Internetové služby

Přehled služeb INTERNETU Internet nabízí několik standartních služeb, jejichž prostřednictvím fungují jednotlivé uživatelské aplikace. K používání jednotlivých služeb musí mít uživatel na svém počítači nainstalován program (klienta), který dokáže prostřednictvím připojení k internetu komunikovat se servery poskytující konkrétní typ služby (www prohlížeč, ftp klient, poštovní program, telnet terminál,...). S většinou současných operačních systémů jsou standardně tyto programy dodávány.

Přehled služeb INTERNETU WWW (World Wide Web)... Nejvíce využívaná služba internetu založená na www stránkách (hypertextových dokumentech). Poskytuje virtuální informační prostor, přístupný pomocí prohlížeče. Nespornou výhodou www stránek jsou nízké pořizovací i provozní náklady a možnost jejich pravidelných aktualizací, především v porovnání s tištěnými informacemi. Zveřejněním vlastních www stránek se nabízí možnost kompletně představit nejen sebe nebo firmu,ale i nabízet výrobky a služby široké veřejnosti. Uživatel má možnost prohlížet dokumenty, vyhledávat data a přepínat mezi jednotlivými prostředky internetu pomocí sítě World Wide Web. WWW (World Wide Web) HTTP (HyperText Transfer Protocol)... služba pro přenos hypertextových stránek. HTTP (HyperText Transfer Protocol)

Přehled služeb INTERNETU (Electronic Mail)... usnadňuje posílání zpráv mezi počítači připojenými k Internetu (Electronic Mail) FTP (File Transfer Protocol)... umožňuje přenos dat mezi dvěma k internetu připojenými počítači. FTP (File Transfer Protocol) News (NetNews, NewsGroup, UseNet)... internetové diskusní skupiny jsou obdobou klasické nástěnky. Uživatel může uveřejnit svůj příspěvek a naopak si může pročítat příspěvky a odpovědi ostatních účastníků dané debaty zabývající se většinou určitým tématem. Všechny příspěvky i odpovědi jsou přístupné všem. Kromě uvedených základních služeb je na internetu k dispozici celá řada dalších, často mnohem známějších a rozšířenějších, ze kterých je možné uvést např. ICQ, IRC, Chat, Telefon, Napster, SSH, WAP ICQ IRC Chat Telefon

Přehled služeb INTERNETU Internetové bankovnictví – peněžní transakce bez komunikace s bankovními úředníky Internetový obchod – využití pro reklamu výrobků a prodeje pomocí Internetu Net Meeting (Konference, video-konference) Umožňuje vzájemnou komunikaci mezi uživateli internetu. Přenos může být hlasový, video, umožňuje posílat soubory, používat společnou tabuli na kreslení a sdílet aplikace. Net Meeting (Konference, video-konference) Noviny – urychluje přístup k informacím a šetří kapsu uživatele Rozhlasové a televizní vysílání – možnost sledovat programy aktuální i ze záznamu zdarma WAP – přístup k obsahu Internetu přes mobilní telefon

Internetové bankovnictví Online bankovnictví je jedna z nejoblíbenějších metod obsluhy bankovních účtů a kontaktu klienta s bankou přes webové rozhraní, vedle WAP bankingu a telefonního bankovnictví jedna z metod přímého bankovnictví. Pomocí internetového bankovnictví klient může spravovat své bankovní účty, například zjistit aktuální zůstatky, zadat jednorázový nebo trvalý příkaz k úhradě a podobně.bankouwebovéWAP bankingutelefonního bankovnictví přímého bankovnictví Z hlediska klienta je výhodou rychlý, levný a snadný přístup k účtu, z hlediska banky úspora pracovníků na přepážkách.

Internetové bankovnictví Nevýhodou mohou v některých případech být bezpečnostní problémy, protože informace a příkazy se předávají z často nedostatečně zabezpečených počítačů klientů přes běžné internetové spojení. Tato možná slabina internetového bankovnictví je však dnes u většiny bank vyřešena zabezpečeným šifrovaným spojením pomocí https protokolu, a současnou komparací internetových klíčů, uložených v počítačích klienta a na serverech banky. Banky své internetové bankovnictví často nabízejí pod zvláštní produktovou značkou, příkladem může být internetové bankovnictví České spořitelny označované jako Servis 24.České spořitelny

Internetový obchod Internetový obchod (nazývaný také jako e- shop) je počítačová aplikace v prostředí internetu prodávající fyzické zboží, v menší míře služby.počítačováaplikace internetu

Funkce e-shopu E-shop slouží k nabídce a vyhledání zboží (služeb) s možností se je objednat, příjmu takových objednávek od zákazníků, zprostředkování plateb a poskytování dalších informací o výrobcích či řešení reklamací. Uživatelům e-shopu je umožněno procházet katalog zboží (ve většině případů organizovaný v kategoriích), nebo zboží vyhledávat podle parametrů či jen podle shody v názvu nebo popisu. Jednotlivé produkty mají většinou detailní stránku s podrobnějším popisem a výčtem specifik a variant E-shop je v drtivé většině případů realizován jako sada skriptů, který spolupracuje s databází, v níž má detaily o zboží (službách). skriptůdatabází

Funkce e-shopu Sofistikovanější e-shopy dokáží spolupracovat s desktopovým ekonomickým, logistickým, účetnickým či jiným softwarem, který daná firma používá (většinou pomocí datových souborů v dohodnutém formátu). Mezi pokročilé služby patří generování datových souborů pro servery, které je agregují, možnosti platit internetovou kartou, elektronickou peněženkou nebo platebním systémem, u těch nejsložitějších e-shopů patří statistika návštěvnosti, nákupní tendence a profily chování zákazníků.logistickýmúčetnickým

Funkce e-shopu E-shop dokáže přitahovat pozornost potenciálních zákazníků, hledajících zboží, jež chtějí koupit, přes internetové vyhledávače. Některé (většinou menší) e- shopy provozují výměnu odkazů s jinými tematicky podobnými stránkami, čímž oboustranně zvyšují svoji propagaci. Tak mohou provozovatelé obchodů získávat zákazníky, které by jinak neměli.internetové vyhledávačevýměnu odkazů

Elektronická pošta, zkráceně (často také nesprávně ), je způsob odesílání, doručování a přijímání zpráv přes elektronické komunikační systémy.komunikační Historie Elektronická pošta vznikla v roce 1965 jako způsob komunikace více uživatelů se rychle rozšířil a stal se síťovým em, což umožňovalo uživatelem posílání zpráv mezi různými počítači. Počítačová síť ARPANET měla hlavní slovo v dalším vývoji elektronické pošty. Jak se elektronická pošta stávala všeobecně známou, zvyšovala se její popularita, což vedlo i k rozšíření mezi lidi, kteří neměli přístup k ARPANETu. Bylo vyvinuto několik protokolů na doručování pošty mezi skupinami počítačů se sdíleným časem. Počítačová síťARPANET

Adresy s cestou Tehdy nebyly všechny počítače nebo sítě navzájem síťově propojené, ové adresy musely obsahovat „cestu“ pro zprávu, t.j. trasu mezi počítačem odesílatele a příjemce. Tímto způsobem bylo možné posílat e- maily mezi více sítěmi.počítačesítě Technické principy Komunikační protokoly Mezi počítači na internetu se vyměňují zprávy pomocí Simple Mail Transfer Protocol a softwaru typu MTA jako např. Sendmail.Simple Mail Transfer ProtocolMTASendmail Uživatelé mívají na svém počítači nainstalován program, který se nazývá ový klient. Ten stahuje zprávy z poštovního serveru. ový klient Je možné ukládat y buď na straně serveru, nebo na straně klienta. Někteří uživatelé nepoužívají ového klienta, ale přistupují ke zprávám umístěným na poštovním serveru přes webové rozhraní. Tento postup se často používá zejména u fre ových (bezplatných) služeb.serveru klienta

Doručování Při posílání pošty přes internet má být zaručen spolehlivý přenos zprávy i v případě dočasného výpadku cílového serveru. Zpráva se obvykle píše v prostředí programu typu ového klienta nebo v obdobném formuláři webového rozhraní. Klient pomocí Simple Mail Transfer Protocol (SMTP) pošle zprávu programu Mail Transfer Agent (MTA), například smtp.a.org, který může běžet buď na samostatném smtp poštovním serveru, nebo i přímo na počítači odesílatele.Simple Mail Transfer ProtocolMail Transfer Agent Program MTA zjistí z uvedených cílových adres název domény (část adresy za zavináčem) a tyto domény vyhledá v Domain Name System (DNS), aby zjistil mail exchange servery přijimající poštu pro danou doménu.Domain Name Systemmail exchange servery

MTA server (např. smtp.a.org) odešle zprávu na mail exchange server (např. mx.b.org) pomocí protokolu SMTP. Domény obvykle mají záložní (backup) mail exchange server, takže můžou pokračovat v přijímaní pošty, i když je právě nedostupný hlavní mail exchange server. Když není možné zprávu doručit, MTA příjemce o tom musí odeslat zpět odesílateli zprávu, ve které ukazuje na problém. Mail exchange server zprávu doručí do schránky adresáta. Ze schránky adresáta si zprávu stáhne pomocí protokolu POP (POP3) nebo IMAP nebo ji adresátovi umožní prohlédnout poštovní klient příjemce nebo webová služba.POPIMAP Kódování obsahu u Pro je definován přenos 7bitové ASCII informace. Přesto je většina ových přenosů 8bitových, kde ale nelze zaručit bezproblémovost. Z toho důvodu byla elektronická pošta rozšířena o standard MIME, aby bylo umožněno kódování vkládaných HTML a binárních příloh, obrázků, zvuků a videí.ASCIIMIMEpříloh

Používání u Postup při posílání a přijímání Typický sled událostí, který se uskuteční, když Jana napíše Petrovi: Jana napíše zprávu pomocí svého ového klienta nebo ve formuláři webového rozhraní. Přitom také napíše nebo zvolí z adresáře ovou adresu svého adresáta. Potom klikne na tlačítko „Odeslat“. ovou adresu Programy poštovní klient, MTA server s pomocí informace od DNS serveru a mail exchange server a poštovní klient na straně adresáta se postarají o doručení zprávy adresátovi, popřípadě odesílateli (Janě) zašlou chybovou, varovnou nebo potvrzující zprávu.DNS serveru Petr klikne na tlačítko „zkontrolovat novou poštu“ ve svém ovém klientu (popřípadě má poštovní klient nastavený tak, že program v určitých časových intervalech poštu stahuje sám) a ten vyzvedne poštu pomocí protokolu POP (POP3). Popřípadě může Petr pomocí webové služby nebo příslušně nastaveného poštovního klienta prohlížet doručené y přímo ve schránce na mail exchange serveru.POP

Obsah ové zprávy Internetové ové zprávy se skládají ze dvou hlavních částí: Hlavička – předmět zprávy, odesílatel, příjemce a jiné informace o e- mailu Tělo – Samotná zpráva, obyčejně obsahuje na konci blok s podpisem. Tělo u začíná zpravidla pozdravem. K u je možné přikládat jako přílohy i obrázky a jiné soubory. Bez problémů bývá doručování menších souborů typu dokumentu. Pokud však je ke zprávě přiložen velký soubor nebo příliš mnoho souborů nebo soubor typu programu, který by mohl být infikován virem nebo červem, mnohdy taková zpráva neprojde ochrannými filtry na doručovací cestě.virem

Obsah ové zprávy ová adresa Každý uživatel musí mít pro příjem zpráv svoji ovou adresu, která identifikuje jeho elektronickou poštovní schránku. Ta je fyzicky umístěna na nějakém internetovém serveru, populární jsou zejména servery, které nabízejí ovou schránku zdarma a s webovým rozhraním (např. Centrum.cz, GMail, Seznam.cz). ovou adresuserveruwebovým Centrum.czGMailSeznam.cz ové konference Populární jsou diskuzní skupiny zvané ové konference (mailinglisty), ve kterých probíhá hromadná výměna ů mezi všemi účastníky. ové konferenc inglisty

Obsah ové zprávy Elektronický podpis Související informace naleznete v článku Elektronický podpis.Elektronický podpis Nejjednodušší formou elektronického podpisu je prosté uvedení jména a dalších identifikačních a kontaktních údajů na konci těla zprávy. Obvykle se však pojmem elektronický podpis míní sofistikovanější nástroj, kdy pomocí speciálního kódu připojeného ke zprávě je možné ověřit jednak to, kdo zprávu skutečně odeslal (samotný údaj v položce From totiž není spolehlivý) a zpravidla i to, že obsah zprávy (tělo zprávy a přílohy) nebyl mezi odesláním a přijetím zprávy změněn. Jinak řečeno - jedná se o prostředek, který umožní ověřit, že elektrický dokument skutečně podepsala daná osoba a že v dokumentu nedošlo k žádným dodatečným změnám.elektronický podpis

Soukromí a šifrování Bez osobních bezpečnostních opatření nezaručuje soukromí, protože ové zprávy všeobecně nejsou šifrované;šifrované ové zprávy musí projít cizími počítači v síti předtím, než dosáhnou cílový počítač, což znamená, že je relativně jednoduché je cestou zachytit a přečíst si cizí zprávu; většina poskytovatelů internetového připojení (Internet service provider) ukládá na své servery kopie vašich ových zpráv předtím, než je doručí. Tyto zálohy můžou zůstat na serveru až několik měsíců, a to i v případě, že si je ve své schránce vymažete.Internet service provider Existují kryptografické (šifrovací) aplikace, které mohou tyto nedostatky řešit, jako např. virtuální privátní sítě, šifrování zpráv pomocí PGP nebo GNU Privacy Guard, šifrovaná komunikace s ovým serverem pomocí Transport Layer Security a Secure Sockets Layer a šifrované autentifikační schéma jako Simple Authentication and Security Layer.kryptografickévirtuální privátní sítěPGPGNU Privacy GuardTransport Layer SecuritySecure Sockets LayerSimple Authentication and Security Layer Šifrovací aplikace bývají obvykle funkčně propojené s aplikacemi vytvářejícími elektronický podpis. elektronický podpis