Veřejná správa Základní nástroj řízení VEŘEJNÉHO SEKTORU

Teze Základní pojmy Veřejná správa a zahraničí Veřejná správa v ČR Vývoj veřejné správy v ČR Samospráva Státní správa

Základní pojmy Veřejná správa versus soukromá správa Veřejná správa – definice Samospráva Státní správa Veřejná správa - úkoly Samospráva Státní správa

Vlastnická práva Trh Majitel má rozhodující postavení Blaho podnikatelského subjektu Autonomie Konkurence Risk-taking Inovace Osobní zisk Změna Administrativní kontrola Hierarchie Zákon má rozhodující postavení Veřejné blaho Podřízenost Kolektivní činnost (spolupráce) Risk-adverse Tradice Zákonnost Stabilita Atributy veřejné a soukromé správy

Veřejná správa Je systém organizovaného působení na společenské procesy žádoucím směrem prostřednictvím linie státní správy a samosprávy Tvoří, schvaluje a uplatňuje soubor pravidel pro chování jednotlivých subjektů ve společnosti

definice Státní správa a samospráva definice Je veřejná správa, kterou vykonávají občané, buď přímo nebo nepřímo prostřednictvím svých volených zástupců. Hlavním principem samosprávy je, že věci spravuje někdo jiný než stát – tedy územní společenství občanů. Je formou veřejné správy, kterou uskutečňuje stát prostřednictvím svých orgánů a to buď ústředních nebo místních.

úkoly Státní správa a samospráva úkoly Vytváří kvantitativní a kvalitativní podmínky pro uspokojování potřeb občanů na území na kterém volí své zastupitele do orgánů samosprávy. Zajišťuje vytváření podmínek pro uspokojování těch potřeb, které vyplývají ze skutečnosti, že člověk žije ve společnosti. Dále zajišťuje rovné podmínky pro uspokojování i ostatních potřeb občana v rozsahu v jakém se společnost rozhodne tuto jednotu podmínek zajišťovat.

Samospráva Státní správa veřejnoprávní korporace územní zájmové vlastní orgány státu okresy kraje země svazkykomory Veřejná správa obce gremia

Organizace veřejné správy na územním principu VEŘEJNÁ SPRÁVA územníústřední místní

Základní modely uspořádání místní správy Model (systém) Smíšený Anglo-americký Francouzský Samospráva Státní správa Samospráva Státní správa

Veřejná správa Státní správa Samospráva vláda Spec. orgány st.spr. Kraje parlament krajeobceObce Veřejná správa v ČR

Samospráva Vymezení samosprávy: Územní základ Osobní základ Ekonomický základ Definice: Linie samosprávy je představována sbory volených zástupců na místní, regionální nebo ústřední úrovni. Linie samosprávy

Veřejná správa v ČR Samospráva Působnost samosprávy věcná místní samostatnápřenesená VYMEZENÍ KOMPETENCÍ SAMOSPRÁVY

Veřejná správa v ČR Státní správy VYMEZENÍ KOMPETENCÍ STÁTNÍ SPRÁVY Definice: Je reprezentována soustavou obecných a specifických (účelových) orgánů na centrální úrovni. Orgány státní správy se podílí na: Přípravě podkladů, o kterých rozhodují orgány samosprávy. Dbají na dodržování zákonů vztahujících se k VS na celém území. Jsou místem, ve kterém se soustřeďuje podstatná část zdrojů pro financování potřeb VS

Veřejná správa v ČR Státní správa STRUKTURA STÁTNÍ SPRÁVY Státní správa územní orgány státní správy ústřední orgány státní správy dekoncentráty obslužné instituce s všeobecnou působností se specifickou působností

Vývoj (transformace) VS v ČR Prakticky neexistence orgánů veřejné samosprávy Národní výbory – orgány státu Do 1990

Veřejná správa v ČR Vývoj veřejné správy v ČR

Veřejná správa v ČR Vývoj veřejné správy v ČR I. ETAPA REFORMY VEŘEJNÉ SPRÁVY Zrušení národních výborů (ONV, KNV); obnovení samosprávy (deetatizace a decentralizace); vytvoření okresních úřadů (dekoncentrace) – orgány státní správy; obnova zájmové samosprávy (komory, svazy) ; zřízení nezávislé kontrolní instituce (NKÚ). Samospráva byla omezena prakticky jen na obecní úroveň V rovině státní správy výrazně chyběla meziregionální úroveň

Veřejná správa v ČR Vývoj veřejné správy v ČR II. ETAPA REFORMY VEŘEJNÉ SPRÁVY Debaty o existenci orgánu vyšší státní správy a samosprávy – zemská x krajská varianta. Přijetí zákona o vyšších územních samosprávných celcích (zákon č. 347/ účinnost od roku 2000). Zákon neupravoval kompetence a způsob organizace krajů.

Veřejná správa v ČR Vývoj veřejné správy v ČR I. reforma územní veřejné správy, II. reforma ústřední státní správy III. reforma kvality a obsahu veřejné správy, IV. reforma postavení zaměstnanců veřejné správy. V. Informatizace veřejné správy III. ETAPA REFORMY VEŘEJNÉ SPRÁVY

Základní změny realizované v rámci 3. etapy reformy veřejné správy Finanční zajištění činnosti krajů – problémy s financováním samosprávných činností zvýšení podílu krajů na rozpočtovém určení výnosů krajů. Na kraj přešla část kompetencí z okresních úřadů a část od ústřední státní správy Zrušení okresních úřadů k a přechod kompetencí na kraje a obce (obce s rozšířenou působností) Po zrušení okresních úřadů – problém s výkonem státní správy v malých obcích obce s rozšířenou působností (širší územní obvod)

Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby - Cíle Zkvalitnit tvorbu a implementaci politik: Racionalizace administrativních procedur (nástroj: např. procesní management) Zavést systém strategického plánování (např. Balanced scorecard) Zlepšit a zjednodušit regulatorní prostředí a vytvořit atraktivní prostředí pro podnikatele Zefektivnit činnost úřadů veřejné správy, snížit finanční nároky na chod administrativy a zajistit její transparentní výkon: Využívání ICT (centrální registry veřejné správy, sdílení dat) Zlepšení vertikální a horizontální komunikaci

Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby - Cíle Zavést jednotný systém řízení lidských zdrojů ve VS Nastavení motivačních prvků, vymezení zodpovědnosti, prosazovat moderní vzdělávací a náborovou politiku Prosazovat preventivní i represivní opatření v boji s korupcí (x lobby) Modernizovat a restrukturalizovat daňovou a celní správu Přiblížit veřejné služby občanovi – dostupnost, kvalita: e-Government, Czech point Prosazovat principy konkurence při garanci minimálních standardů Zkvalitnění činnosti justice

Modernizace veřejné správy ČR – metody, projekty, přístupy  New public management Model CAF Benchmarking Balanced Scorecard RIA e-Government PPP

Tendendence ve veřejné správě v zahraničí Ropná krize v 70. letech - deficity státních rozpočtů, redukce výdajů ve veřejné sféře; dochází k shodným posunům ve VS směrem k výkonově orientované a méně centralizované; vznik „New Public Managementu“ NPM; představitelé manžerských reforem – Thatcherová a Regan (velký důraz též v severských zemích – Dánsko, Švédsko; podobný vývoj zaznamenán i ve Francii a Holandsku).

Tendendence ve veřejné správě v zahraničí Tyto skutečnosti se promítly do vývoje veřejné správy hlubokými změnami, které lze vyjádřit následujícím schématem: Přechod od minimálního státu k efektivnímu státu Přechod od minimálního státu k efektivnímu státu změna vztahu veřejné správy k veřejnosti. změna vztahu veřejné správy k veřejnosti. Tyto skutečnosti se promítly do vývoje veřejné správy hlubokými změnami, které lze vyjádřit následujícím schématem:

Tendence ve veřejné správě v zahraničí

Deregulace; Deregulace; deetatizace; deetatizace; participace občanů a veřejnosti; participace občanů a veřejnosti; prohlubování právního řádu, záruky občanských a lidských práv; prohlubování právního řádu, záruky občanských a lidských práv; decentralizace (využití principu subsidiarity), posilování samosprávy. decentralizace (využití principu subsidiarity), posilování samosprávy.

Zaměření na společensky platné úkoly a cíle, na výsledky, účinnost, úspornost, přiměřenost a hospodárnost; Zaměření na společensky platné úkoly a cíle, na výsledky, účinnost, úspornost, přiměřenost a hospodárnost; využívání zkušeností a metod podnikového managementu; využívání zkušeností a metod podnikového managementu; využívání informačních a komunikačních technologií – přechod k informační společnosti; využívání informačních a komunikačních technologií – přechod k informační společnosti;

Publicita tj. „odtajnění“ správy - od diskrétní k otevřené, informující, transparentní, vstřícné a nápomocné správě; Publicita tj. „odtajnění“ správy - od diskrétní k otevřené, informující, transparentní, vstřícné a nápomocné správě; skládání účtů veřejnosti tzv. „accountability“. skládání účtů veřejnosti tzv. „accountability“.

Posun od vrchnostenské správy k zákaznicky orientované veřejné správě; Posun od vrchnostenské správy k zákaznicky orientované veřejné správě; veřejná správa je chápána jako služba občanům a veřejnosti veřejná správa je chápána jako služba občanům a veřejnosti strategická rozhodnutí jsou předkládána k veřejné diskusi (např. Dánsko); strategická rozhodnutí jsou předkládána k veřejné diskusi (např. Dánsko); změna vztahu veřejné správy a veřejnosti za akceptace její specifičnosti. změna vztahu veřejné správy a veřejnosti za akceptace její specifičnosti. Inspirace na internetových stránkách:

Tendendence ve veřejné správě v zahraničí Tyto změny rezultují do následujících globálních tendencí: obrat k managementu zaměřenému na výkony a výsledky a vytváření podnětů podporujících efektivní fungování správního systému, větší manažerská flexibilita ve finančním řízení správy a zvýšená odpovědnost správních manažerů za dosahování stanovených cílů, přechod k odměňování podle výkonu, podložený personalizovanými smlouvami, odpovědnost vůči klientům (uživatelům, občanům atd.) a větší pozornost k individuálním potřebám uživatelů, orientace k používání mechanismů tržního typu (vytváření konkurenčního prostředí, soutěže apod.) ve veřejném sektoru, privatizace části veřejných služeb, přenášení některých dosud veřejnoprávních aktivit na soukromoprávní instituce a podniky, využívání informačních a komunikačních technologií k rozvoji nových forem služeb veřejnosti a ke zvyšování jejich dostupnosti a kvality.

Literatura Strecková, Y. Malý I.Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Computer press s. 177 – 187. Stránky Ministerstva vnitra ČR –

ZÁVĚR Veřejná správa slouží k zajištění podmínek, které mají napomáhat k uspokojování všech typů potřeb, které může člověk ve státě pociťovat – vyrobní a finální (společenské x individuální). Rozsah kompetencí, jejich delegace a stanovení zdrojů je kardinální problémem, který musí být řešen.