EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Vznik ČSR Číslo vzdělávacího materiálu: ICT2-4 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název sady vzdělávacích materiálů: ICT 2 - Dějiny 19. a 20. století Autor: Marek Brožek Datum vytvoření: Garant (kontrola): Markéta Křížková Ročník: 9. třída ZŠ, 4. ročník čtyřletého gymnázia Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Téma: české země v době první světové války, I. odboj, vznik Československa Anotace: Materiál přibližuje formou prezentace okolnosti vzniku ČSR:1) situace u nás za války, 2) činnost domácího i zahraničního odboje, legie, 3) 28. říjen, 4) potíže při ustanovování hranic a národnostní konflikty. Zdroje: na konci prezentace časová náročnost: 45 min. Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

28.října 1918

  Češi se již nějakou dobu cítili ve své většině být pevnou částí Habsburské monarchie. V době obrození si vydobyli značné národní svobody, kulturně a hospodářsky učinili značný pokrok a tvořili svébytný národ.  Politická reprezentace až na výjimky se smířila s existencí monarchie a byla spokojena s parlamentním systémem, kdy politické strany měly své poslance v zemském sněmu v Praze, ale také ve vídeňském parlamentu. Politiku zastínilo stranictví a spory politiků mezi sebou nepřispívaly k jednotě české politiky Češi před válkou

  česká společnost byla válkou zaskočena, zmítala se mezi věrností císaři a sympatiemi k slovanskému Srbsku a Rusku.  mobilizace proběhla u Čechů bez obtíží a protestů.  někteří Češi bojují na východní frontě bez nadšení a dokonce postupně se vzdávají ruským jednotkám.  Češi žijící v Rusku a Francii vstupují jako dobrovolníci do vojska, aby bojovali proti Ústředním mocnostem. Češi za války

  politický život byl ve jménu války omezen: vláda vyhlásila výjimečný stav, zavedla silnější cenzuru tisku (některé noviny zrušeny), parlament ve Vídni nezasedal.  vojenské soudy soudily vlastizrádce a úřady sledovaly protirakouské projevy.  zatčeni byli někteří poslanci a publicisté (nejznámější politici Karel Kramář a Alois Rašín.)  v Čechách byly umístěny maďarské posádky, čeští vojáci naopak odveleni do Uher.  ve vládě se prosadila protislovanská skupina německých a maďarských politiků a Češi začali mít obavy a své postavení národnostní menšiny. Opatření vlády za války

  válečné hospodářství ovlivnilo životy civilistů: válečné hospodářství – ekonomický systém je podřízen potřebám války: firmy musí vyrábět na objednávku státu zbraně a potřeby pro vojsko (kromě zbraní textil na uniformy, lopatky, konzervy, boty, potraviny jdou přednostně na frontu). běžné potraviny se stávají hůře dostupnými, vázne zásobování obyvatelstva, protože železnice jsou vytížené přesunem vojáků a válečného materiálu. branná povinnost od 18 do 50 let postihuje téměř každou rodinu tyto poměry vyvolaly značnou nespokojenost s válkou a politikou Život za války

  pronásledování politiků, omezená svoboda, válečné hospodářství vedou k velké nespokojenosti. Dlouhá válka způsobuje aktivitu politiků v Čechách i zahraničí (viz. Domácí a Zahraniční odboj),ale i četné demonstrace, hladové bouře.  po smrti Františka Josefa 1916 a nástupu Karla I. poleví tvrdý režim, političtí vězni propuštěni a obnovena říšská rada ve Vídni.  v květnu 1917 všichni čeští poslanci podepíší prohlášení, v němž žádají přeměnu monarchie do demokratičtější podoby.  v lednu 1918 znovu poslanci prohlašují, že chtějí samostatný stát i se Slováky. (Tříkrálová deklarace) Nespokojenost Čechů

  v říjnu 1918 císař Karel je svolný k autonomii Českých zemí a sebeurčení Slovanů, ale to je již pozdě.  Dohoda na nátlak zahraničního odboje uznala mezitím Českou národní radu jako prozatímní vládu, a ta chce samostatnost.  PROJEVY NESPOKOJENOSTI  Rumburská vzpoura – česká posádka v severočeském Rumburku vyvolala vzpouru nespokojená se zásobováním a vyplacením žoldu. K povstání se připojilo 700 vojáků. Byli rozprášeni vojskem, 10 vůdců popraveno, další zavřeni.  Generální stávka – socialističtí politici v reakci na vývoz potravin z Čech reagovali stávkou, při níž dokonce došlo k vyhlášení socialistické republiky. Akce potlačena vojskem.

  Nový stát vznikl za součinnosti politiků v Čechách a na Slovensku, ale také houževnatou aktivitou politiků v zahraničí. Proto historici dělí tyto skupiny politiků na domácí a zahraniční odboj.  Kromě politiků na to měla vliv i spontánní reakce lidí na konci roku 1918, kdy většina obyvatel monarchie (tedy i rakouští Němci, Poláci, Jihoslované …) zhnusena válkou nevěřila, že je možné, aby monarchie dál existovala a že jí mohou dále vést Habsburkové. V podstatě lidé všech národů toužili po samostatnosti.  Americký prezident Woodrow Wilson prohlásil, že by národy měly mít právo na sebeurčení (tj. právo rozhodnout, zda chtějí samostatnost či federaci) Vznik státu

  politici soustředění okolo Masaryka jednali s politiky Trojdohody o možnostech vytvoření samostatného státu, až skončí válka  vytvořili si organizaci: Československou národní radu, která pak komunikovala s politiky, kteří zůstali v Čechách a měli podobný cíl ( domácí odboj)  Masaryk dal podnět k vytvoření československých legií, které bojovaly za zájmy Trojdohody  sháněli finanční a politickou podporu od krajanů v cizině (zejména USA) CO DĚLAL ZAHRANIČNÍ ODBOJ?

 Tomáš Garrique MasarykMilan Rastislav Štefánik Edvard BenešJosef Dürich

  vzhledem k tomu, že někteří politici byli zavřeni, parlament rozpuštěn, panovala cenzura a jiná válečná opatření, větší aktivita začala až v roce 1918  komunikovali se zahraničním odbojem a předávali informace  na konci války vytvořili organizaci Národní výbor, jehož členové převzali 28. října 1918 moc od rakousko-uherských úředníků.  významní představitelé: Karel Kramář a Alois Rašín DOMÁCÍ ODBOJ 6 5

 7

  Hlídka československý ch legionářů na Rusi Legie byly vojenskou složkou zahraničního odboje a čeští a slovenští dobrovolníci žijící v Rusku, Francii a USA a zběhové z rakouské armády měli za cíl vytvoření samostatného státu. O jejich organizaci se zasloužila Československá národní rada v čele s Masarykem. Legie vznikly nejdříve v Rusku, poté i ve Francii a Itálii. Nejvíce legionářů bylo v Rusku: téměř mužů. 8

  Československé legie v Rusku  Nejdříve bojovali v ruské armádě proti Němcům a Rakušanům (Česká družina)a navzdory malému počtu si získali výbornou pověst díky kázni a odvaze. Nejznámější jsou bitvy u Zborova a Bachmače proti Němcům.  Komplikace přišly po bolševické revoluci v Rusku, kdy legionáři váhali, na kterou stranu v občanské válce se mají postavit. Navíc bolševici uzavřeli mír s Němci, takže v ruské armádě bojovat nemohli. Nakonec dohodoví politici rozhodli, aby se legionáři přesunuli pomoci na západní frontu. Nebyla jiná cesta než Transsibiřskou magistrálou do Vladivostoku. Přesun trval

 Bitva u Zborova



  Transsibiřská pouť  cesta trvala vojákům tak dlouho, neboť cestou bojovali proti bolševikům, jelikož odmítli složit zbraně. Cestu si tedy probojovávali a museli se naučit na železnici žít. Ve vagónech bylo vše: pekárny, kovárny, textilní výroba. Legionáři tvořili stát ve státě. Bojovali, obchodovali s obyvateli okolo železnice. Vzhledem k velkému počtu legionářů jejich přesun trval dlouho a lodě do Evropy připlouvaly jen pomalu. 16

  tento rok byl hektický: hladové bouře (Plzeň), protesty a stávky dělníků (generální stávka organizovaná socialistickými politiky 14. října), Rumburská vzpoura české posádky…  od léta začíná Trojdohoda na západní frontě vítězit a na podzim jsou Ústřední mocnosti ochotné jednat o konci války  28. října přijímá rakousko-uherská vláda jednání o podmínkách příměří, ale tento datum si mnozí politici i veřejnost vyloží jako konec války a monarchie se rozpadá  tento den spontánně dochází k převratům v rakouských i českých zemích  politici Národního výboru vyhlašují samostatný stát na základě živelných událostí v Praze, aby uklidnili situaci  zároveň pražští politici jednají se zahraničním odbojem  slovenští politici se přidávají k novému státu 30. října 28. říjen 1918

 Zákon Národního výboru Samostatný stát československý vstoupil v život. Aby zachována byla souvislost dosavadního právního řádu se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému státnímu životu, nařizuje Národní výbor jménem československého národa jako vykonavatel státní svrchovanosti toto:  čl. 1/ Státní formu československého státu určí národní shromáždění ve srozumění s Československou Národní radou v Paříži. Orgánem jednomyslné vůle národa a také vykonavatelem státní svrchovanosti je nádodní výbor 1) ;  čl. 2/ veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti;  čl. 3/ všechny úřady samosprávné, státní a župní, ústavy státní, zemské, okresní a zejména obecní jsou podřízeny Národnímu výboru a prozatím úřadují a jednají dle dosavadních platných zákonů a nařízení;  čl. 4/ zákon tento nabývá účinnosti dnešním dnem;  čl. 5/ Národnímu výboru se ukládá, aby tento zákon provedl. JUDr. Al.Rašín v.r. JUDr. Fr.Soukup v.r. Jiří Stříbrný v.r. Dr.Vavro Šrobár v.r. Ant.Švehla v.r. První zákon

 Provolání Národního výboru Lide československý! Tvůj odvěký sen stal se skutkem. Stát československý vstoupil dnešního dne v řadu samostatných, svobodných, kulturních států světa. Národní výbor, nadaný důvěrou veškerého lidu československého, přejal jako jediný a oprávněný a odpovědný činitel do svých rukou správu svého státu. Lide československý! Vše, co podnikáš, podnikáš od tohoto okamžiku jako nový svobodný člen velké rodiny samostatných svobodných národů. Novými činy v těchto chvílích zahajují se nové, bohdá slavné dějiny Tvoje. Nezklameš očekávání celého kulturního světa, který se žehnáním na rtech vzpomíná Tvých slavných dějin, jež vyvrcholily v nesmrtelné výkony československých legií na západním bojišti a na Sibiři. Celý svět sleduje Tvoje kroky do nového života, Tvůj vstup do země zaslíbené. Zachovej štít čistý jako jej zachovalo Tvé národní vojsko: Československá legie. Bud' si stále vědom, že jsi občanem československého státu nejen se všemi právy, nýbrž i povinnostmi. Na počátku velikého díla ukládá Ti Národní výbor, ode dneška Tvá vláda, aby Tvé chování a Tvá radost byly důstojny velké chvíle nynější. Naši osvoboditelé Masaryk a Wilson nesmí býti zklamáni ve svém přesvědčení, že dobyli svobody lidu, který dovede sám sobě vládnouti, ni jediným rušivým činem nesmí býti zkaleny nynější veliké okamžiky, ni jediný z Vás nesmí se dopustiti ničeho, co by mohlo vrhnouti stín na čisté jméno národa. Každý z Vás musí bezvýhradně šetřiti všeho, co jinému jest svato. Svobody osobní, majetku soukromého nesmí býti dotčeno. Podrobte se bezvýhradně rozkazu Národního výboru. V Praze, dne 28. října Za Národní výbor československý: Dr.Fr.Soukup v.r., Dr.Vavro Šrobár v.r. Antonín Švehla v.r., Jiří Stříbrný v.r. JUDr.Al.Rašín v.r. rohlášení Národního výboru ke vzniku státu Provolání Národního výboru ke vzniku státu

  28. října byl prohlášen samostatný stát, nikoli forma  o podobě jednala delegace domácího odboje vedená Kramářem v Ženevě s představiteli zahraničního odboje  13. listopadu vyhlásil Národní výbor prozatímní ústavu a další den se sešlo Prozatímní Národní shromáždění o 256 poslancích (bez Němců). Kramář jako předseda vlády slavnostně vyhlásil republiku. Dále zvolili T. G. Masaryka prezidentem a zvolili také vládu – v ní byl i Beneš a Štefánik.  Masaryk se vrací z USA až 24. prosince 1918, Beneš kvůli mírovým jednáním dokonce v září Ustanovení republiky

  hranice byly stanoveny jednáním s mocnostmi v Paříži až do srpna 1920  výsledkem je stát složený z historických území Čech a Moravy se Slezskem plus Horní Uhry (Slovensko) a Podkarpatská Rus.  Zatímco Češi, Slováci a Rusíni se spojili dobrovolně, Němci, Maďaři a Poláci byli zbaveni práva na sebeurčení a stali se součástí nového státu nedobrovolně. Hranice republiky

 Československá republika 19

ČECHOSLOVÁCI 65%NĚMCI23%MAĎAŘI 6% POLÁCI 1%RUSÍNI 3% 20 Národnostní složení Československa

  čeští Němci: odmítli zapojit se do nového státu a vyhlásili vlastní stát nebo se chtěli připojit k Rakousku. Velmoci jejich práva neuznaly a navíc české vojsko nepokoje v Sudetech potlačilo – nejkrvavější byl 4. březen 1919, kdy při demonstracích bylo zabito 53 osob.  Maďaři – nesmířili se se ztrátou Slovenska, čeští vojáci musí o území bojovat až do léta I pak zde zůstává silná nespokojená maďarská menšina  Poláci – žili v části Slezska v Těšínsku, o které stálo jak nově vzniklé Československo, tak nově vzniklé Polsko. Těšínsko mělo strategický a průmyslový význam (železnice z Čech na Slovensko, zásoby černého uhlí) Potíže při vzniku státu

 leden 1919 – Polsko vojensky obsadilo Těšínsko zahájení útoku československé armády osvobození Těšínska zastavení útoku  „SEDMIDENNÍ VÁLKA“  Padlo 44 mužů a zraněno bylo 121 mužů na české straně, Poláků asi třikrát více  výsledkem je uhájení strategického území, ale velmi špatné vztahy s Polskem Československo – polská válka o Těšínsko

  Nespokojenost Němců, Maďarů, Poláků s tím, že jsou ve státě, ve kterém žít nechtějí, vede k špatným vztahům k Německu, Rakousku, Maďarsku a Polsku. Takže Češi nemají v těchto sousedech žádného spojence. To se projevilo zejména při rozpadu ČSR Zápory národnostních konfliktů

 PEKAŘ, Josef. Dějiny československé, 2. vyd. Praha: Akropolis ISBN obr. č. 1: obr. č. 2: obr. č. 3: obr. č. 4: obr. č. 5: obr. č. 6: obr. č. 7: obr. č.8 a 9: /domaci.aspx?c=A110301_135347_domaci_jwhttp://zpravy.idnes.cz/legionari-zbroji-na-stolete-vyroci-chteji-z-ceskych-hlav-vytlacit-svejka-1qy- /domaci.aspx?c=A110301_135347_domaci_jw obr. č: 10: obr. č. 11: obr. č. 12: obr. č. 13: nato_ htmlhttp:// nato_ html obr. č. 14: obr. č. 15 a 16: a 18: obr. č. 19: obr. č. 20: Zdroje