SOUČÁST STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE TŘEBENIC Analýza rozvoje města Zpracoval: Ing. Augustin Prouza, 2011.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Představení MAS Zubří země, o. p. s.
Advertisements

Praktické informace k programu Škola pro udržitelný život.
Podpora meziobecní spolupráce
Vstupní informační seminář k přípravě dokumentu Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 a posuzování vlivu tohoto dokumentu na životní prostředí.
Strategické plánování rozvoje územních celků a neziskové organizace Zuzana Guthová, Rosa - společnost pro ekologické informace a aktivity.
Realizace rozvojových aktivit v obcích regionu České Švýcarsko 1. schůzka PS
Strategický plán Městské části Praha-Libuš postup zpracování, výstupy, metody.
Ostrava, Ing. Lucie Ligocká
P ROVÁZÁNÍ SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ S TVORBOU STRATEGICKÝCH A ROZVOJOVÝCH PLÁNŮ REGIONŮ.
Sociodemografická analýza Výzkum potřeb uživatelů Prostějov.
Aktivita číslo 5 Návrh a zavedení systému centrální administrace a řízení projektů Zvýšení kvality řízení na Krajském úřadě Plzeňského kraje.
Aktivity v rámci projektu „Zvýšení kvality řízení na Krajském úřadu Plzeňského kraje” Zvýšení kvality řízení - Workshop A2, A4, A5 6. –
Implementace strategie prostřednictvím akčního plánu
Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem - Centrum Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj „Vize přestane být snem“
Škola pro udržitelný život 2010 Plánovací procesy ve škole a vzdělávání Jiří Kulich, Michal Veselý.
Udržitelný rozvoj služeb cestovního ruchu Zpráva o průběhu projektu v období leden – červen 2006 Valná hromada Mikroregionu Hranicko Spolufinancováno.
Integrovaný plán rozvoje města Kutná Hora 21. srpna 2007.
Ing. Šárka Horáková, statutární město Karviná
KULATÝ STŮL S OBČANY – DISKUZE O BUDOUCNOSTI. Místní akční skupina (dále MAS) je na politickém rozhodování nezávislým společenstvím občanů, neziskových.
Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Rozvoj sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Vize Moravskoslezského kraje: Partnerstvím zadavatelů.
VZOR PREZENTACE – ÚVODNÍ JEDNÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY
Strategické plánování v obcích (Víme, kam jdeme) Zlín
Projekt 3.3 „Partnerství pro budoucnost“. Úvodní informace o projektu Projekt byl úspěšně předložen Karlovarským krajem v rámci výzvy SROP, priority 3.
Rozvoj kapacit dalšího profesního vzdělávání v Královéhradeckém kraji grantové schéma kraje pro období 2004 – 2006 Olga Zumrová.
Pojetí marketingu v neziskových organizacích. Marketing neziskových organizací Chartered Institut of Marketing: „Marketing je součástí procesu řízení,
© Moravskoslezský kraj DATABÁZE NEJLEPŠÍCH PRAKTIK Spolupráce veřejné správy s podniky.
Příprava RIS LK – OS 1 Připomínkování a rozpracování první priority odbornou skupinou č.1.
EKO VY_32_INOVACE_EKO_12 MARKETINGOVÉ ŘÍZENÍ. Autor: Ing. Hana Motyčková „Autor je výhradní tvůrce materiálu.“ Datum vytvoření: Klíčová slova:
Účel a cíle zřízení TPS z pohledu MZe Praha Ing. Pavel Sekáč, Ministerstvo zemědělství Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje.
Potřeby obcí a jejich financování v období Ing. Dan Jiránek XV. Celostátní finanční konference Praha, 29. listopadu 2012.
Regionalistika 2 Strategické řízení a jeho využití ve veřejné správě v ČR.
Prezentace společnosti GOLFER s.r.o Konference Partnerství pro budoucnost – CÍLOVÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ MÍSTNÍHO ROZVOJE STRATEGIE A PROJEKTY.
MAS Rozvoj Tanvaldska z.s.. 14 obcí obyvatel 43 členů.
Luhačovské Zálesí, o.p.s. Prezentace společnosti.
Projekt Zdravé město a místní Agenda 21 Ing. Soňa Krátká
SWOT analýza David Kobza. Co analyzujeme S trenghts – silné stránky W eaknesses – slabé stránky O pportunities – příležitosti T hreats – hrozby  vnitřní.
Integrovaná rozvojová strategie cestovního ruchu Rožnovska JVM-RPIC, spol. s r.o. Ing. Jiří Kučera, Ing. Jakub Křižka
RRV2 Strategické řízení. 2 úvod  Vymezení lokálního a regionálního rozvoje  Široký kontext pojetí rozvoje území (ekonomika, ŽP, veřejné služby…)  Diferenciace.
Strategie regionu, obce. Strategický plán rozvoje Má úzký vztah k územnímu plánu Měl by být flexibilní, slaďuje představy subjektů Vymezeny perspektivní.
Informace o stavu přípravy střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji na období 2008 – 2011 informační seminář k PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE.
Naplňování krajských priorit za přispění evropských zdrojů z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko Prezentuje: Jaroslav Palas
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Prostějov venkov o.p.s Veřejné projednání Vranovice-Kelčice 4. března 2015.
Regionální operační programy V rámci cíle Konvergence je pro období je připraveno celkem 7 regionálních operačních programům (ROP) určených pro.
Strategie spolupráce obcí MAS Královská stezka Výstup projektu „MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů“ Mgr. Lucie Růžičková, Královská.
Strategie spolupráce obcí Společnost pro rozvoj Humpolecka, z. s. 2. Kulatý stůl v Humpolci
2. zasedání Řídícího výboru projektu Místní akční plán (MAP) rozvoje vzdělávání pro SO ORP Čáslav CZ /0.0/0.0/15_005/ Základní škola Zbýšov,
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji a jeho návaznost na plány komunitní plány na místní úrovni setkání k zahájení tvorby Komunitního.
Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy „JIHLAVA – MĚSTO PRO ŽIVOT“ 17. prosince 2013.
Greenway Jizera Seminář Greenway Jizera Mladá Boleslav,
Královéhradecký kraj – podpora podnikání Ing. Michal Pultar Hradec Králové,
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Rozvoj CR Brno, 4. listopadu 2015.
Pracovní schůzka aktérů integrace - příprava navazujícího projektu „Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010“ 30. září 2009 EVROPSKÝ.
Integrovaná strategie rozvoje území , Vrbátky.
Ministerstvo pro místní rozvoj Řídící orgán SROP a JPD Praha Pardubický kraj.
Projekt Sdružení místních samospráv ČR „MAS jako nástroj spolupráce pro efektivní chod úřadů“
PROGRAM ROZVOJE OBCE TUPESY NA OBDOBÍ 2017–2024 Úvodní informace
Integrovaný regionální operační program
Individuální projekt OP VVV
ÚVODNÍ SETKÁNÍ SE STAROSTY
Starosti starostů s evropskými fondy, Praha
Strategie regionu, obce
RSK, KÚ Ústeckého kraje.
Místní akční plány rozvoje vzdělávání
Komunitní plánování Mirka Wildmannová.
Plán činnosti PS na rok 2009 Náměty na činnost PS
- CESKY SEVER FLE Chřibská 2017.
Zdravý kraj Vysočina Marta Vencovská
Jaromír Jech Svaz měst a obcí ČR
Základní údaje Samostatná městská část od roku 1994 Rozloha 1 353,1 ha
DALŠÍ KROKY V OBLASTI RACIONALIZACE SÍTĚ ŠKOL
Transkript prezentace:

SOUČÁST STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE TŘEBENIC Analýza rozvoje města Zpracoval: Ing. Augustin Prouza, 2011

Co je strategický plán rozvoje obce? Strategický plán rozvoje je jeden ze základních dokumentů územního celku (města, obce či mikroregionu) vyjadřující předpokládaný vývoj daného celku v dlouhodobějším časovém horizontu. Strategický plán je koncepční a rozvojový dokument vytvářený městským nebo obecním úřadem, jenž vychází ze současného stavu veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území města. Jeho hlavním smyslem je organizace rozvoje na bázi slaďování jednotlivých zájmů tak, aby město prosperovalo jako celek, a poskytování určité orientace pro podnikatelské subjekty při stanovování jejich dlouhodobějších podnikatelských plánů. Strategický plán sestavuje zpravidla větší skupina autorů s různým odborným zaměřením. Doba sestavování plánu je přibližně půl roku až rok, u komplikovaných plánů může být i delší. Plány jsou často oponovány neziskovými organizacemi.

Součásti strategického plánu Správný strategický plán má následující součásti: Vize - jedna nebo dvě věty, které říkají, jakého cíle chtějí autoři plánu dosáhnout Teze - cca 1 strana, shrnující klíčové oblasti, které má plán řešit Shrnutí současného stavu Formulace cílových skupin plánu (pro koho je plán určen) SWOT analýza (analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb) Přehled jednotlivých oblastí rozvoje (např. doprava - kultura - životní prostředí apod.) Harmonogram plnění plánu Závěr, obsahující doložku o schválení zastupitelstvem a době platnosti

Swot analýza SWOT analýzu lze chápat jako identifikaci interních silných a slabých stránek zkoumané jednotky ve vztahu k příležitostem a hrozbám, jejichž nositelem je vnější prostředí. Bližší pohled na jejich vzájemnou interakci nabízí jednoduchý prostředek pro rozhodovací procesy a strategické plánování. První krok SWOT analýzy spočívá v sestavení seznamu jednotlivých položek.

Seznam základních položek analýzy Silné stránky definují situaci a okolnosti, které jsou pro naše záměry příznivé a ze kterých můžeme vycházet Slabé stránky jsou naopak okolnosti a situace, které nám při realizaci našeho záměru chybějí Příležitosti jsou možnosti, kterých můžeme při realizaci našeho záměru využít Ohrožení, to jsou skutečnosti a předpokládané situace, které realizaci našeho záměru ohrožují

Jednotlivé úrovně plánu rozvoje Rozvojová vize (RV) popisuje stav, jehož by mělo být v budoucnu dosaženo. Klíčové oblasti (KO) představují strukturovanou formulaci hlavních tématických sektorů, v rámci kterých je nutno danou problematiku řešit. Vymezení klíčových oblastí slouží k logickému uspořádání Plánu rozvoje. Strategické cíle (SC) jsou odvozeny od vize města a představují cesty, jak dané vize dosáhnout. Strategické cíle by měly být následně naplňovány jednotlivými opatřeními. Opatření (rozvojové aktivity - RA) na nejnižší úrovni návrhové části by byly obecně i konkrétně formulované záměry, naplňované dílčími aktivitami. Jejich realizace by byla střednědobá až krátkodobá.

Úrovně plánu rozvoje graficky ROZVOJOVÁ VIZE KO SC RA dtto rozvoj.aktivity (opatření) strat. cíle klíčové oblasti

Možná struktura pro realizaci Statutární orgán města (zastupitelstvo) Výkonná jednotka (rada) Komise pro místní rozvoj Partneři v regionu (obci) Instituce realizující projekty Opatření Projekty

Příklad vize Třebenice by měly být malebným městečkem, prosperujícím na základě cestovního ruchu.

Příklad klíčových oblastí Bydlení a infrastruktura Sociální věci a zdravotnictví Mládež a volný čas, kultura Podnikání a cestovní ruch Rozvoj místních částí (připojených obcí) Ekologie

Příklad strategických cílů Například v klíčové oblasti č.1 – bydlení a infrastruktura: cíl č.1 – vytváření příznivých podmínek pro novou bytovou výstavbu a zefektivnění správy a hospodaření s majetkem města cíl č.2 – zkvalitnění dopravní dostupnosti cíl č.3 – zkvalitnění bezpečnosti ve městě a péče o veřejná prostranství cíl č.4 – optimalizace občanské vybavenosti

Příklad analýzy klíčové oblasti - sociální věci a zdravotnictví Silné stránky: - poliklinika, lékárna, fungující klub seniorů, silná podpora města a aktivní přístup, Slabé stránky: - neexistence domu s pečovatelskou službou, nedostatek prostor pro sociální služby, obtížná dostupnost sociálních služeb ve venkovských částech města, Příležitosti: možnost čerpání dotací, podpořit vznik poskytovatelů služeb, osobní asistence, Ohrožení: finance, nezájem klientů,

Opatření k naplnění cílů Strategické cíle by měly být naplňovány prostřednictvím opatření. Opatření jsou obecněji formulované záměry, které se naplňují podporou konkrétnějších aktivit. V zájmu zachování přehlednosti a účelovosti musí být snaha zajistit naplnění stanovených cílů minimálním počtem opatření krátkodobého až střednědobého charakteru.

Příklad tvorby opatření v KO – Podnikání a cestovní ruch P1 – Tvorba příznivých podmínek pro rozvoj podnikání na území města P1.1. – Zintenzivnění spolupráce mezi městem a místními podnikateli P1.2. – Nabídka a prodej vhodných pozemků a nebytových prostor pro podnikání P2 – Zkvalitnění a další rozvoj základní a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu a využití potenciálu města a území pro tvorbu nových produktů cestovního ruchu a zvýšení turistické nabídky města a regionu P2.1. – Rozvoj propagace města P2.2. – Hypoturistika P Napojení na stávající cyklostezky

Příklad rozvedení opatření P2.1. Popis opatření: K propagaci města je nutno využít různá informační média (letáky, internet, mediální vstupy a pod.). Opatření se zaměřuje na metodické a obsahové propracování takových materiálů, které prezentují město nebo jeho akce. Zároveň musí být pozornost věnována vhodným způsobům distribuce takových materiálů a přizpůsobení typu návštěvníka. Doba realizace: 2010 Odhad nákladů: Kč Zdroj financování: Rozpočet města Zodpovídá: Místostarostka, školská a kulturní komise

Důležité podmínky Úspěšná realizace Plánu rozvoje je závislá na: politické vůli a vstřícnosti představitelů samosprávy k potřebám města a občanů, kvalitě systému, na přípravě a realizaci projektů, organizační struktuře a kvalitě Komise pro rozvoj města, komunikaci, osvětě a propagaci, kontrolním mechanizmu a zpětné vazbě

Závěr Součástí přípravy musí být i průzkum názorů občanů, jehož cílem by bylo získat nejen názory občanů na současné problémy a potřeby města, ale i podporu jeho budoucímu rozvoji. Průzkum může být realizován pomocí dotazníků, později třeba i pomocí besed. Strategický plán rozvoje je nutno chápat jako dynamický dokument, vyvíjející se na základě požadavků občanů, aktuální situace, finančních možností a dalších okolností, ovlivňujících rozvoj města.

Akční plán rozvoje města Třebenice. Obecně o dokumentu Akční plán rozvoje města Třebenice (APRM) je dokument, kde dochází ke konkrétnímu rozpracování vhodných rozvojových záměrů v kratším časovém horizontu. APRM je vypracován pro období tří let, tj. na léta 2011 – 2013 a jsou zde zakomponovány pouze záměry, jejichž uskutečnění přispívá k vyváženému rozvoji hospodářského a společenského života města. Jsou zde zakomponovány jak záměry investiční s nižšími náklady, protože město je již dostatečně zadluženo vybudováním víceúčelové sportovní haly. Bude-li ještě možnost zapojit se do dotačního programu EU, bude samozřejmě využit, stejně jako dotační tituly v ČR. Neobdržení dotace může znamenat výrazné omezení rozsahu, popř. odsunutí termínu realizace projektu. Je tedy důležité průběžně provádět aktualizaci APRM podle úspěšnosti podaných žádostí a podle postupu realizace jednotlivých opatření (rozvojových aktivit). Každé opatření (RA), uvedené v rámci APRM je rozpracováno v následující struktuře:

Struktura rozvojové aktivity Název projektu:Stručný a výstižný název opatření (RA) Návaznost na SPRM: Uvést, k jaké klíčové oblasti a strategickému cíli ve SPRM se toto opatření vztahuje. Popis opatření (záměru): Stručný popis opatření, vč. jednoduchého zdůvodnění, proč a co projekt řeší. Výstupy opatření (záměru): Stručně, v bodech definované hlavní výstupy opatření. Fáze realizace opatření:Hlavní kroky a realizace opatření. Dotační zdroje: Uvedení vhodných zdrojů financování z grantových programů EU, popř. ČR. Předpokládaný finanční podíl města:V návaznosti na předešlý bod odhadnout procentuální podíl města.