dosažení uvedených hodnot.

2. MIMOUNIJNÍ OBCHOD  Obchod členských zemí EU se třetími zeměmi (nečleny EU), např. obchod ČR s Mongolskem.  EU vystupuje při mimounijním obchodu jako celek a pro všechny členské státy platí jednotné právní normy EU.

Tento obchod podléhá celnímu dohledu. Při dovozu se vybírá clo, poplatky, DPH i spotřební daně. Vývoz je od DPH i spotřebních daní osvobozen, ale může na něj být uvaleno vývozní clo a poplatky. 2. MIMOUNIJNÍ OBCHOD

1.Členění zahraničního obchodu. 2.Charakterizuj vnitrounijní obchod. 3.Kdy vzniká povinnost podávat hlášení celnímu úřadu při pořízení zboží z EU a vývozu do členských zemí EU. 4.Charakterizuj mimounijní obchod.

1. Obchodní bilance Zachycuje hodnotu vývozu a dovozu zboží a služeb (pojištění, doprava, CR), zpracovává ČSÚ. Podkladem je hlášení celnic o přechodu zboží a služeb přes hranice a celní statistika. Nezachycuje platby za zboží.

2. Platební bilance Zachycuje vztah mezi peněžními příjmy ze zahraničí a peněžními výdaji do zahraničí. Bilanci sestavuje ČNB podle systému Mezinárodního měnového fondu.

export je větší než import, kladné saldo zahraničního obchodu. export je menší než import záporné saldo zahraničního obchodu. export se rovná importu.

je rozdíl mezi hodnotou vývozu a dovozu Obchodní bilanci rozlišujeme: 1) Teritoriální (územní) sleduje složení vývozu podle toho, do kterých zemí směřuje, dovozu podle toho, ze kterých zemí pochází. 2) Komoditní (zbožová) sleduje složení vývozu podle skupin zboží dovozu podle skupin zboží. Zboží se třídí podle mezinárodního třídění SITC do 10 tříd.

Základní třídění podle standardní mezinárodní obchodní nomenklatury SITC (0–9) je následující: 0 – Potraviny a živá zvířata 1 – Nápoje a tabák 2 – Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

4 – Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 – Chemikálie a příbuzné výrobky, jinak nezařazené 6 – Tržní výrobky, tříděné hlavně podle materiálu 7 – Stroje a dopravní prostředky 8 – Průmyslové spotřební zboží 9 – Komodity a předměty obchodu, jinak nezařazené

Sestavuje ji ČNB dle metodiky mezinárodního měnového fondu. Zachycuje peněžní příjmy ze zahraničí a peněžní výdaje do zahraničí. Struktura účtů: Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Devizové rezervy

Běžný účet Zachycuje platby za nákup a prodej zboží. Výnosy z kapitálů a úroků. Zachycuje tzv. jednostranné převody (výživné, důchody). Kapitálový účet Kapitálové platby  investice do podnikání (patenty, autorská práva, ochranné známky).

Finanční účet investice do majetkových a dluhových cenných papírů, úvěry, depozita atd… Devizové rezervy zobrazují přírůstek nebo úbytek devizových rezerv na účtech (zůstatky).

Platební bilance musí být vždy vyrovnaná. Vyrovnávacím mechanismem platební bilance jsou devizové rezervy.

1. Ochranářská politika (protekcionistická) Stát se snaží hodně stimulovat vývoj národní ekonomiky (podporuje vývoz, „omezuje“ dovoz). Ochrana tuzemského trhu řadou ekonomických a politických opatření (cla, kvóty, vyhlášky, normy).

Protekcionismus (ochranářství) Znamená ochranu vlastního trhu, výrobců a spotřebitelů pomocí cel, kvót a podobných opatření. Vlády nebo ekonomická uskupení aplikují protekcionismus vždy. Hájí se např. ochranou výrobců v určitém odvětví, udržením zaměstnanosti a koupěschopnosti nebo ekonomickou nevyspělostí země.

2. Liberální politika (svobodomyslná) Vyvíjí se obchodní a platební bilance žádoucím směrem, stát do zahraničního obchodu nezasahuje. Jistou volnou formou obchodu je EU.

1.Co zachycuje obchodní bilance v ZO. 2.Co zachycuje platební bilance v ZO. 3.Co vyjadřuje obchodní bilance v případě, že pasivní, aktivní nebo vyrovnaná. 4.Jak rozlišujeme obchodní bilanci. 5.Co znamená ekonomický pojem SALDO.

6. Která instituce sestavuje platební bilanci a podle jaké metodiky. 7. Z jakých účtů se skládá platební bilance. 8. Co je podmínkou platební bilance a co tvoří vyrovnávací mechanizmus. 9. Charakterizuj ochranářskou politiku v ZO. 10. Charakterizuje liberální politiku ZO.

Literatura SYNEK Miroslav, KISLINGEROVÁ Eva a kol. Podniková ekonomika. Praha : C. H. BECK, ISBN NOVOTNÝ Zdeněk. Podniková ekonomika 2. Vydává a distribuci zajišťuje Obchodní akademie Břeclav, Odborné časopisy, měsíčníky: EKONOM Internet: