Obnova rybníka Jordán v Táboře Ing. Karel Hotový manažer projektu

Údaje o Jordánu 1. vodní dílo III. kategorie se znaky II. kategorie, výměra 50 ha, objem cca 3 mil m 3, plocha povodí 80 km 2, od r kulturní památka 2. založen roku 1492, původní dřevěné výpusti jsou nefunkční, dokumentace se nedochovala, naposledy byl vypuštěn r sypaná hráz má výšku 19,5m, délku v koruně 265m a svahy cca 1:1-1,5. V koruně hráze je vedena místní komunikace a inženýrské sítě. Vzdušný líc porostlý vysokokmenným porostem dřevin (dub, javor, borovice) 4. možnosti současné manipulace s hladinou jen přes bezpečnostní přeliv a přes odběrné místo pro sádky pod hrází, cca 4m pod normální hladinou

Důvody pro realizaci záměru  Jordán nesplňuje legislativní podmínky – chybí spodní výpusti  povodně 2002 ukázaly, že pro město je Jordán větší problém, než Lužnice  potřeba mít možnost manipulovat s hladinou v době předpovědí intenzivních dešťových srážek  hráz projevuje nerovnoměrné a nepravidelné příznaky průsaků v oblasti předpokládaného výskytu původních výpustí  Jordán je dnes silně eutrofní nádrž s pravidelnými projevy kvetení vody. Odstranění sedimentu jako vnitřního zdroje P v nádrži je příspěvkem ke zlepšení stavu vody (Jordán je rezervní zdroj vody pro Jihočeskou vodárenskou soustavu)

Příprava projektu  intenzivní příprava na vybudování spodních výpustí začala v roce 2002 – zakázku získal VH-Tres s.r.o. (ing. Vaclík)  první projekt dokončen v r. 2004, obsahoval vybudování spodních výpustí a odbahnění části okolo zaústění spodních výpustí  žádost o dotaci na SFŽP byla neúspěšná  po otevření OPŽP bylo nutno přepracovat dokumentaci tak, aby záměr zahrnoval celý rybník a došlo i ke zlepšení podmínek pro ochranu přírody  nový projekt byl podán v první výzvě neúspěšně, ve druhé byla žádost již úspěšná (změna dotačních podmínek)  rozpočet je 466,4 mil. Kč (s DPH), uznatelné náklady jsou 441,6 mil Kč (s DPH)  město Tábor doplatí cca 69 mil. Kč (neuznatelné náklady a 10% spoluúčast na nákladech záměru)

Některé problémy při přípravě  výskyt ZCHD živočichů (mník jednovousý, škeble rybničná, obojživelníci) – získání výjimek od příslušných úřadů a splnění jejich podmínek (mimo jiné i budování dělící hráze)  lovení rybí obsádky – Jordán nelze vypustit, lovit se musí na snížené hladině. Jedná se o sportovní revír - nutná spolupráce s ČRS  výskyt munice z 2. svět. války – pyrotechnický průzkum provádí specializovaná firma ve spolupráci s Policií ČR  Jordán je předmětem zájmu památkářů. Probíhá intenzivní archeologický průzkum  Zadávací řízení provázelo odvolání uchazeče vyloučeného pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Námitku podala i Transparency International  změna legislativy v oblasti odpadů po schválení dotace na realizaci projektu

Sediment  počet odebraných dílčích vzorků se blíží 130, celkové náklady cca 1 mil. Kč.  rozbory při přípravě projektu byly prováděny odborníky a Státním zdravotním ústavem podle platných předpisů, všechny vyhověly požadavkům na uložení do zařízení pro využití odpadů na povrchu terénu v lokalitě Hůrka u Plané nad Lužnicí  mediální kauza a zpochybňování rozborů ze strany města Planá nad Lužnicí a odpůrců záměru  provádění nezávislých kontrolních odběrů vzorků a jejich rozborů městem Planá nad Lužnicí  provedení rozborů ve Výzkumném ústavu vodohospodářském v.v.i. jako Referenční laboratoře složek životního prostředí a odpadů

Sediment  změna legislativy v průběhu celého procesu na jaře snaha o transparentnost vedla ke zpracování posouzení lokality pro ukládání podle nové legislativy (nad rámec legislativních povinností)  napadání tohoto posouzení odpůrci, podání trestních oznámení, žádosti o zbavení odborné způsobilosti osob, které se na zpracování podílely  v současné době je pravomocné rozhodnutí MŽP o povolení uložit sediment do zařízení uvedeného v žádosti o dotaci, ale dle tiskových zpráv se připravuje žaloba k soudu na toto povolení  problém je obsah arsenu (průměrně 20 mg/kg sušiny), což na jedné straně není důvodem pro zařazení sedimentu do odpadu, ale do zařízení pro využití odpadů se zemina či sediment s tímto obsahem uložit běžně nedá.

Argumenty odpůrců  sediment je jedovatý, plný choroboplodných zárodků moru, cholery a dalších nemocí, způsobujících epidemie ve středověku (chemické i mikrobiologické rozbory byly v pořádku)  bude nutná evakuace obyvatel ze širokého okolí kvůli nálezům munice (zatím není potvrzeno, že by v Jordánu byla munice vyžadující evakuaci)  obsah arzenu je nadlimitní, je to jedovatá složka, která se rozptýlí při přepravě do ovzduší (auta musí jezdit zakrytá plachtami, přestože sediment je vlhký)  dojde k neúměrnému zvýšení dopravy v Plané nad Lužnicí (podle dopravních průzkumů je nárůst o cca 1%, navíc je připraven časový harmonogram dopravy v době, kdy již bude v provozu část dálnice D3 v této oblasti)  celý záměr je zbytečný, protože se voda v Jordánu nevyčistí (to je pravda, Jordán nikdy s ohledem na povodí nebude křišťálově čistý, jak by si určitá část veřejnosti představovala)

Argumenty odpůrců  Jordán nebude možno využít po dobu 3-4 roků ke koupání (zejména někteří senioři to chápou jako výrazné omezení jejich potřeb vzhledem k jejich věku)  po městě a při přepravě se bude šířit nesnesitelný zápach (není k tomu důvod, sirovodík by neměl při vypuštěné nádrži vznikat a dosud se zápach z nádrže nešíří)  budou se silně množit komáři (opatření při vypuštění počítají s eliminací mělkých louží)  dojde k zamoření úložiště a otrávení vody (v lokalitě úložiště existují skládky popílku ze 70. let minulého století s obsahem arzenu i 60 mg/kg sušiny a v kontrolních vrtech se neprokázala žádná stopa po zamoření vody)  bez opatření v povodí je zbytečné Jordán odbahňovat (jsou připravována a částečně i realizována)

Opatření v povodí Jordánu Cílem je snížení vnosu živin a sedimentů a tím zlepšení udržitelnosti celého projektu. Hlavní zdroje živin (především P) a sedimentů: - sídla - rybníky - zemědělství Řešení sídel pouze v rámci platné legislativy - ČOV pouze u 2 větších obcí a bez intenzivního odstraňování P - u některých obcí biologické rybníky, některé zcela bez čištění (mnohé části obcí nejsou vybaveny kanalizací) - v některých obcích připraveny projekty na budování kanalizace a ČOV, ale bez výrazné dotace není reálné potřebné stavby vybudovat

Rybniční hospodaření v povodí Jordánu Studie řešení hospodaření na rybnících v povodí Jordánu (zpracovatel spol. ENKI o.p.s. Třeboň v spolupráci s Biologickým centrem AV ČR v.v.i., r. 2009): řešeno 38 rybníků (v jejich povodí zjištěna analýza krajinného krytu, počet obyvatel a likvidace odp. vod). Závěry: - v povodí se vyprodukuje ročně 2,8t P, z toho 58% produkují obce - rybniční hospodaření vyprodukuje čistých 290 kg P (po odečtení biomasy ryb) - 8 rybníků vykazuje výrazně nevyrovnaný poměr živin v rybářském hospodaření – nutno upravit podmínky hospodaření (omezení hnojení) - pouze 1 rybník vykazuje výraznou „dočišťovací“ schopnost

Porovnání rybníků a limitu P pro hnojení

Dotace P z jednotlivých povodí

Vliv zemědělství Studie na ochranu půdy a vody v povodí Jordánu, zpracovatel VÚMOP v.v.i., rok Studii zadal a financoval Pozemkový úřad Tábor. Předmětem studie jsou následující opatření (včetně vzorových návrhů): - ochranné zatravnění - ochranné zalesnění - sedimentační pásy - zatravnění údolnic - protierozní meze - průlehy a příkopy - doprovodná zeleň - revitalizace toků a niv - suché vodní nádrže - hrazení bystřin a strží

Povodí Jordánu 35 katastrálních území ve 14 obcích zasahujících do okresů Tábor a Benešov Zástavba a infrastruktura Sady, zahrady, zeleň Lesy Orná půda Travní porosty Vodní plochy

G [t * ha -1 rok -1 ] 0 – 4 4 – 8 8 – – – – – 30 nad 30 Erozní ohroženost Analyzováno 770 půdních bloků