Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Základní teoretické přístupy mezinárodního práva k přijímání cizinců/ Víza a pobyty ČR I (případové studie) (Azylové a migrační právo, podzim 2012) 1.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Základní teoretické přístupy mezinárodního práva k přijímání cizinců/ Víza a pobyty ČR I (případové studie) (Azylové a migrační právo, podzim 2012) 1."— Transkript prezentace:

1 Základní teoretické přístupy mezinárodního práva k přijímání cizinců/ Víza a pobyty ČR I (případové studie) (Azylové a migrační právo, podzim 2012) , Brno Hana Lupačová (NSS) Pavel Pořízek (KVOP)

2 Krátký testík Má cizinec právní nárok na vstup na území ČR či nikoli, popř. zda existují různé skupiny (a popř. jaké), které toto právo mají a které nikoli.

3 Ústavního soudu ČR, nález Pl. ÚS 23/11 ze dne : „neexistuje subjektivní ústavně zaručené právo cizinců na pobyt na území České republiky. Každý stát si může sám rozhodnout, za jakých podmínek připustí pobyt cizinců na svém území. Žádné z práv zakotvených v Listině nezakládá nárok cizinců na pobyt na území České republiky. Ustanovení čl. 14 odst. 4 Listiny takové právo garantuje pouze občanům České republiky (a nyní též unijním občanům), zatímco ostatní cizinci mají pouze právo svobodně území České republiky opustit (čl. 14 odst. 4 Listiny)“, resp. že „žádný katalog mezinárodně chráněných lidských práv neobsahuje právo cizince na vstup a pobyt na území cizího státu;“ (II.ÚS 33/11).

4 Historický exkurz Obecně platí, že před koncem 19. století lze najít pouze minimum důkazů na podporu tvrzení o absolutním bránění vstupu cizincům na území (exclusion of aliens). Názor, že stát má právo zamezit přístupu na své území všem cizincům, je současného původu. Názor, který výrazně ovlivnil veškerou další soudní judikaturu a dle něhož právo státu odepřít vstup všem cizincům je důsledkem jeho územní suverenity, poprvé formulovaly soudy v USA a Velké Británii v poslední čtvrtině 19. století.

5 Starý zákon Bible, která ovlivnila nauku mezinárodního práva 17. a 18. století, upřednostňuje volný přeshraniční pohyb. Za archetyp prvního cizince, poutníka a migranta lze považovat praotce všech národů Abrahama, kterému Hospodin přikázal: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a domu svého otce do země, kterou ti ukážu“ Starý zákon uznává právo osobnosti pro všechny obyvatele země, jak pro svobodné, tak i pro otroky, pro domácí i pro cizince, a bere je v zákonnou ochranu. Vztah k cizincům určoval všeobecný předpis Lv 19, 33,34: „Bude-li přebývat s tebou ve vaší zemi někdo jako host, nebudete mu škodit. Ten kdo bude s vámi přebývat jako host, bude vám jako domorodec mezi vámi. Budeš ho milovat jako sebe samého, protože i vy jste byli hosty v zemi egyptské. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“

6 Současná doktrína katolické církve podmiňuje omezení uplatňovaná státy vůči migračním tokům „opravdovými a skutečnými důvody veřejného blaha“ (real and genuine reasons of the common good), nikdy pak „ke škodě dalších osob“ (to the detriment of other people). Dle slavné encykliky papeže Jana XXIII. o míru mezi všemi národy v pravdě, spravedlnosti, lásce a svobodě z 11. dubna 1963 (Pacem in terris), „pokud k tomu vede oprávněný důvod, má [člověk] také právo přestěhovat se do jiného státu a usadit se v něm. Tím, že někdo je občanem jistého státu, nepřestává být členem velké lidské rodiny, občanem světového společenství všech lidí.“

7 Řecko a Řím Navzdory počátečnímu nepřátelství vůči cizincům, motivovanému částečně náboženskými pohnutkami a pýchou na vlastní kulturu, částečně pak i snahou zachovat si vlastní výlučnost, se postupně politika Řeků vůči cizincům značně uvolnila. Nejliberálnější přístup zastávali Athény, naopak nejvíce restriktivní Sparta. Politika těchto dvou států zároveň demonstruje rozdíly v přístupu mezi demokratickými a obchodně založenými státy na straně jedné a aristokratickými, zemědělskými státy na straně druhé. O přijetí cizince v praxi obvykle rozhodoval speciální úřad a cestujícím a cizincům, kteří zamýšleli dočasně v zemi pobývat, byl okamžitě vydáván pas. Platón, sám cizincem, připouští omezené přijímání cizinců za jasně stanovených podmínek (Zákony. Přeložil František Novotný. Praha : Nakladatelství Oikoymenh, 1997, Kniha VIII.) Přístup Římanů k cizincům lze přes počáteční uzavřenost označit za otevřenější a systematicky liberálnější než u Řeků.

8 Klasičtí autoři mezinárodního práva Westfálský systém národních států omezil svobodu pohybu tím, že upevnil územní hranice. Klasičtí autoři mezinárodního práva jsou si vědomi napětí mezi tradiční svobodou pohybu a suverénním státem a tomuto upírají absolutní právo nepřijímat cizince na své území. Hugo Grotius, De jure belli ac pacis libri tres - rozlišuje mezi dočasným (temporery sojourn) a trvalým pobytem (permanent residence). Francisco de Vi(c)toria (1483 – 1546) - Úvahy o Indiích a o právu válečném (De Indis at de Iure Belli Relectiones) - usiloval na základě pojmů přirozeného společenství a přátelství (natural society and fellowship) obhájit nároky Španělů na území nově objeveného amerického kontinentu. Samuel Pufendorf, Of the law of nature and nations. Eight Books. (1729) - přijímání cizinců a vlídné nakládání s příchozími je jedním z příkazů humanity.

9 Emerich de Vattel The Law of Nations or the Principles of Natural Law. Applied to the Conduct and the Affairs of Nations and of Sovereigns. (1758) Dle Vattela smí panovník zakázat vstup do země a to buď všem cizincům obecně nebo určitým osobám, v určitých případech či ze zvláštních důvodů, jak to bude vyžadovat blaho státu (tzv. vnější právo (external right) Na druhé straně: vlastník území nemůže bez zvláštních a důležitých důvodů odepřít cizinci průjezd svým územím či pobyt na něm, pokud o to cizinec požádá z dobrých důvodů (!). V obou případech je totiž právo průjezdu a pobytu pokojným užíváním a přirozené právo (natural law) zakazuje, aby bylo odepřeno. Přestože jsou ostatní státy a lidé obecně povinni respektovat rozhodnutí vlastníka, jedná v rozporu se svými povinnostmi, pokud odepře průchod či pobyt cizince bezdůvodně. Jeho jednání však není podrobeno žádnému reálnému donucení, je pouhým zneužitím jeho vnějších práv. Proto tak stát nesmí bez existence zvláštních a naléhavých důvodů odepřít vstup cizinci, který přichází do země, aby se uzdravil či studoval na zdejších školách či univerzitách. Rozdíly v náboženství rovněž nemohou sloužit k vylučování takových cizinců za podmínky, že se zdrží šíření svého učení.

10 Základní právo na mezinárodní styk a právo na vstup z přirozenoprávní školy vychází názor, že jednotlivec má „mezinárodní nárok na přistěhování“, který se opírá o tzv. základní právo na mezinárodní styk neboli ius commercii. Zastánci teorie o základních právech států tvrdí, že mezi tato práva patří rovněž právo každého státu na styk se všemi ostatními státy. Franz von Liszt. Mezinárodní právo úplné otevření hranic pro státní občany všech kulturních států plyne přímo ze základní myšlenky mezinárodního práva. „Otevřením hranic dostává se cizincům práva vstoupiti do území státu, zdržovati se na kterémkoli jeho místě, tam se usaditi a a provozovati zemědělství, průmysl, obchod i plavbu, aniž za to musí platiti zvláštní dávku.“ Theodor D. Woolsey. Introduction to the Study of International Law, Designed as an Aid in Teaching, and in Historical Studies zdůrazňuje, že určitá míra vzájemných styků mezi sousedícími státy je tak přirozená, že musí existovat již od dob jejich založení, resp. souvisí se vznikem práva obecně. Úplným přerušením styků s ostatními zeměmi se dotyčný stát vyděluje z mezinárodního práva. Bez vzájemných styků mezi státy by nebylo mezinárodního práva, civilizace, světa, existovaly by pouze oddělené atomy. Se soudobých autorů zmiňuje právo na mezinárodní styk rakouský internacionalista Seidl-Hohenveldern: k podstatě mezinárodního práva patří „minimum vzájemného styku a výměny mezi jednotlivými subjekty mezinárodního práva. Odporovalo by proto mezinárodnímu právu, pokud by se určitý stát chtěl zcela hermeticky uzavřít před svým okolím.

11 Volností přístupy v otázkách přijímání cizinců Většina autorů se přiklání k závěru, že stát disponuje neodvozeným právem bránit vstupu cizinců podle libosti Robert Phillimore. Commentaries upon International Laws je všeobecně přijímanou maximou mezinárodního práva, že stát má právo zakázat vstup cizinců na své území a může tak stanovit podmínky, za jejichž splnění jim bude pobyt umožněn. Oppenheim. Mezinárodní právo přijímání cizinců „je věcí volné úvahy a každý stát je z důvodů své územní svrchovanosti oprávněn vyloučiti cizince z celého svého území nebo z některé jeho části.... Každý stát jest a musí zůstati pánem v svém vlastním domě, a to jest zvláště důležité, hledíc k připouštení cizinců.“ Z judikatury Nishimura Ekiu proti Spojeným státům (142 U.S. 651 (1892)) - soudce Nejvyšší soud Grey s odkazem na Vattela a Phillimora konstatoval, že „je přijímanou maximou mezinárodního práva, že každý suverénní národ má právo, které vyplývající z jeho suverenity a je zásadní pro jeho zachování, zakázat vstup cizincům na svoje dominia nebo jim umožnit přístup pouze v těch případech a za těch podmínek, které považuje za vhodné stanovit“.

12 Trocha statistiky – rok 2011  K e dni pobývalo v ČR cizinců s povoleným pobytem  Z toho bylo cizinců v rámci trvalého pobytu a cizinců v kategorii přechodného pobytu (jedná se o přechodný pobyt na vízum k pobytu nad 90 dnů, dlouhodobý pobyt a přechodný pobyt občanů Evropské unie).  Pokles oproti konci roku 2010 o osob  Největší zastoupení – Ukrajina ( ), Slovensko ( osob) a Vietnam (55 006)

13 Trocha statistiky II – čerpání podpory v nezaměstanosti a sociálních dávek  počet cizinců ze třetích zemí evidovaných na úřadech práce mezi uchazeči o zaměstnání velmi nízký. K 31. prosinci 2009 bylo na úřadech práce evidováno těchto osob, z nich pak méně než třetina (1 319 osob) pobírala podporu v nezaměstnanosti  rovněž na čerpání sociálních dávek se cizinci ze třetích zemí podílejí minimálně. V roce 2009 jejich podíl na celkovém počtu dávek dosáhl pouze 0,6% ( dávek).

14 Použité zkratky  ZPC = zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky  ZoZAM = zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti  Vízový kodex = Nařízení č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex)  Nařízení č. 539/2001 = Nařízení č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni  Schengenský hraniční kodex = Nařízení č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)  Směrnice 2004/38/ES = Směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států  Vyhláška č. 429/2010 Sb., stanovící výjimky z povinnosti cizince požádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu

15 Evropská legislativa (občané třetích států) Ochrana hranic, vízová politika, svoboda pohybu po krátkou dobu - řádný legislativní proces (čl. 77 SFEU) Společná přistěhovalecká politika (cíle: účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi) – řádný legislativní proces (čl. 79 SFEU)

16 Evropská legislativa Společná přistěhovalecká politika: a) podmínky vstupu a pobytu; pravidla udělování dlouhodobých víz, včetně víz za účelem slučování rodin b) práva státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v členském státě, podmínky svobody pohybovat se a pobytu v ostatních členských státech; c) nedovolené přistěhovalectví a nedovolený pobyt včetně vyhoštění a vracení osob s neoprávněným pobytem; d) boj proti obchodu s lidmi, především se ženami a dětmi.  Sloučení rodiny (2003/86/ES)  Dlouhodobě pobývající rezidenti (2003/109/ES)  Studenti ( 2004/114/ES)  Vědci ( 2005/71/ES)  Modré karty ( 2009/50/ES)  Návratová směrnice (2008/115/ES)  Sankce zaměstnavatelům (2009/52/ES)  Pobyt za účelem ochrany ( 2004/114/ES) Další legislativa: affairs/doc_centre/immigration/immigration_intro_en.htmhttp://ec.europa.eu/home- affairs/doc_centre/immigration/immigration_intro_en.htm

17 Evropská legislativa (občané EU, jejich rodinní příslušníci) Koncept občanství Unie 4 svobody – Svoboda pohybu zaměstnanců – doplněna o rodinné příslušníky; postupně rozšířena na všechny občany EU – Dnes: Směrnice 2004/38/ES (nahradila sérii různých směrnic) - lex specialis k některým aktům upravujícím právo vstupu a ochranu hranic EU (viz výše, čl. 77 SFEU), např. vízový kodex, Schengenský hraniční kodex, atd. – Více – na další hodině…

18 Občan třetí (mimoevropské) země v ČR

19 Zákon o pobytu cizinců  ZPC upravuje v návaznosti na Schengenský hraniční kodex podmínky vstupu cizince na území České republiky a vycestování cizince z území, stanoví podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost Policie České republiky, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy (§ 1 odst. 1 ZPC).

20 Zákon o pobytu cizinců  Kromě uvedeného upravuje:  vstup cizince na území České republiky  podmínky pobytu cizince na území  povinnosti cizince, ubytovatele cizince, zaměstnavatele a dalších osob  cestovní doklady vydávané cizincům  vycestování cizince z území  zajištění cizince  nežádoucí osoby a jejich evidence  působnost Policie České republiky, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí

21 Zákon o pobytu cizinců  Cizinec = fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie (§ 1 odst. 2 ZPC)  Občan EU, rodinný příslušník občana EU a rodinný příslušník občana ČR mají privilegované postavení  Připravovaná legislativa

22 ZPC se obecně nevztahuje na (§ 2 ZPC):  žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanty a osoby s udělenou doplňkovou ochranou  ozbrojené síly jiných států (zákon č. 310/1999 Sb.)  žadatelé o dočasnou ochranu a osoby s udělenou dočasnou ochranou (zákon č. 221/2003 Sb.)

23 Systematika zákona Některé termíny použité v celém zákoně jsou na začátku zákona (v Hlavě II), např.: prostředky k pobytu na území (§ 13), definice rodinného příslušníka občana EU (§ 15a). Jiné termíny nalezneme na konci zákona (hlava XVIII), např. trestní zachovalost (§ 174), nezletilý cizinec bez doprovodu (§ 180c). Hlava III upravuje přechodný pobyt na území a hlava IV trvalý pobyt pro cizince z 3. zemí. Hlava IVa upravuje přechodný a trvalý pobyt občanů EU a jejich rodinných příslušníků.

24 Systematika zákona Hlava VII – hlášení pobytu Hlava VIII – povinnosti cizince a různých osob (např. dopravce) Hlava IX – cestovní doklady vydávané cizincům v ČR Hlava VI upravuje dobrovolné vycestování z území; nedobrovolné vyhoštění upravuje hlava X. Hlava XI upravuje omezení na svobodě spojené s vyhošťováním a hlava XII podmínky pobytu v zařízení pro zajištění cizinců. Hlava XIII a hlava XV upravuje mj. evidenci nežádoucích osob.

25 Systematika zákona Hlava XVI upravuje působnost jednotlivých orgánů. Hlava XVII (§ 168 a n.): Klíčová ustanovení – Odchylky od správního řádu – Specifika správního přezkumu – Specifika soudního přezkumu (§ 171: výluky ze soudního přezkumu!) – – v každém řízení je nutno ověřit, jaké odchylky se na toto řízení vztahují od správního řádu (č. 500/2004 Sb.) nebo od s. ř. s. (150/2002 Sb.)

26 Pobyt na území: Přechodný – Bez víza (mj. bílý seznam nařízení č. 539/2001) – Na krátkodobé vízum (Vízový kodex, ZPC) – Na dlouhodobé vízum (pouze ZPC) – Na základě povolení k dlouhodobému pobytu (ZPC, příslušná směrnice) – Na základě výjezdního příkazu Trvalý – cizinec s trvalým pobytem = dlouhodobý rezident (směrnice 2003/109/ES) Další předpisy: správní řád (problematická aplikace: § 168 ZPC – viz dál)

27 Krátký testík Pan Oleg z Ukrajiny by chtěl jet do ČR na 14denní dovolenou. Jak bude postupovat? O jaký druh víza bude žádat, podle jakého předpisu bude řízení vedeno a kdo bude o žádosti rozhodovat.

28 Pobyt bez víza (§ 18 ZPC)  Občané EU  Cizinci ze zemí uvedených v tzv. bílém seznamu (Nařízení č. 539/2001) – omezení (čl. 20 odst. 1 Schengenské prováděcí úmluvy): Cizinci, kteří nepodléhají vízové povinnosti, se mohou volně pohybovat na území smluvních stran po dobu nejvýše tří měsíců během období šesti měsíců ode dne prvního vstupu  Cizinci, kterým byl v jiném členském státě přiznán status dlouhodobě pobývajícího rezidenta (směrnice Rady 2003/109/ES)  Některé další kategorie:  cizinci ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody;  cizinci umístění v policejní cele nebo v zařízení pro zajištění cizinců

29 Krátkodobé vízum  od komplexní úprava ve Vízovém kodexu (nelze již aplikovat právní úpravu krátkodobých víz v ZPC)  Víza na max. 3 měsíce během jakéhokoli 6-měsíčního období (černý seznam nařízení č. 539/2001)  proces: vízový kodex; subsidiárně ZPC; pokud ani ZPC procesní institut neupravuje, aplikuje se správní řád (§ 154 správního řádu)  = Jednotné schengenské vízum - lze s ním cestovat v době platnosti víza i po jiných státech Schengenu  možnost požádat o nové posouzení důvodů neudělení krákodobého víza – rozhoduje MZV

30 Dlouhodobé vízum  vnitrostátní institut, neupraven právem EU  pobyt nad 90 dnů maximálně do 6 měsíců  Právní úprava:  §§ 30 – 41 ZPC a Společná ustanovení k vízům (§ 51 – 64 ZPC )  subsidiárně část čtvrtá správního řádu (viz § 168 ZPC, § 154 SŘ)  vyloučeno ze soudního přezkumu  Specifické odvolací řízení – žádost o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza  I. instance OAMP MVČR, II. instance Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců - § 170a ZPC

31 Dlouhodobý pobyt  §§ 42 až 49 ZPC  1) další pobytové stádium cizince pobývajícího na území na základě dlouhodobého víza, nebo  2) je možné o tento druh pobytu požádat ihned bez nutnosti předchozího pobytu na území ČR na dlouhodobé vízum (většinou důsledek implementace evropských směrnic)

32 Dlouhodobé pobyty 2)  42a (Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území) – transponovaná směrnice 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny  § 42c (Povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie) –směrnice 2003/109/ES o právním postavení příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty  § 42d (Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území) - směrnice 2004/114/ES o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby

33 Dlouhodobé pobyty 2)  § 42e (Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území) - směrnice 2004/81/ES týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány  § 42f (Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu - směrnice 2005/71/ES o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu  § 42g Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ve zvláštních případech (tzv. zelené karty) –vnitrostátní institut  § 42i povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (tzv. „modr á karta“) – směrnice 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (nově zavádí novela ZPC od )

34 Rozdíly dlouhodobá víza/pobyty  Dlouhodobá víza – řízení dle části IV správního řádu, výluka ze soudního přezkumu  Dlouhodobé pobyty – řízení dle části II a III správního řádu, soudní přezkum (s výjimkou zelených karet)

35 Trvalý pobyt  po 5 letech pobytu (na základě povolení k dlouhodobému pobytu a uděleného dlouhodobého víza)  § 68 ZPC (udělením TP je cizinci současně přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta dle směrnice 2003/109/ES - § 83 ZPC)

36 Krátký testík Pan Mohamad z Alžírska by chtěl v ČR pracovat. Jak bude postupovat? O jaký druh víza (případně pobytu) může požádat? Kdo bude o žádosti rozhodovat?

37 1. Vyřízení víza: použitelné předpisy Občan 3. země Krátkodobá víza Občan 3. země Dlouhodobá víza Vízový kodex Nařízení 539/2001 Zákon o pobytu cizinců Správní řád Vyhláška č. 429/2010 Sb. MVČR X srov. čl. 6 vízového kodexu Zákon o pobytu cizinců Zákon o zaměstnanosti Správní řád Vyhláška č. 429/2010 Sb. MVČR Usnesení vlády – viz dál.

38 1. Vyřízení víza: regulace počtu podávaných žádostí o vízum Usnesení vlády ze dne c. D 1438/2008 (vydané v režimu důvěrné): zastavení nabírání žádosti o víza k pobytu nad 90 dnu na Velvyslanectví ČR v Hanoji (srov. dále judikatura) Usnesení vlády c. 171 ze dne 9. února 2009: do odvolání pozastaven příjem žádostí o víza k pobytu nad 90 dnu za účelem podnikání, zaměstnání a účasti v právnické osobě na zastupitelských úřadech v Thajsku, Vietnamu, Moldavsku, Mongolsku a na Ukrajině Usnesení vlády c. 1205/2009 ze dne 16. září 2009 (platí doposud) – „u státu, kde dlouhodobě trvá vysoká poptávka po pracovním uplatnění v České republice“ (Moldavsko, Mongolsko, Ukrajina, Vietnam Uzbekistán) zavedeno omezené nabírání žádostí. U každého typu víza jsou stanoveny limity, kolik žádostí muže daný zastupitelský úřad přijmout.

39 1. Vyřízení víza: regulace počtu podávaných žádostí o vízum Visapoint - pilotní projekt elektronického objednávkového systému pro podání žádosti o dlouhodobé vízum do ČR od (www.visapoint.eu)www.visapoint.eu Je MZV aplikován i na žádosti o dlouhodobý/trvalý pobyt Problémy: nefunkčnost Visapointu, možná diskriminace na základě státní příslušnosti Zpráva ochránce: dostupná na /Cizinci/ PP-ZSO.pdf Rozsudek NSS sp. zn. 9 Aps 6/2010 – 106 ze dne

40 1. Vyřízení víza: postup (občan 3. země: nad 90 dnů za účelem zaměstnání) Žádost o vízum nad 90 dnů se podává na zastupitelském úřadě [§ 53(1) ZPC]. Omezení - vyhláška č. 429/2010 Sb., stanovící výjimky z povinnosti cizince požádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu Náležitosti – Obligatorní: žádost a fotografie, cestovní doklad, doklad o zajištění ubytování, povolení k zaměstnání nebo číslo jednací žádosti a údaj, u kterého úřadu práce požádal. Výjimka: § 98 zákona o zaměstnanosti – Na požádání: výpis z rejstříku trestů, lékařská zpráva, že netrpí nemocí (seznam nemocí - vyhláška č.274/2004 Sb.)[§ 31(5) ZPC]

41 Řízení – Společná ustanovení k vízům (díl 6 hlavy III), hlava XVII a XVIII ZPC. – § 168 ZPC: nepoužijí se část 2. a 3. správního řádu. Použijí se obdobně vybraná ustanovení správního řádu a přiměřeně další ustanovení zákona, „pokud jsou přitom potřebná“ (§ 154 SŘ)  Opravný prostředek – žádost o nové posouzení důvodů neudělení víza – rozhoduje Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců Převzetí rozhodnutí o vízu: do pasu; lze i více účelů (§ 58 ZPC) Důvody neudělení víza

42 1. Vyřízení víza: problémy s aplikací části čtvrté správního řádu (příklad) § 154 SŘ: „ … správní orgán … postupuje podle ustanovení této části, podle ustanovení části první, obdobně podle těchto ustanovení části druhé: § 10 až § 16, § 19 až § 26, § 29 až § 31, § 33 až § 35, § 37, § 40, § 62, § 63, a obdobně podle těchto ustanovení části třetí: § 134, § 137 a § 142 odst. 1 a 2; přiměřeně použije i další ustanovení tohoto zákona, pokud jsou přitom potřebná.“ Institut pohovoru, § 57 odst. 2 ZPC: „Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o dlouhodobé vízum; jde-li o žadatele o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, zastupitelský úřad provede pohovor vždy, a to zejména s cílem zjistit bližší skutečnosti týkající se uváděného účelu pobytu na území. O provedeném pohovoru zastupitelský úřad sepíše záznam, který obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci žadatele, vylíčení průběhu pohovoru, datum, jméno a příjmení nebo služební číslo a podpis osoby provádějící pohovor a podpis žadatele.“

43 1. Vyřízení víza: Soudní přezkum (občan 3. země: nad 90 dnů za účelem zaměstnání) Výluka ze soudního přezkumu: § 171 odst. 1 písm. a) ZPC Judikatura: – Co spadá pod § 171 odst. 1 písm. a) ZPC: Také prodloužení platnosti víza: usnesení Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 219/04 ze dne ; rozsudek NSS ze dne , čj. 2 As 29/ , publ. pod č. 224/2004 Sb. NSS; nejnověji rozsudek NSS ze dne , čj. 2 As 82/2009 – 62 Pouze víza podle ZPC, nikoli podle zákona o azylu: rozsudek NSS ze dne , čj. 2 As 23/2009 – 60.

44 Je tato výluka v souladu s ústavním pořádkem? Rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 9 As 95/ ze dne : „praxe v okolních státech hovoří spíše ve prospěch soudního přezkumu … a že s ohledem na budoucí vývoj zejména komunitární právní úpravy nevylučuje, že pro futuro bude na místě se předmětnou soudní výlukou (a zejména jejími dopady) zabývat a hledat nová řešení.“ Studie Evropského parlamentu z února 2008, která se týká srovnání migrační legislativy 27 členských států EU: – Dlouhodobá víza vydává v rámci EU pouze asi jedna třetina zemí. Ve většině těchto států je zakotven soudní přezkum rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vízum. Většinou je soudní přezkum vykonáván správními soudy. – Několik států požaduje obligatorně využít předchozího odvolacího řízení k nadřízenému správnímu orgánu před tím, než je možné se obrátit na soud (např. Francie). – V jiných státech je využití správního přezkumu fakultativní a v několika málo případech se s odvolacím správním řízením vůbec nepočítá (např. Litva).

45 – Nepřijetí žádosti o vízum na ambasádě: § 82 s. ř. s.? Rozsudek NSS čj. 8 Aps 4/2009 – 123 ze dne , čj. 2 Aps 4/ ze dne , čj. 8 Aps 5/2009 – 37 ze dne , čj. 8 Aps 6/2009 – 43 ze dne atd. – Žaloba na nečinnost – pokud zastupitelský úřad nevyřídí žádost o vízum ve lhůtě. Rozsudek NSS čj. 1 Ans 7/ ze dne

46 2. Vyřízení pracovního povolení: použitelné předpisy Zákon o zaměstnanosti

47 2. Vyřízení pracovního povolení: postup O pracovní povolení požádá cizinec sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele zpravidla před příchodem (§ 90). Náležitosti – Žádost; cestovní doklad; adresa, kde bude bydlet; údaje o zaměstnavateli; druh práce; místo výkonu a doba zaměstnání; vyjádření zaměstnavatele, že ten cizince zaměstná; doklady o odborné způsobilosti a další potřebné doklady (podle charakteru práce), to vše úředně ověřeno do ČJ (§ 91 ZoZAM).

48 Zkoumá se, jde-li o ohlášené volné pracovní místo, které nelze obsadit jinak; přihlíží k situaci na trhu práce (praxe úřadů práce v tomto ohledu nejednotná). Výjimka: § 97 (např. žadatel o mezinárodní ochranu po 1 roce řízení). V povolení k zaměstnání ÚP uvede mj. místo výkonu práce, druh práce, údaje zaměstnavatele, dobu pracovního povolení atd. (§ 92 ZoZAM). Nelegální zaměstnávání: výkon zaměstnání v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohto povolení [§ 5 písm. e) ZoZam]

49 2. Vyřízení pracovního povolení: soudní přezkum Soudní přezkum: rozhodování o povolení k zaměstnání není zákonem o zaměstnanosti vyloučeno ze soudního přezkumu. JUD: – Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , čj. 9 Ca 32/ : „Nesplnění oznamovací povinnosti dle § 93 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (povinnost předem písemně oznámit vyslání cizince k výkonu práce mimo místo výkonu práce uvedené v jeho povolení k zaměstnání v rozsahu 7 až 30 kalendářních dnů), je porušením zákona ze strany zaměstnavatele. Nelze je přičítat k tíži zaměstnance, ani nelze dovozovat, že se v takovém případě jedná o zaměstnávání (výkon práce cizincem) bez povolení k zaměstnání.“

50 Časová posloupnost (vyřízení víza a povolení k zaměstnání) Úřad práceZastupitelský úřad –na úřade práce podá žádost o povolení k zaměstnání jeho zaměstnavatel, ÚP přidělil číslo jednací žádosti. Úřad práce ověřuje situaci na trhu práce podal žádost o vízum na zastupitelském úřadě osobně, předloží mj. číslo jednací žádosti o povolení k zaměstnání – ÚP rozhodl o povolení k zaměstnání. Oznámí OAMP, zda bylo vydáno. Pohovor na zastupitelském úřadě (§ 57 odst. 2 ZPC ZÚ – posoudí, zda všechny náležitosti (může odmítnout jako nepřípustnou, pokud např. nejsou všechny náležitosti - § 53 ZPC) – může uplatnit stanovisko, k němuž OAMP přihlédne (§ 57 odst. 1 ZPC). (na rozdíl od minulosti: zaměstnavatel nepotřebuje povolení k zaměstnávání cizinců) nebo OAMP rozhodne (lhůty podle § 170 odst. 6 ZPC – 90 nebo 120 dnů) Zastupitelský úřad: vyznačí vízum do pasu žadatele (§ 58 ZPC)

51 3. Příjezd na území: předpisy Schengenský hraniční kodex: hlava II (vnější hranice) Zákon o pobytu cizinců Zákon o azylu (§ 73) Čl. 5 EÚLP (v případě omezení svobody při vstupu na území) Pozn.: Příslušné části Úmluvy k provedení Schengenské dohody byly zrušeny: – část týkající se překračování vnějších hranic v hlavě II, kapitole II Schengenským hraničním kodexem; – část týkající se víz v kapitole III hlavy II Vízovým kodexem.

52 3. Příjezd na území: postup Odepření vstupu: – § 9 ZPC: důvody jsou obdobné důvodům v Schengenském hraničním kodexu Řízení o odepření vstupu: § 168 ZPC („obdobně“ a „přiměřeně“ některá ustanovení části 2. a 3. SŘ) Přezkum: § 180e ZPC: nové posouzení důvodů odepření vstupu cizince na území. Nemá odkladný účinek. – čl. 13 ve spojení s čl. 5 Schengenského hraničního kodexu: O odepření vstupu se vydá zdůvodněné rozhodnutí, které uvádí přesné důvody odepření (formulář v příloze V kodexu), ihned nabývá účinku. Právo na odvolání (bez odkladného účinku). Poučení o právní pomoci v řízení proti odepření vstupu (čl. 13 Schengenského hraničního kodexu). Odepření vstupu ≠ automaticky zrušení víza.

53 Po příjezdu: – Povinnost hlásit pobyt do 3 dnů, občané EU do 30 dnů (§ 93 ZPC) – Povinnost ubytovatele hlásit ubytované osoby – domovní kniha (§ 100) – Ubytovatelem se rozumí každý, kdo poskytuje ubytování za úhradu nebo ubytovává více než 5 cizinců, s výjimkou případu, kdy lze ubytované cizince a ubytovatele považovat za osoby blízké (§ 99) – Sankce za porušení: § 156 ZPC

54 3. Příjezd na území: soudní přezkum § 171(1)(b) ZPC: – Schengenský hraniční kodex požaduje „právo na odvolání“: § 180e ZPC - nové posouzení důvodů odepření vstupu

55 4. Prodlužování pobytu v ČR: žádost o dlouhodobý pobyt: předpisy Zákon o pobytu cizinců Zákon o zaměstnanosti Pozn. 1: Společná ustanovení k vízům (díl 6 hlavy …) se použijí na dlouhodobý pobyt pouze v případě, že na tato ustanovení odkazují ustanovení o dlouhodobém pobytu. Pozn. 2: Pro jiné druhy dlouhodobého pobytu může nastat přímý účinek některé ze směrnic: – Studenti: 2004/114/ES – Výzkumní pracovníci: 2005/71/ES – Oběti obchodování s lidmi: 2004/81/ES – Rodinní příslušníci občanů 3. zemí: 2003/86/ES – Vysoce kvalifikovaní zaměstnanci: směrnice o modrých kartách

56 4. Prodlužování pobytu v ČR: žádost o dlouhodobý pobyt: postup (za účelem zaměstnání, ne zelená karta - § 42g) Vízum nad 90 dnů lze prodloužit nejdéle na 6 měsíců (§ 35 ve spojení s § 30 odst. 3 ZPC) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu může podat cizinec pobývající na dlouhodobé vízum, který hodlá na území přechodně pobývat déle než 6 měsíců, trvá-li stejný účel pobytu (§ 42 odst. 1 ZPC). Náležitosti: Rozhodnutí o povolení k zaměstnání / prodloužení povolení k zaměstnání, cestovní doklad, doklad o ubytování, fotografie (§ 46 odst. 6 ZPC).

57 Řízení: – podle správního řádu (a contrario § 168 ZPC), odchylky v § 169 ZPC, lhůty podle § 47 ZPC. Neudělení pobytu: § 46 ve spojení s § 56 ZPC.  V případě, že pracovní poměr cizince skončí z důvodů na straně zaměstnavatele - ochranná lhůta po dobu 60 dnů, v níž si může nalézt nové zaměstnání (§ 45 odst. 9 ZPC).

58 4. Prodlužování pobytu v ČR: žádost o dlouhodobý pobyt: soudní přezkum Neudělení / zrušení dlouhodobého pobytu není vyloučeno ze soudního přezkumu. Ze soudního přezkumu je vyloučeno rozhodnutí o nevydání zelené karty (§ 42g) [srov. § 171 písm. e) ZPC] Lhůta pro podání žaloby: 30 dnů (§ 172 odst. 1 ZPC).

59 Krátký testík Oleg v ČR pracuje již třetím rokem a má uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání. Chtěl by si do ČR přivézt manželku a dvě nezletilé děti. Co pro to musí udělat? Jak se jeho manželka a děti mohou dostat do ČR?

60 5. Vyřízení dlouhodobého pobytu pro manželku a děti: předpisy Zákon o pobytu cizinců Nařízení 539/2001 Směrnice 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny Tato směrnice explicitně zakotvuje při splnění stanovených podmínek právo na sloučení rodiny, což potvrdila i judikatura tehdejšího Evropského soudního dvora ve věci 540/03 Parlament proti Radě ze dne 26. června 2006 a Evropská komise ve Zprávě Radě a Evropskému parlamentu o používání směrnice Rady 2003/86/ES, mimo jiné s odkazem na citovaný judikát

61 5. Vyřízení dlouhodobého pobytu pro manželku a děti: postup Žádost se podává na zastupitelském úřadu (§ 42a odst. 4 ZPC), příp. OAMP, pokud zde rodinní příslušníci pobývají na vízum nad 90 dnů (§ 42a odst. 6). Podmínka určité délky pobytu na území nositele oprávnění ke sloučení rodiny: manžel zde pobývá min. 15 měsíců a manželé jsou starší 20 let, v případě polygamního manželství lze udělit pouze 1 manželce (§ 42a odst. 8). Náležitosti: – Obligatorní: cestovní doklad, doklad o ubytování, fotografie, doklad o příbuzenském vztahu, doklad o úhrnném měsíčním příjmu rodiny nad určitou výši (§ 42b odst. 1), před vyznačením víza doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území (§ 42b odst. 6), – Na požádání: výpis z rejstříku trestů a lékařská zpráva (§ 42b odst. 4).

62 Řízení: – Správní řád, odchylky v § 169 ZPC – srov. zejména § 169 odst. 12 – odstraňování vad žádosti, vyslechnutí žadatele o vydání povolení k dlouhodobému pobytu. – Rozhoduje OAMP Důvody neudělení: § 56 odst. 1 a-c, h, i (ve spojení s § 46 odst 3 ZPC). Po rozhodnutí se uděluje vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu (§ 30 odst. 2 ZPC). Do tří dnů od vstupu se manželka musí dostavit na policii k převzetí průkazu o povolení k pobytu (§ 44 odst. 1 ZPC).

63 5. Vyřízení dlouhodobého pobytu pro manželku a děti: soudní přezkum Není vyloučeno ze soudního přezkumu. Lhůta pro podání žaloby: 30 dnů (§ 172 odst. 1 ZPC)

64 6. Související povinnosti (manželka a děti) Zdravotní pojištění: – Manželka nepracuje: cizinec je povinen platit za ni a za děti komerční zdravotní pojištění. Manželka pracuje: pojištění platí zaměstnavatel; za děti musí platit komerční zdravotní pojištění (§ 1 písm. a) a b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění). Povolení k zaměstnání: – Manželka jej k práci potřebuje, zkoumá se situace na trhu práce (§ 97 ZoZam). Výjimka: povolení nepotřebuje, pokud manžel získá trvalý pobyt a/nebo statut dlouhodobě pobývajícího rezidenta(§ 98 ZoZam).

65 Sociální práva cizinců z třetích zemí Některé dávky: Příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení : ne - až po udělení trvalého pobytu (§ 5 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nozi) Mimořádná okamžitá pomoc: ano (§ 5 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Státní sociální podpora: po 1 roce ode dne hlášení [§ 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře] Mateřská a rodičovská Peněžitá pomoc v mateřství pro manželku která pracovala: stejné podmínky jako občané ČR (zákon o nemocenském pojištění) Příspěvek v rodičovství: srov. výše státní sociální podpora: 1 rok ode dne hlášení musí splňovat manžel i manželka. 

66 Podpora v nezaměstnanosti  Může ji pobírat pouze uchazeč o zaměstnání (§ 25 a § 39 ZoZam). Uchazečem může být pouze fyzická osoba, která má na území ČR bydliště. Bydliště = pro státní příslušníky třetích zemí místo trvalého pobytu (§ 5 písm. b) ZoZam). Cizinci s dlouhodobým pobytem po ztrátě zaměstnání nemohou být uchazeči o zaměstnání ani pobírat podporu v nezaměstnanosti.  Příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti

67 Děkuji za pozornost Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


Stáhnout ppt "Základní teoretické přístupy mezinárodního práva k přijímání cizinců/ Víza a pobyty ČR I (případové studie) (Azylové a migrační právo, podzim 2012) 1."

Podobné prezentace


Reklamy Google