KRIZOVÉ ŘÍZENÍ Oddělení krizového řízení KRAJSKÝ ÚŘAD KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Wonkova 1142, Hradec Králové

2 PROCESY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ( grafické vyjádření ) ÚROVEŇ K R I Z O V Á S I T U A C E KRIZOVÉ PLÁNOVÁNÍ HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ DRUH krizový zákon MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST (VELKÝ ROZSAH) MU BĚŽNÝ STAV zákon o IZS STÁT KRAJ s RP OBEC JEDNOTL.SLOŽKY IZS OBEC, KRAJ SLOŽKY IZS ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ

3 PRÁVNÍ ÚPRAVA KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon ) zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení krizového zákona věstník vlády, částka 4 ze dne

4 KRIZOVÉ STAVY (1) NázevZákon – norma Vyhlašující orgán DůvodÚzemí Doba trvání Válečný stav ÚZ č.1/1993 Sb., čl.43 (Ústava České republiky) ÚZ č.110/1998 Sb., čl.2 (o bezpečnosti ČR) Parlament ČR Je-li ČR napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. - celý stát není omezeno Stav ohrožení státu ÚZ č.110/1998 Sb., čl.7 (o bezpečnosti ČR) Parlament ČR (na návrh vlády) Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. - celý stát - omezené území státu není omezeno Nouzový stav ÚZ č.110/1998 Sb., čl.5-6 (o bezpečnosti ČR) Vláda ČR (na návrh předsedy vlády) V případě živelních pohrom,ekolog. nebo prům. havárií,nehod nebo jiného nebezpečí,které ve značném rozsahu ohrožují životy,zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost - celý stát - omezené území státu nejdéle 30 dnů Stav nebezpečí Z č.240/2000 Sb., §3 (o krizovém řízení) Hejtman kraje (Primátor HM Prahy) Jsou-li v případě živelní pohromy, ekolog. nebo prům. havárie,nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy,zdraví,majetek,životní prostř. nebo vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek,pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek IZS. - celý kraj - část území kraje nejvýše 30 dnů (prodlou žení - souhlas vlády)

5 STAV NEBEZPEČÍ (2) hejtman o vyhlášení neprodleně inf. V, MV, dle potřeby sousední kraje není-li možno odvrátit vzniklé ohrožení v rámci SN, hejtman požádá neprodleně vládu o vyhlášení NS rozhodnutí o vyhlášení SN musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah, i změna musí být vyhlášena SN končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud hejtman nebo vláda nerozhodnou o jeho zrušení dříve rozhodnutí o vyhlášení či zrušení SN se vyhlašuje stejně jako nařízení kraje a nabývá účinnosti stanoveným okamžikem; vyvěšuje se na úředních deskách KrÚ a OÚ na území, kde je SN vyhlášen; využijí se i hromadné sdělovací prostředky a místní rozhlasy

6 ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ VLÁDA ČR (I) ústřední orgán státní moci uskutečňující bezpečnostní politiku státu odpovídá za funkčnost komplexního působení celého bezpečnostního systému státu rozhoduje o vyslání OS mimo území ČR a o pobytu OS jiných států na území ČR – nejdéle na dobu 60 dnů rozhoduje o vyhlášení nouzového stavu

7 VLÁDA ČR (II) při zajišťování připravenosti ČR na krizové situace ukládá úkoly ostatním orgánům KŘ, řídí a kontroluje jejich činnost zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení KS určuje ministerstvo nebo jiný ÚSÚ ke koordinaci přípravy na řešení konkrétní KS v případě, kdy koordinující funkce nevyplývá z působnosti stanovených ve zvláštním právním předpisu

8 VLÁDA ČR (III) za NS nebo SOS může omezit právo na nedotknutelnost osoby a obydlí omezit vlastnické a užívací právo k majetku omezit svobodu pohybu a pobytu omezit právo shromažďování omezit právo provozovat podnikatelskou činnost omezit právo na stávku, pokud by vedla k narušení nebo znemožnění ZLP je oprávněna provádět konkrétní opatření stanovená zákonem č.240/2000 Sb., např. nařídit evakuaci, zakázat vstup osob, ukládat pracovní povinnost a pracovní výpomoc

9 MINISTERSTV A AJ. SPRÁVNÍ ÚŘADY (I) k zajištění připravenosti na řešení KS v oboru své působnosti zřizují pracoviště krizového řízení a krizový štáb zpracovávají krizový plán zajišťují na výzvu jiného SÚ provedení odborných prací poskytují na požádání podklady M, KrÚ a OÚ s RP cestou MV vyžadují potřebné podklady od KrÚ a OÚ s RP stanovují podřízeným ÚzSÚ povinnost poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizového plánu kraje

10 SPRÁVNÍ ÚŘADY (II) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a preventivní opatření (odstraňují nedostatky) rozhodují o činnostech k řešení KS a ke zmírnění následků organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci

11 MINISTERSTVO VNITRA koordinuje přípravu na krizové stavy a jejich řešení, k tomu sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů, právnických a podnikajících fyzických osob organizuje instruktáže, školení a další přípravu k získání odborné způsobilosti pracovníků orgánů krizového řízení provádí kontrolu krizových plánů ministerstev a krizových plánů krajů odpovídá za přípravu a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem; určuje a kontroluje postupy Policii ČR řeší rozpory v oblasti krizového řízení

12 ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ( KRAJSKÁ ÚROVEŇ ) Příprava na krizové situaceŘešení krizové situace KRIZOVÝ ŠTÁB KRAJE KRAJSKÁ ÚROVEŇ KRAJSKÝ ÚŘAD H E J T M A N KRAJE STÁLÝ ŠTÁB HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR KRAJE KRIZOVÝ ŠTÁB POLICIE ČR BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE

13 HEJTMAN (I) řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení KS a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděné územními správními úřady s krajskou působností, obcemi, právnickými a fyzickými osobami zřizuje k řešení krizových situací KŠ kraje jako svůj pracovní orgán za stavu nebezpečí koordinuje ZLP, poskytování zdravotnické pomoci, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a bezodkladných pohřebních služeb organizuje a koordinuje EVA, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití

14 HEJTMAN (II) zajišťuje ochranu majetku a podílí se na zajištění veřejného pořádku na území, kde byla provedena evakuace organizuje a koordinuje humanitární pomoc chrání práva a oprávněné zájmy bezprostředně ohrožených osob, které jsou povinny strpět ZP prováděné v zájmu ochrany životů a zdraví osob rozhoduje o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení KS nařizuje bezodkladné provádění staveb a prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení nařizuje hlášení přechodné změny pobytu osob

15 HEJTMAN (III) nařizuje vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v KS vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce zajišťuje přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných sborů zabezpečuje náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče) a jejich výplatě

16 HEJTMAN (IV) = je povinen vykonávat uvedené činnosti tak, aby byly přiměřené a odpovídající svým obsahem a rozsahem účelu a podmínkám konkrétní krizové situace = v době NS a SOS podle tohoto zákona je povinen zajistit provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje = neplní-li starosta v době krizového stavu úkoly dle krizového zákona, může převést jejich výkon na předem stanoveného zmocněnce

17 ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ( OBECNÍ ÚROVEŇ ) Příprava na krizové situaceŘešení krizové situace OBECNÍ ÚROVEŇ OBECNÍ ÚŘAD KRIZOVÝ ŠTÁB OBCE STAROSTA BEZPEČNOSTNÍ RADA OBCE OBECNÍ ÚŘAD STAROSTA KRIZOVÝ ŠTÁB OBCE VARIANTA „ A “ VARIANTA „ B “

18 ORGÁNY OBCE (I) zajišťují připravenost obce na řešení krizových situací při vyhlášení NS nebo SN jsou povinny zajistit provedení krizových opatření v podmínkách obce je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obce, nabývá účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce OÚ; zveřejní se též dalšími obvyklými způsoby, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu; stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcí uhrazuje obec z obecního rozpočtu

19 OBECNÍ ÚŘAD (II) organizuje přípravu obce na krizové situace rozpracovává úkoly KPK, pokud jde o obec určenou HZS kraje; v tomto případě starosta zřizuje bezpečnostní radu obce a jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací krizový štáb obce poskytuje HZS kraje podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu kraje shromažďuje údaje o počtu a totožnosti osob, které v době krizového stavu přechodně změnily pobyt a nachází se na správním území obce, a předává tyto údaje krajskému úřadu a do ústřední evidence o přechodných změnách pobytu osob podílí se na zajištění veřejného pořádku plní další úkoly stanovené krajským úřadem při přípravě na krizové situace a jejich řešení seznamuje PaFO s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení

20 STAROSTA OBCE (III) odpovídá za připravenost obce k řešení krizových situací za údržbu a provoz informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených MV v době krizového stavu zabezpečuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce je oprávněn požádat PaFO o poskytnutí dobrovolné pomoci plní úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu kraje zajišťuje organizaci dalších nezbytných opatření

21 STAROSTA OBCE (IV) = k řešení krizových situací může (neurčené obce) zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán = pokud neplní v době krizového stavu úkoly stanovené krizovým zákonem, může hejtman převést jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje = o této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obec a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit

22 PRÁVNICKÉ A PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY na výzvu příslušného orgánu KŘ jsou povinny se podílet na zpracování krizových plánů pokud zajišťují plnění opatření z krizového plánu, jsou povinny zpracovávat plán krizové připravenosti pokud jsou správním úřadem zahrnuty do krizového plánu, jsou povinny bezplatně poskytovat a aktualizovat požadované podklady na výzvu oprávněného orgánu KŘ jsou povinny poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace; povinnost poskytnout při krizových stavech věcný prostředek ukládá PaPFO hejtman, při nebezpečí z prodlení starosta. v případě potřeby jsou za krizového stavu povinny splnit úkoly nad rámec krizových plánů, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman nebo orgány obce

23 FYZICKÉ OSOBY na výzvu příslušného orgánu KŘ jsou povinny bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady v době krizového stavu jsou povinny uposlechnout pokynů oprávněných orgánů KŘ ( pracovní povinnost, pracovní výpomoc, hlášení změny pobytu, poskytnutí požadovaných věcných prostředků, strpět stanovená omezení ) uvedené povinnosti mohou odmítnout z důvodů ohrožení zdraví nebo života vlastního nebo jiných osob nebo pro jejich rozpor se zákonem Pracovní povinnost v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu stanovuje hejtman, pracovní výpomoc v době krizového stavu ukládá hejtman nebo obec. Výjimky z pracovní povinnosti a pracovní výpomoci stanoví zákon č. 240/2000 Sb. v § 32.

24 KONTROLY kontroly dodržování zákona č. 240/2000 Sb. a předpisů k jeho provedení jsou oprávněny v mezích své působnosti provádět správní úřady, orgány krajů a ostatní orgány s územní působností a orgány obcí, které se podílejí na krizovém řízení kontrolu vykonává u obce KÚ a u orgánů kraje a ostatních orgánů s územní působností MV ve spolupráci s příslušným správním úřadem.

25 POKUTY za nesplnění povinností podle zákona č. 240/2000 Sb. může orgán, který porušení povinnosti zjistil, uložit finanční pokutu a to i opětovně pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil výnos pokut je příjmem kraje nebo obce, které je uložily uložilo-li ji ministerstvo nebo jiný SÚ, je výnos pokut příjmem státního rozpočtu

26 NÁHRADY za omezení vlastnického nebo užívacího práva nebo za poskytnutí věcného prostředku nebo za vykonání pracovní povinnosti nebo výpomoci = náleží peněžní náhrada právnické nebo fyzické osobě do 6 měsíců od ukončení či zrušení krizového stavu od orgánu KŘ, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl Orgán KŘ je oprávněn požadovat uhrazení vynaložených nákladů po původci havárie nebo jiné události.

27 NÁHRADA ŠKODY za škodu způsobenou PaPFO v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle zákona č. 240/2000 Sb. odpovídá stát; odpovědnosti se může zprostit jen tehdy, když se prokáže, že si poškozený způsobil škodu sám náhrada škody se neposkytuje PaPFO, které zapříčinily vznik škodné události peněžní náhradu poskytne ten orgán KŘ, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž vznikla škoda či újma orgán KŘ je oprávněn vyžadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie, v jejímž důsledku musela být nařízena krizová opatření

28 VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo hejtmanovi nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo starostovi obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu nebo starostovi podle zákona č. 240/2000 Sb. jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.

29 KRIZOVÝ PLÁN (I) náležitosti krizového plánu a) základní část vymezení působnosti, odpovědnosti a úkolů zpracovatele KPK charakteristika organizace krizového řízení výčet a hodnocení možných krizových rizik, jejich dopad a činnost orgánů podílejících se na opatřeních další podklady a zásady k používání příl. části KPK

30 KRIZOVÝ PLÁN (II) b) přílohová část přehled SaP (souhrnné počty a využitelnost pro řešení všech druhů KS) katalog krizových opatření (zásady a postupy realizace krizových opatření) typové plány ÚSÚ (doporučené typové scénáře, zásady a opatření pro řešení konkrétního druhu KS) povodňové a havarijní plány, další operační plány plán nezbytných dodávek plán hospodářské mobilizace plán akceschopnosti zpracovatele (postupy a termíny zabezpečení připravenosti k plnění úkolů za krizových stavů a opatření k zajištění vlastní ochrany před následky KS plány spojení, materiálně technického a zdravotnického zabezpečení, topografické mapy s vyznačenými riziky a řešení ohrožení

31 BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE (I) je zřízena na základě § 24 krizového zákona je koordinačním orgánem pro přípravu na krizové situace složení a obsah činnosti jsou dány nařízením vlády č. 462/2000 Sb. složení BRK má nejvíce 10 členů, předsedou je hejtman a jejími členy jmenuje vždy = náměstka (zástupce) hejtmana = ředitele krajského úřadu = příslušníka Policie ČR určeného policejním prezidentem = ředitele hasičského záchranného sboru kraje = příslušníka AČR určeného náčelníkem GŠ AČR = ředitele Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje = zaměstnance kraje zařazeného do KrÚ, jehož zároveň jmenuje tajemníkem BRK

32 BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE (II) BRK projednává stav připravenosti kraje na řešení KS KPK, HPK a VHP, je-li jeho zpracovatelem kraj návrh KOO na území kraje a její rozpracování do plánů pro jednotlivá ochranná opatření zprávu o stavu monitorovacích, informačních a spojovacích systémů na území kraje a návrhy jejich dalšího rozvoje finanční zabezpečení přípravy a řešení MU a KS na území kraje inf. o realizaci náhrad za omezení vlastnického/užívacího práva, poskytnutí věcné/osobní pomoci, škody vzniklé ZLP/cvičeními při zásazích IZS v rozpočtovém roce

33 BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE (III) návrhy dohod o spolupráci při řešení KS s jinými kraji a při poskytování pomoci územními celky sousedního státu způsob a obsah seznámení obcí/PaFO s charakterem možného ohrožení na území kraje a s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení závěry z kontrol prováděných k prověřování krizové připravenosti kraje dokumenty související s krizovou připraveností kraje a činností IZS v kraji závěrečnou zprávu o hodnocení KS a přijatých opatřeních a navrhuje způsob odstranění nedostatků způsob seznámení obcí, PaFO s charakterem ohrožení a s krizovými opatřeními

34 BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE (IV) BRK posuzuje vždy možná rizika vzniku KS v kraji dokumentaci obcí, kterým HZS kraje uložil povinnost rozpracovat vybrané úkoly KPK roční zprávy o činnosti a připravenosti složek IZS v kraji a v případě potřeby navrhuje jejich posílení

35 BEZPEČNOSTNÍ RADA OBCE (I) složení má nejvíce 8 členů, předsedou je starosta určené obce a jejími členy jmenuje vždy = místostarostu = tajemníka OÚ, je-li tato funkce zřízena = příslušníka Policie ČR určeného policejním prezidentem nebo jím určeným služebním funkcionářem = příslušníka HZS kraje určeného ředitelem HZS kraje nebo jím určeným služebním funkcionářem = velitele SDH určené obce, je-li tento sbor zřízen = zaměstnance určené obce, jehož zároveň jmenuje tajemníkem BR určené obce

36 BEZPEČNOSTNÍ RADA OBCE (II) BR určené obce projednává zajištění připravenosti správního obvodu určené obce (SOUO) na KS včetně návrhů na opatření rozpracování úkolů KPK uložených HZS kraje roční zprávu o stavu prostředků pro varování osob ve SOUO a způsob zajištění náhradního varování plán evakuace osob z ohroženého území SOUO zprávu o činnosti a připravenosti složek IZS umístěných ve SOUO návrh vyčleněného objemu finančních prostředků v rozpočtu UO k zajištění přípravy na KS ve SOUO

37 BEZPEČNOSTNÍ RADA OBCE (III) inf. o financování krizových opatření ve SOUO při vyhlášeném krizovém stavu v uplynulém rozpočtovém roce způsob seznámení PaFO s charakterem možného ohrožení ve SOUO, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení způsob zabezpečení shromažďování nezbytných údajů o osobách, které v době krizového stavu přechodně změní pobyt zprávu o hodnocení KS a přijatých opatření vnější havarijní plán podmínky nouzového přežití obyvatelstva

38 KRIZOVÝ ŠTÁB KRAJE (I) Složení členové bezpečnostní rady členové stálé pracovní skupiny KŠ = tajemník KŠ = pracovníci KrÚ = zástupci složek IZS = odborníci s ohledem na druh řešené MU nebo KS vedoucí KŠ (hejtman) rozhodne o uvedení do pohotovosti celé PS nebo části a o povolání dalších osob (KrÚ, IZS, odborníci)

39 KRIZOVÝ ŠTÁB URČENÉ OBCE (I) složení členové bezpečnostní rady členové stálé pracovní skupiny KŠ = tajemník KŠ = pracovníci OÚ určené obce = zástupci složek IZS = odborníci s ohledem na druh řešené MU nebo KS vedoucí KŠ (starosta UO) rozhodne o uvedení do pohotovosti celé PS nebo části a o povolání pracovníků OÚUO zástupců složek IZS a odborníků

40 KRIZOVÝ ŠTÁB URČENÉ OBCE (II) svolává jej starosta UO v případě, že je vyhlášen krizový stav pro celé území ČR/kraj/SOUO je vyhlášen SN pro celé nebo část území SOUO jej použije ke koordinaci ZLP je k tomu vyzván MV při ústřední koordinaci ZLP jde o úkol prováděný při cvičení svolává jej starosta UO operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení KS a přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod

41 KRIZOVÝ ŠTÁB URČENÉ OBCE (III) stálá PS při řešení KS nebo při koordinaci ZLP jedná nepřetržitě analyzuje vývoj KS/MU a dokumentuje postup řešení podává vedoucímu KŠ návrh na způsob řešení, postup při OO a na vyhlášení/změnu/odvolání krizového stavu; využívá zejména HP, VHP a KP soustřeďuje inf. o stavu SaP, vede celkový přehled jejich nasazení a rozpracovává návrhy jejich nasazení organizuje spojení s příslušnými KŠ určených obcí, krajů a KŠ MV zabezp. inf. veřejnosti o přijatých opatřeních a postupu řešení KS/MU připravuje techn. a informační podporu nasazeným SaP, vede evidenci finančních výdajů a nákladů na opatření při KS/MU organizuje OO postiženého území včetně zajištění zásobování a HuP zabezpečuje ukládání a využívání pracovní povinnosti a výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky

42 KRIZOVÝ ŠTÁB OBCE v případě, že STAROSTA obce zřídí k řešení krizových situací krizový štáb obce použije se v přiměřeném rozsahu ustanovení o krizovém štábu určené obce

43 Hospodářská opatření pro krizové stavy (I) Řeší zákon 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Vyhláška č. 498/2000 Sb. o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy Systém nouzového hospodářství = zabezpečení nezbytných dodávek jako jsou výrobky, práce a služby, které jsou nezbytné pro splnění úkolů sloužících – Uspokojení základních životních potřeb obyvatelstva umožňující mu přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví Podporu činnosti hasičských záchranných sborů a havarijních služeb Pro podporu výkonu státní správy

44 Hospodářská opatření pro krizové stavy (II) Plán nezbytných dodávek – přehled všech potřebných nezbytných dodávek a způsob jejich zajištění PND zpracovává KÚ jako součást KP Královéhradeckého kraje Uplatňování požadavků na nezajištěné ND Obce – u krizových štábů určených obcí KŠ určených obcí – výhradně u KŠ kraje KŠ kraje – u Ústředního krizového štábu

45 Hospodářská opatření pro krizové stavy (III) Regulační opatření – slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin, výrobků a energií nebo usměrnění spotřeby (výjimečná opatření) Vyhlašování za stavu nebezpečí – hejtman, (Regulovat množství vydávaného zboží, okruh spotřebitelů a regulace v dopravě) starosta obce s rozšířenou působností a starosta určené obce může (uložit P a PFO dodávat výrobky a služby, skladovat ve svých prostorách materiál a přemísťovat dopravní a mechanizační prostředky) Regulační opatření týkajících se podnikatelů jsou jim sdělovány písemně a jejich převzetí se potvrzuje

46 Zásoby pro humanitární pomoc ZHP slouží pro první období krizové situace k zajištění nezbytných životních potřeb fyzických osob, které vlivem krizové situace zůstaly bez potřebných věcných prostředků nutných k přežití a které nebyly evakuovány a zůstaly v zasaženém místě Požadavek na poskytnutí ZHP předkládá KÚ, obecní úřad ORP nebo OÚ SSHR cestou situačního centra UKŠ O vydání rozhoduje předseda SSHR Vydané zásoby se neuhrazují a ani nevracejí Dopravu do místa určení (převzetí) zajišťuje SSHR Za přidělení odpovídá žadatel (KÚ, ORP, OÚ) Skladba zásob – nouzová dávka potravin balená pitná voda základní hygienické potřeby nouzové osvětlení a pracovní vybavení

47

48 Obsah požadavku pro humanitární pomoc

49 Způsoby úhrady nákladů při řešení krizových situací Při vyhlášeném krizovém stavu – z finančních prostředků vyčleněných na řešení krizových situací v rozpočtové kapitole Všeobecné pokladní správy státního rozpočtu (zpravidla přidělena kraji) Jednorázové peněžité dávky – vyplácí pověřené úřady z neinvestiční účelové dotace na sociální dávky. Granty a dotace z MMR - škody na obecním a krajském majetku Granty jednotlivých ministerstev – pro škody právnickým a podnikajícím fyzickým osobám (dle působnosti jednotlivých ministerstev)

50 D ě k u j i za p o z o r n o s t Ing. František Žváček ,