FRIEDENSREICH HUNDERTWASSER Friedrich Stowasser *15. prosince 1928, Vídeň † 19. února 2000, paluba zaoceánského parníku Queen Elisabeth i

byl rakouský mnohostranný umělec a potomek Josepha Marii Stowassera. Proslavil se především jako architekt, grafik a malíř. Malovat začal už v dětství, které však bylo zkaleno deportací jeho šedesáti devíti židovských příbuzných z matčiny strany do koncentračního tábora. V roce 1948 Stowasser ukončil vzdělání na gymnáziu a pak studoval tři měsíce na Akademii ve Vídni (nebylo to náhodou v Plzni?) pod vedením profesora Robina Christiana Andersena. V té době také shlédl několik výstav Egona Schieleho a Waltera Kampmanna, jež významným způsobem ovlivnily jeho další uměleckou tvorbu

Od roku 1985 spolupracoval s architektem Peterem Pelikanem, z této spolupráce vznikl Hundertwasserhaus ve Vídni. O dva roky později (1987) byl přizván ke spolupráci na rekonstrukci kostela Svaté Barbary v Bärnbachu. Od roku 1990 se podílel na mnoha architektonických projektech, např. Kunst Haus, spalovna odpadu a obchodní dům ve Vídni, restaurace u dálnice v Bad Fischau, spalovna odpadu v Osace (1997). V roce 1993 se zapojil do kampaně proti vstupu Rakouska do Evropské unie. Roku 1998 byla v Osace a v Darmstadtu zahájena retrospektivní výstava Hundertwasserova díla a v roce 1999 pak putovní výstava po Japonsku. V roce 2000 zahájil spolupráci na katalogu jeho kompletního díla. Hundertwasser je pohřben na Novém Zélandu podle jeho přání bez rakve (aby snáze splynul s přírodou), pod jeho oblíbeným stromem, liliovníkem tulipánokvětým

Ví deń, Hundertwasserhaus Jeho stavby připomínají spíše pohádkovou scénu než obytný blok. Jsou pestrobarevné, nepravidelné, plné věžiček, mozaik či různě velkých oken, na střeše rostou stromy a po zdech se pnou zelené rostliny. Rakouský architekt a malíř Friedensreich Hundertwasser totiž absolutně odmítal rovnou linii s tím, že v přírodě neexistuje

Proslulost si získal nejprve pestrobarevnými obrazy, v nichž spojoval abstraktní a konkrétní prvky a v nichž byla také ústředním motivem spirála

Z jeho architektonického díla, které čítá na 200 objektů především v Rakousku a Německu, vyniká především komplex Hundertwasserových obytných domů ve Vídni (dokončen v roce 1985)

Hundertwasserhaus měl původně sloužit jako ubytovna pro sociálně slabší občany. Nakonec se stal turistickou atrakcí a vrcholným dílem Hundertwassera a architekta Josepha Krawiny, který se na stavbě spolupodílel. Tvůrce do interiéru i exteriéru stavby vtiskl všechny prvky svého inovativního umění: ať už to byly pestrobarevné plochy, nerovné linie nebo chaotické rozmístění prvků. Vedoucím atributem stavby je však život, a to doslova. Dům obrůstají stromy a popínavé rostliny přesně tak, jak zapálený ekolog Friedrich Hundertwasser od začátku plánoval

Dům je ve vídeňské ulici Kegelgasse

Prales trčící z domu vynikne zejména na jaře a v létě, kdy se značná část budovy zazelená a oživí i jinak dostatečně pestrou fasádu

Obchod se suvenýry v přízemí V domě je každá místnost jiná, neexistují zde pravé úhly, rovné stropy ani stejně velká okna. Tvar bytu mohou turisté odhadovat na venkovní fasádě, jednotlivé pokoje jsou totiž odlišeny pestrými barvami

V domě je 52 bytů, čtyři kanceláře, celkem 250 stromů a keřů. Hundertwasser House je jedním z nejnavštěvovanějších rakouských budov. Denně ho navštíví několik stovek turistů

Spalovna a teplárna Vídeň-Spittelau V roce 1989 vytvořil Hundertwasser fasádu spalovny komunálního odpadu v 9. vídeňském okrese (po velkém požáru spalovny v roce 1987). Díky tomu se spalovna, která dodává teplo do vídeňské Všeobecné nemocnice (AKH), stala vyhledávanou turistickou atrakcí. Výzdoba spalovny v Hundertwasserově podání symbolizuje symbiózu techniky, ekologie a umění

Z původní strohé průmyslové stavby v centrální části Vídně se stala budovou barevně veselou a vyzdobenou svéráznými prvky. Srdcem teplárny je světelná cibulovitá kopule ze zlaceného u, která září ve výšce 100 metrů a svou oslňující nádherou pohádkového Orientu

Dominuje jí vysoký teplárenský komín ozdobený velkou zlatou svítící koulí

Ročně se zde spálí na 260 tisíc tun odpadu z domácností a vyprodukuje 40 tisíc MWh proudu a 500 tisíc MWh tepla

Kostel svaté Barbory Bärnbach

Byl vyhledáván turisty i dříve, ale od roku 1987, kdy ho Hundertwasserman přestavěl v duchu moderní architektury, se návštěvnost ještě zvýšila

Je barevný, veselý a nápaditý, každý jeho prvek má smysl a opodstatnění. Obklopuje ho 12 bran, každá znázorňuje některé ze světových náboženství

Kašna v Zell am See

V jižním Rakousku, ve Štýrsku, se skrývají jedny zvláštní lázně

Byl totiž jednou jeden chlapík, Rogner se jmenoval. Měl asi tak dvě miliardy a nevěděl do čeho je vrazit a tak si vzpomněl na pana architekta a spolu vymysleli lázeňský komplex pro tak přibližně tři tisíce lidí

Jednotlivé domy jsou kryty travou, jsou ve tvaru půloblouků a každé okno je jiné a jinde než ty ostatní. Pokoje jsou taky ujeté, v koupelně je každá obkládačka jiná, jiné barvy

Lázeňský areál je opravdu oázou nejen těla, ale i ducha. Hundertwasser razil teorii, že běžná architektura je lidem škodlivá a snažil se mít vše nepravidelné, křivé a hrbolaté Krásnější a originálnější lázně byste hledali těžko. Zakřivené zdi, podlahy, zlaté kupole. Jen se vám může stát, že na záchod polezete po čtyřech a v obýváku budete bobovat na kopci od televize ke gauči

Vídeňský dům umění je muzeum projektované Friedensreichem Hundertwasserem. Expozice v něm jsou v podstatě výstavou Hundertwasserova díla. Jsou zde ale i prostory pro dočasné výstavy jiných moderních umělců. Byl dokončen 9. dubna 1991

Bytový dům v Plochingen, Německo

Detail fasády

Ronald McDonald Dům nadace (Ronald McDonald Kinder Valley) v Houthem (Nizozemí)

Nádraží v Uelzen, Německo

Nástupiště nádraží v Uelzen

Interiér

T oalety

Obytný dům v Bad Soden nedaleko Frankfurtu, Německo

Lesní spirála je rezidenční budova v Darmstadtu postavená v 90. letech 20. století. Svůj název si vysloužila podle zelené střechy

Splynutí architektury a přírodou bylo jedním z Hundertwasserových cílů, na jeho domech rostou stromy a na střechách mech. Tato šroubovice ve čtvrti Bürgerparkviertel působí jako z jiného světa, nikoho by asi nepřekvapilo, kdyby z otvorů, které vypadají jako nory, vylézali trpaslíci

Tato až 12ti patrová budova má víc než 1000 oken, každé má jiný tvar i velikost. Rohy místností jsou zaoblené, zrovna tak jako vnější tvary budovy

V domě je 105 bytů, podzemní parkoviště, kavárna, bar, na vnitřním nádvoří je dětské hřiště a bazén

Renomé "odstraňovače architektonické šedi" uplatnil Hundentwasser například i při této přestavbě

Původně panelové gymnázium v německém Wittembergu ve východním Německu vypadá nyní takto

Střešní zahrada mateřské školy ve Frankfurtu nad Heddernheim

Trávník na střeše

Tržnice Altenrhein, Švýcarsko

V roce 1999 Hunderwasser odjel na Nový Zéland

Zde mimo jiné pracoval na redesignu veřejných záchodků Kawakawa

Další zastávka je vesnice Kawakawa, kde 27 let žil rakouský architekt Friedensreich Hundertwasser vlastním jménem Friedrich Stowasser. Díky němu má Kawakawa proslulé veřejné toalety a další budovy s jeho typickým rukopisem vlnitých linií a keramických mozaik.

Nový Zéland - Kawakawa – Tady se můžete vyčůrat do díla jednoho z největších architektů 20. století - a navíc zadarmo! (u nás by v takovém zařízení seděly aspoň dvě hajzlbáby s kasičkou)

Maishima spalovna Osaka, Japonsko

Čistírna odpadních vod Maishima v Osace, Japonsko

Vinařství Quijote, Napa Valley, USA

Tentokráte se stavělo v prostoru německého pivovaru Kuchlbauer v Abensbergu. Věž s výškou 34,19 metru navrhl rakouský umělec Friedrich Stowasser, resp. umělec s pseudonymem Friedensreich Hundertwasser. Dokončení stavby se ale nedožil, protože zemřel v roce 2000

"Grüne Zitadelle" - Zelená citadela v Magdeburgu, Sasko - Anhaltsko, Německo

Posledním Hundertwasserovým projektem, který byl otevřen až pět let po jeho smrti, je komplex Zelená citadela v Magdeburku. V budově s ostře růžovou fasádou s typickými cibulovými věžičkami je hotel, mateřská škola, nájemní byty, kanceláře a kolem dvou vnitřních dvorů jsou rozmístěny obchůdky, restaurace a kavárny

Hundertwasser miloval nezávislost, neměl rád svazování pravidly a byl rád na společnosti zcela nezávislý. Svobodu viděl i v možnosti bydlet kdekoliv si usmyslí. Roku 1968 koupil plachetnici, se kterou kotvil v oblíbených Benátkách. Složil kapitánské zkoušky a loď se záhy stala jeho domovem, později žil na této lodi i na Novém Zélandu. Hundertwasser chtěl být svobodným ve všech směrech, vyráběl si své oblečení a tvrdil, že člověk nepotřebuje peníze, že je možné se uživit jen tím, co najde v přírodě. Snažil se být ekologem a recyklovat odpad. Pro řadu lidí byl vzorem člověka šetrného k přírodě. Rovněž se aktivně zapojil do kampaně proti vstupu Rakouska do Evropské unie. A není jediným architektem, který svou profesi nedělal pro peníze, ale pro radost. Láska k cestování po vodě se mu nakonec stala osudnou, zemřel při plavbě na zaoceánské lodi na srdeční infarkt

oprac. na podstawie WEB - jokoretsina Klaus Trabitsch-Oh, Wenn Die Sens