Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu Emoce, VY_32_INOVACE_ Autor Mgr. Monika Malá Tematická oblast Základy společenských věd Ročník Pátý Datum tvorby Září 2013 Anotace Tato prezentace popisuje vznik emocí, rozdělení emocí a jejich vliv na život jedince. Metodický pokyn Tato prezentace slouží jako elektronická učebnice, pro pátý ročník (osmiletého ) gymnázia základů společenských věd – psychologie. Časová dotace 45 minut.

Anotace: Tato prezentace popisuje vznik emocí, rozdělení emocí a jejich vliv na život jedince.

Definice emoce Emoce (city) jsou projevy subjektivního vztahu člověka k tomu, co dělá a co poznává. Citové procesy mají krátký průběh a vyšší intenzitu. City - jsou velmi rozmanité. Jsou to psychické jevy, které hodnotí co poznáváme a děláme. Hodnocení se přitom řídí našimi potřebami a cíli. Citové stavy označujeme termínem nálada (může trvat minuty, hodiny ale i dny ), naše city nemůžeme přesně sdělit. City se projevují mimikou obličeje, pohyby celého těla, v zabarvení hlasu a nebo třeba ve změnách činností vnitřních orgánů. Po společenské stránce plní city důležitou úlohu ve vztazích mezi lidmi a v životě sociálních skupin (mezi uvolněnými a smějícími se lidmi se cítíme dobře a naopak).

Podle formy rozlišujeme 3 základní výrazné city: nálada = poměrně dlouhodobý trvalý stav afekt = silná citová reakce, má výrazné a silné projevy ( vztek, strach, bouřlivá radost… ) vášeň = silný citový vztah

City - primární – vevnitř - sekundární – ovlivněné zvenku

City dělíme je na: nižší jako tělesné pocity, emoce, afekty, city libosti nebo nelibosti při uspokojení nebo neuspokojení základních životních potřeb jako je hlad, žízeň, potřeba ochrany před zimou atd., vyšší jsou city vlastní pouze člověku a jsou důležité pro zařazení jednotlivého člověka do soc. skupin a do společnosti. Proto také rozvíjení těchto citů patří k důležitým úkolům výchovy. - morální city = ohleduplnost a laskavost… - estetické city = vznikají během života, vkus – nevkus, krása – ošklivost… - intelektuální city = radost z vědění a ocenění, zvídavost, radostné překvapení… - sociální city = otázka mezilidských vztahů, tolerance…

Základní vlastnosti citů: Příjemnost – nepříjemnost (libost x nelibost). Napětí – uvolnění. Vzrušení – uklidnění (touha po klidu x vzrušení ve sportu, v kině). Existence protikladů – láska x nenávist, radost x smutek. Citová ambivalence (smíšenost, rozporuplnost).

Biologická stránka citů: Na vzniku emocí se účastní vývojově starší části mozku (pravá hemisféra). Při prožívání registrujeme tělesné změny. Vznikají v důsledku excitace autonomního nervstva a vlivem hormonální činnosti: v mimice obličeje (smích, pláč, údiv), v pohybech celého těla, v zabarvení hlasu, fyziologické změny v činnosti vnitřních orgánů (bušení srdce, zrudnutí/zblednutí, zrychlené dýchání, pocení)

Individuální citové reakce posuzujeme z různých hledisek: Citová vzrušivost, síla citových projevů a jejich ovládání – souvisí s temperamentem. Náladovost ve smyslu rychlosti střídání nálad je do značné míry funkcí temperamentu. Citová ovlivnitelnost (sugestibilita) x protiklad samostatnost a nezávislost. Citlivost ve smyslu empatie.

Emoční inteligence Vysoké IQ automaticky nezaručuje úspěšní a spokojený život. Klíč pro EQ je umět usměrňovat své emoce a nepotlačovat je. EQ je vymezován pěti vlastnostmi: 1. schopnost vyznat se ve vlastních citech, 2. schopnost ovládat své city, 3. automotivace, 4. umění rozeznávat city jiných, 5. schopnost empatie (vžít se do role jiného).

Zdroj: Mgr. Kateřina Juklová :Základy obecné psychologie, Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové, Hradec Králové 2007