NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha-východ AUTOR: Ing. Ivana Fiedlerová NÁZEV: VY_32_INOVACE_ F 20 Cukry TEMA: Chemie - cukry ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/

Anotace CUKRY Tento materiál je určen pro žáky 9. ročníku ZŠ. zpracovává téma přírodních látek cukrů uvádí jejich rozdělení a popisuje vlastnosti a využití některých zástupců cukrů

Sacharidy (z lat. saccharum = cukr), též glycidy, nepřesně cukry. Zastarale a chybně uhlovodany nebo karbohydráty jsou organické sloučeniny patřící do skupiny polyhydroxyderivátů karbonylových sloučenin (aldehydů nebo ketonů).

mnohé ze sacharidů jsou významné přírodní látky řada dalších byla připravena synteticky. Nízkomolekulární sacharidy jsou rozpustné ve vodě a mají více či méně sladkou chuť. Sacharidy rozpustné ve vodě se označují jako cukry. Makromolekulární polysacharidy jsou většinou bez chuti a jsou ve vodě jen omezeně rozpustné (škrob, agar) nebo zcela nerozpustné (celulóza). Škrobová zrna

Základní stavební jednotkou všech sacharidů jsou tzv. cukerné jednotky, kterými jsou monosacharidy, které jsou samy o sobě nejjednoduššími cukry vůbec. Existují ve dvou základních strukturních formách, mezi nimiž se ustavuje chemická rovnováha, a to lineární a cyklické. Monosacharidy často mívají sladkou chuť. Rostliny často využívají monosacharidů k lákání zvířat - např. pro zisk opylovačů, pro roznos semen… Monosacharidy jsou přímé produkty fotosyntézy a je v nich nahromaděna energie slunečního záření. Glukosa je tedy pro většinu organismů primárním zdrojem energie.

základní jednotka – monosacharid Monosacharidy - jsou tvořeny právě jednou cukernou jednotkou, podle typu karbonylové skupiny je dělíme na: aldózy obsahující v lineární formě karbonylovou skupinu na koncovém uhlíku, jsou to tedy polyhydroxyaldehydy (např. glukóza). ketózy obsahující v lineární formě karbonylovou skupinu na jiném než koncovém uhlíku, jsou to tedy polyhydroxyketony (např. fruktóza). Oligosacharidy - jsou tvořeny dvěma až deseti cukernými jednotkami. Disacharidy - jsou tvořeny dvěma cukernými jednotkami (např. sacharóza, maltóza nebo laktóza). Trisacharidy - jsou tvořeny třemi cukernými jednotkami (např. rafinóza). Tetrasacharidy - jsou tvořeny čtyřmi cukernými jednotkami.

Polysacharidy - jsou tvořeny více než deseti cukernými jednotkami. Nízkomolekulární polysacharidy, tvořené nejvýše několika desítkami cukerných jednotek a vznikající většinou z vysokomolekulárních polysacharidů částečnou hydrolýzou (např. rozpustný škrob). Vysokomolekulární polysacharidy, jsou přírodní polymery složené z mnoha desítek až stovek cukerných jednotek; v živých organismech slouží například jako zásobárna energie (např. škrob, glykogen), nebo mají stavební funkci (např. celulóza, chitin). Hranice mezi oligosacharidy a polysacharidy (10 cukerných jednotek) je běžně akceptována; je však arbitrárně zvolená a nemá vlastně žádný fyzikálně-chemický ani biochemický význam.

Oligosacharid sladový cukr vznik spojením 2 glukosových jednotek získává se štěpením škrobu (v potravě enzymem ptyalinem) enzym maltasa – štěpí maltosu na glukosu Oligosacharid mléčný cukr vznik spojením glukózy a galaktózy v mléce savců u některých lidí chybí laktáza → špatné trávení laktózy

Oligosacharid řepný, třtinový cukr je obsažena ve všech rostlinách získává se z cukrové třtiny a cukrové řepy bezbarvá, krystalická, dobře rozpustná ve vodě, zahříváním karamelizuje med je směs glukózy + fruktózy, dále obsahuje minerály, vitamíny výroba cukru: řepa → čištění → řezání → difúze sacharosy do vody → čištění → vyvářka, krystalizace

tvoří dlouhé, nerozvětvené řetězce, které jsou zcela nerozpustné ve vodě. Celulóza je hlavní stavební látkou rostlinných primárních buněčných stěn a podílí na stavbě sekundárních buněčných stěn. - celulóza je nejrozšířenějším biopolymerem na zemském povrchu Celulóza se pro komerční účely izoluje ze dřeva odstraněním ostatních složek (lignin, hemicelulóza, oleje aj.). Celulózové vlákno se používá v papírenském a textilním průmyslu. Celulóza je hlavní složkou buničiny, z níž se vyrábí papír, a rostlinných vláken z bavlny, lnu a konopí

Sacharidy jsou jedny ze základních přírodních látek v rostlinných i živočišných organismech. Rostliny a ostatní autofototrofní organismy je dokáží vyrábět procesem zvaným fotosyntéza z vody a oxidu uhličitého pomocí sluneční energie. Ostatní organismy jsou závislé na jejich příjmu v potravě. Při krátkodobém nedostatku je mohou syntetizovat z aminokyselin a glycerolu. Sacharidy mají v organismech důležité funkce: zdroj a krátkodobá zásoba energie (glukóza, fruktóza) zásobní látky (škrob, glykogen, inulin) stavební materiál (celulóza, chitin) složka některých složitějších látek (nukleových kyseliny, hormonů, koenzymů) průmyslový význam, jsou přírodními surovinami pro výrobu papíru, textilních vláken, ethanolu, výbušnin

Zdroje a citace Cukry. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Vzorec cukrů. Cdavies.wordpress.com [online] [cit ]. Dostupné z: Celuloza. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Škrob. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0krob Monosacharidy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Oligosacharidy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: ČTRNÁCTOVÁ,CSC., Doc. RNDr.Hana, Prof. Ing.Karel KOLÁŘ,CSC., PaedDr. Miloslava SVOBODOVÁ a RNDr.František ZEMÁNEK. Přehled chemie pro základní školy. 1. vydání. Praha: SPN-pedagogické nakladatelství, a.s., ISBN