Náhradní rodinná péče

Náhradní rodinná výchova  náhradní řešení krize přirozené rodiny  měla by sledovat primárně zájem dítěte  dle Úmluvy o právech dítěte by dítě mělo především vyrůstat v původní rodině biologické, byť neúplné.  stát zasahuje až tehdy, nemůže-li dítě vyrůstat v přirozeném rodinném prostředí

Typy náhradní rodinné péče  Osvojení  Pěstounství  Opatrovnictví  Poručenství

Osvojení § 794 a násl. NOZ  přijetí cizího dítěte za své  mezi osvojitelem a osvojencem vzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenský  o osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele.

Osvojení  Předpoklady osvojení : nedostatečné nebo chybějící rodinné prostředí souhlas rodiče s osvojením souhlas nezletilého dítěte existence vhodného budoucího osvojitele obligatorní předadopční péče

Osvojitel  zletilá fyzická osoba, způsobila k právním úkonům  osvojení bude ku prospěchu dítěte i společnosti  mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl.

Osvojenec  nezletilé dítě  nutný souhlas jeho zákonných zástupců ( i kdyby byli sami nezletilí), rodič mladší 16 let nemůže dát souhlas k osvojení  k osvojení dítěte do ciziny je třeba souhlas Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.  Zletilého lze osvojit pouze není –li to v rozporu s dobrými mravy

Souhlas rodičů není třeba : kvalifikovaný nezájem :  po dobu nejméně tří měsíců soustavně neprojevovali opravdový zájem o dítě, zejména tím, že dítě pravidelně nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost k dítěti a neprojevují snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohli osobně ujmout péče o dítě

 Nejde-li však o hrubé porušování povinností rodičů, je nutné, aby byli OSPOD upozorněni na možné důsledky svého chování a od takového porušení uplynuly alespoň 3 měsíce

Souhlas rodičů není třeba : Blanketní souhlas :  jestliže rodiče dají souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům. Souhlas předem musí být dán osobně přítomným rodičem písemně před soudem nebo před příslušným orgánem sociálně- právní ochrany dětí.  souhlas může být dán rodičem nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Odvolat souhlas lze toliko do doby, než je dítě umístěno na základě rozhodnutí do péče budoucích osvojitelů.

Incidenční řízení  soudní řízení, o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k osvojení – účastníkem dítě a jeho rodiče, podstatou je zjištění zda jsou dány podmínky kvalifikovaného nezájmu  není třeba dali –li rodiče blanketový souhlas...

Osvojení soud je povinen zjistit :  zdravotní stav osvojitelů, jejich osobnostní dispozice a motivaci k osvojení a posoudit, zda se nepříčí účelům osvojení,  zdravotní stav osvojence, je povinen vyžádat si vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí  osvojenec bude mít příjmení osvojitele  osvojením zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou  osvojitelé budou zapsáni v matrice místo rodičů dítěte

Druhy osvojení  Zrušitelné  Nezrušitelné

Zrušitelné osvojení  může soud zrušit jen z důležitých důvodů na návrh osvojence nebo osvojitele, a to do 3 let od rozhodnutí o osvojení  zrušením osvojení vznikají znovu vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou. Osvojenec bude mít opět své dřívější příjmení.

Nezrušitelné osvojení  nelze zrušit  Po uplynutí 3 let od osvojení  Je-li to v zájmu dítěte, může soud o nezrušitelnosti osvojení rpzhodnout ú

Poručenství- § 928 NOZ  rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu  soud ustanoví dítěti poručníka, který bude nezletilého vychovávat, zastupovat a spravovat jeho majetek místo jeho rodičů

Poručník  osoba, kterou určili rodiče,  někdo z příbuzných a nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě jiná fyzická osoba  mohou to být i manželé  výjimečně - orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Poručník  odpovídá soudu za řádné plnění této funkce a podléhá jeho pravidelnému dozoru.  je povinen podávat soudu zprávy o osobě poručence a účty ze správy jeho jmění

Poručník  soud zprostí poručníka poručenství na jeho návrh.  soud poručníka odvolá, jestliže se stane pro výkon funkce poručníka nezpůsobilý nebo porušuje své povinnosti

Pěstounská péče §958 a násl.NOZ  umožňuje dětem, které z právních, zdravotních, sociálních či psychologických důvodů nemohou být osvojeny, výchovu v rodině  nezaniká vztah k biologické rodině

Pěstoun  fyzická osoba, i manželé – poskytují záruku řádné výchovy dítěte.  před rozhodnutím je soud povinen vyžádat si vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí o tom, zda ten, kdo se má stát pěstounem, je osobou vhodnou pro výkon této péče

Pěstoun  musí být občansky bezúhonný, způsobilý k právním úkonům, musí být ochoten postoupit přípravu na přijetí dítěte do rodiny,  fakultativní předadopční péče

Pěstoun  je povinen o dítě osobně pečovat  vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů.  nemá vyživovací povinnost k dítěti  právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má jen v běžných věcech.  má-li za to, že rozhodnutí zákonného zástupce dítěte není v souladu se zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu.

 Pěstoun má povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými. Má povinnost umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, ledaže soud stanoví jinak.

Pěstounská péče  dítě je povinno pomáhat podle svých schopností v domácnosti pěstouna;  práva a povinnosti biologických rodičů nezanikají  nárok na výživné přechází na stát

Dávky pěstounské péče : § 36 zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře:  příspěvek na úhradu potřeb dítěte  odměna pěstouna  příspěvek při převzetí dítěte  příspěvek při zakoupení motorového vozidla

Opatrovnictví - § 943 a násl. NOZ Opatrovník ustaven pro konkrétní řízení  střet zájmů zákonných zástupců a dítěte nebo mezi dětmi týchž rodičů navzájem  ohrožení majetkových zájmů dítěte  omezení rodičovské zodpovědnosti  řízení o osvojení v jiných případech, kdy je to v zájmu dítěte z  lze ustanovit opatrovníkem i orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Svěření dítěte do péče jiné osoby § 953 NOZ  nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka  Rozhodnutí o svěření dítěte do péče musí být v souladu se zájmy dítěte.  Má přednost před péčí o dítě v ústavní výchově  Povinnosti a práva pečující osoby vymezí soud; jinak se přiměřeně použijí ustanovení o pěstounství.

Ústavní výchova  Krajní prostředek  výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě  rodiče nemohou z jiných závažných důvodů výchovu dítěte zabezpečit  může soud nařídit ústavní výchovu nebo dítě svěřit do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc  max. 1 rok po dosažení zletilosti

Ústavní výchova  před nařízením je soud povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí nebo rodinnou péčí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které mají přednost před výchovou ústavní.  pominou-li po nařízení ústavní výchovy její důvody nebo lze-li dítěti zajistit náhradní rodinnou péči, soud ústavní výchovu zruší.

Ústavní výchova  soud je povinen nejméně jednou za 6 měsíců přezkoumat, zda trvají důvody pro nařízení ústavní výchovy Zejména  si vyžádá zprávy příslušného orgánu sociálně- právní ochrany dětí,  si opatří vyjádření dítěte, je-li ho dítě s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost schopné, a  vyzve rodiče dítěte k vyjádření jejich stanoviska