MARŽE PODNIKU „Účetním rozumíme člověka, který o věcech, o kterých nevíte, účtuje způsobem, který nechápete…“ :o)

Marže Marže podniku je vlastně „část zisku“ realizovaná v rámci jeho „core business“. Core business (hlavní předmět podnikání) – klíčová činnost která podnik „živí“.

Ve výsledovce je členěn HV takto: Provozní výsledek hospodaření operace spojené s provozní činností podniku v oblasti výroby a poskytování služeb či nákupu a prodeje zboží Finanční výsledek operace s cennými papíry (výnosy z prodeje cenných papírů, výnosy z držby cenných papírů – dividendy náklady spojené s dluhovou službou (úroky z úvěru, …) náklady na vedení bankovních účtů apod. ∑ Výsledek hospodaření za běžnou činnost = provozní VH + finanční VH Mimořádný výsledek neopakovatelné jednorázové operace – např. prodej nepotřebného majetku DÁLE SE BUDEME ZABÝVAT POUZE PROVOZNÍM VÝSLEDKEM HOSPODAŘENÍ, který budeme podrobněji členit

Druhové členění nákladů – druhová výsledovka – řešíme provozní výsledek hospodaření Výnosy: Tržby z poskytnutých služeb1000 Náklady: Odpisy80 Mzdy520 Materiál70 Služby (El. 100, voda 30, reklama 50)180 Zisk150 Druhové členění nákladů je třídí podle toho, o jaký druh nákladů jde – co je příčinou vzniku nákladů. Sestavit takovou výsledovku je velmi jednoduché. Neříká ale nic o tom, jak vypadá výdělek v té činnosti, která podnik „živí“.

Účelové členění nákladů Člení náklady podle toho, za jakým účelem vznikly: zda souvisely s poskytnutím core byznys, zda souvisely se zajištěním administrativy, zda souvisely s prodejními náklady, zda souvisely s marketingovými náklady. Účelové náklady mají vypovídací schopnost – hned je patrné, která činnost jak vydělává a u které jsou rezervy. Také mi říká, jak jsem úspěšný v core bysznysu a jak zisky z něj dokážou ufinancovat obslužné činnosti – administrativu, zajištění prodeje, marketing

Účelové výsledovky – podnik poskytující služby, obchodní podnik, výrobní podnik core

Nákladové účty Při druhovém členění používáme účty: mzdy, odpisy, spotřeba…. Při účelovém členění používáme účty: náklady na core byznys, náklady administrativní, náklady marketingové…. Tedy třídíme náklady podle účelu. Tyto účty sestavím podle své individuální potřeby tak, aby měly pro mě vypovídací schopnost. Pouze s využitím účelové výsledovky mohu hledat, kde v podniku se dá ušetřit – je to technická podpora prodeje, zákaznické centrum, servisní skupina, marketingové oddělení, kolik utrácí administrativa….? České podniky neumí sestavovat účelové výsledovky, nesledují náklady podle účelu!!!

Marže podniku poskytujícího služby – účelová výsledovka Výnosy: Tržby z poskytnutých služeb1000 Náklady: Náklady na poskytnuté služby700 Marže300 Náklady na prodej80 Administrativní náklady20 Náklady na marketing50 Zisk150 Náklady na poskytnuté služby jsou součtem nákladů na mzdy zaměstnanců v hlavní činnosti/core odpisy DHM sloužícího pro core činnost 80 + spotřebovaný materiál související s core činností 120 = 700 Obdobně jsou stanoveny náklady na prodej, administrativní …..

Marže v podniku poskytujícím služby Marže je rozdíl mezi tím, za kolik naše služby prodáme a tím, kolik nás stojí tyto služby realizovat. Marže = Výnosy z poskytnutých služeb – Náklady na poskytnuté služby Abychom mohli marži stanovit, musíme náklady členit a třídit jinak, než u druhové výsledovky.

Příklad: Poradenský podnik V průběhu roku nastaly v podniku který poskytuje poradenské služby tyto transakce v tis. Kč: 1. Mzdy: Poradci 20, šéf a účetní 5, obchodní zástupce 4 2. FD - Telefon: poradci 3, šéf a účetní 2 a tel. obchoďáka 1 3. Odpis kopírky používané poradci 5 4. Spotřeba kancelářského materiálu poradci 1 5. FV - Vystavení faktury za poradenství klientům FD - Došla faktura za reklamu 9. (řešení – viz tabule)

Marže ve výrobním podniku Marže ve VP říká: kolik podnik vydělal na samotném prodeji svých výrobků a z toho plyne, kolik si ještě může dovolit na další náklady – prodej, marketing, administrativu, vývoj výrobku ….. Marže je vlastně rozdíl mezi tím, za kolik podnik něco prodá mínus za kolik to pořídil/vyrobil!

Příklad Automobilka vyrobí za rok aut. 1 auto stojí v nákladech (costs) Kč, výroba celkem 9 mld.: Materiál 3 mld., mzdy dělníků 2 mld., energie 1 mld., odpisy 3 mld. V daném roce automobilka prodá pouze 2/3 aut za 13 mld. Prodej aut zajišťuje výhradní prodejce za 130 mil. ročně. Jaký je zisk? Řešení příkladu…… Jaký je zisk v core činnosti? 4 mld. Kč ? 7 mld. Kč ?

Automobilka vyrobí za rok aut. 1 auto stojí v nákladech (costs) , výroba celkem 9 mld. Materiál 3 mld., mzdy dělníků 2 mld., energie 1 mld., odpisy 3 mld. V daném roce automobilka prodá pouze 2/3 aut za 13 mld. Prodej aut zajišťuje výhradní prodejce za 130 mil. ročně. Jaký je zisk? Z druhové výsledovky nelze vyčíst marži! Náklady na vyrobená auta x = Nejprve jde 9 mld. do výnosů (účet Změna stavu výrobků), ty snížím o Náklady na prodaná auta ( 2/3 z 9 mld.) tj. 6 mld. Na výnosovém účtě Změna stavu výrobků zůstalo = 3

Podle současné metodiky a pojetí výnosů podle českých úč. standardů: přírůstek výrobků = součást (zvýšení) výnosů účetní jednotky Každý vyrobený výrobek se ocitne ve výnosech! Ve skladu výrobků (Výrobky) dochází ke zvýšení jejich zásoby, a proto účtujeme na straně MD účtu Výrobky a zároveň se přírůstek těchto zásob musí zaúčtovat na výnosovém účtu Změna stavu zásob výrobků. Při prodeji výrobků dochází zároveň k úbytku výrobků ze skladu. úbytek výrobků = snížení výnosů účetní jednotky Protože tyto výrobky byly již zaúčtovány ve výnosech podniku, musí se jejich úbytek prodejem zaznamenat jako snížení výnosů na účtu Změna stavu výrobků (MD). Výroba 9 mld. Prodej 6 mld.

Marže v obchodním podniku Obchodník nakoupil víno v lahvích. Obdržel fakturu od Bohemia za Kč. Obchodník si najal dopravce, který mu víno přivezl a od něj obdržel fakturu ze Kč. Za kolik obchodník víno pořídil? Jaká je pořizovací cena? Pořizovací cena je součtem ceny pořízení a vedlejších pořizovacích nákladů. Dojde k pořízení zásob – zboží za Kč.

Na sledování pořizovací ceny se používá zvláštní meziúčet Pořízení zboží, aby na účtu zboží nebyl chaos DodavateléPořízení zbožíZboží 1) 350 1) 350 3) 400 3) 400 2) 50 2) 50 Na účtu Pořízení zboží nakonec nic nezůstane, jeho funkce je pouze dočasná. Operace 3 se jmenuje: přijetí zboží na sklad. Dopravné se stane nákladem až při vyskladnění zboží ze skladu při jeho prodeji. S cenou za dopravu by se dalo manipulovat tak, že by mohla jít přímo do nákladů. Vedlejší pořizovací náklady (50) jsou stejné jako výrobní náklady tj. náklady produktu, nikoliv náklady období které vstupují do nákladu přímo v daném období.

Prodej zboží – Náklady na prodané zboží U obchodního podniku je patrné, že lze marži zjistit i z druhové výsledovky a to díky tomu, že lze jednoduše na jednom účtě najít Náklady na prodané zboží (viz výše).

S pořizovací cenou se setkáte i u jiných aktiv – budovy, stroje, materiál… Problém při vyskladnění zboží při prodeji, protože nevíme už přesně, za kolik jsme to původně nakoupili (pořídili jsme zboží v různých dodávkách za různé ceny). A ani nemáme v úmyslu přesně identifikovat, které zboží nakoupené za jakou cenu právě vyskladňujeme. Bylo by to i pracné. Máme 3 možnosti oceňovacích technik zásob: Ocenění tohoto zboží váženým aritmetickým průměrem. Ocenění metodou FIFO (first in, first out) – vyskladňuji to nejstarší. Opačně LIFO (last in, first out) – u nás zakázána. Pokud je podnik schopen přesně identifikovat, z jakých dodávek vyskladňuje – oceňuje ve skutečných pořizovacích cenách. Díky čtečkám čárových kódů to dnes není problém. Čtečky spolupracují s účetním SW.

Tyto metody se týkají všech zásob – materiálu, nedokončené výroby, zboží… Rozhodnutím pro jeden ze způsobů ocenění má vliv na marži a tudíž i na HV. Podnik si může vybrat, ale pak dodržovat stále stejnou metodu. Oceňovací techniky pracují vždy s pořizovací cenou (tedy vč. vedlejších pořizovacích nákladů).