Hry, vizuální kultura a umění Jaroslav Švelch,

Problém 1: Co je estetika? estetika 1 : filosofická disciplína studující hodnoty “krásna” a umění estetika 2 : vizuální/grafický styl, lze ho studovat např. strukturalisticky jako jazyk estetika 3 : v analýze MDA – aesthetics = emocionální odezva hráče při hraní hry

Vizuální styl her styl zobrazení nelze oddělit od pravidel hry (ve smyslu fungování fiktivního světa) – dohromady tvoří jakási “univerza”, paradigmata zobrazení herní události: diegetické x extradiegetické (vedle mechanik) hry používají multimodální reprezentaci: text, vizuál, zvuk... v historii herní grafiky se svérázným způsobem opakuje evoluce výtvarného umění (8-bit primitive)

Pixelový vesmír

raná počítačová grafika přímo odráží kód (estetika strojového kódu?) A. Galloway: “obrázek Space Invadera je čistý kód” právě raná počítačová grafika se stala symbolem počítačovosti (diskuse?) technická omezení: jaká je funkce grafiky? Jak velkou roli hraje mimese? co signifikuje pixelová grafika dnes?

Pointillistický vesmír

Euklidovský vesmír posun do 3D: polygony se ukázaly jako nejvýhodnější směr vývoje (x voxely) – efekt samotného posunu je diskutabilní (3D za každou cenu?) paradox: nedokonalosti je třeba “dodávat” hyperrealismus: blíží se realitě, ale nová technologie je hypertrofovaná příklady: lesk, bloom, particle effects (Battlefield: Bad Company 2) ~ článek Too Much Bloom

Euklidovský vesmír

Obecnější otázky nekonečný paradox: i když hry chtějí být mimetické, chtějí zůstat hrami a signifikovat svou hernost realismus jako takový je pouhá konstrukce ekonomická motivace pro “lepší grafiku” ilustracionismus x iluzionismus ~ deklarovaný vztah mezi reprezentací a fiktivním světem vztah her a filmu: film envy (Hideo Kajima, Chris Roberts, David Cage) média se ovlivňují navzájem

Problém 1I: Co je umění? umění je věc, na jejíž definici se různé skupiny lidí s různými hodnotami můžou těžko shodnout široká definice: to, co lidé tvoří, a přitom to není nutné k přežití dobově, sociálně podmíněné (systém umění) J.Š. navíc není estetik, a proto zvolíme “diskurzní okliku”: budeme hledat, jak lidé sami hry ke umění vztahují, v čem podle nich spočívá jak se uměleckost konstruuje

Vložka  : Můžou být hry umění? diskuse Roger Ebert: „Hry nemůžou být nikdy umění.“ anebo „Všechno může být umění, takže i hry. Ale nemůžou být vysoké umění.“ (????????) Proč by hry nemohly být umění?

Problém 1I: Co je umění ve hrách? locus definice uměleckosti: kontext: umění je to, co je v galerii... umění je to, co vytvoří Marcel Duchamp (?), Jim Jarmusch (?), Jason Roher (?) text účinek: a (externě). umění nás má kultivovat, sdělovat nějaké zásadní věci o lidské existenci b (interně). umění má dál posouvat možnosti vyjádření

Odbočka A: Vztah her a tradičních forem Umění ve smyslu S.U. x umění v rámci média (film vs. videoart) hry jako zdroj umění x umění jako způsob pozvednutí her jako média studium populární kultury: Henry Jenkins – Games, the New Lively Art (inspiroval G. Seldes) “Jsme na úrovni Velké vlakové loupeže.” umění vykrádá/inspiruje se/pozvedává populární kulturu (Liechtenstein a komiks) vztahy se staršími médii: film envy

Problém 1I: Co je umění ve hrách? a) řemeslo (zvlášť vzhledem k nízkému statusu her jako média)

Problém 1I: Co je umění ve hrách? b) “krása”, symetrie, generativní potenciál herních mechanik – vnitřní vlastnosti

Problém 1I: Co je umění ve hrách? c) závažný, náročný obsah (jak se definuje?)

Problém 1I: Co je umění ve hrách? d) angažovanost

Problém 1I: Co je umění ve hrách? e) inovace, překročení konvencí ~ argument Franka Lantze o Doomu jaký je rozdíl mezi “experimentální” a “umělecký”? (nakonec to jsou stejně nálepky)

Odbočka B: geneze uměleckého díla je geneze uměleckého díla měřítkem jeho uměleckosti? hard core strukturalismus: ne, zajímá nás text dekonstrukce: geneze a text jsou nesmyslné kategorie, protože text je neustále „nehotový“ postmoderna: způsob geneze je součástí konceptu díla praktická otázka ve hrách: je „průmyslová výroba“ slučitelná s „uměním“? Jason Roher: příklad zastánce “mýtického” autora

Paradigma “art games” názorová shoda ve skupině designéru a kritiků jde o “interní” iniciativu, tj. tito lidé pocházejí z oblasti herního designu, nikoli z S.U. proceduralita jako vyjadřovací prostředek inklinují (většinou) k jednoduché grafice Jason Roher, Daniel Benmergui, Jonathan Blow (jediný, kdo uspěl i komerčně)

Paradigma “art games” názorová shoda ve skupině designéru a kritiků jde o “interní” iniciativu, tj. tito lidé pocházejí z oblasti herního designu, nikoli z S.U. proceduralita jako vyjadřovací prostředek inklinují (většinou) k jednoduché grafice Jason Roher, Daniel Benmergui, Jonathan Blow (jediný, kdo uspěl i komerčně) provokatéři: Edmund McMillen (Cunt) ne-hry: Tale of Tales

Texty Jason Roher: The Game Design of Art “Games suck.” “How do we deliver artistic expression through our games?” Co je cílem umění ve hrách? Tale of Tales: Over Games hry zpohodlněly, je třeba vnést neklid, vzepřít se konvencím (výhry, prohra, skóre, grind)