Kapitálový trh (finanční trh)

Prezentace na téma: "Kapitálový trh (finanční trh)"— Transkript prezentace:

1 Kapitálový trh (finanční trh)
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, , Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh)

2 Podstata kapitálového trhu Volba mezi současnou a budoucí spotřebou
Obsah Podstata kapitálového trhu Volba mezi současnou a budoucí spotřebou Nabídka a poptávka investičních prostředků

3 Podstata kapitálového trhu
Na kapitálovém trhu se nabízejí a poptávají dočasně volné peněžní prostředky, které jsou investovány (často do produkce kapitálových statků, sloužících k produkci dalších statků), přičemž ten, kdo je investuje se vzdává současné spotřeby.

4 Podstata kapitálového trhu
Jaký je rozdíl mezi spotřebou a investicí ?

5 Podstata kapitálového trhu
Úrok vyjadřuje rozdíl mezi nominální cenou současných a budoucích peněz. Na kapitálovém trhu se směňují současné peníze za peníze budoucí. Dlužník si kupuje od věřitele současné peníze a platí je penězi budoucími.

6 Podstata kapitálového trhu
Kn = Ko . (1 + i)n Ko = Kn / (1 + i)n Ko = Kn . (1 + i)-n

7 Co je to úrok? ekonomický expert věřitel dlužník

8 Podstata kapitálového trhu
Na kapitálovém trhu proti sobě stojí: Nabídka a poptávka investičních prostředků: věřitel nabízí investiční prostředky a dlužník poptává investiční prostředky. Poptávka a nabídka investičních příležitostí: věřitel poptává investiční příležitosti a dlužník nabízí investiční příležitosti.

9 Kapitálový trh má v řadu podob:
bankovní trh: banky hledají investiční prostředky a nabízejí za vklad investiční příležitosti. akciový trh: firmy hledají investiční prostředky prostřednictvím emisí akcií a zároveň nabízejí investiční příležitosti. dluhopisový trh: firmy hledají investiční prostředky prostřednictvím emisí dluhopisů a zároveň nabízejí investiční příležitosti. trh podílových: investičních, penzijních fondů: fondy hledají investiční prostředky např. prostřednictvím emise podílových listů, a investorům nabízejí investiční příležitosti. trh stavebního spoření: stavební spořitelny nabízejí účastníkům stavebního spoření investiční příležitosti a samy poptávají investiční prostředky.

10 Podstata kapitálového trhu
Kapitálový trh vznikl proto, že existují subjekty, které mají mnoho investičních prostředků (peněz), ale málo vlastních investičních příležitostí – nevědí, jak by tyto peníze sami investovaly.

11 Podstata kapitálového trhu
Investiční prostředky nemají jen podobu peněz.

12 Podstata kapitálového trhu
Na kapitálovém trhu se nabízejí a poptávají investiční prostředky (zpravidla peníze) a investiční příležitosti (jak tyto peníze zhodnotit).

13 Kritéria racionálního chování
Víc peněz nebo méně peněz? Peníze hned nebo potom? Menší riziko nebo větší riziko?

14 Volba mezi současnou a budoucí spotřebou
Každý podnikatel musí volit mezi současnou a budoucí spotřebou. Je to volba mezi penězi hned nebo později.

15 Fisherův graf (Ervin Fisher americký ekonom)
Křivka AZ popisuje investiční příležitosti, tj. jaký budoucí výnos vynese investování současných investičních prostředků: V bodě A bychom všechen současný příjem spotřebovali. Pokud investujeme AB našeho současného příjmu, získáme budoucí příjem X. Pokud investujeme AC našeho současného příjmu, získáme budoucí příjem Y. V bodě 0 se vzdáváme veškerého současného příjmu a získáváme budoucí příjem ve výši Z.

16 Fisherův graf Křivka investičních příležitostí zobrazuje výnos (budoucí), který můžeme získat, pokud investuje část svého současného příjmu. Tato křivka má konkávní tvar, protože se uplatňuje zákon klesajících mezních výnosů Dříve nebo později budou mít dodatečné investice daného subjektu nižší výnos než předcházející investice.

17 Indiferenční křivky ICIS znázorňují veškeré kombinace současné a budoucí spotřeby, přinášející stejný užitek.

18 Optimum současné a budoucí spotřeby

19 Nabídka a poptávka investičních prostředků
Pokud chceme získat prostředky pro investice, musíme je uspořit, tedy nemůžeme je spotřebovat.

20 Proč lidé spoří? Odkládají si na horší dobu, čímž se zajišťují proti případné nepřízni osudu či na stáří. Je to odložená spotřeba, kdy se vzdáváme okamžitých užitků a preferujeme užitky sice pozdější, ale větší, které vznikají produktivním využitím toho, co jsme nespotřebovali. Jsou to investiční prostředky, které poskytují k realizaci cizích investičních příležitostí. Dělají to tehdy, jetliže výnos z jejich realizace je vyšší, než by byl výnos z realizace vlastních investičních příležitostí.

21 Nabídka a poptávka investičních prostředků
Úspory představují nabídku investičních prostředků. Cenou úspor je úrok. Křivka úspor je rostoucí – čím vyšší úrok, tím více jsou lidé ochotni spořit.

22 Nabídka a poptávka investičních prostředků
Investice představují poptávku po investičních prostředcích. Cenou investic je rovněž úrok. Křivka investic je klesající – čím vyšší úrok, tím méně investičních prostředků subjekty poptávají.

23 Lze rozlišit: individuální křivku úspor: kolik budeme spořit při dané úrokové míře. individuální křivku investic: kolik budeme investovat při dané úrokové míře. tržní křivku úspor: vznikne jako součet individuálních křivek úspor. tržní křivku investic: vznikne jako součet individuálních křivek investic.

24 Křivky úspor a investic a rovnováha na trhu úspor a investic
Rovnovážnou cenou peněz je úroková míra

25 Důsledky nerovnovážné úrokové míry:
aktuální tržní míra vyšší než rovnovážná, vzniká na kapitálovém trhu přebytek volných investičních prostředků. Subjekty jsou ochotny spořit i za nižší úrokovou míru. To vede k poklesu úrokové míry na rovnovážnou úroveň. Jiné subjekty za tuto úrokovou míru ochotny spořit nejsou a své úspory sníží. Na tržní úrovni nabízené množství investičních prostředků klesá. Zároveň se zvyšuje ochota dalších půjčit si za rovnovážnou míru, takže množství poptávaných investičních prostředků roste. aktuální tržní míra nižší než rovnovážná, vzniká na kapitálovém trhu nedostatek volných investičních prostředků. Některé subjekty jsou ochotny půjčit i za vyšší úrokovou míru. To povede k jejímu růstu na rovnovážnou úroveň. Díky růstu zároveň roste počet osob, které jsou ochotné půjčit investiční prostředky – roste množství úspor. Zároveň klesá množství osob, které jsou ochotné si při vyšší úrokové míře půjčit investiční prostředky – tedy klesá množství investic.

26 Nerovnováha na trhu úspor a investic
V případě přebytku na trhu úspor a investic při úrokové míře i1, spoříme částku S1, ti kdo si půjčují, chtějí si půjčit částku I1. Spoří se tedy více, než kolik si lidé chtějí půjčit. To vede k poklesu úrokové míry na rovnovážnou úroveň i0. V případě nedostatku na trhu úspor a investic při úrokové míře i2, spoříme částku S2, ti kdo si půjčují, chtějí si půjčit částku I2. Spoří se tedy méně, než kolik si lidé chtějí půjčit. To vede k růstu úrokové míry na rovnovážnou úroveň i0.

27 Lze rozlišit: individuální křivku úspor: kolik budeme spořit při dané úrokové míře. individuální křivku investic: kolik budeme investovat při dané úrokové míře. tržní křivku úspor: vznikne jako součet individuálních křivek úspor. tržní křivku investic: vznikne jako součet individuálních křivek investic.

28 Tento trh je přitom velmi rozsáhlý.
Tržní úroková míra Důležité je uvědomit si, že tržní úroková míra vzniká právě na trhu úspor a investic. Tento trh je přitom velmi rozsáhlý.

29 Rozdíly v úrokových mírách jsou způsobeny:
rizikovostí jednotlivých trhů: rizikovější trhy (např. trhy v politicky a ekonomicky nestabilních oblastech) mají vyšší úrokovou míru. V úrokové míře je tedy zabudována i prémie za riziko. dalšími náklady, jež jsou spojeny se vstupem na daný trh: přesun z jednoho kapitálového trhu na jiný je spojen s určitými náklady. V jejich důsledku, ten kdo se přesouvá, vyžaduje vyšší výnos. časovým faktorem: investiční prostředky jsou poptávány a nabízeny na různou dobu. Pokud jsou půjčeny na delší dobu, tak logicky ten, kdo půjčuje, požaduje vyšší úrokovou míru, než by požadoval při kratší době půjčky – delší dobu nemůže půjčené prostředky použít ke spotřebě.

30 Cenou je tržní úroková míra.
V bodě, kde se protínají tržní křivky úspor a investic, je nabízeno a poptáváno rovnovážné množství investičních prostředků za rovnovážnou cenu. Cenou je tržní úroková míra.

31 Pro křivku úspor platí:
pokud se mění úroková míra na daném trhu, pohybujeme se po křivce úspor nebo investic, pokud se mění jiný faktor, posouvá se buď křivka úspor nebo investic nebo obě.

32 Posun tržní křivky úspor
dolů vpravo - trh nabízí větší úrokovou míru než zahraniční, takže na tento trh přicházejí zahraniční subjekty, které by zde rády půjčovaly peníze. nahoru vlevo - zvýšil se deficit veřejných rozpočtů. Ten je třeba pokrýt, pokud jsou na krytí deficitu použity soukromé úspory, posouvá se křivka úspor.

33 Posun tržní křivky investic
nahoru vlevo např. díky technologickému pokroku. Technologický pokrok zvyšuje výnosy firem, které si mohou půjčovat za vyšší úrokovou míru, což vede k danému posunu křivky investic. Dolů vpravo - např. z důvodu politické nestability. Ta snižuje ochotu subjektů půjčovat si, takže křivka investic se posouvá uvedeným směrem.

34 Nabídka a poptávka investičních prostředků
Pokud se mění úroková míra, pohybujeme se po křivce úspor nebo investic. Mění-li se něco jiného, posouvají se celé tyto křivky.

35 Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz
Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.