Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1.1. Sociologie B2 Úvodní přednáška v akademickém roce 2011/2012 Vyučující : Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. Fakulta sociálních studií - katedra sociologie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1.1. Sociologie B2 Úvodní přednáška v akademickém roce 2011/2012 Vyučující : Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. Fakulta sociálních studií - katedra sociologie."— Transkript prezentace:

1 1.1. Sociologie B2 Úvodní přednáška v akademickém roce 2011/2012 Vyučující : Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. Fakulta sociálních studií - katedra sociologie

2 Základní informace k organizaci výuky 2. Požadavky k plnění studijních povinností - zadání zápočtového projektu 3. Literatura

3 3.3. Základní informace k výuce Sociologie B2 : 1/1 Forma ukončení předmětu: zápočet/Zkouška Požadavky na ukončení předmětu Poskytování studijních materiálů

4 4.4. Tematická struktura 1.Základní terminologie – věda, výzkum, sociologický výzkum. Význam a funkce sociologického poznání. Předmět sociologického výzkumu a výzkumná paradigmata. Příklady sociologických výzkumů. Empirický sociologický výzkum a jeho etapy. Projekt sociologického výzkumu. 2.Kvantitativní sociologický výzkum. Vztah statistiky a sociologického poznání. Statistický soubor, statistická jednotka, druhy statistických znaků. Pojmy hypotéza, operacionalizace, dekompozice. 3.Techniky sběru dat. Dotazník, rozhovor, pozorování, anketa, studium písemných pramenů. Základní pravidla tvorby dotazníku, formulace otázek. Druhy pozorování a typy rozhovorů. Okolnosti realizace anket. 4.Statistická procedura a její použití v sociologickém výzkumu. Základní a výběrový soubor, vyčerpávající a výběrová šetření. Výběrový soubor a problém reprezentativnosti. Základní podmínky reprezentativnosti výběrových šetření. Variabilita, výběrový chyba, spolehlivost. Reprezentativní, kvazi-reprezentativní a nereprezentativní výběrové postupy.

5 5.5. Tematická struktura 5. Zpracování dat, ověřování hypotéz, závěrečná zpráva, prezentace výsledků. Postup zpracování empirických dat. Kódování a kódový klíč. Třídění empirických dat: třídění prvého a druhého stupně. Popis třídění prvého stupně: relativní četnosti, variační rozpětí, modus, medián. Kontingenční tabulka a zjišťování souvislostí proměnných. Testování nulové hypotézy. 6. Kvalitativní výzkum a jeho role v sociologickém poznání. Výhody, nevýhody, možnosti a omezení. Techniky kvalitativního výzkumu. Využití biografické metody v kvalitativním výzkumu.

6 6.6. Povinná a doporučená literatura Zich, F. (2010): Úvod do sociologického výzkumu. Praha. VŠFS: EUPRESS. Disman, M. (2002): Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Reichel, J. (2009): Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada. Mišovič, J. a kol. (2010): Od A do Z ve výzkumech veřejného mínění. Těšín: Orego. Hendl, J. (2005): Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. Praha: Portál. Hendl, J. (2004): Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál.

7 7.7. Úvodem k sociologickému výzkumu – smysl lidského poznání

8 8.8. O poznávání světa, o tom laickém i vědeckém Svět lze poznávat perspektivou běžného každodenního prožívání – role informací, zkušeností, intuice, hodnot, subjektivity – v tomto případě jde o laické poznání. Je takové poznání dostačující? Jaká jsou jeho omezení? Poznávací proces světa lze systematizovat a organizovat s využitím exaktních metod a postupů – v tomto případě jde o vědecké poznání. Rozdíly každodenního a vědeckého poznání: Jazyk blízký skutečnosti x abstraktní jazyk Vyhýbání se pochybnostem x systematizace pochybností Rutinní jednání x reflektované metodické jednání Neorganizované poznávání x organizované poznávání

9 9.9. Sociologie a výzkum Vědu poznáváme nejdříve v podobě jejího praktického užití (aplikaci) – výjimkou může být matematika (je matematika vědou?) Možná nemá svůj specifický předmět, není matematika spíše nástrojem a jazykem vědy obecně? Věda v praktickém životě – co víme o autě ve kterém jezdíme, co víme o složení léků, které užíváme, co víme o mechanice pračky, kterou pereme,…….? 1)Čím složitější je společnost v níž žijeme, tím méně je srozumitelná pro lidi 2)Nesrozumitelnost a nesamozřejmost, naši závislost na technice si uvědomíme až tehdy, narazíme-li na problém 3)Zamýšlené a nezamýšlené efekty vědy pro společnost Sociologie se objevuje veřejnosti nejprve ve svých praktických aplikacích – výzkumy veřejného mínění, výsledky výzkumů, anket

10 10. Sociologie a výzkum Co už možná o praktických aplikací sociologie víme? Víme, že prováděné výzkumy prakticky působí (ovlivňují) veřejnost Výzkumy volebního chování a princip reflexivity Výzkumy volebního chování působí zejména na „nerozhodnuté“ voliče – jak velký podíl elektorátu tvoří „nerozhodnutí“? Závažná otázka zní: nemůže zveřejnění výsledků o volebních preferencích ovlivnit tuto nerozhodnutou skupinu voličů a vychýlit tak možný výsledek voleb? R. K. Merton ( ): existuje rozpor mezi tím, jak by věci vypadaly, kdyby všechno šlo „svou cestou“, a jak probíhají, když se lidé dozvědí, že by „nějak“ probíhat mohli Princip sebenaplňujícího se proroctví – jde o předpověď, která se naplní nikoli proto, že „objektivní stav věcí“ vede k určitému výsledku, ale proto, že je vyslovena a ovlivní jednání lidí

11 11. Sociologie a výzkum Odhad volebních preferencí a spirála mlčení Proč některé předpovědi volebních výsledků selhávají? 1)Společnost hrozí jedincům, kteří se názorově příliš odlišují, izolací. 2)Jednotlivci pociťují z možné izolace strach 3)Strach z izolace vede jedince k tomu, že se snaží vyhodnocovat názorové klima ve svém okolí, aby zjistili, co si myslí většina Lidé se tedy snaží být konformní, být v souladu s většinovým názorem a skrývat názory, které jsou v menšině – vzniká spirála mlčení: názory vnímané jako dominantní získávají silnější pozice, menšinové názory ustupují

12 12. Sociologie a výzkum Stručný historický exkurz Standardní sociologický výzkum se objevuje až ve 20. letech 20. století, pokusy prozkoumat reálnou situací lidí a skupin se objevují na počátku 19. století V první polovině 19. století byla provedena řada studií mapujících sociální problémy – těžiště bylo v nově vznikající dělnické třídě a jejich přizpůsobování novým životním podmínkám (problém maladaptace) Využívali se zejména techniky rozhovoru a pozorování, zřídka dotazníku (proč?) Dnes se těmto typům výzkumů říká survey (přehledová studie) Charles Booth vydal v letech dílo Život a práce obyvatel Londýna

13 13. Sociologie a výzkum Stručný historický exkurz Obrovský rozmach empirického výzkumu se objevuje ve spojení s tzv. chicágskou školou (R. E. Park; E. W. Burgess) Chicago se stalo laboratoří sociologických výzkumů – sociologický výzkum se silněji opíral o přímý kontakt s respondenty – vzniká metoda případových studií tzv. case study Otevírá se řada nových témat: studium tuláků, ghetto ve velkoměstě, gang mladých delikventů, gambleři, obyvatelé slumů V dalších letech se sociologie soustředí na výzkum masové komunikace Dnes vedle sebe existují „průmysl zábavy a informací“ a „průmysl analýzy informací“ V posledních letech se stále silněji prosazuje kvalitativní přístup – narativní sociologie

14 14. Věda, teorie, výzkum Věda, teorie, výzkum Věda představuje: a) soubor utříděných poznatků b) proces vytváření těchto poznatků Základní cíle vědy jsou teorie Teorie jsou systémem pojmů a tvrzení, umožňujícím porozumět fenoménům světa, vysvětlovat, předpovídat, kritizovat Vědecký výzkum slouží vědě k získávání nových poznatků a prověřování dílčích částí teorie Výzkum je systematické, kontrolované, empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy Sociologický výzkum – zahrnuje systematické šetření, popis, analýzu a výklad společenských jevů založených na sběru informací o konkrétním předmětu sociologického zájmu

15 15. Funkce výzkumu VědeckáExplikačníUtilitárníHumanizačníEdukační Propagační - marketingová

16 16. Funkce výzkumu - Propagační (marketingová) Výzkum sociálního profilu studentů/absolventů VŠFS VŠFS znamená kvalitní vzdělání – to si myslí po prvních dvou semestrech studia na VŠFS 92,7 % oslovených posluchačů (z celkového počtu 701 respondentů). Právě přesvědčení, že VŠFS poskytuje kvalitní vzdělání a vysokou odbornou úroveň pedagogů je jedním z hlavních důvodů k zahájení studia na VŠFS. Opět bych si vybral VŠFS – pokud by se naši studenti po zkušenostech s prvním rokem studia na VŠFS měli rozhodovat pro studium na vysoké škole, opět by se pro VŠFS rozhodlo celkem 83,4 % našich posluchačů. Po tříleté zkušenosti se studiem na VŠFS by tato škola zůstala první volbou vysokoškolských studií pro 82,2 % posluchačů.

17 17. Funkce výzkumu - Propagační (marketingová) Výzkum sociálního profilu studentů/absolventů VŠFS Podmínky studia na VŠFS – naši studenti hodnotili na konci prvního ročníku celkové podmínky studia na VŠFS na škále 1-5 (1 – nejlepší; 5- nejhorší). Celkový průměr tohoto kritéria dosáhl podle odpovědí velmi pozitivního průměru 1,92. Před studiem na VŠFS zkušenosti s jinou VŠ – celkem 24,3 % současných posluchačů bakalářského studia na VŠFS má zkušenost s předchozím studiem na jiné vysoké škole. Tento podíl studentů srovnával a hodnotil na škále 1-5 (1 – nejlepší; 5- nejhorší) různé oblasti na VŠFS a předchozí VŠ. Podle odpovědí je hodnocen přístup pedagogů ke studentům na VŠFS celkovým průměrem 1,99, zatímco stejná oblast na předcházející VŠ výrazně méně příznivěji, a to průměrem 3,24. Práce studijního oddělení dosahuje na VŠFS podle odpovědí průměru 1,71, oproti průměru 3,03 na ostatních školách.

18 18. Funkce výzkumu - Propagační (marketingová) Výzkum sociálního profilu studentů/absolventů VŠFS Absolventi jsou rádi, že studovali VŠFS – význam absolvování VŠFS manifestuje celkem 82,4 % všech držitelů akademických titulů z VŠFS Absolventi VŠFS mají práci - zkušenosti se získáním zaměstnání absolventů VŠFS jsou příznivé. Celkem 57 % našich absolventů pracovalo již během studia, každý třetí našel po absolutoriu VŠFS zaměstnání bez větších problému (10 % zcela bez problémů).

19 19. Funkce výzkumu - Propagační (marketingová) Výzkum studentů vysokých škol v ČR Studium na VŠFS je dobrou přípravou na povolání – podle výzkumu studentů českých vysokých škol 79 % studentů VŠFS považuje své studium za dobrou přípravu na povolání, v tomto hodnocení se neliší od studentů veřejných vysokých škol s ekonomickým a sociálně-vědním zaměřením ani od svého největšího konkurenta mezi veřejnými vysokými školami. VŠFS naplňuje očekávání studentů i pokud jde o osobní rozvoj – studenti VŠFS se od studentů veřejných vysokých škol i svého největšího konkurenta mezi veřejnými vysokými školami neliší ani v hodnocení studia z hlediska naplnění jejich očekávaní týkajících se osobního rozvoje.

20 20. Funkce výzkumu - Propagační (marketingová) Výzkum studentů vysokých škol v ČR Studenti VŠFS pozitivně hodnotí své učitele – 95 % studentů VŠFS se domnívá, že na jejich škole převažují komunikativní a dostupní učitelé. V tomto ohledu vidí podmínky pro studium jako příznivější než studenti na veřejných vysokých školách podobného zaměření (93 %), zejména pak ve srovnání se studenty navštěvujícími školu, která je největším konkurentem VŠFS mezi veřejnými vysokými školami (91 %). Studenti VŠFS se setkávají s arogantními, přezíravými a neosobními učiteli v mnohem menší míře než studenti na jiných školách – 29 % studentů VŠFS se nikdy nesetkalo arogantním, přezíravým a neosobním učitelem a dalších 64 % se s takovými učiteli setkává jen občas. Studenti na veřejných vysokých školách podobného zaměření jsou na tom hůře: s arogantním, přezíravým a neosobním učitelem se nikdy nesetkalo jen 18 % studentů a občas se s takovými učiteli setkává 70 % studentů (velmi často dokonce téměř 10 %). Ještě hůře jsou na tom studenti navštěvující školu, která je největším konkurentem VŠFS: s arogantním, přezíravým a neosobním učitelem se nikdy nesetkalo jen 8 % studentů, občas se takovými učiteli setkává 76 % studentů, velmi často dokonce 14 % studentů).

21 21. Funkce výzkumu - Propagační (marketingová) Výzkum studentů vysokých škol v ČR VŠFS je studenty vnímána jako škola poskytující konkurenceschopné vzdělání - v komplexním hodnocení školy ze strany studentů si VŠFS vede stejně dobře jako veřejné vysoké školy s podobným zaměřením, ale výrazně lépe než hlavní konkurent VŠFS mezi veřejnými vysokými školami. Ještě lépe si VŠFS vede v hodnocení studia z hlediska přípravy na povolání, osobního rozvoje a přístupu učitelů - z tohoto hlediska je svými studenty VŠFS hodnocena lépe než veřejné vysoké školy. Studenti VŠFS očekávají ve srovnání se studenty veřejných vysokých škol podobného zaměření vyšší příjmy – obecně platí, že studenti soukromých vysokých škol očekávají ve srovnání se studenty veřejných vysokých škol vyšší příjmy; to platí i pro studenty VŠFS, kteří očekávají tři roky po absolvování školy významně vyšší příjmy než studenti veřejných vysokých škol s ekonomickým a sociálně-vědním zaměřením.

22 22. Funkce výzkumu - Propagační (marketingová) Mezinárodní srovnávací výzkum studentů v EU – Trendence 2011 Studenti VŠFS se každoročně zúčastňují šetření, které ve 24 zemích Evropy organizuje německý institut Trendence. Výsledky z roku 2011 opakovaně ukazují, že studenti VŠFS si vybírají tuto školu, protože očekávají vysokou kvalitu a praktickou orientaci výuky. Po zkušenostech ze studia pak 68, 1 % studentů VŠFS označuje úroveň výuky jako vysokou, zatímco studenti ostatních škol v ČR takto hodnotí své školy jen z 64,1% Podle názoru studentů VŠFS poskytuje nezbytné znalosti pro uplatnění na pracovním trhu – tento názor sdílí 60,4 % studentů VŠFS, což je na Evropské úrovni a výše než uvádějí studenti ostatních škol v ČR.

23 23. Věda a její paradigmatický základ Věda a její paradigmatický základ Vědou je takový obor, kde komunita vědců přijímá shodné paradigma. Jinak řečeno, věda je to, co za vědu považují vědci v daném oboru Podle T. Kuhna je vědou ten obor, kde skupina vědců zastává shodné paradigma – tzv. koncept „normální vědy“ Je sociologie „normální vědou“? Jsou tzv. exaktní vědy jednotné z hlediska paradigma?

24 24. Výzkumná paradigmata v sociologii - kvantitativní a kvalitativní přístupy výzkumu Kvantitativní výzkum (pozitivistické paradigma) jako snaha vysvětlit – cílem je testování hypotéz logika je deduktivní omezený rozsah informací o velkém počtu jedinců redukce počtu pozorovaných proměnných a redukce počtu sledovaných vztahů mezi proměnnými snadná generalizace poznatků na populaci vyžaduje silnou standardizaci – vysoká reliabilita, nízká validita Kvalitativní výzkum (interpretativní paradigma) jako snaha porozumět – cílem je vytváření nových hypotéz, nové teorie logika je induktivní mnoho informací o malém počtu jedinců silná redukce počtu sledovaných jedinců problematická reprezentativnost slabá standardizace – vysoká validita, nízká reliabilita

25 25. Výzkumná specifika v sociologickém (sociálním) výzkumu – iluze dokonalosti vědeckého poznání v sociálních vědách 1) Předmět poznání – sociální jev - zkoumáme vždy v redukované podobě – sociální svět je proměnlivý a složitý 2) Empirické údaje jsou poznamenány vysokou mírou nepřesnosti – faktor subjektivity (výzkumník x respondent) – Thomasův teorém definice situace 3) Výzkumné závěry v sociálních vědách mohou mít jen pravděpodobnostní charakter – přiznejme si, že vědecké výsledky v exaktních oborech jsou přesnější, spolehlivější, mají univerzálnější platnost, produkují nálezy determinisitického charakteru

26 26. Zadání zápočtového projektu Projekt sociologického výzkumu

27 27. 1) Teoretická část 1) Teoretická část a) Obecnější charakteristika tématu - zdůvodnění výběru tematiky, aktuálnost a) Obecnější charakteristika tématu - zdůvodnění výběru tematiky, aktuálnost b) Definice problému – na co se v rámci tématu konkrétně zaměřím, co budu řešit? b) Definice problému – na co se v rámci tématu konkrétně zaměřím, co budu řešit? c) Cíle - záměr výzkumu a výzkumné otázky c) Cíle - záměr výzkumu a výzkumné otázky d) Hypotéza – vstupní předpoklad d) Hypotéza – vstupní předpoklad e) Aktuální stav řešené problematiky – kdo, kde a jak se tematikou zabýval/zabývá? e) Aktuální stav řešené problematiky – kdo, kde a jak se tematikou zabýval/zabývá? 2) Metodická část 2) Metodická část a) Jak získat data? Technika sběru empirických dat – rozhovor, dotazník, pozorování, experiment? a) Jak získat data? Technika sběru empirických dat – rozhovor, dotazník, pozorování, experiment? b) Koho zkoumat? Vymezení souboru objektu zkoumání b) Koho zkoumat? Vymezení souboru objektu zkoumání c) Jak vybrat vzorek? Výběrový postup c) Jak vybrat vzorek? Výběrový postup d) Jak zpracovat data? Způsob analýzy dat d) Jak zpracovat data? Způsob analýzy dat 3) Plán výzkumu 3) Plán výzkumu a) časový plán a) časový plán b) finanční plán b) finanční plán c) organizace výzkumu – personální zajištění c) organizace výzkumu – personální zajištění d) výstupy – publikace, konference, semináře d) výstupy – publikace, konference, semináře

28 28. Zadání Nezamýšlené efekty reklamního sdělení 1) Přesah cílové skupiny mimo cílovou skupinu původně zamýšlenou – pozitivní a negativní efekty 2) Modifikace dopadu na cílovou skupinu mimo dopad zamýšlený - pozitivní a negativní efekty Zadavatelé reklamy a tvůrci kampaní plánují efekty marketingových sdělení Dochází při tom k neplánovaným a nezamýšleným dopadům

29 29.

30 30.

31 31.

32 32.

33 33.


Stáhnout ppt "1.1. Sociologie B2 Úvodní přednáška v akademickém roce 2011/2012 Vyučující : Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. Fakulta sociálních studií - katedra sociologie."

Podobné prezentace


Reklamy Google