Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR. Název SŠ:SOU Uherský Brod Autoři:Ing. Radim Bublík Název prezentace: (DUMu) Reproduktor Tematická oblast:Hardware počítače Ročník: 1. ročník oboru Mechanik opravář motorových vozidel Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Datum vzniku:
Záměrem této sady výukových materiálů s názvem Hardware počítače je poskytnout žákům potřebné informace o technickém vybavení počítačů pro jejich lepší orientaci v informačních a komunikačních technologiích (zejména počítačích), se kterými se budou velmi pravděpodobně setkávat po celý svůj život. Jednotlivé DUMy (prezentace a pracovní listy) v této sadě pokryjí postupně tematické oblasti, které jsou probírány v předmětu Informační a komunikační technologie na naší SŠ. Tato prezentace je konkrétně zaměřena na tematický celek Výstupní zařízení počítače.
[1]
Reproduktory jsou elektro-akustické měniče, tj. zařízení (elektrické stroje), které přeměňují elektrickou energii na mechanickou energii ve formě zvuku. Obvykle se skládají z membrány, z pohonné části, do které je přiváděn vstupní signál a dalších dílů. Zvláštním případem malých reproduktorů jsou sluchátka. [2]
Reproduktor řadíme mezi elektroakustické měniče (konkrétněji mezi elektrodynamické měniče). Reproduktor pracuje na principu vzájemného působení sil magnetického pole trvalého magnetu s magnetickým polem cívky, kterou protéká střídavý proud. Síla je tím větší, čím silnější je pole magnetu, čím větší proud teče vodičem a čím delší je vodič (více závitů cívky) v magnetickém poli. Podle způsobu vyzařování dělíme reproduktory na přímovyzařující a nepřímovyzařující - tlakové. Velká většina reproduktorů patří k první skupině, kde membrána bezprostředně sousedí s okolním prostředím - vzduchem a je jím do určité míry (málo) zatěžována. Této skupině věnujeme pozornost. [3]
Je to plechový výlisek, který je zpevněn prolisy, při větších rozměrech je odlitý z hliníku. Koš reproduktoru tvoří nosnou část reproduktoru. Na obvodu zevnitř je uchycena membrána, v zúžené části uprostřed je připevněn magnetický obvod.
Základem je permanentní magnet, vyrobený z magnetických slitin, nebo z magneticky tvrdých feritů. Doplňují ho pólové nástavce z magneticky měkkých materiálů. Účinnost magnetického obvodu závisí na velikosti magnetického toku, soustředěného do vzduchové mezery, kde se pohybuje kmitací cívka. Tato mezera prstencového tvaru těsně obklopuje střední válcovou část magnetického obvodu. [3]
Přenáší axiální pohyb cívky, čímž předává akustickou energii okolí. Od membrány se šíří akustické vlny do prostoru. Membrána má tvar kužele s kruhovou, nebo eliptickou základnou. Stěny nejsou rovné, nýbrž exponenciálně se rozvírající (nerozvinutelný tvar). Takový průběh zabraňuje subharmonickému kmitání. Přesto s membránou bezprostředně souvisí vznik dalších druhů zkreslení. [3]
Bývá navinutá tenkým drátkem (o průměru 0,15 až 0,2 mm) obvykle ve dvou vrstvách, aby začátek a konec vinutí byl na stejné straně. Kvůli vysokým nárokům na pevnost a tuhost se opatřuje speciálním lakem. Vývody směřují do pájecích bodů na membráně blízko místa, kde je cívka spojena s membránou. Odtud se velmi ohebnou přívodní licnou propojuje s pájecími očky na destičce koše. Přívody nesmí omezovat pohyb membrány (vzniklo by zkreslení). Jiné zkreslení mívá původ v rozkmitu cívky, jestliže se při pohybu dostává mimo působení magnetického pole. Záleží na vzájemné délce kmitací cívky a velikosti vzduchové mezery, v které se pohybuje. [3]
Je uchycen souose a zajišťuje bezchybný axiální pohyb cívky. Zabraňuje jejímu vybočení z osy, které by způsobilo tření (drhnutí) v úzké dutině magnetického obvodu. V praxi se jedná o tzv. středící membránu z řídké textilie nebo z plastu. Zároveň chrání vzduchovou mezeru, směrem od zadní části reproduktoru, před nečistotami. Nejškodlivější jsou drobné železné piliny.Cívka s připojenou papírovou membránou je uchycena uvnitř středícího prvku. Okolní mezikruží vytváří drobné a pružné vlnky. [3]
nebo
[1] GAJDŮŠEK. stavba_kytaroveho_komba [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: [2] Reproduktor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit ]. Dostupné z: [3] GAJDŮŠEK, Martin. Popis repdoruktoru: Stavba kytarového komba. Mgajdy vzorová stránka [online] vyd. [cit ]. Dostupné z: