Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nákladové funkce - celkové, variabilní a fixní náklady v krátkém období - průměrné a mezní náklady - nákladová křivka v dlouhém období - optimum výrobce,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nákladové funkce - celkové, variabilní a fixní náklady v krátkém období - průměrné a mezní náklady - nákladová křivka v dlouhém období - optimum výrobce,"— Transkript prezentace:

1 Nákladové funkce - celkové, variabilní a fixní náklady v krátkém období - průměrné a mezní náklady - nákladová křivka v dlouhém období - optimum výrobce, ziskovost firmy - nabídková funkce - náklady příležitosti

2 Variabilní a fixní náklady A. Fixní (též „režijní“ nebo „zapuštěné“) náklady firmy FC: taková částka nákladů, která se musí zaplatit ◦ nezávisle na úrovni výstupu, např.:  náklady na vytápění haly,  plat požárníka, účetní ◦ dokonce i v případě, že by firma vůbec nevyráběla, např.:  smluvně dané platby za pronájem továrny nebo kanceláří,  smluvní platby za zařízení,  platby za využití licencí k výrobě,  platby za využití software,  daně z nemovitostí (např. ze zemědělské půdy)  úrokové platby z půjček atd

3 Variabilní a fixní náklady B. Variabilní náklady VC(q): takové náklady, které se s úrovní výstupu q mění. Např. v automobilce: ◦ materiál: ocel a plech na výrobu karosérií, kabely na elektroinstalaci.. ◦ mzdy provozních zaměstnanců (ne vrátného, účetní či požárníka !!), ◦ elektrická energie pro pohon linek, Pozn. (!!!) jde o co nejefektivněji vynaložené variabilní náklady, tedy nejnižší možné VC umožňující výrobu objemu q

4 Celkové náklady TC(q): TC(q) = FC + VC(q), tj. VC zahrnují všechny náklady, které nejsou fixní nejnižší celkové výdaje potřebné k vyrobení každé úrovně výstupu q. TC rostou, když roste q Pozn.: objem výstupu je zde obvyklé značit q (namísto dosud používaného y ). Funkce TC(q) : nejmenší objem celkových nákladů, umožňující vyrobit výstup o objemu q :

5 Souvislost tvaru TC(q) s tvarem produkční funkce f(x)

6 Souvislost tvaru TC(q) s tvarem produkční funkce f(x)

7 Průměrné a mezní náklady TC(q) : celkové náklady (total cost) FC : fixní náklady (fixed cost) VC(q) = TC(q) – FC : variabilní náklady (variable cost) Podílové nákladové funkce : ◦ průměrné (average) celkové náklady: AC = TC(q) / q ◦ aproximace mezních nákladů: MC=[TC(q+  )-TC(q)]/q ◦ mezní (marginal) náklady: derivace TC podle q : MC = TC´(q) ◦ průměrné fixní náklady: AFC = FC(q) / q ◦ průměrné variabilní náklady: AVC = VC(q) / q

8 Graf mezní veličiny protíná graf průměrné veličiny v jejím extrému Průměrná veličina : G(x) = f(x) / x, nutnou podmínkou pro extrém je nulovost první derivace Tedy:

9 Křivky průměrných a mezních nákladů a) při funkci produkční nákladové

10 Křivky průměrných a mezních nákladů b) při funkci produkční nákladové

11 Křivky průměrných a mezních nákladů c) při funkci produkční nákladové

12 Křivky průměrných a mezních nákladů d) při funkci produkční nákladové

13 Minimální mezní náklady v počátku O pro ryze konkávní produkční funkci v inflexním bodě konvexně- konkávní produkční funkce

14 Minimální průměrné náklady Pozn.: odtud nadále předpokládáme konvexně - konkávní tvar produkční funkce a FC  0

15 Dlouhodobá nákladová funkce LAC LAC – dolní obalová křivka k alternativním SAC (příslušným k alternativních realizovatelným technologickým změnám) Dlouhé období: ◦ lze realizovat všechny možné technologické změny, ◦ lze přizpůsobit všechny vstupy, všechny náklady jsou variabilní ◦ Např.: letadla letecké společnosti jsou fixní jen v krátkodobém pohledu

16 Bod vyrovnání AC(q 1 ) = p 1 při funkci produkční nákladové Při p < p 1 výnosy firmy nepokrývají náklady, zisk  (q) < 0 pro všechna q Při p = p 1 :  (q 1 ) = 0 >  (q) pro q ≠ q

17 Bod ukončení činnosti AVC(q 2 ) = p 2 při funkci produkční nákladové Při p < p 2 : výnosy firmy nepokrývají ani variabilní náklady, optimální je nevyrábět q =

18 Ziskovost firmy Při p < p 1 ztrátová výroba (zisk nižší než standardní, ale ne nutně p < AVC)

19 Ziskovost firmy Zda (nakolik) je výroba na úrovni q * zisková, určuje relace AC(q * ) a ceny p 0. Ozn. p 1 cenu pro bod vyrovnání, p 2 cenu pro bod ukončení činnosti): Jsou tyto možnosti: a) p 0 > p 1 :  > 0 : zisková výroba (optimum na MC nad bodem vyrovnání) b) p 0 = p 1 :  = 0 : výroba s nulovým nadstandardním ziskem (optimum v bodě vyrovnání) c) p 2 < p 0 < p 1 : -FC<  <0 (ztrátová výroba (výnosy nepokrývají náklady)částečně pokrývající fixní náklady FC : (krátkodobé optimum na MC mezi bodem vyrovnání a bodem ukončení činnosti) d) p 0 < p 2 :  < -FC<0 : ztrátová výroba zvyšující ztrátu nad fixní náklady FC : (optimální je nevyrábět (bod O )

20 Výstup maximalizující zisk q * je takový, při kterém se mezní náklady rovnají ceně (předp. prozatím, že cena je exogenně daná) Pokud firma vyrábí (tj. optimem není q * =0 ), pak polohu optima určuje MC(q). Firma při ceně p 0 nabízí q * =MC -1 (p 0 ), tj. nabídková křivka kopíruje od bodu ukončení činnosti křivku mezních nákladů. Je to proto, že pokud by MC(q)≠p 0, bylo by možné změnou objemu výroby zvýšit zisk

21 Ziskovost firmy při p = p 1 (na úrovni bodu vyrovnání) (optimem je bod E nebo indiferentně bod O) Maximálně realizovatelný je nulový zisk: Π= [p - AC(q)]. q 

22 Jak to, že je při p = p 1 maximalizován zisk právě v bodě vyrovnání? Pro cenu p 1 na úrovni bodu vyrovnání : a) q ≠ q 1 => AC(q) > p 1 =>  (q) < 0 b) q = q 1 => AC(q 1 ) = p 1 =>  (q 1 ) = 0 p = p 1 => a) nejvyšší možný je nulový zisk b) q = q 1 = s(p) (optimální volba q ) c) s(p 1 ) = q

23 Ziskovost firmy pro p > p 1 (optimem je bod E) V bodě optima E (maximální zisk): a) mezní příjem MP = p = mezní náklady = MC b) mezní zisk = 0 c)  max = (p-AC).q* >

24 Nabídka firmy maximalizující zisk : a) krátkodobá Firma krátkodobě : buď optimalizuje objem výroby na úrovni q *, kdy MC(q * ) = p > p 2 nebo (je-li p≤p 2 ) nevyrábí vůbec

25 Nabídka firmy maximalizující zisk : b) dlouhodobá Firma dlouhodobě: buď optimalizuje objem výroby na úrovni q *, kdy MC(q * ) = p  p 1 nebo (je-li p < p 1 ) nevyrábí vůbec

26 NÁKLADY PŘÍLEŽITOSTI (odtud do konce dodatkový text, nebude v testech) Ekonomické náklady zahrnují vedle explicitních peněžních výdajů ještě náklady příležitosti, dané tím, že výrobní faktory můžeme používat i alternativními způsoby. Ekonomická definice nákladů je širší než účetní definice. Ty nezahrnují pouze peněžní transakce, ale například i výnosy práce poskytované firmě jejím vlastníkem. Kdykoliv se rozhodujeme použít zdroj jedním způsobem, vzdáváme se možnosti použít ho jinak. Musíme se neustále rozhodovat, jak nakládat s naším omezeným časem a příjmem

27 Hodnotu nejlepší ušlé alternativy nazýváme nákladem příležitosti. A. Náklady na studium vysoké školy. Peněžní: školné, knihy a cestovné Náklady příležitosti času, který student stráví studiem: plat, který by si vydělal při stejném vynaložení času B. Racionální podnik zohledňuje i náklady, které se neodrážejí v peněžních transakcích práce vlastníka (mohl si vydělat jinde), ušlý zisk z odmítnuté zakázky, pokuta, které se firma vyhne instalací zřízení na snížení emisí, nebo naopak ušetřené náklady na snížení emisí při placení pokuty, zvýšené riziko při odmítnutí pojištění.... V optimu (není-li náhodou sklon izokvanty produkční funkce shodný se sklonem izokost) je využíván výhradně efektivnější vstup

28 Náklady příležitosti Otázka (řečnická): tak platí, že v tržní ekonomice je cena dobrým měřítkem společenských nákladů na trhu? Teď jsem se dozvěděl, že ne cena, ale náklady příležitosti. Vysvětlení: Na dokonale fungujících trzích, kde jsou zohledněny všechny náklady (ne jenom ty, za které se přímo platí), se cena rovná nákladům příležitosti. Například: ◦ firmy v okolí elektrárny musí zaměstnancům platit vyšší mzdy, aby ti byli ochotni zde pracovat (internalizace extrenalit). V tom případě jsou v ceně práce zahrnuty i náklady příležitosti vyhnout se újmě ze zvýšení ekologického zatížení v souvislosti s výrobou elektřiny, ◦ prodejce pšenice má tři nabídky: 2,502 dolarů, 2,498 dolarů nebo 2,501 dolarů za tunu. Vybere si tu nejvyšší - 2,502 dolarů. Nákladem příležitosti tohoto prodeje je hodnota druhé nejvyšší nabídky 2,501. Ta je téměř stejná jako přijatá cena. ◦ S tím, jak se trh blíží dokonalé konkurenci, nabízené ceny se stále přibližují, v limitě splynou a cena se rovná nejlepší dostupné alternativě a tedy i nákladům příležitosti

29 Zapuštěné (utopené) náklady: Např.: rozhoduji se, zda koupím novou televizi nebo zda si nechám opravit starou. Rozhodující je: ◦ cena opravy ◦ cena nové televize ◦ relace užitku z nové a opravené staré televize Rozhodující není: ◦ pořizovací cena staré televize Proč? Jde o částku, která neovlivní můj užitek v budoucnu. Racionální rozhodovatel vybírá z přípustných alternativ takové rozhodnutí, které maximalizuje jeho užitek. ◦ Bere v úvahu náklady příležitosti (nevyužitou příležitost utratit peníze jinak) ◦ Nebere v úvahu nic, co již nemůže ovlivnit a co neovlivňuje budoucí užitek, tedy nebere v úvahu zapuštěné náklady

30 Temelín 1992 Rozhodující je okamžik rozhodování. Ekonomicky racionální rozhodovatel: Před rozhodnutím o výstavbě zahrnuje všechny náklady Při rozhodování o pokračování ve výstavbě zvažuje ◦ náklady za dostavbu ◦ výnosy z prodeje energie pokud se realizuje varianta „dostavět“ ◦ náklady na uvedení staveniště do původního stavu ◦ energie pokud se realizuje varianta „dostavět“ ◦ (případně) další alternativy využití rozestavěné stavby (plynová či uhelná, elektrárna, skladiště pro zboží trhovců (masokombinát Písnice)

31 Temelín Jak to, že se rozhodlo o pokračování? ti, co rozhodli před lety pro výstavbu, tam ještě byli a ztratili by odborný kredit. Psychologie: podstatným faktorem pro rozhodování je neochota přiznat svůj omyl. Je to asi nejčastější iracionalita !!!!


Stáhnout ppt "Nákladové funkce - celkové, variabilní a fixní náklady v krátkém období - průměrné a mezní náklady - nákladová křivka v dlouhém období - optimum výrobce,"

Podobné prezentace


Reklamy Google