U kolébky Evropy Odkaz antického Říma WERNER DAHLHEIM
Říše římská 27 př. n. l. – 395 n. l. 27 př. n. l. - ukončeny římské občanské války; zakládání monarchie 395 n. l. – římská říše rozdělena na východní a západní; hranice napříč Balkánem a Jandranem Republika Císařství Západ Východ
Evropa a antika zeměpisná mapa: Tabula Peutingeriana – jediná dochovaná mapa z římské doby Město bylo pro lid vším Nesmrtelnost antiky – hmotná a duchovní kultura dochována dodnes Kapitol - symbol neporazitelnosti impéria
Jednota střední Evropy Říše se dělila na 4 části: Itálie – zem privilegovaných pánů Řecký východ – města existující již celá staletí Západní provincie v Africe, Hispánii a jižní Francii Severní provincie osídlené barbary (Galie, části Británie, střední Evropa až po dunajskou pánev)
Svoboda a vláda, město a impérium Rozdělení moci Císař Místodržitelé Patroni (aristokratické rody) První římský zákon - ukládal dodržování klidu a pořádku Druhý římský zákon - hovořil o povinnostech poddaných Augustus
Tvář měst a život ve městech „Pole a stromy mě nic nenaučí“ Sókratés veřejné stavby – chrámy, shromaždiště (fóra), tržiště, soudní dvory a budovy městských úřadů, ale také bylo možné spatřit divadla, amfiteátry, obecní lázně (termy), obilní sýpky, kamenné vodovody a nádrže. Většina říšských měst byla zemědělského charakteru, obyvatelé byly převážně rolníci, půda pro ně znamenala jediný zdroj bohatství.
Tvář měst a život ve městech Za rychlý a levný dopravní prostředek byly považovány lodě. Oproti tomu přeprava pomocí zvířat ve vnitrozemí byla nákladnější a ještě k tomu pomalá. Antický člověk byl zbožný. Přízeň věnoval mnoha bohům. Všichni bohové byli nesmrtelní, vládli živly a lidmi. Jejich podoba byla však lidská. Forma modlení byla přesně stanovena danými pravidly.
Christianizace 1. pokřtěný římský císař byl Konstantin I. Veliký Křesťané byli zprvu v říši římské pronásledováni a byli předmětem posměchu ze strany pohanů Toleranční edikt císaře Galeriana ukončuje v roce 311 pronásledování křesťanů 4. století - začali se hojně zakládat křesťanské stavby (síně, kostely, baziliky) a přestavovaly staré pohanské chrámy, synagogy a jeskynní svatyně S přílivem křesťanství, stále větší moc připadá do rukou biskupa
Svět barbarů Cizinec = barbar Pojmenování „barbar“ vzniklo z připodobnění k dětskému žvatlání bar-bar-bar za největší překážku byla považovaná řeč „Těmto lidem patří svoboda. V jejích zemích nikdo netěží zlato ani stříbro, takže jsou ušetřeni zkázonosného přepychu; v příkrém protikladu k mravům zpustlého Říma nejsou zkaženi opulentními hostinami ani hýčkáni v aréně; jejich strava je prostá, spokojují se s jednou ženou, manželská nevěra skoro neexistuje a matky kojí své děti sami a nepřenechávají to chůvám.“ (Tacitus)
Rozštěpení na Východ a Západ Rozdíl mezi Východem a Západem byl prohlubován boji teologů v otázce božství Ježíše Krista. 410 n. l., kdy válečníci západogótského krále Alaricha zbořili brány Říma = zánik Západu Orientales vs Occidentales „Císař stojí v církvi, nikoliv nad církví.“
Zdroje obrázků eriana_ROMA.JPG _6dC_55%25CS_jpg.JPG
Zdroje obrázků
Zdroje obrázků overlooked-neighbor.html