Bonitace ZPF = ohodnocení půdy, zvláště její oceňování Účel: Původně potřeba stanovit produkční schopnost zemědělských pozemků pro potřeby státních institucí ke spravedlivému rozdělení pozemkové daně k odhadním účelům při koupi, prodeji a směně pozemků Později nutnost poznat produkční potenciál půdy v zájmu jeho racionálnějšího využívání a ochrany (pozemkové úpravy)

Stručná historie bonitování ZPF 11.stol. - daň vybírána pouze z výměry 13. stol. - daň vybírána z výměry, ale i z výnosu 1757 – tereziánský katastr, čistý výnos vypočítaný pro usedlost 1789 – josefský katastr, pozemek jako nová jednotka pro odhad výtěžku, stanoven hrubý výnos podle úrodnosti půd, katastr pozemkový 1817 – František I.- začátek vědeckého přístupu k bonitaci, tzv. stabilní katastr pozemky geometricky zaměřeny, roztříděny dle kultur a zařazeny do bonitních tříd výpočet daně na základě čistého výnosu – Komplexní průzkum zemědělských půd (KPP) mapovány agronomické vlastnosti a živinný stav půd – nová bonitace ZPF na území celé ČR a SR dodnes - rebonitace a aktualizace prováděná VÚMOP 1996 – vymezení nových zemědělských oblastí a podoblastí 1999 – vymezení LFA (Less Favoured Areas)

Výsledek: Rozčlenění zemědělských oblastí Zemědělské oblasti s příznivými podmínkami ZO s méně příznivými podmínkami (LFA) ZO s ekologickými omezeními (NP, CHKO,…) LFA (Less Favoured Areas) -Horské oblasti -Ostatní méně příznivé oblasti LFA (opouštění půd, zachování venkova) -Oblasti se specifickými omezeními (poddolování- severní Čechy)

I. Komplexní průzkum (zemědělských) půd - KPP ( ) = 2 průzkumné akce: a) půdoznalecký průzkum půd zrnitost, obsah humusu a karbonátů, sorpční vlastnosti b) agrochemická kontrola půd půdní reakce, potřeba vápnění, přístupné živiny (K 2 O, P 2 O 5 ) Etapy: I. Práce v terénu II. Laboratorní práce III. Shromažďování a vyhodnocování půdních analýz  

Zmapovaná výměra: 7,2 mil ha z.p. Počet analyzovaných sond: > Základní organizační jednotka mapování: zemědělský závod Použitá klasifikace půd: geneticko-agronomická Koordinátor: Ústav půdoznalecký Výstupy: 1.) základní půdní mapy  typy půd, m. substráty * pro závody - 1: * pro okresní zemědělské správy - 1: * přehledové mapy - 1: , 1:

* k. zrnitosti, štěrkovitosti a zamokření 1:10.000, 1: * k. matečných substrátů 1: * k. návrhů na zlepšení půdní úrodnosti 1: zemědělsko - výrobní poměry přírodní podmínky půdní pokryv 2.) kartogramy 3.) průvodní zprávy (pro okresy) data dodnes užívána (např. digitální mapy)   

II. Bonitační průzkum zemědělských půd ( ) BONITACE ZPF = klasifikace a oceňování půd pro účely daňové a cenotvorné a pro účely směny pozemků (při pozemkových úpravách) Cíl: zhodnocení a hospodář. ocenění všech agronomicky a ekonomicky rozhodujících vlastností zeměd. území n. pozemku včetně klimatu a reliéfu Zpracovatelé: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE) Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV)

Bonitační průzkum: a) t e r é n n í - transformace informací KPP + další agroekolog. faktory (klima, reliéf) BPEJ mapy (1:5.000) a databáze b) e k o n o m i c k ý - na vzorových pozemcích (7.000) získány informace o naturálních výnosech a přímých nákladech tzv. hlavních oceňovacích zem. plodin (pšenice oz., ječmen jar., žito, oves, kukuřice na zrno, kukuřice silážní, brambory, cukrovka, víceleté pícniny - nyní i řepka) II.1. BONITAČNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM (BIS) I. PŮDNĚ KARTOGRAFICKÝ IS = asi map BPEJ, označení lokalit: pětimístný číselný kód, výměra [ha], pořadové číslo lokality 

II. BONITAČNÍ NUMERICKÁ DATOVÁ BÁZE A) AGROEKOLOGICKÝ BLOK D.B. zahrnuje agroekologickou charakteristiku ZPF; registruje klimatický region, hlavní půdní jednotku, svažitost, expozici, skeletovitost (štěrkovitost, kamenitost), hloubku půd. profilu, nadmoř. výšku, reliéf, trvalé překážky ztěžující odbělavatelnost (výskyt teras, balvanů apod.) a další všechny údaje se vztahují k BPEJ, někdy i ke katastrálnímu území odpovědným správcem KARTOGRAFICKÉHO IS a AGROEKOLOGICKÉHO BLOKU DATOVÉ BÁZE je VÚMOP Praha B) EKONOMICKÝ BLOK D.B. zahrnuje - výnosy 10-ti hlavních plodin (> 95% osev. ploch ČR)

- údaje o ocenění produkce v energetických jednotkách (GJ/t), vyjadřující energetický obsah ekonomicky využívané sušiny biomasy hlavního i vedlejšího produktu hlavních zem. plodin (pro účely srovnání produkční schopnosti zemědělských půd) - úřední ceny z. p. u jednotlivých BPEJ - tržní ceny zemědělských pozemků v katastrálních územích - nové zemědělské výrobní oblasti, atd. odpovědným správcem EKONOMICKÉHO BLOKU DATOVÉ BÁZE je VÚZE

II. 2. ZÁKLADNÍ POJMY BONITAČNÍ KLASIFIKAČNÍ SOUSTAVY Půdně - ekologická jednotka (PEJ) = specifický územní celek, který má konkrétní agroekologické vlastnosti projevující se určitou hodnotou produkčního potenciálu Bonitovaná půdně - ekologická jednotka (BPEJ) = určitá část zemědělské půdy, která má stejné stanovištní a produkční vlastnosti dané půdou, klimatem a reliéfem terénu - základní mapovací a oceňovací jednotka

Bonitovaná půdně ekologická jednotka - BPEJ

Klimatický region - KR Hlavní půdní jednotka - HPJ Sklonitost a expozice ke světovým stranám Skeletovitost a hloubka půdního profilu 1 -2,5 Pořadové číslo v katastru Výměra v ha Kód BPEJ

Klimatické regiony (KR) zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst zemědělských plodin V ČR bylo vymezeno 10 klimatických regionů, označených kódy 0-9

Charakteristika klimatických regionů

Hlavní půdní jednotka (HPJ) = účelové seskupení půdních forem s příbuznými ekologickými a agronomickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí půdy a u některých HPJ výraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu v ČR je 78 HPJ, řazených do 13-ti skupin (kódy ) Hlavní půdní klimatická jednotka (HPKJ) vzniká přiřazením údaje o klimatickém regionu k charakteristice HPJ

Charakteristika HPJ

Sklonitost, svažitost (SL) = svah lokality (ve stupních) Expozice (E) = poloha lokality BPEJ vůči světovým stranám Kombinovaný údaj SL + E se označuje kódy Skeletovitost (SK) = obj.% štěrku a kamení v ornici (čitatel zlomku) a v podorničí (jmenovatel) - bezskeletovitá půda do 10 %, - slabě skeletovitá %, - středně skeletovitá %, - silně skeletovitá nad 50 % Hloubka půdy (H) = mocnost půdního profilu, omezená pevnou skálou či jejím rozpadem n. silnou skeletovitostí Kombinovaný údaj SK + H se označuje kódy

Kombinace svažitosti a expozice

Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy

Třídy ochrany ZP podle bonitace I. třída bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech (KR) převážně v rovinatých územích nebo jen mírně sklonitých možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu II. třída nadprůměrná produkční schopnost v rámci jednotlivých KR vysoký stupeň ochrany jen podmíněně odnímatelné a zastavitelné

Třídy ochrany ZP podle bonitace III. třída průměrná produkční schopnost půdy v jednotlivých KR střední stupeň ochrany je možno je v územním plánování využít pro výstavbu IV. třída převážně podprůměrná produkční schopnost v rámci příslušných KR jen omezená ochrana využitelné pro výstavbu

Třídy ochrany ZP podle bonitace V. třída velmi nízká produkční schopnost (půdy mělké, svažité, hydromorfní, štěrkovité, kamenité, erozně ohrožené apod.) zemědělské půdy pro nezemědělské využití postradatelné, lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití většinou půdy s nízkým stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a území s jinými zájmy ochrany životního prostředí

Rebonitace a aktualizace Důvod: Změna produkčních schopností Přiřazování kódu BPEJ k jednotlivým pozemkovým parcelám Provádí: pozemkové úřady, VÚMOP Mapy BPEJ – pozemkové a katastrální úřady