Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/28.0080.

Prezentace na téma: "Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/28.0080."— Transkript prezentace:

1 Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/28.0080

2 Organizace správního soudnictví v ČR, Nejvyšší správní soud © JUDr. Martina Radkova PF UPOL 15. 11. 2012

3 Základy organizace spr. soudnictví  řízení je jednostupňové  - o věcech rozhodují specializované senáty krajských soudů  + mimořádný opravný prostředek v některých případech – o něm rozhoduje NSS  § 11 - § 31 SŘS

4 Krajské soudy - § 31  u KS rozhodují senáty a samosoudci  každý KS má správní senát/y  pobočky KS je mají jen některé  senát se skládá z předsedy a dvou soudců ( = laici tam nejsou)  více informací je v rozvrhu práce

5 Samosoudce rozhoduje  ve vyjmenovaných věcech v § 31/2 SŘS  (ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, uchazečů o zaměstnání a jejich podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci podle předpisů o zaměstnanosti, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpory, ve věcech přestupků, mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince)  i v dalších věcech, v nichž tak stanoví zvláštní zákon - § 31/2 SŘS (žádný takový není)  mimoto podle judikatury: 1. ne ve věcech pojistného na sociální zabezpečení 2. ve všech věcech na ochranu proti nečinnosti a proti „zásahu“

6 Z judikatury  O nečinnostních žalobách týkajících se obsahově materií, které by byly, pokud by se jednalo o žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, podřaditelné pod § 31 odst. 2 s. ř. s., rozhoduje senát, a nikoli samosoudce. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 12. 2011, čj. 7 Ans 9/2011-106

7 Nejvyšší správní soud (NSS)  byl zřízen zákonem č. 150/2002 Sb. – SŘS  sídlo: Brno  je vrcholným orgánem ve správním soudnictví

8 Poslání a cíle NSS 1. zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodováním o kasačních stížnostech 2. rozhoduje v dalších případech stanovených SŘS nebo zvláštním zákonem 3. usnáší se na zásadním usnesení (zatím nevyužil)

9 Úkoly NSS  rozhoduje také jako kárný soud – soudci, státní zástupci, exekutoři  od 1. 1. 2012 u OOP rozhoduje jako kasační soud

10 Složení NSS  předseda a místopředseda soudu (jmenováni prezidentem ČR); vykonávají státní správu NSS; funkční období - 10 let; odvolání podle zákona o soudech a soudcích č. 6/2002 Sb.  2 předsedové kolegií (finančně-správní a sociálně- správní) – řídí činnost kolegií  předsedové senátů (organizují a řídí činnost senátů) a další soudci  rozhodují všichni soudci, včetně funkcionářů  zařazení do kolegií – rozvrh práce

11 Asistent soudce  soudce má nárok aspoň na 1  jmenuje ho předseda NSS  fce asistenta zaniká se zánikem fce soudce  předpoklady: § 14/3 SŘS (VŠ v ČR…)  mlčenlivost … zproštění …  asistent činí úkony … (jednací řád)

12 Druhy senátů  vždy předseda a ostatní členové  „běžný“ – 3členný; jinak 5členný – 1. ve věcech volebních, 2. ve věcech místního a krajského referenda, 3. ve věcech politických stran a politických hnutí a 4. v řízení o kompetenčních žalobách  rozšířený – 7členný (rozhoduje o věcech postoupených 3čl.senáty), jinak 9členný

13 Kdy rozšířenému senátu?  v případě odlišného názoru  pokud nebyl odlišný názor vysloven ve stanovisku  podle § 74 jednacího řádu (předseda soudu může předložit rozšířenému senátu k posouzení právní otázky, týkající se především použití a výkladu právních předpisů, účinnosti právní úpravy a návrhů nových právních předpisů)

14 Zásadní usnesení  RS trvá na dosavadním názoru NSS  přijme jej jako zásadní usnesení  zásadní usnesení uveřejní předseda NSS ve Sbírce rozhodnutí NSS a zašle je správnímu orgánu, jehož se rozhodnutí týkalo a příslušnému ústřednímu správnímu úřadu

15 Stanovisko NSS  přijetí navrhuje: 1. předseda NSS 2. předseda kolegia 3. rozšířený senát

16 Stanovisko NSS  komu se navrhuje? 1. kolegiu (rozhoduje prostou většinou všech členů) 2. plénu (navrhuje předseda NSS - jde- li o otázky týkající se více kolegií nebo mezi nimi sporné)

17 Stanovisko NSS  Před zaujetím stanoviska si Nejvyšší správní soud může vyžádat vyjádření správních úřadů a jiných orgánů, správních senátů krajských soudů a jiných osob.  = obdoba dnešní praxe: výběr rozhodnutí pro sbírkové plénum (zasílá se i akademikům)

18 Z judikatury  I. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu sjednocuje judikaturu jeho stálých senátů rozhodujících v řízeních podle soudního řádu správního, a nikoliv kárných senátů řídících se odlišnou zákonnou úpravou. Pro vymezení rozšířeného senátu jako kárného senátu není dána zákonná opora a nelze je dovodit ani rozumným výkladem, jelikož jeho složení se zcela vymyká logice složení kárných senátů.  podle rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2012, čj. 11 Kseo 4/2009-111, napadeno: IV. ÚS 1930/2012

19 Plénum  = všichni soudci NSS  usnášeníschopnost: za přítomnosti nejméně 2/3 všech členů  přijetí usnesení: nadpoloviční většina přítomných  zaujetí stanoviska + k rozhodnutí o počtu kolegií: nadpoloviční většina všech členů

20 Předseda NSS  svolává plénum, určuje program a řídí zasedání  je povinen do 1 měsíce svolat plénum, požádá-li o to nejméně 1/3 všech soudců NSS – pak určí program pléna podle návrhu toho, kdo o svolání pléna požádal

21 Veřejnost  zasedání pléna jsou neveřejná  právo zúčastnit se ze zákona: ministr spravedlnosti a předseda NS  možnost přizvat také další osoby (asistenti, krajští soudci)

22 Jednací řád NSS - § 21  vydává předseda NSS- po projednání v plénu  obsah: postup při výkonu soudnictví, při jednání kolegií a pléna, při vytváření senátů a rozšířených senátů, při tvorbě rozvrhu práce, při prověrkách rozhodovací činnosti soudců NSS, při sledování a vyhodnocování pravomocných rozhodnutí soudů, při přijímání zásadních usnesení, při zaujímání stanovisek, při vydávání Sbírky rozhodnutí NSS a vnitřní organizaci NSS

23 Jednací řád NSS - aktuální  seznam advokátů  zastupování  pravidla jednání - správní soudnictví  pravidla jednání – kárná řízení  záznamy a protokoly  vnitřní evidence judikatury  některé náklady řízení

24 Sbírka rozhodnutí NSS  vydává NSS  uveřejňuje zejména vybraná rozhodnutí NSS a krajských soudů vydaná ve správním soudnictví + stanoviska + zásadní usnesení NSS  vybírá je plénum NSS  pro plénum je vybírá redakční rada  pro RR je vybírá odd. dokumentace a analytiky NSS (vedoucí Adam Walach, absolvent PF UPOL)

25 Soudcovská rada NSS  zřízena zákonem  poradní orgán předsedy NSS  5 členů  neslučitelnost s funkcemi na NSS  předseda SR – 3 úkoly  jednaní a usnáší se aspoň 3  jednání neveřejné (mimo předsedu, místopředsedu NSS a pozvané)

26 Soudcovská rada NSS  vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy kolegia a předsedy senátu NSS,  vyjadřuje se k přidělení/přeložení soudců NSS nebo na NSS  projednává návrhy rozvrhu práce NSS a jeho změn  vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy NSS  návrhy předkládá soudcovské radě předseda NSS + určí lhůtu k projednání (aspoň 5 pracovních dnů) - nevyjádří-li se SR NSS  fikce souhlasu

27 Státní správa NSS  ústředním orgánem SS NSS: MSp  ministerstvo ji vykonává prostřednictvím předsedy NSS  z pověření předsedy NSS i místopředseda, předsedové senátů a soudci  + předsedou jmenovaný ředitel správy

28 Státní správa NSS  Ministerstvo spravedlnosti: 1. stanoví počty soudců, asist.aj.zam. 2. zabezpečuje financování 3. kontroluje výkon státní správy 4. další úkoly

29 Státní správa NSS  předseda NSS 1. zajišťuje personální obsazení NSS 2. dbá na odbornost zaměstnanců 3. kontroluje ředitele správy 4. provádí prověrky, vyřizuje stížnosti 5. další úkoly

30 Státní správa NSS  ředitel správy 1. zajišťuje chod soudu, 2. personální věci – ne u soudců 3. plní úkoly předsedy NSS

31 Stížnosti § 30  vyřizuje předseda NSS  stížnosti: na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, asistenty soudců a dalšími zaměstnanci NSS  Msp: vyřizuje 1. nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti předsedou NSS vyřizuje ministerstvo, 2. stížnosti, které si vyhradilo

32 Soudcovská rada NSS  může požádat předsedu Nejvyššího správního soudu o svolání pléna a navrhnout mu program zasedání pléna,  plní i další úkoly, stanoví-li tak zvláštní zákon.

33 www.nssoud.czwww.nssoud.cz – bohatý web  na webu jsou rozhodnutí NSS  i správních soudů  i Sbírka rozhodnutí NSS  struktura soudu  historie, průvodce řízením, aktuality  a mnohé další užitečné a zajímavé informace (newsletter, ideální soudce…)

34 Věcná působnost RS NSS  I. Rozšířený senát se podle § 17 odst. 1 s. ř. s. zabývá právní otázkou předloženou tříčlenným senátem Nejvyššího správního soudu pouze tehdy, pokud shledá rozpor názoru tříčlenného senátu, který věc rozšířenému senátu postoupil, s názorem vyjádřeným v dosavadní judikatuře Nejvyššího správního soudu. V opačném případě věc vrátí tříčlennému senátu k dalšímu řízení. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 4. 2004, čj. Nad 98/2003-36

35 Změnitelnost judikatury  Judikatura nemůže být bez vývoje a není vyloučeno, aby i při nezměněné právní úpravě byla doplňována nebo měněna. Každá změna rozhodovací soudní praxe, zvláště jde-li o praxi nejvyšší soudní instance povolané k sjednocování judikatury nižších soudů, je ovšem jevem ve své podstatě nežádoucím, neboť takovouto změnou je zjevně narušen jeden z principů právního státu, a to princip předvídatelnosti soudního rozhodování. To je prioritním důvodem, proč právní úprava předepisuje pro soudy nejvyšších instancí zvláštní a závazná pravidla přijímání rozhodnutí v situacích, kdy jimi má být jejich dosavadní judikatura překonána. I kdyby takové procedury nebyly pozitivním právem zakotveny, nic by to neměnilo na povinnosti soudů přistupovat ke změně judikatury opatrně a zdrženlivě a s důkladným odůvodněním takového postupu. Jeho součástí by mělo být přesvědčivé vysvětlení toho, proč, vzdor očekávání respektu k dosavadní rozhodovací praxi, bylo rozhodnuto jinak. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 5. 2009, sp. zn. IV. ÚS 2170/08

36 Z judikatury - KS a NSS  I. Krajský soud se může odchýlit od dosavadní judikatury Nejvyššího správního soudu k určité otázce, jestliže není v dané věci přímo zavázán právním názorem kasačního soudu (§ 110 odst. 3 s. ř. s.) a jestliže svůj odlišný právní názor podepře komplexní, racionální a transparentní konkurující argumentací. Jsou-li tyto podmínky splněny, pak krajský soud zaujetím odlišného právního názoru neporuší § 12 s. ř. s. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2011, čj. 1 As 6/2011-347), Sb. NSS 2368/2011

37 Z judikatury – NSS a ÚS  Chce-li se tříčlenný senát odchýlit od názoru vysloveného v obdobné právní věci Ústavním soudem, musí tak učinit výslovně, jednoznačně a předestřením konkurujících právních úvah. Pokud již existuje předchozí a s názorem Ústavního soudu souladná judikatura Nejvyššího správního soudu, musí věc podle § 17 odst. 1 s. ř. s. předložit rozšířenému senátu. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2011, čj. 1 Afs 27/2009-98, Sb. NSS 2230/2011

38 Douška od ÚS  Dospěje-li senát Nejvyššího správního soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, a nepostoupí věc k rozhodnutí rozšířenému senátu ve smyslu § 17 odst. 1 s. ř. s. (ať už vědomým nerespektováním § 17 odst. 1 s. ř. s., či přehlédnutím své dosavadní judikatury) a sám ve věci rozhodne, uplatňuje státní moc v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a zatěžuje řízení vadou nesprávně obsazeného soudu. To pak v rovině ústavněprávní představuje porušení základního práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 1783/10

39 Ne bis in idem v RS NSS…  III. Senátu Nejvyššího správního soudu nevzniká povinnost předložit věc k rozhodnutí rozšířenému senátu podle § 17 s. ř. s., jestliže jiný senát použil za účinnosti nové právní úpravy závěry vycházející ze starší judikatury, byla-li tato judikatura v mezidobí překonána rozhodnutím rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2009, čj. 1 Azs 107/2008-78

40 Změnitelnost judikatury RS I. Judikatura správních soudů není neměnná, a ani existence právního názoru vyjádřeného rozhodnutím rozšířeného senátu nebrání opětovně kasační stížností zpochybnit jeho validitu. Na druhou stranu relativní stabilita judikatury je nezbytnou podmínkou právní jistoty jako jednoho ze základních atributů právního státu. Změny judikatury za situace nezměněného právního předpisu by se měly odehrávat z principiálních důvodů, zejména proto, že se změnily právní předpisy související s právním předpisem vykládaným, resp. došlo ke změně právních názorů soudů, k jejichž judikatuře je Nejvyšší správní soud povinen přihlížet, případně se změnily okolnosti podstatné pro působení právní normy dotvořené judikaturou, event. se nově objevily jiné závažné důvody, které poskytnou základ pro změnu právního názoru Nejvyššího správního soudu, pokud potřeba takovéto změny převáží nad zájmy osob jednajících v dobré víře v trvající existenci judikatury. II. Skutečnost, že judikatura byla sjednocena rozšířeným senátem, přináší zvlášť významné argumenty ve prospěch setrvání na takto vytvořeném právním názoru. Brojí-li stěžovatel proti němu, a současně nepřinese v kasační stížnosti žádné s ním konkurující argumenty, postačí v rozhodnutí zpravidla toliko odkázat na příslušné části odůvodnění rozhodnutí rozšířeného senátu. Pokud naopak stěžovatel nabídne nové argumenty směřující proti právnímu závěru rozšířeného senátu, musí se s těmito argumenty Nejvyšší správní soud dostatečně vypořádat, event. pokud jimi bude o nesprávnosti právního závěru přesvědčen, předložit věc podle § 17 odst. 1 s. ř. s. rozšířenému senátu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2009, čj. 1 Afs 140/2008-77, Sb. NSS 1792/2009

41 Působnost RS  Došlo-li po vyslovení závazného právního názoru Ústavního soudu o povinnosti předložit věc rozšířenému senátu ke změně procesní situace v tom, že rozšířený senát o sporné právní otázce rozhodl, není dána jeho věcná působnost, neboť svým rozhodnutím již odlišné právní názory jednotlivých senátů na posuzovanou otázku sjednotil, a chybí tak základní předpoklad jeho rozhodování stanovený v § 17 s. ř. s. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2008, čj. 6 Ads 19/2005-123, Sb. NSS 1774/2009

42 „Vyšší bere? „  I. Právní názor vyslovený krajským soudem ve zrušujícím rozhodnutí je závazný pro správní orgán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Pokud krajský soud ve zrušujícím rozsudku některou žalobní námitku neshledal důvodnou, znamená to pro správní orgán, že posouzení této otázky není povinen měnit, vyjma případů, kdy dojde ke změně skutkového či právního stavu, která změnu právního hodnocení odůvodňuje. To však neznamená, že by žalobce nemohl takové posouzení znovu napadnout v žalobě proti novému správnímu rozhodnutí a následně i kasační stížností proti novému rozhodnutí krajského soudu. Opačný přístup by totiž vyloučil možnost přezkoumání právního názoru krajského soudu vysloveného v jeho neprospěch v kasačním řízení. II. Za situace, kdy se rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu obsáhle se vypořádávající s názorovými alternativami a ústící v přesvědčivě odůvodněný názor střetává s nálezem Ústavního soudu v obdobné věci postrádající bližší zdůvodnění, nelze vykročit z mezí závaznosti rozhodnutí rozšířeného senátu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2008, čj. 2 Afs 80/2008-67, Sb. NSS 1744/2009

43 Nosný důvod, novoty právní a skutkové  I. Pravomoc rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu rozhodnout meritorně o předloženém návrhu ve smyslu § 17 odst. 1 s. ř. s. je dána i tehdy, pokud právní názor vyjádřený již v rozhodnutí senátu Nejvyššího správního soudu a popíraný předkládajícím senátem nebyl nosným důvodem rozhodnutí ve věci. II. Žalobce je oprávněn uvést v žalobě všechny důvody, pro které považuje napadené správní rozhodnutí za nezákonné. Tomu nebrání skutečnost, že některé z nich neuplatnil již v odvolacím řízení, ač tak učinit mohl. Ustanovení § 5 s. ř. s. na rozsah přezkumné činnosti soudu nedopadá. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2008, čj. 7 Afs 54/2007-62, Sb. NSS 1742/2009

44 Vázanost vlastním právním názorem  Nejvyšší správní soud je v řízení o opětovné kasační stížnosti vázán závazným právním názorem, který sám v téže věci vyslovil v předchozím zrušujícím rozsudku, neboť i přípustnost samotné opětovné kasační stížnosti je omezena na důvody, které Nejvyšší správní soud v téže věci dosud nevyřešil [§ 104 odst. 3 písm. a) s. ř. s.]. Tato vázanost právním názorem je prolomena v případě změny skutkových zjištění či právních poměrů nebo dojde-li k podstatné změně judikatury, a to na úrovni, kterou by byl krajský soud i každý senát Nejvyššího správního soudu povinen respektovat v novém rozhodnutí. Takový případ nastane např. tehdy, uváží-li v mezidobí mezi prvním zrušujícím rozsudkem Nejvyššího správního soudu a jeho rozhodováním v téže věci o opětovné kasační stížnosti o rozhodné právní otázce jinak Ústavní soud, Evropský soud pro lidská práva, Evropský soudní dvůr, ale i rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v řízení podle § 17 s. ř. s. nebo plénum či kolegium ve stanovisku přijatém podle § 19 s. ř. s. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 7. 2008, čj. 9 Afs 59/2007-56, Sb. NSS 1723/2008

45 Politické strany  I. Zamítavé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o návrhu na rozpuštění politické strany nevylučuje budoucí podání jiného návrhu na rozpuštění stejné politické strany. V novém řízení nelze posuzovat již dříve projednaná skutková tvrzení a důkazy, ale ve vztahu k novému kontextu není vyloučeno projednat a vyhodnotit i tvrzení týkající se činnosti politické strany před nabytím právní moci původního rozhodnutí. Existence nových důvodů nebo skutečností, které navrhovatel nemohl bez svého zavinění uplatnit v původním řízení, má vést k návrhu na obnovu řízení [§ 11, § 114 odst. 1 písm. b) s. ř. s.], nikoliv k novému návrhu na rozpuštění politické strany. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2010, čj. Pst 1/2009-348, Sb. NSS 2169/2011

46 RS po rozhodnutí ÚS – zánik příslušnosti  Dojde-li po postoupení věci tříčlenným senátem rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu ke změně poměrů v tom, že o sporné právní otázce rozhodne Ústavní soud nálezem závazným pro všechny orgány a osoby (§ 89 odst. 2 Ústavy České republiky), zanikne příslušnost rozšířeného senátu k rozhodování (§ 17 s. ř. s.), a ten věc bez dalšího vrátí tříčlennému senátu k projednání a rozhodnutí. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2009, čj. 2 As 35/2008-56, Sb. NSS 1948/2009

47 Obiter dictum x meritorní rozhodnutí  Jestliže proti sobě v projednávané věci stojí v rovině obiter dictum právní názor zaujatý v jiné věci Nejvyšším správním soudem rovněž pouze obiter dictum a právní názor vyjádřený meritorně v jiné věci, není namístě předkládat věc rozšířenému senátu. I kdyby rozšířený senát rozhodl ve prospěch právního názoru vyjádřeného meritorně dříve v jiné věci, nemohlo by to mít vliv na rozhodnutí v projednávané věci. Předložení věci rozšířenému senátu by mělo pro projednávanou věc pouze akademický význam a ve svém důsledku by vedlo jen k neopodstatněnému prodloužení řízení o kasační stížnosti. Z hlediska naplnění podmínek pro předložení věci rozšířenému senátu by byla zcela jiná situace, kdyby v souzené věci byla předmětem meritorního přezkumu otázka, na niž zdejší soud v dřívější věci vyslovil (byť) obiter dictum právní názor odchylný od toho, k němuž by při předběžné poradě dospěl nyní rozhodující senát (§ 17 odst. 1 s. ř. s.). Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2008, čj. 1 Afs 12/2008-103

48 Souvislost právní otázky a souzené věci  Úkolem rozšířeného senátu je sjednocovat judikaturu Nejvyššího správního soudu. Dle § 17 odst. 1 s. ř. s. je oprávněn rozhodovat tam, kde mu byla věc postoupena senátem, který dospěl k závěru odlišnému od závěru dříve vysloveného. Postoupit rozšířenému senátu lze jak celou právní věc k rozhodnutí, tak i některou z jednotlivých sporných otázek. Rozšířený senát však neřeší abstraktní právní otázky bez ukotvení ke skutkovým zjištěním posuzovaných případů. Proto také při projednávání předložených věcí zkoumá, zda právní posouzení odpovídá zjištěnému skutkovému stavu. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 6. 2007, čj. 2 Afs 52/2006-86, Sb. NSS 1762/2009

49 Když ÚS donutí NSS změnit judikaturu  Věcná příslušnost rozšířeného senátu (§ 17 odst. 1 s. ř. s.) není dána, pokud se tříčlenný senát Nejvyššího správního soudu hodlá odchýlit od dřívější judikatury tohoto soudu nikoli pro svůj nesouhlas s právními názory vyjádřenými v dosavadní judikatuře Nejvyššího správního soudu, nýbrž v důsledku vázanosti nálezy Ústavního soudu. Ohnisko odlišnosti právních názorů se totiž nenachází v interní sféře Nejvyššího správního soudu, což by vyvolalo nutnost sjednocení judikatury právě aktivací rozšířeného senátu, nýbrž je dáno judikaturou Ústavního soudu. Spočívá tedy ve vnějším a na vůli Nejvyššího správního soudu nezávislém faktoru, ve svých faktických důsledcích srovnatelném se změnou právní úpravy nebo s rozhodovací činností mezinárodních soudů. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 1. 2006, čj. 2 Afs 66/2004-53, Sb. NSS 1833/2009

50 „Kdy ÚS nedonutí NSS ke změně“  I. Ústavně konformní výklad právního předpisu provedený v rozhodnutích Ústavního soudu je pro obecné soudy závazný i ve skutkově a právně obdobných jiných věcech. K odchylce od něj by proto mohly přistoupit pouze výjimečně, a to např. tehdy, pokud by došlo ke změně právní úpravy anebo by se zásadně změnily společenské či ekonomické poměry, což by ovšem obecný soud musel ve svém rozhodnutí přesvědčivě odůvodnit. II. Přijímání stanovisek Nejvyšším správním soudem (§ 12 odst. 2 s. ř. s.) plní funkci sjednocování judikatury krajských soudů; činnost rozšířeného senátu (§ 17 s. ř. s.) slouží ke sjednocování právních názorů uvnitř samotného Nejvyššího správního soudu. Ani jeden z těchto procesních institutů tak zjevně nepamatuje na odlišnost právního názoru ve vztahu k rozhodnutí Ústavního soudu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2005, čj. 2 Afs 180/2004-44

51 Jednota judikatury krajských soudů  Zajišťování jednoty judikatury je úkolem nejen pro samotný Nejvyšší správní soud, ale též pro krajské soudy, byť se každý z nich na dosahování tohoto cíle podílí jiným způsobem: zatímco Nejvyšší správní soud případné rozpory v rozhodovací činnosti krajských soudů svou judikaturou odstraňuje, krajské soudy jsou povinny tuto judikaturu znát a řídit se jí; v žádném případě nemohou zaujímáním protichůdných názorů zakládat nové rozpory v judikatuře a zvyšovat tím právní nejistotu. Ze samotného § 12 s. ř. s. tedy lze dovodit, že je v něm implicitně vyjádřena povinnost krajského soudu řídit se právním názorem Nejvyššího správního soudu též v obdobných věcech. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2006, čj. 1 Aps 2/2006-68

52 Jednota rozhodování KS  I. Rozdílné rozhodování různých senátů či samosoudců krajských soudů v obdobných věcech je potud nežádoucí, pokud se ten senát či samosoudce krajského soudu, který rozhoduje později, argumentačně nevypořádá s dříve vysloveným právním názorem jiného senátu nebo samosoudce, třebaže je mu takový názor znám či mu být znám měl a mohl. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2007, čj. 2 As 94/2006-51, Sb. NSS 1424/2008

53 Podrobnosti a pro praxi  Co jsou soudní oddělení? (např. 76 A, 2 Afs apod. – viz rozvrhy práce, jednací řád NSS)  Vztahuje se na NSS a KS stejný vnitřní a kancelářský řád? (Ne, NSS má svůj a ostatní soudy od MSp – i to jsou právní normy)

54 Otázky k úvahám:  Považujete za vhodnější organizaci, kdy všechny správní soudy budou samostatně organizovány pod NSS?  Jak lze zajistit jednotu rozhodování v rámci NSS?  A v rámci 1 či všech KS?  Měly by správní soudy rozhodovat i o náhradě škody?

55 Děkuji za pozornost. Kontakt: MRadkova@ksoud.olc.justice.cz