Nástin přednášek – studijní pomůcky

Typy organizace – obecná východiska  Univerzální Jednota uspořádaných a navzájem spojených částí  Institucionální Pojem organizace orientuje na instituce jako nositele nějaké činnosti a představují organizaci jako ucelenou jednotku  Strukturální Soubor základních procedurálních pravidel správní činnosti  Funkční Organizace jako vědomě utvářená činnost

Druhy organizace – obecná východiska  Formální pevná struktura, pravidla jednání, formální komunikační systém  Neformální Osobní přání a očekávání, osobní vztahy,

Organizace veřejné správy Organizace veřejné správy Typově jde o organizaci:  Institucionální Studium organizací(úřadů, ústavů) jako nositelů a vykonavatelů VS, jejich uspořádání, působnost a pravomoc  Strukturální ( dynamickou, materiální) Studium úkolů a procesů probíhajících ve VS Druhově pak o organizaci formální  Právní problematika organizace veřejné správy se zaměřuje především na otázky spojené se zřizováním působností orgánů veřejní správy, jejich uspořádáním v systému veřejnému správy a jejich klasifikací.

Organizační typy uplatňované ve veřejné správě Hierarchický (byrokratický) – cca do 60 let. 20 století – Nejstarší – je přehledný - určena místa pro přípravu, přijetí rozhodnutí, atd. – zabezpečuje rychlost a rovnost rozhodování (vše ideální stav - nejblíže Webberův hierarchický model) – nevýhody - velká centralizace a dekoncentrace – málo přizpůsobitelný vnějšku Konzultativní – ovlivněn koncepcí New public management cca 70. až století – vychází z potřeby řešit odborné otázky – vytvářejí se útvary na jejich řešení – dlouhodobé či krátkodobé Participační – ovlivněn koncepcí Good administration cca 90. léta/ doposud – dochází k přenesení rozhodnutí – vychází z psychiky - lidé se rádi participují na moci (např. porady) – přílišné rozdělení přináší pomalost rozhodování a nejednotnost

Organizační principy 1.  a/ územní  b/ věcný 2.  a/ centralizace  b/ decentralizace 3.  a/ koncentrace (horizontální, vertikální)  b/ dekoncentrace (horizontální, vertikální) 4.  a/ kolegiální  b/ monokratický 5.  a/ volební  b/ jmenovací

Územní a věcný princip  Územní princip  Působnost správního úřadu je výlučně nebo převážně určována územním hlediskem  Vede k soustředění veškeré nebo převážné části správní agendy do jedné správní jednotky  Věcný (reálný) princip  Působnost je dána obsahovou stejnorodostí nebo příbuzností správní agendy

Centralizace a decentralizace  Vertikální linie  Centralizace  Rigidní soustava státní správy  Rozhodování je soustředěno na centrální státní úřady (vláda, ministerstva)  Rozhodování si přisvojuje nebo vyhrazuje tím, že do pravomoci nižších úřadů ingeruje (zasahuje) vydáváním vnitřních předpisů, příkazů (provádí služebním dozorem)  Decentralizace  Přenášení části výkonu veřejné správy z originárního nositele – státu na jiné subjekty Rozhodování probíhá na úrovni, která má dostatek informací

Koncentrace a dekoncentrace  Horizontální Soustředění úkolů VS na stejné úrovni do jednoho úřadu  Vertikální Rozdělení působnosti mezi vyšším a nižším stupněm Ministerstvo průmyslu a obchodu ČOI Puncovní úřad UNMZSEI MF FŘFŘ FU

Monokratický a kolegiální princip  Kolegiální orgán přijímá rozhodnutí usnesením – hlasováním  Tyto orgány mohou mít všeobecnou správní působnost (vláda, zastupitelstvo)  Často se jedná o odborné orgány (komise, výbory) – usnesení po materiální stránce jde o doporučení  Monokratický orgán rozhoduje jednou osobou  Např. ministerstvo, obecní úřad

Volební a jmenovací princip  Způsob ustanovování osob do funkcí ve VS  Volební  Rozhoduje  kolektivní orgán (zastupitelstvo)  určená skupina (voliči)  Jmenovací  Rozhoduje  Kolektivní orgán usnesením (vláda)  Monokratický orgán (ministr)

Modely veřejné správy  Oddělený model  Spojený model

Oddělený model veřejné správy Zásadně odděluje výkon samosprávy a státní správy, samospráva se vykonává v jiných územních jednotkách nebo v jiném výkonném úřadě Vede k posilování státní správy a její vertikální podřízenosti – stejný výkon stejných činností na celém území státu, byrokratizace rozhodování, omezení náhodných nebo lokálních vlivů, snížení vlivu místní správy, možnost odvolávání a kontroly ze strany nadřízených úřadů, možný přezkum rozhodování Většina rozhodovacích procesů je ve vertikální ose  Systém státní samosprávy a samosprávy zůstávají systémy oddělené - nepropojené

Spojený model veřejné správy Spojený výkon státní správy i samosprávy na jednu instituci – úřad, vede k nejasnému oddělení výkonu státní správy a možnosti ingerence do rozhodování státní správy ze strany lokálních politiků, Posiluje pravomoci komunálních a regionálních vlád, občané mohou ovlivnit ve volbách výkon činnosti, nemohou se ale odvolávat proti rozhodování, jedná se o politická rozhodování Výkon činnosti se liší podle území a podle politické vůle kom. politiků, není na celém území státu jednotný Většina rozhodování v horizontální úrovni politická → výkonná moc Samospráva se výraznou měrou podílí i na výkonu státní správy – dochází k propojení systémů

Organizace veřejné správy v České republice  Organizační uspořádání veřejné správy odráží historické, politické, ekonomické, kulturní, ale i jiné podmínky jednotlivých zemí v tom kterém období společenského vývoje (dynamický charakter veřejné správy – proměnlivnost)  Organizační uspořádání veřejné správy v konkrétní podobě však vždy koresponduje s ústavou daného státu (princip rule of law).

Reforma veřejné správy - zjednodušeně  Územní reforma VS  Po roce 1990 postupný přechod od vertikálního rozdělení moci („demokratický centralismus“) k modelu spojenému.  Posilování komunální úrovně samosprávy  Zřízení krajů (1997, 2000)  Zrušení okresních úřadů (2002)  Uzákonění statusu státních úředníků a úředníků územní samosprávy  Zákon o úřednících územní samosprávy č. 312/2002 Sb.  Služební zákon č. 218/2002 Sb.  Europeizace veřejné správy  Správní soudnictví  Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní  Modernizace veřejné správy  Přenášení sociální odpovědnosti za dosud veřejné služby z veřejného sektoru na soukromý sektor  Vnitřní racionalizace organizace a činnosti státu  Důsledná hospodárnost  Decentralizace a transparentnost

Právní základy organizace veřejné správy  Organizace VS musi byt regulována právními normami.  Normy stanovují základní pravidla činnosti (princip rule of law)  Ústavní základ je v Ústavě a v ústavních zákonech, kde je upraveno postavení VS, kompetence a rovněž postavení adresátů VS.  Ústavní zákony mají nejvyšší právní sílu, ostatní právní předpisy jsou z nich odvozeny.  Ústava na jednotlivých místech tvoří právo buď přímo pro VS anebo právo, které má být konkretizováno zákonem

Právní základy organizace veřejné správy  1. Ústava  2. úst. zákon č. 347/1997 Sb.  3. úst. Zákon č. 100/1998 Sb.  4. zákon č. 2/1969 Sb.  (zákon č. 101/2000 Sb., zákon č. 49/1997 Sb., zákon č. 231/2001 Sb. a další…)

Subjekty veřejné správy - Nositelé  Stát  Veřejnoprávní korporace  Územní  Osobní  Věcné  Veřejné ústavy a podniky  V procesu výstavby organizace veřejné správy jde v podstatě o určení toho, jaké činnosti, kterým subjektem a na jaké úrovni správy budou vykonávány.

K pojmu veřejnoprávní korporace  Korporací se rozumí sdružení osob za účelem sledování společného cíle jako samostatný právní subjekt, na nějž (nikoliv na jednotlivé členy) jsou vztažena práva a povinnosti; je to jedna z forem právnické osoby (korporace soukromoprávní).  Korporace veřejnoprávní je zvláštním druhem korporace, která plní (především) úkoly veřejného zájmu (charakteru).  Definice: člensky organizovaný subjekt veřejné správy, kterému byla svěřena moc samostatně plnit veřejné úkoly Znaky:  1. členský princip  2. právní subjektivita  3. zřízení vrchnostenským aktem  4. svěření rozhodovací (samosprávné) pravomoci  5. poskytnutí určité míry autonomie a nezávislosti na státní správě

systém veřejné správy v České republiceStátní správa PřímáStát prezident vláda úřad vlády ministesrtva a jiné ústřední správní úřady jiné správní úřady s celostátní působností územní odborné úřady veřejné sbory NepřímáStát krajské úřady, popř. jiné orgány kraje obecní úřady obcí, popř. jiné orgány obce fyzické či právnické osoby, o nichž tak stanoví zákon NezávisláStát Úřad na ochranu osobních údajů Rada pro televizní a rozhlasové vysílání Samospráva Územníobce, kraje orgány výše uvedených územních samosprávných celků, např. zastupitelstvo obce, rada obce, starostoa aj. zájmová profesní komory, vysoké školy orgány výše uvedených korporací např. rektor, disciplinární orgány apod. Ostatní veřejná správa

Vykonavatelé státní správy  Vykonavatel – ten kdo jedná jménem Nositele VS na odpovědnost Nositele VS  Přímá státní správa  vláda  ministerstva  jiné ústřední správní úřady  správní úřady s celostátní působností  územní správní úřady  veřejné ozbrojené sbory a jiné veřejné sbory  Nezávislé orgány  Nepřímá státní správa  Delegovaná obcím a krajům  Propůjčená soukromým osobám

K pojmu správní úřad – institucionální hledisko  organizační jednotka, která je zřízena a její působnost stanovena zákonem, navenek ohraničená a vystupující vůči veřejnosti prostřednictvím svých orgánů nebo zástupců, kteří jednají jménem subjektu, jehož je správní úřad organizační součástí  Znaky:  1. organizační složka zřízená zákonem  2. úřad jako "technická jednotka" ("budova")  3. disponuje pravomocí, tj. určitými právními prostředky, které má k dispozici pro výkon působnosti (např. vydávat nařízení, správní akty, provádět dozor aj.)  4. disponuje působností, tj. zákonem (věcně a prostorově) vymezená oblast v jejímž rámci, resp. kde uplatňuje především - ale nikoliv pouze - svou pravomoc a/ věcná (všeobecná, dílčí) b/ územní (celostátní, místní) c/ osobní

K pojmu správní úřad – funkční pojetí  okruh záležitostí (působnost a pravomoc) přiřazený nějaké organizační jednotce (zpravidla úřadu v institucionálním pojetí) Stavební úřad, matriční úřad, živnostenský úřad

Vláda  vrcholným orgánem výkonné moci  kolegiální orgán rozhodující formou usnesení  přesný a závazný písemný záznam rozhodnutí kolegiálního orgánu  v rámci veřejné správy plní funkci řídící a normotvornou (nikoliv zákonodárnou) ‏  řídící funkci vykonává vláda vůči podřízeným subjektům, ministerstva, státní úřady  nařízení vlády  vydává i konkrétní (individuální) akty  jmenuje a odvolává vedoucí některých úřadů  sjednocuje, řídí a kontroluje činnost ministerstev

Prezident republiky  formálně součástí moci výkonné  vykonává jednak v podstatě nezávislou "prezidentskou" moc, tj. vydává akty ústavní (prerogativy), kdy rozhoduje zcela samostatně (podle čl. 62 Ústavy)  jednak se účastní na aktech moci výkonné, v některých případech vykonává i veřejnou správu, resp. správní činnosti (vydává správní akty) (některé akty podle čl. 63 Ústavy)

Ministerstva  ústřední správní úřad s dílčí věcnou působností  monokratický orgán v čele s ministrem, který může delegovat určité pravomoci na vedoucí pracovníky ministerstva Pravomoc:  Vydávat právní předpisy  Vydávat správní akty  Vykonávat správní dozor  (veřejnoprávní smlouvy)  (interní instrukce)

Jiné ústřední správní úřady  Ústřední orgány státní správy  V jejich čele nestojí ministr, ale vedoucí, ředitel nebo rada  Mají úzce specializovanou věcnou působnost  Podřízeny vládě  Český statistický úřad, Český báňský úřad, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Správa státních hmotných rezerv, Komise pro cenné papíry, Národní bezpečnostní úřad, Energetický regulační úřad, Úřad vlády České republiky, Český telekomunikační úřad  Odlišnosti od ministerstev - kdo stojí v čele úřadu - jak je do funkce ustanoven - ve způsobu vymezení věcné působnosti

Úřady s celostátní působností - podřízené ministerstvu  Znaky 1. ustaven a působnost i pravomoc stanovena zákonem (čl. 79) 2. celostátní územní působnost a věcná působnost dílčí (úzce specializovaná) 3. organizační složka státu 4. podřízen ministerstvu nebo jinému ústřednímu orgánu správní úřadu, výj. jinému "neústřednímu 5. v čele vedoucí, kterého jmenuje a odvolává (ministr, resp. vedoucí jiného správního úřadu)  Česká obchodní inspekce  Česká inspekce životního prostředí  Česká správa sociálního zabezpečení  Český úřad bezpečnosti práce  Státní veterinární správa  Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví  Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva  etc.

Další vykonavatelé státní správy s celostátní působností  Státní fond kultury  Statní fond životního prostředí  Státní zemědělský intervenční fond  Státní fond pro podporu kinematografie  etc.

Regionální a místní státní správa 1. jejich existenci a působnost vždy zakládá zákon (čl. 79 odst. 1 Ústavy) 2. v čele stojí vedoucí, který je ustanovován (a odvoláván) zpravidla vedoucím bezprostředně nadřízeného úřadu 3. věcná působnost je dílčí, více či méně specializovaná, v závislosti na tom, jakému správnímu úřadu s celostátní působností jsou podřízeny 4. územní působnost těchto správních úřadů je omezena na část území státu, zpravidla bývá shodná s územním členěním státu 5. nejde o orgány jedinečné, jsou vymezeny druhově, a to buď jako - soustava jednostupňová - soustava hierarchická, vícestupňová  Finanční ředitelství  Úřady práce  Katastrální úřady  Celní ředitelství  etc.

Státní správa vykonávaná veřejnými sbory  Policie ČR  Vězeňská služba a Justiční stráž  Hasičský záchranný sbor  Zpravodajské služby

Nezávislé státní orgány  Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání  Úřad pro ochranu osobních údajů  Finanční arbitr  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže  Akreditační komise

Delegovaná státní správa obcím a krajům (nepřímá státní správa)  Krajské úřady, resp. jiné orgány kraje  Obecní úřady (OURP, OUPP, OU), resp. jiné orgány obce

Státní správa propůjčená soukromým osobám (nepřímá státní správa)  Autorizované fyzické nebo právnické osoby Metrologická střediska STK  Fyzické osoby zmocněné k výkonu dozoru Lesní stráž Myslivecká stráž Rybářská stráž Stráž přírody

Samospráva  Územní  Obce a kraje  Zájmová  Profesní komory  Veřejné vysoké školy

K pojmu samosprávy Samospráva = ústavou a zákony stanovený okruh úkolů veřejné správy, jejichž vykonávání vlastním jménem je svěřeno samosprávné veřejnoprávní korporaci odlišné od státu, jež při jejím výkonu není podřízena orgánům státu (pojetí v právním smyslu). Jde o „správu vlastních záležitostí ve veřejném zájmu“, resp. o metodu správy, při níž se „spravovaní“ spravují sami – tj. určitě splynutí subjektu a objektu správy – jisté zjednodušení (zejm. s ohledem na tzv. princip reprezentace).

K pojmu samospráva  Nález Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 5/93)…“na samosprávu nutno hledět jako na demokratickou organizační formu péče o vlastní záležitosti dotčených skupin občanů, nezávislou a pod státním dohledem…“.  Pojmové znaky samosprávy: - existence v podmínkách demokracie - partnerský vztah státu a VPK - princip decentralizace - princip subsidiarity - relativní nezávislost - dohled státu

Členění samosprávy Předmětem samosprávy:  je správa části veřejných věcí na územní úrovni (obce, kraje)  nebo v souvislosti s výkonem určitého povolání (profesní komory),  příp. v souvislosti s výkonem určité specifické činnosti (zejm. vzdělávání). V návaznosti na to hovoříme pak o samosprávě územní, profesní (zájmové), popř. tzv. ostatní samosprávě (zejm. školské).

Ostatní veřejná správa (nesamosprávné instituce, které plní veřejné úkoly)  Znaky: 1. zřízení a (demonstrativní) vymezení činnosti zákonem 2. zvláštní způsob ustanovení vedoucího instituce 3. plní určité veřejnoprávní funkce 4. nemají členský substrát, ale zaměstnance 5. zvláštní dozorčí orgán (správní rada) 6. mimo plnění veřejnoprávní funkce další podnikatelská činnosti Např.  Všeobecná zdravotní pojišťovna  Česká televize  Český rozhlas  Česká tisková kancelář  Česká Filharmonie  Národní galerie  (Česká národní banka)

Základní studijní literatura  Horzinková, Eva a Zdeněk Fiala. Správní právo hmotné. Obecná část. Leges  Horzinková, Eva a Vladimír Novotný. Základy organizace veřejné správy v ČR. Aleš Čeněk  Hendrych, Dušan. Správní věda. 3. vyd. Wolters Kluwer

Opakovací otázky  Uveďte ústavní a právní základy organizace VS v České republice.  Vyjmenujte organizační principy – charakterizujte je, uveďte příklady úřadů, u nichž byly uplatněny  V čem spatřujete odlišnosti mezi dekoncentrací a decentralizací – uveďte příklady.  V čem spatřujete rozdíly mezi spojeným a odděleným modelem VS  V čem spatřujete výhody a nevýhody spojeného modelu VS.  Stručně popište reformu veřejné správy v ČR  V kompetečním zákoně vyhledejte 2 jiné správní úřady s celostátní působností – jakou mají působnost  Jakou působnost má ministerstvo vnitra.  Uveďte 2 ministerstva a jejich dekoncentrované úřady.

Opakovací otázky  Jaký charakter má státní správa? Kdo ji vykonává?  Porovnejte státní správu a územní samosprávu.  Vysvětlete rozdíl mezi subjekty a vykonavateli veřejné správy.  Uveďte příklady subjektů veřejné správy. Kdo je v těchto jednotlivých případech vykonavatelem veřejné správy?  Jaký praktický význam má rozlišování subjektu a vykonavatele veřejné správy?

Opakovací otázky  Charakterizujte subjekty veřejné správy v obecné rovině.  Uveďte a vysvětlete jednotlivé druhy způsobilosti adresátů veřejné správy.  Vyjmenujte možné způsoby zastoupení a uveďte, kdy se využívají.  Popište rámcově organizaci české veřejné správy  Charakterizujte státní správu a uveďte některé z jejích vykonavatelů.  Vysvětlete pojem přímý výkon státní správy a uveďte jakými subjekty je zajištěn.  Vysvětlete pojem správní úřad.

Opakovací otázky  Vysvětlete pojem nepřímý výkon státní správy a uveďte jakými subjekty je zajištěn.  Jakým způsobem může stát přenést své pravomoci na jiné subjekty veřejné správy.  Vyjmenujte alespoň 5 ministerstev a 3 jiné ústřední správní úřady a uveďte v jakém zákoně jsou vyjmenovány.  Vyjmenujte alespoň tři dekoncentrované správní úřady.  Uveďtě příklady územně-odborných správních úřadů.  Charakterizujte samosprávu.  Vysvětlete vztah mezi státní správou a samosprávou.