Krajský úřad Libereckého kraje Odbor právní Oddělení dozoru a legislativy Liberec, listopad 2010 Daňový řád při správě místních poplatků

Správa místních poplatků po zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ) v některých případech zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (rozsah je stanoven v přechodných ustanoveních z.č. 280/2009 Sb.) § 4 DŘ – daňový řád nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí tehdy, neupravuje-li jiný zákon správu daní jinak /z.č. 565/1990 Sb. odkazoval v § 13 na zvláštní předpisy – od zrušen/

Předmět správy daní Správa daní – postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady /§ 2 odst. 2 DŘ/ Pozitivní vymezení DŘ upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní Předmět správy daní daně, které jsou příjmem veřejného rozpočtu, nebo snížením příjmu veřejného rozpočtu Veřejný rozpočet – je jím mimo jiné i rozpočet ÚSC /§ 2 odst. 2 písm. b) DŘ/ Daní se rozumí peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek

Vztah DŘ a jiných právních předpisů § 4 DŘ – daňový řád nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí tehdy, neupravuje-li jiný zákon správu daní jinak /z.č. 565/1990 Sb. odkazoval v §13 na zvláštní předpisy – od zrušen/ § 177 odst. 1 DŘ – při daňové exekuci má přednost OSŘ (zákon č. 99/1963 Sb.), nestanoví-li DŘ jinak Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) – plná moc /§ 28 odst. 4 DŘ – důvody zániku/, zákonný zástupce, způsobilost k právním k právním úkonům apod. Správní řád (500/2004 Sb.) – při správě daní se nepoužije /§ 262 DŘ/ výjimka - § 49 DŘ hovoří o doručování veřejnou vyhláškou přes úřední desku – /vedení úřední desky je ale obsaženo v § 26 SŘ/ - postoupení pro věcnou nepříslušnost dle § 12 SŘ § 246 DŘ – přestupkové řízení – dle SŘ a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

Základní zásady daňového řízení § 5 DŘ Zákonnosti Zneužití správního uvážení Ochrany práv a přiměřenosti § 6 DŘ Rovnosti účastníků řízení Součinnosti Poučovací Vstřícnosti a slušnosti § 7 DŘ Rychlosti řízení Hospodárnosti a procesní ekonomie Tento výčet základních zásad není taxativní. § 8 DŘ Volného hodnocení důkazů Legitimního očekávání Neformálnosti § 9 DŘ Neveřejnosti a mlčenlivosti Oficiality, vyhledávací Shromažďování údajů

Subjekty správy místních poplatků úřad poplatky zavádí ÚSC obecně závaznou vyhláškou Správce místního poplatku kdo je poplatníkem je stanoveno pro jednotlivé druhy poplatků je vymezeno v zákoně č. 565/1990 Sb. Poplatník místního poplatku jen u poplatku za lázeňský a rekreační pobyt /§3 odst. 3 z.č. 565/1990 Sb./ - FO nebo PO, která poskytla přechodné ubytování poplatek má povinnost vybrat a odvést poplatek mu lze vyměřit k přímé úhradě Plátce místního poplatku

Správce místního poplatku Správce místního poplatku vykonává svoji pravomoc prostřednictvím úřední osoby /§ 12 odst. 1 DŘ/. Úřední osoba zaměstnanec ÚSC zařazený do OÚ bezprostředně se podílí na správě místních poplatků prokazuje se služebním průkazem /stanoví-li tak zákon/ kdo je úřední osobou musí být patrno ze spisu /úřední záznam/ správce místního poplatku na požádání informuje poplatníka nebo plátce o tom, kdo je úřední osobou /jméno, příjmení, pracovní zařazení, odbor/

Podjatost Úřední osobu je možno vyloučit pro podjatost (§ 77 DŘ) jestliže: předmětem řízení nebo jiného postupu je právo nebo povinnost jí samotné nebo osoby blízké v téže věci se na řízení nebo jiném postupu podílela na jiném stupni vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti. Námitku je třeba vznést jakmile se o ní poplatkový subjekt dozví. O námitce se rozhodne rozhodnutím, které se doručuje jak úřední osobě, tak tomu, kdo námitku uplatnil. Proti rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky.

Příslušnost správce místního poplatku Místní příslušnost v daňovém řízení se obecně řídí: v případě fyzické osoby údajem o místu trvalého pobytu – zákon o evidenci obyvatel u cizinců adresa pobytu, kde jsou hlášeni k pobytu případně místo, kde se FO převážně zdržuje v případě právnické osoby adresa zapsaná v obchodním rejstříku adresa skutečného sídla, pokud se do žádného rejstříku nezapisuje Při správě místních poplatků se místní příslušnost správce poplatku odvozuje od územní působnosti OZV příslušné obce. Příslušnost se řídí také místem, kde se nachází nemovitost (§ 10b odst.1 písm. b) z.č.565/1990 Sb.)

Změny místní příslušnosti Dožádání /§ 17 DŘ/ o provedení úkonu lze dožádat jiného věcně příslušného správce, nebo podřízený orgán dožádaný správce provede dožádané úkony bezodkladně, nebo sdělí důvody, pro které nemůže dožádání vyhovět spory o provedení dožádaných úkonů řeší nejblíže společně nadřízený orgán Delegace /§ 18 DŘ/ u správy místních poplatků se neuplatňuje Atrakce /19 DŘ/ - výjimečně převzetí věci nadřízeným orgánem forma rozhodnutí, odvolání má odkladný účinek důvody: –nutnost mimořádných odborných znalostí –nečinnost správce poplatku /§ 38 odst. 3 DŘ/ –rozhodnutí ve věci bude mít dopad i do řízení s jinými daňovými subjekty

Osoby zúčastněné na správě daní Poplatkové subjekty –plátce poplatku –poplatník poplatku Třetí osoby - § 22 DŘ –osoby odlišné od poplatkového subjektu, které mají práva a povinnosti pří správě poplatků, nebo jejichž práva a povinnosti jsou správou místních poplatků dotčeny –svědek, znalec, poskytovatel poštovní služby, osoby povinné k součinnosti, orgány veřejné moci, osoby podávající vysvětlení apod. –právní nástupci FO a PO u FO přechází poplatková povinnost na dědice, a to do výše ceny nabytého dědictví (§ 238 DŘ) u PO přechází poplatková povinnost na nástupnickou PO (§ 240 DŘ) zákaz přenosu daňové povinnosti (§ 241)

Procesní způsobilost dle DŘ - §24 FO jedná osobně v rozsahu v jakém má způsobilost k PÚ PO + FO podnikající jedná prostřednictvím statutárního orgánu nebo prostřednictvím toho, kdo prokáže, že je oprávněn jejím jménem jednat podle jiného právního předpisu, případně prostřednictvím pověřené osoby (např. zaměstnance) v téže věci může jménem PO jednat jen jedna FO, pokud není pro jednání statutárního orgánu vyžadováno společné jednání více osob (výpis z obchodního rejstříku) – obdobně to platí pro FO podnikající správce poplatku může PO vyzvat k určení osoby oprávněné jednat za ni; nebude-li výzvě vyhověno, může správce poplatku ustanovit PO zástupce – obdobně to platí pro FO podnikající

Zastupování v poplatkovém řízení Zástupcem v poplatkovém řízení může být dle § 25 DŘ zákonný zástupce (nepřenáší se na něj poplatková povinnost) ustanovený zástupce zmocněnec společný zmocněnec nebo společný zástupce (rozhodnutím) prokurista (u PO nebo podnikající FO zapsaných v obchodním rejstříku a vzniklých podle obchodního zákona – z. č. 513/1991 Sb.). Zastupování zástupcem nevylučuje, aby správce poplatku, je-li to třeba jednal přímo ze zastoupeným, nebo aby jej vyzval k vykonání některých úkonů. Zastoupený musí výzvě vyhovět; o výzvě nebo o jednání musí správce poplatku bezodkladně vyrozumět zástupce.

Ustanovení zástupce Důvody pro ustanovení zástupce jsou taxativně vymezeny v §26 odst. 1 DŘ. Jde o obdobu ustanovení opatrovníka ve správním řízení. zástupcem ustanoví správce poplatku toho, u koho je osoba, jíž se zástupce ustanovuje, v péči, anebo jinou vhodnou osobu zástupce se ustanovuje rozhodnutím, nutný předchozí souhlas zástupce; lze podat odvolání nelze-li takto ustanovit zástupce, navrhne jej na vyžádání správce poplatku ze seznamu daňových poradců Komora daňových poradců (lhůta 30 dnů), není nutný předchozí souhlas zástupce navrženého Komorou daňových poradců. zástupce musí mít shodné zájmy jako zastoupený zánik zastoupení – zástupce je zbaven způsobilosti k právním úkonům (nebo omezen), případně se stane nezpůsobilým k zastupování pro ztrátu profesní způsobilosti zrušení zastoupení správcem poplatku – vlastní podnět, návrh zástupce nebo zastoupeného (důvody v § 26 odst. 5 DŘ); forma rozhodnutí, proti němuž nelze podat odvolání zástupce má nárok na náhradu nákladů řízení – lhůta pro uplatnění 20 dnů – rozhodnout do 15 dnů, odvolací lhůta 15 dnů - § 107 DŘ

Zmocněnec jedná na základě plné moci (náležitosti dle občanského zákoníku) vůči správci poplatku je plná moc účinná od okamžiku jejího uplatnění (kdy podání přišlo), doložit i její přijetí zmocněncem (jím podepsána nebo je zvlášť písemně nebo ústně potvrzena) vady plné moci - postup dle §74 DŘ (vady podání) –výzva zmocniteli k úpravě plné moci (musí být vymezen rozsah zmocnění) –účinnost plné moci až po odstranění vad zmocněnec, který nemá bydliště nebo sídlo v EU – povinnost zvolit si zmocněnce pro doručování se sídlem nebo místem pobytu v ČR – jinak fikce doručení uložením u správce poplatku dnem vydání (rozhodnutí) nebo dnem jejich písemného vyhotovení (jiné písemnosti) při současné jednání zmocněnce i zmocnitele má přednost jednání zmocnitele v téže věci pouze jeden zmocněnec plná moc dle 337/1992 Sb. – platí pokud odpovídá DŘ (§ 264 odst. 2 DŘ), jinak se musí po doplnit

Odborný konzultant - § 31 DŘ nejedná se o zástupce přibírá si ho poplatkový subjekt nebo jeho zástupce nemá žádná procesní práva s výjimkou spoluúčasti nemůže před správcem poplatku vystupovat samostatně nemusí to být odborník lze jej vyslechnout jako svědka lze mu uložit pořádkovou pokutu (§ 247 DŘ) nebo jej vyloučit z dalšího jednání (rozhodnutím) při maření jednání

Lhůty zákonné správcovské –stanoví je správce poplatku rozhodnutím – je-li stanovena lhůta kratší než 8 dnů, je třeba délku lhůty odůvodnit –lhůta kratší než 1 den (dle hodin) – jen se souhlasem poplatkového subjektu Minimální lhůta 15 dnů - např. -výzva k odstranění pochybností při daňové kontrole - § 89 odst. 3 DŘ -vyjádření k odvolání jiného odvolatele - § 111 odst. 4 DŘ -odstranění vad podaného odvolání - § 112 odst. 2 DŘ Pravidla pro počítání lhůt – obdoba s jinými právními předpisy. Lhůta začíná běžet následujícího dne (změna počítání lhůty u odvolání). Přechodná ustanovení – § 264 DŘ.

Lhůty Běh lhůty pro správce poplatku – při výzvě k součinnosti se lhůta staví až do okamžiku splnění požadované součinnosti. Zachování lhůty Prodloužení lhůty ze závažných důvodů na základě žádosti podané před uplynutím lhůty lze prodloužit lhůtu zákonnou i správcovskou rozhodnutí je nutno vydat před uplynutím lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno – jinak fikce kladného vyřízení žádosti (!§ 36/3 DŘ) proti rozhodnutí není možno uplatnit opravné prostředky nelze prodloužit lhůtu s níž je spojen zánik práva (např. § 71 odst. 3 DŘ, § 115 odst. 3 DŘ) Navrácení v předešlý stav – do 15 dnů, není třeba současně učinit zmeškaný úkon (rozdíl se SŘ).

Nečinnost správce poplatku - § 38 DŘ Správce daně nepostupuje bez zbytečných průtahů: marné uplynutí lhůty zákonné lhůty neprovedení úkonu ve lhůtě obvyklé nevydání rozhodnutí bezodkladně po shromáždění podkladů pro rozhodnutí. Počátek běhu 3 měsíční lhůty poslední úkon vůči osobě, která podala podnět na nečinnost poslední úkon učiněný osobou, která podnět podala. Krajský úřad má 30 dnů na prověření podnětu a je-li důvodný stanoví se správci poplatku pro nápravu lhůta 30 dnů, jinak atrakce dle §19 odst. 1 písm. b) DŘ. Nedůvodný podnět – odložení a vyrozumění osoby, která jej podala – 30 dnů. Nejsou-li shromážděny podklady rozhodnutí, uvede KÚ ve vyrozumění jaké podklady schází.

Doručování - § 39 - § 51 DŘ Nová koncepce pravidel pro doručování využití datových schránek zrychlení a zvýšení efektivity (menší formalismus) jistota doručení (omezení možnosti vyslovení neúčinnosti doručení) snížení možnosti obstrukcí (neplatí podmínky zdržování se, možnost doručit kdekoli, kde bude adresát zastižen) sjednocení s jinými procesními předpisy (sjednocení lhůt) např. se správním řádem zvýšení šancí na seznámení se s obsahem doručované zásilky (možnost vhození do schránky) Doručování není cílem poplatkového řízení, ale způsob, jakým adresáty seznámit s písemnostmi. Vady v doručování bez významu, pokud se doručovaná písemnost dostala až k adresátovi (opuštění formalismu) nemohou vést k uplatnění fikce doručení (nelze k tíži poplatkového subjektu).

Způsoby doručování Primárně: 1.Při ústním jednání nebo jiném úkonu 2.Elektronicky (datové schránky) Sekundárně: prostřednictvím provozovatele poštovních služeb úřední osobou pověřenou doručováním jiným orgánem, o němž to stanoví zákon (Policie ČR, vězeňská služba) Prostřednictvím obecní (městské) policie nelze doručovat. Zvláštní případy – veřejná vyhláška, hromadný předpisný seznam. Doručování do vlastních rukou: den doručení je rozhodný pro počátek běhu lhůty stanoví tak zákon určí tak správce poplatku

Doručování FO na adresu jejího pobytu (trvalý pobyt nebo místo, kde se převážně zdržuje) zvolená adresa v ČR (správce poplatku je třeba požádat) PO nebo podnikající FO na adresa sídla (dle obchodního nebo živnostenského rejstříku) zvolená adresa v ČR (podmínky – požádat správce daně a skutečné umístění na zvolené adrese – lze využít institutu dožádání dle § 17 DŘ). Uložení písemnosti – u správce poplatku nebo provozovatele poštovních služeb. Ukládá se na 10 dnů, poučení vložit do schránky nebo na jiné vhodné místo, při nevyzvednutí platí fikce doručení dle §47 odst. 2 DŘ. Možnost vhození do schránky (pokud to nevyloučil správce poplatku a je-li zásilku kam vhodit). Možnost uložení bez předchozího pokusu o doručení (požádat správce poplatku).

Doručování veřejnou vyhláškou Veřejnou vyhláškou se doručuje osobě neznámého pobytu nebo sídla (není-li ustanoven zástupce) osobě, která není známa velký nebo neurčitý počet adresátů. Vyvěšení veřejné vyhlášky na minimálně 15 dnů na úřední desce (i dálkovým přístupem). Není-li zásilka doručena do 15 dnů ode dne vyvěšení na úřední desce, považuje se posledním dnem této lhůty za doručenou. Nutnost vyznačení dne vyvěšení a dne sejmutí.

Prokázání doručení Důkazní břemeno prokázání doručení nebo aplikace fikce doručení leží na správci poplatku. Prokázání doručení dle způsobu doručování: při jednání – podpis protokolu nebo úředním záznamem o odmítnutí podpisu protokolu elektronicky – prostřednictvím systému datových schránek veřejnou vyhláškou – podepsaná kopie písemnosti nebo uplynutím doby pro vyvěšení zásilkou - doručenka je-li řádně vyplněna je veřejnou listinou (náležitosti doručenky §51 odst. 2 DŘ); prokázaným odepřením převzetí písemnosti. Ztráta, zničení nebo poškození doručenky nebo její nedostatečné vyplnění – lze prokázat doručení jiným vhodným způsobem (např. pokud je z postupu adresáta zjevné, že mu bylo doručeno – podal odvolání proti platebnímu výměru).

Poskytování informací Povinnost mlčenlivosti (§ 52 DŘ) porušení je přestupkem dle § 246 DŘ možnost KÚ (MF) uložit pokutu až ,-- Kč. Možnost zproštění mlčenlivosti poplatkovým subjektem (forma není stanovena). Průlom do mlčenlivosti (nejen v DŘ) např. informace jinak zjistitelné informace potřebné pro kontrolu a dozor informace, na jejichž poskytnutí je jiný veřejný zájem. Informační povinnost správce poplatku. Poskytování informací správci poplatku.

Dokumentace Povinnost vést spis, který obsahuje písemnosti týkající se práv a povinností poplatkového subjektu. Písemnosti zakládané do spisu jsou zejména (demonstrativní výčet) písemnosti obsahující podání písemná vyhotovení rozhodnutí (platební výměry) protokoly úřední záznamy. Písemností se rozumí jak listinná, tak i datová zpráva, všechny formy. Jednotlivé součásti spisu musí obsahovat soupis všech součástí, které jsou v nich uloženy. Písemnosti musí být řazeny v časové posloupnosti, označují se pořadovými čísly a vedou se pod společnou spisovou značkou. Ti, kdo platí včas a ve správné výši, nebudou mít ve spise nic (nebo jen záznam, kdo je úřední osobou).

Členění spisu Nalézací – vyměření, doměření, využité opravné prostředky Placení – posečkání, zajištění, exekuční řízení, řádné opravné prostředky Mimořádné opravné prostředky Podle dílčích řízení Spojuje více poplatkových řízení v rovině platební Vymáhací Pokud je správce poplatku povinen něco udělat Povinnosti správce poplatku Součástí spisu je kvůli nahlížení poplatkového subjektu Pokud by do ní poplatkový subjekt nahlížel, byl by ohrožen účel řízení - ¨vybrat poplatek Vyhledávací §247 - §249 DŘ Pořádkové pokuty

Nahlížení do spisu Poplatkový subjekt může nahlížet do částí spisu, které označí. Výjimkou je část vyhledávací nahlédnout může jen do soupisu vyhledávací části patří sem písemnosti použitelné jako důkazní prostředky, pomůcky apod. odůvodněných případech se souhlasem správce poplatku. O nahlížení se pořizuje protokol nebo úřední záznam (dle povahy věci) – uvést rozsah nahlížení. Možnost žádat kopie, opisy, výpisy nebo potvrzení ze spisů – jejich ověření jen na žádost poplatkového subjektu.

Osobní daňový účet - §149 - §151 DŘ Poplatkový subjekt může nahlížet i do svého osobního daňového účtu. Osobní daňový účet je veden pro každý poplatkový subjekt a každý druh poplatku samostatně. Písemná nebo elektronická evidence na základě dokladů: předpisných odpisných (§ 158 odst. 3 DŘ) platebních opravných. Dvě strany účtu: 1.Debetní – předpisy, odpisy a jejich opravy (MD, na vrub) 2.Kreditní – platby a vratky (D, ve prospěch) Nedobytné nedoplatky se evidují odděleně.

Protokol - § 60 DŘ vyhotovuje se o ústních podáních a jednáních při správě daní jeho přílohou může být obrazový nebo zvukový záznam (o jeho pořízení předem informovat osoby, které se úkonu účastní) Náležitosti protokolu (demonstrativní výčet): předmět, místo, začátek a konec jednání označení správce poplatku a úřední osoby, která úkon provedla údaje umožňující označení osob, jež se úkonu účastnily označení dokladů a jiných listiny odevzdaných při jednání (příp. podstatný obsah při předložení k nahlédnutí) poučení a vyjádření poučených osob návrhy, výhrady vyjádření správce poplatku k návrhům a výhradám vyhlášená rozhodnutí.

Úřední záznam vyhotovuje se o důležitých úkonech při správě poplatků, které nejsou součástí protokolu zachytí se v něm skutečnosti, jež mají vztah ke správě poplatku (např. ústní sdělení, oznámení, obsahy telefonických hovorů, určení úřední osoby dle § 12 odst. 4 DŘ) podpis osoby, která ÚZ vyhotovila datum, čas a místo vyhotovení ÚZ

Podání Podání = úkon poplatkového subjektu vůči správci poplatku (platba je úkonem, ale není podáním). Podání se posuzuje bez ohledu na své označení podle obsahu. Náležitosti podání: kdo je činí čeho se týká co se navrhuje.

Způsoby podání Kvalifikovaně písemně (podpis) ústně do protokolu (podpis) elektronicky datovou schránkou elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem. Nekvalifikovaně elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu jinak (telefonicky, faxem apod.). Nekvalifikované podání je třeba ve lhůtě do 5 dnů potvrdit některým z kvalifikovaných způsobů. Tuto lhůtu není možno prodloužit, ani navrátit v předešlý stav. Vady podání – vyzvat k odstranění (poučení o právních následcích). Při neodstranění vad ve lhůtě se podání stává neúčinným (úřední záznam + vyrozumění podatele).

Postupy při správě daní 1. Vyhledávací činnost správce daně vyhledává důkazní prostředky a poplatkové subjekty a zjišťuje plnění jejich povinností (před zahájením řízení i v jeho průběhu) správce poplatku ji provádí i bez součinnosti poplatkového subjektu správce poplatku –ověřuje úplnost evidence nebo registrace (ohlašovací povinnost) –zjišťování majetkových poměrů, příjmů a dalších skutečností rozhodných pro stanovení výše poplatku –shromažďuje a zpracovává informace a využívá informační systémy –opatřuje nezbytná vysvětlení –provádí místní šetření

Vysvětlení, místní šetření 2. Vysvětlení k prověření skutečností rozhodných pro naplnění cíle správy poplatků, pokud je nelze prověřit jiným úředním postupem každý je povinen jej podat nelze je použít jako důkaz dle povahy se sepíše protokol nebo úřední záznam 3. Místní šetření správce poplatku vyhledává důkazy a provádí ohledání u poplatkových subjektů o průběhu se sepíše protokol nebo úřední záznam lze pořídit obrazový nebo zvukový záznam (předem uvědomit osoby, které se šetření účastní) možnost zajištění věcí, které mohou sloužit jako důkazní prostředek

Daňová kontrola - § 85 - § 88 DŘ 4. Daňová kontrola předmětem daňové kontroly jsou poplatkové povinnosti, tvrzení poplatkového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení poplatku vztahující se k jednomu poplatkovému řízení daňovou kontrolu lze provést pro více poplatkových řízení současně (např. pro více období - zásada hospodárnosti) rozsah daňové kontroly lze v jejím průběhu upřesnit poplatkový subjekt má povinnost umožnit správci poplatku zahájení a provedení kontroly, neumožní-li zahájení kontroly – výzva správce poplatku (lhůtu nelze prodloužit, při nevyhovění lze využít pomůcky) zpráva o daňové kontrole (o zahájení, průběhu a ukončení) – obsahuje kontrolní zjištění, hodnocení důkazů zjištěných v průběhu kontroly, odkaz na protokoly a úřední záznamy opakovaná kontrola v téže věci není možná (jen pokud jde o nové věci – uvést konkrétní změny)

Postup k odstranění pochybností - § 89 DŘ 5. Postup k odstranění pochybností (např. pochybnosti u ohlašovací povinnosti) v případě pochybností vyzve správce poplatku poplatkový subjekt k odstranění pochybností (součinnost) výzva obsahuje lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů, poučení o následcích při neodstranění pochybností nebo nedodržení lhůty o průběhu postupu se sepíše protokol nebo úřední záznam

Průběh řízení Zahájení řízení (ex offo nebo dnem doručení podání) Dokazování Důkazní prostředky Listina Znalecký posudek Svědci Záznamní povinnost Pomůcky (uvést ve výroku) Předběžná otázka Předvolání a předvedení

Dokazování Správce poplatku prokazuje 1.Oznámení vlastních písemností 2.Skutečnosti rozhodnuté pro užití právní domněnky nebo právní fikce 3.Skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost povinných evidencí, účetních záznamů apod. 4.Skutečnosti rozhodné pro posouzen skutečného obsahu právního úkonu nebo jiné skutečnosti 5.Skutečnosti rozhodné pro uplatnění následku za porušení povinnosti při správě poplatku O hodnocení důkazních prostředků sepíše správce poplatku úřední záznam (§ 92 odst. 7 DŘ). Toto hodnocení se následně využije při vydávání platebního výměru. Důkazní prostředky nesmí být v rozporu s právními předpisy (ohlášení, listiny, svědecké výpovědi, znalecké posudky, ohledání věci – demonstrativní výčet).

Svědecká výpověď Jako svědek je povinna vypovídat každá osoba, a to o jí známých důležitých okolností týkajících se jiných osob. Poučení o možnosti odepřít výpověď, o následcích nepravdivé a neúplné výpovědi. Poplatkový subjekt má právo být přítomen výpovědi svědka, může klást otázky.

Ohlašovací povinnost -lze ji považovat za tvrzení poplatkového subjektu v poplatkovém řízení -nahrazuje registrační povinnost (§ § 131 DŘ) -je základem pro správné zjištění a stanovení poplatku -obsah ohlašovací povinnosti stanoví OZV (§ 14a z.č. 565/1990 Sb.) -lhůta 15 dnů na ohlášení změn -nesplnění ohlašovací povinnosti - pořádková pokuta dle § 247 odst. 2 DŘ

Pořádková pokuta - § 247 a následných DŘ do výše ,-- Kč (nesmí být v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku) lze ji uložit tomu, kdo –ruší pořádek i přes předchozí napomenutí –neuposlechne pokynu úřední osoby –i přes napomenutí se chová k úřední osobě nebo zúčastněné osobě urážlivě –bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která je stanovena zákonem nebo správcem poplatku závažné ztížení řízení lze ji uložit do 1 roku ode dne jednání, a to i opakovaně včasné odvolání proti rozhodnutí má odkladný účinek; splatnost 15 dnů od PM pokuta do 5.000,--- Kč při současném uznání důvodů jejího uložení a uhrazení na místě – uvede se do protokolu (nelze se odvolat), vydá se stvrzenka (vydává je MF)

Vyměření místního poplatku Poplatník - splní ohlašovací povinnost - uhradí poplatek včas a ve správné výši Správce poplatku - zaeviduje platbu na ODÚ - platební výměr nevystavuje

Vyměření místního poplatku Poplatník - splní ohlašovací povinnost - uhradí poplatek ve správné výši, ale po lhůtě splatnosti Správce poplatku - platbu zaeviduje na ODÚ - platba do vydání PV – (vydá PV a založí jej do spisu - §101 odst. 2 DŘ) -

Vyměření místního poplatku Poplatník - splní ohlašovací povinnost - nezaplatí do vydání PV Správce poplatku - vydá platební výměr, který oznámí poplatkovému subjektu

Platební výměr Náležitosti - § 102 DŘ 1.označení správce poplatku (úřad) 2.číslo jednací (u rozhodnutí), číslo platebního výměru 3.označení příjemce platebního výměru (i nezletilou osobu, uvést i RČ) 4.výrok s uvedením právních předpisů, částka k úhradě, číslo účtu 5.lhůta ke splnění povinnosti (§ 139 odst. 3 DŘ) 6.poučení o odvolání, v jaké lhůtě a kde se podává 7.podpis úřední osoby, její jméno, příjmení a pracovní zařazení 8.otisk úředního razítka (7 a 8 lze nahradit uznávaným el. podpisem úřední osoby) 9.datum podepsání platebního výměru 10.odůvodnění

Oprava platebního výměru, nicotnost Chybějící náležitosti PV (příp. jejich nesprávná formulace) opravné rozhodnutí jen ve lhůtě pro stanovení poplatku nebo lhůtě pro placení poplatku neuplatní se již osvědčení neplatnosti (vyj. § 264 odst. 9 DŘ – PV vydaný do a jsou-li splněny podmínky pro nicotnost dle §105 DŘ) Nicotnost PV kdykoliv ji z moci úřední prohlašuje nadřízený orgán (vlastní zjištění, podnět poplatkového subjektu nebo jiného správce poplatku) nicotný je PV –věcná nepříslušnost správce poplatku –trpí vadami, které jej činí vnitřně rozporným nebo fakticky neuskutečnitelným (např. špatný příjemce) –PV vydán na základě jiného nicotného rozhodnutí nebo PV proti rozhodnutí se nelze odvolat, doručuje se všem příjemcům PV nebo rozhodnutí podnět neoprávněný – odložení a vyrozumění podatele do 30 dnů

Opravné a dozorčí prostředky v poplatkovém řízení odvolání rozklad Řádné opravné prostředky návrh na povolení obnovy řízení Mimořádné opravné prostředky nařízení obnovy řízení nařízení přezkoumání rozhodnutí Dozorčí prostředky (ex offo)

Odvolání proti platebnímu výměru může jej podat příjemce PV nepřípustné je odvolání jen proti odůvodnění PV podává se u správce poplatku lhůta 30 dnů ode dne doručení platebního výměru (pozor! – změna běhu lhůty oproti z.č. 337/1992 Sb.) je-li připuštěno odvolání, ale zákon je nepřipouští – řízení o odvolání se zastaví (rozdíl oproti z.č. 337/1992 Sb.) má odkladný účinek (§ 139 odst. 3 DŘ) nesprávné, neúplné nebo chybějící poučení – lhůta pro odvolání 30 dnů ode dne doručení opravného rozhodnutí (bylo-li vydáno), jinak 3 měsíce ode dne doručení PV právo příjemce PV na vzdání se práva na odvolání a na zpětvzetí odvolání (jeho měnění a doplňování; dnem zpětvzetí odvolání je odvolací řízení zastaveno a PV nabývá PM v odvolací lhůtě uplyne lhůta pro stanovení poplatku – PV se zruší a odvolací řízení se zastaví (správce poplatku i nadřízený orgán)

Náležitosti odvolání proti platebnímu výměru 1.Označení správce poplatku 2.Označení odvolatele 3.Číslo jednací, číslo platebního výměru nebo jiná identifikace napadeného PV 4.Důvody v nichž je spatřována nesprávnost nebo nezákonnost PV 5.Označení důkazních prostředků ke skutkovým tvrzením obsaženým v odvolání 6.Návrh na změnu nebo zrušení PV Vady odvolání – výzva správce k doplnění (v jakém směru), stanovení lhůty (minimálně 15 dnů). Odstranění vad – platí, že odvolání bylo podáno řádně a včas. Neodstranění vad – zastavení odvolacího řízení (lze se odvolat).

Postup správce poplatku po podání odvolání Správce poplatku rozhodne o odvolání sám pokud: 1.mu v plném rozsahu vyhoví 2.mu vyhoví částečně a ve zbytku je zamítne 3.je-li odvolání nepřípustné nebo opožděné – odvolání zamítne a odvolací řízení zastaví. Nerozhodne-li správce poplatku o odvolání sám, postoupí je společně s příslušnou části spisu a svým vyjádřením nadřízenému orgánu.

Postup odvolacího orgánu Odvolací orgán může 1.odvoláním napadený PV změnit 2.odvolání napadený PV zrušit a řízení zastavit 3.odvolání zamítnout a PV potvrdit. Rozhodnutí odvolacího orgánu musí být odůvodněno, vypořádání se se všemi námitkami odvolatele. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se nelze odvolat. Vyměření poplatku dle pomůcek – v odvolacím řízení se zkoumá pouze dodržení podmínek pro použití pomůcek, jakož i jejich přiměřenost. Odvolací orgán může dokazování doplňovat – seznámit odvolatele a vyzvat jej, aby se vyjádřil (obdobně dojde-li ke změně v neprospěch odvolatele) – lhůta maximálně 15 dnů.

Lhůta pro stanovení poplatku poplatek lze vyměřit ve lhůtě do 3 let počátek běhu lhůty – dnem, kdy uplynula lhůta daňového tvrzení (ohlašovací povinnost) nebo dnem kdy se stal poplatek splatným prodloužení lhůty o 1 rok – pokud v posledních 12 měsících k některé ze skutečností uvedených v § 148 odst. 2 DŘ nový běh lhůty způsobí např. zahájení daňové kontroly stavění lhůty - § 148 odst. 4 DŘ lhůta pro stanovení poplatku je maximálně 10 let

Placení poplatku osobní daňový účet pořadí úhrady (změna oproti z.č. 337/1992 Sb.) –nedoplatky na poplatku –nedoplatky na příslušenství poplatku –vymáhané nedoplatky na poplatku –vymáhané nedoplatky na příslušenství poplatku

Nedoplatek - § 153 DŘ je to částka poplatku, která není uhrazena, a uplynul již den její splatnosti (nedoplatkem je i neuhrazené příslušenství poplatku) nedoplatek = daňový dluh poplatkového subjektu správce poplatku může poplatkový subjekt o výši nedoplatku vhodným způsobem vyrozumět a upozornit ho na následky neuhrazení (již se nevydává tzv. předexekuční výzva) po marném uplynutí lhůty pro placení daně nedoplatek nezaniká

Odpis nedoplatku pro nedobytnost Správce poplatku odepíše 1.nedobytný nedoplatek 2.nedoplatek, jehož vymáhání je spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi. Nedobytný nedoplatek – byl bezvýsledně vymáhán nebo by vymáhání nevedlo k výsledku, případně náklady na vymáhání přesáhnou výtěžek. Odpisný doklad – vystaví se k odpisu nedoplatku z osobního daňového účtu, je současně předpisným dokladem na účtu nedobytných nedoplatků. Nedoplatek trvá, pokud neuplynula lhůta pro placení daně.

Přeplatek lze vrátit na základě žádosti poplatkového subjektu do 30 dnů ode dne podání žádosti – vratitelný přeplatek minimálně 100,-- Kč (výjimečně i méně při zachování zásady hospodárnosti) o vrácení přeplatku si lze požádat ve lhůtě do 6 let od konce roku, v němž došlo ke vzniku přeplatku (pak příjmem rozpočtu, z něhož je hrazena činnost správce poplatku) rozhodnutí – lze se odvolat ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení (kladné rozhodnutí se neoznamuje, nelze uplatnit opravné prostředky) přeplatek vyšší než 1.000,-- Kč – bude-li převeden na úhradu nedoplatku u téhož správce na jiném osobním daňovém účtu – nutno vyrozumět o převedení poplatkový subjekt

Posečkání Obdoba prominutí daňového nedoplatku dle § 65 z.č. 337/1992 Sb. na žádost nebo ex offo důvody –neprodlená úhrada by znamenala vážnou újmu pro poplatkový subjekt –ohrožení výživy daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných –neprodlená úhrada by vedla k zániku podnikání poplatkového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by pravděpodobně nižší než poplatková povinnost, která by vznikla v dalším zdaňovacím období –není-li možno vybrat poplatek najednou –při odůvodněném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti hradit poplatek rozhodnutí o žádosti – lhůta 30 dnů, stanoví se doba posečkání, přičemž posečkání je možno vázat na další podmínky posečkání lze povolit maximálně na dobu pro placení poplatku

Námitka nejedná se o opravný prostředek proti úkonu správce poplatku při placení poplatku (pokud nejde o rozhodnutí, kde je možno se odvolat) do 30 dnů ode dne, kdy se poplatkový subjekt o úkonu dozvěděl vyhoví-li námitce v plném rozsahu – úkon zruší vyhoví-li námitce částečně – úkon změní nebo zjedná nápravu jinak neoprávněná námitka – rozhodnutí o zamítnutí (nelze uplatnit opravné prostředky)

Lhůta pro placení poplatku Nedoplatek nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně – 6 let (prekluzivní lhůta), maximálně 20 let (u zástavního práva 30 let od zápisu). Lhůta pro placení počíná běžet dnem splatnosti poplatku (při doměření až uplyne náhradní lhůta splatnosti). Nový běh lhůty (původní lhůta se přeruší a 6 let začne běžet znovu) –zahájení exekučního řízení –zřízení zástavního práva –oznámení rozhodnutí o posečkání. Stavění lhůty (lhůta se přeruší a poté její běh pokračuje) –vymáhání poplatku soudem nebo soudním exekutorem –přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby –daňová exekuce srážkami ze mzdy –dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání nedoplatku.

Placení poplatku Poplatkový subjekt je povinen uvést, na který poplatek je platba určena, a správce ji na tento poplatek přijme. Nedostatečné označení platby – účet nejasných plateb – výzva poplatkovému subjektu (neoznačí-li poplatkový subjekt ani dodatečně, určí správce poplatku na který poplatek se platba zaeviduje). Účet nejasných plateb – i pokud je nedostatečně identifikován poplatkový subjekt (nepatří sem případy, kdy rodič zaplatí za nezletilé dítě). Vrácení platby provedené zřejmým omylem na žádost – poskytovatele platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb. Den platby – datum připsání na účet správce poplatku nebo datum převzetí platby úřední osobou.

Vymáhání poplatku Způsoby vymáhání nedoplatku –daňová exekuce –soud nebo soudní exekutor –insolvenční řízení –přihlášení do veřejné dražby. Platí zásada přiměřenosti – zvolit takový způsob, který nebude ve zjevném nepoměru k výši nedoplatku.

Exekuční titul Exekučním titulem je: –výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence poplatků –vykonatelné rozhodnutí (PV), jímž je stanovena peněžitá povinnost –vykonatelný zajišťovací příkaz. Výkaz nedoplatků obsahuje (taxativní výčet, v z.č. 337/1992 Sb. to nebylo uvedeno): –označení správce poplatku, který výkaz nedoplatků vydal –číslo jednací –označení dlužníka, který neuhradil poplatek –údaje o jednotlivých nedoplatcích –podpis úřední osoby, jméno, příjmení a pracovní zařazení, otisk úředního razítka (lze nahradit el. podpisem úřední osoby) –potvrzení vykonatelnosti (osvědčuje se vykonatelnost a vymahatelnost nedoplatku) –den, ke kterému je výkaz nedoplatků sestaven.

Daňová exekuce Nařizuje se vydáním exekučního příkazu – důsledky zahájení exekučního řízení. Výrok exekučního příékazu musí obsahovat mimo jiné: –způsob provedení exekuce –výši nedoplatku, pro který je exekuce nařizována –výši exekučních nákladů (2% z částky, minimálně 500,-- Kč, maximálně ,-- Kč) –odkaz na exekuční titul. Exekuční příkaz se doručuje dlužníkovi – lhůta na odvolání 15 dnů ode dne doručení (změna oproti z.č. 337/1992 Sb.). Subsidiární použití OSŘ.

Způsoby provedení daňové exekuce Daňovou exekuci je možno provést pouze těmito způsoby: 1.srážky ze mzdy (lze i na opakované sociální dávky – ne na jednorázové) 2.přikázáním pohledávky z účtu poskytovatele platebních služeb 3.přikázáním jiné peněžité pohledávky 4.postižením jiných majetkových práv 5.prodejem movitých věcí 6.prodejem nemovitosti.

Děkuji za pozornost.