Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekonomický růst. Ekonomický růst = růst HDP Ekonomická síla = absolutní objem finálních výrobků a služeb, který je ekonomikou vyroben za určité období.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekonomický růst. Ekonomický růst = růst HDP Ekonomická síla = absolutní objem finálních výrobků a služeb, který je ekonomikou vyroben za určité období."— Transkript prezentace:

1 Ekonomický růst

2 Ekonomický růst = růst HDP Ekonomická síla = absolutní objem finálních výrobků a služeb, který je ekonomikou vyroben za určité období (měříme HDP) Ekonomická úroveň - vyjadřuje životní úroveň (úroveň standardu hmotné spotřeby), měříme ji např. HDP/počet obyvatel dané země Ekonomický růst - vyjadřuje změnu ekonomické síly a úrovně v poměru k jiné zemi nebo k minulému období. Měříme jej změnou tokových veličin: 1. rozdíl Y = Y t - Y t-1 Y t 2. koeficient r = * 100 /%/ Y t-1 Y t - Y t-1 3. tempo G = * 100 Y t-1

3 Proč ekonomický růst Pokud ekonomika roste, produkujeme více statků. Statky uspokojují naše potřeby, při ekonomickém růstu můžeme uspokojovat více potřeb. Jen díky ekonomickému růstu máme mobily, MP3 (MP4) přehrávače, televize, auta, počítače a internet (včetně PC her), kosmetické výrobky … Jen díky ekonomickému růstu máme léky, žijeme déle, umírá méně dětí apod. Růst je v zásadě OK … záleží ovšem, jak je dosahován, zda není např. ničeno životní prostředí apod. Teoreticky může docházet k tomu, že se HDP zvyšuje, kvalita života se ale nezlepšuje. Příklady: investice do zbrojení. Nebo pokud stavíme dokonalejší vězení (náklady na stavbu a provoz jsou součástí HDP). Zpravidla však platí: chci-li žít obsahem naplněný život, musí HDP růst. Pozor: pokud HDP roste, nemusí růst životní úroveň (důchod/příjem, bohatství) každého člena společnosti. Lidé se však zpravidla mají lépe, pokud HDP roste.

4 Jak zvyšovat HDP aneb jak dosáhnout toho, že v dalším období máme více statků? 1. zvyšujeme množství VF, které má ekonomika k dispozici – nezaměstnaní začnou pracovat, nepoužitá půda začne být používána apod. Množství VF (vstupů) je vždy limitované, nelze je zvyšovat do nekonečna! 2. zvětšujeme produktivitu jednotlivých VF – dělník vyrobí za hodinu více výrobků např. proto, že začne používat lepší technologii. Jinými slovy inovujeme. Inovace nejsou limitované – stále nás mohou napadat nové a nové myšlenky. Chceme-li dlouhodobě dosahovat růstu HDP (HDP/na obyvatele – tj. jeden obyvatel může v následujícím období dlouhodobě spotřebovávat více než v předcházejícím), musíme inovovat a zvyšovat produktivitu jednotlivých VF. Samozřejmě: i když inovujeme, tak vždy bude existovat nějaký potenciální produkt – tj. maximální množství statků, které je ekonomika s daným množstvím VF, danými technologiemi apod. schopna vyrobit. Pokud však inovujeme, tak se toto množství, tedy potenciální HDP neustále zvyšuje.

5 Investice – jedna z klíčových podmínek růstu HDP Chceme-li, aby HDP rostl, musíme investovat, tj. musíme produkovat kapitálové statky – statky sloužící k produkci dalších statků. Příklad: chleba jistě můžeme vyrobit tak, že obilí sklidíme kosou, umeleme na kameni a upečeme v malé dřevěné peci. Moc chleba ale takto nevyrobíme. Chceme-li více chleba, musíme investovat, tj. vyrobit kombajn, moderní mlýn a pekárnu. To vše jsou kapitálové statky. Příklad: Robinson jistě může ryby lovit tak, že plave u břehu a ryby loví rukama. Chce-li ale ulovit více ryb, je lepší, když si postaví člun a udělá síť. Člun a síť jsou pro něj kapitálovými statky. Podstatou investic je, že upřednostňujeme větší budoucí spotřebu před současnou spotřebou a místo současné spotřeby, tedy místo produkce statků konečné spotřeby, produkujeme kapitálové statky. Zdroje, které použijeme na produkci kapitálových statků, již nelze použít k produkci statků finální spotřeby. Investice musí být produktivní – kapitálové statky musí produkovat finální statky. Existují příklady, kdy I produktivní nebyly (např. technologická bublina v USA na konci 20. století).

6 Investice a produktivita práce Pokud investujeme a investice jsou produktivní (tj. vyprodukují více finálních statků), roste produktivita práce. Produktivita práce: Y/POP = Y/L * L/POP, kde: Y = hrubý domácí produkt, POP = počet obyvatel dané země, Y/POP je tedy hrubý domácí produkt na obyvatele L = počet zaměstnaných, Y/L je hrubý domácí produkt na jednoho zaměstnaného, tj. produktivita práce L/POP = počet zaměstnaných na celkovém počtu obyvatel Produktivita práce roste, pokud: Y roste rychleji než L, Y roste a L klesá

7 Faktory produktivity práce Lidský a sociální kapitál Podnikatelské a manažerské schopnosti – role podnikatelů Otevřené trhy, možnost specializace podle komparativních výhod Politické a právní prostředí: definovaná a vynutitelná vlastnická práva, plnění dobrovolně uzavřených smluv, volný vstup do odvětví, nikdo nemá privilegia Výzkum a vývoj Rozumný populační růst Investice a úspory

8 Vztah investic a úspor I Aby firmy mohly investovat do kapitálových statků, musí někdo spořit – odložit svou současnou spotřebu ve prospěch budoucí spotřeby. Tím někdo mohou být: - samotné firmy: na investice jsou použity odpisy a zadržené zisky (dohromady tvoří GBS) - domácnosti: nespotřebují veškeré své důchody, ale část uspoří PS = YD – C - vláda: hospodaří s přebytkem veřejných rozpočtů, aneb veřejné příjmy jsou větší než veřejné výdaje Veřejné výdaje: PE = G+TR+ID G = výdaje na statky, TR = Transfery, ID = úroky z veřejného dluhu Veřejné příjmy: daně, příjmy z prodeje a z výnosů státního majetku - zahraničí: čisté zahraniční investice (NFI, NFI = FIH-HIF, viz prezentace zahraničních vztahů) jsou kladné, aneb zahraniční subjekty investují v tuzemsku více než tuzemské subjekty v zahraničí

9 Odpisy Firmy hradí kapitálové statky z příjmů, které dostávají za své prodané (finální) statky. Kapitálové statky zastarávají, opotřebovávají se, firmy musí postupně kapitálové statky obnovovat. Odpisy jsou jednak zdrojem na úhradu již pořízených kapitálových statků (tj. statků, které firmy právě používají a které produkují z hlediska firmy finální statky) a nových kapitálových statků. Pokud firmy nebudou kapitálové statky obnovovat a inovovat, nebude růst

10 Role vlády Vláda svými výdaji může investovat do statků, které by firmy samy nebyly schopny produkovat a které pomáhají hospodářskému růstu – např. dopravní infrastruktura. Řada celkových vládních výdajů (PE) však má spotřební charakter, případně formu transferů, či nákladů na úhradu veřejného dluhu, tyto výdaje zpravidla nepřispívají k růstu HDP. Někde je otázka výdajů a vztah růstu HDP obtížně řešitelná – např. investice do infrastruktury (mohou, ale nemusí být produktivní), podpora chudých obyvatel – mohou vést k jejich vyššímu vzdělání a produktivitě, ale chudí si mohou na tuto podporu zvyknout a nic nedělat. Pokud jsou PE dlouhodobě vyšší než PR (veřejné příjmy), musí vládě někdo půjčit (firmy, domácnosti, zahraničí), dané zdroje nemohou být použity na investice firem. Pokud tyto půjčky nepoužívá vláda na výdaje související s hospodářským růstem, růst nebude.

11 Dlouhodobý ekonomický růst Dlouhodobě ekonomika roste jen tehdy, pokud: - dlouhodobě roste množství reálných faktorů - nebo dané množství reálných faktorů je díky inovacím schopno vyprodukovat více. Dlouhodobě nelze růstu dosahovat růstem vládních výdajů nebo růstem množství peněz v oběhu. Pokud dlouhodobě roste celková poptávka po statcích jako celková produkce statků, pak: - stejná cenová úroveň - stále plné využití výrobních faktorů - potenciální a reálný produkt rostou stejným tempem

12 Krátkodobý ekonomický růst Ekonomika se zpravidla nachází pod potenciálním produktem (Y*), tj. jsou nevyužité zdroje. Důvody: frikční a strukturální nezaměstnanost, některé kapitálové statky a některá půda se (tolik) nehodí k produkci toho, co spotřebitelé poptávají. I pokud je ekonomika na úrovni Y*, lze se přinejmenším krátkodobě dostat za jeho hranici – osoby mimo trh práce začnou pracovat, nezaměstnaní urychlí hledání práce apod. Krátkodobě lze tedy Y zvýšit růstem G nebo M. Při růstu G vláda přímo poptává další statky,při růstu M získávají všechny ekonomické subjekty (domácnosti, firmy …) dodatečné peníze, aby poptávali další statky.

13 Růstové účetnictví Zkoumá vliv práce a kapitálu na růstu HDP Předpokládá konstantní výnosy z rozsahu Předpokládá konstantní MP kapitálu i práce Rovnice: viz skripta Wawrosz: Makreokonomie a viz soubor s řešenými příklady ke cvičení Pojmy: - prohlubování kapitálu: hodnota kapitálových statků na jednoho pracovníka v čase roste - rozšiřování kapitálu: hodnota kapitálových statků na jednoho pracovníka je v čase stejná. Tj. pokud L roste, musí hodnota kapitálových statků růst stejným tempem. - stálý stav kapitálu: takový stav, kdy se firmám nevyplatí rozšiřovat zásobu kapitálových statků. Kdy se to nevyplatí? MRP K < R+D, MRP K = příjem z mezního produktu kapitálu, R = obětovaný/alternativní výnos z investice do kapitálových statků, D = částka opotřebení.

14 Vztah investic a úspor II Pokud více spořím bez ohledu na hodnotu i, posouvá se křivka úspor doleva dolů, tj. klesá rovnovážná úroková míra. Při poklesu úrokové míry může nastat situace, že při nižší úrokové míře (i 1 ): MRP K >R+D, nižší úroková míra snižuje hodnotu R. Pokud by úroková míra byla na původní (tj. vyšší) hodnotě (i 0 ), tak by MRP K < R+D, protože vyšší hodnota i znamená vyšší R. Pokles úrokové míry tak stimuluje investice do kapitálových statků, protože se tato investice vyplatí. V důsledku poklesu i a růstu S, však klesá C. MRP K je přitom klesající a dříve nebo později přírůstek Y (tj. toho, co kapitálové statky vyprodukují) bude nižší než pokles C Pohled z hlediska firmy: i přes pokles i, bude výnos z MRP K nižší než je nová (snížená) úroková míra. Teoretický úkol, najít takovou hodnotu i (a tedy i takovou výši S), při které se ještě vyplatí do kapitálových statků investovat. V praxi obtížné: MRP K jednotlivých firem je různý

15 Vztah investic a úspor Posun křivky S (např. v důsledku snížení vládních dluhů), vede k poklesu i a větším I a tím Y. V důsledku růstu i zároveň klesá C a tím Y. Nejprve je růst Y způsobený růstem I větší než pokles Y způsobený poklesem C, celkově tedy Y poroste. Dříve nebo později v důsledku klesajícího MRP K bude růst Y způsobený růstem I nižší než pokles Y způsobený poklesem C, celkově tedy Y bude klesat. Existuje tedy nějaká hodnota úrokové míry, pro kterou platí, že maximalizuje hodnotu Y.

16 Teorie růstu Na to, co způsobuje růst není jednoznačná teorie Proč: faktorů je mnoho, různé teorie zdůrazňují různé faktory Přehled teorií: viz skripta Wawrosz: Makroekonomie Zde jen vybrané pasáže

17 Teorie endogenního růstu Zdůrazňuje, že ekonomika může neustále růst, že neexistuje nějaké dané (stálé) tempo růstu, že nemusí docházet k tomu, že by se HDP na obyvatele jednotlivých zemí přibližoval. Důvodem neomezeného růstu je, že investice do některého kapitálu nemají klesající MRP K, ale naopak MRP K u těchto investic je rostoucí. Jedná se zejména o investice do lidského kapitálu – vzdělání, schopnosti, dovednosti apod. Znalosti apod. mají často kumulativní (násobný) účinek, nové znalosti výrazně rozšiřují předcházející. Tyto investice mají pozitivní externality, z investic netěží jen ten, kdo do lidského kapitálu investuje. Teorie tak říká, že klíčovou podmínkou růstu je technický a technologický pokrok. K danému pokroku však musí existovat institucionální podmínky (viz výše).

18 Teorie strany nabídky Zdůrazňuje roli podnikatelů. Růst znamená hledat nové podnikatelské příležitosti, které alespoň krátkodobě přinášejí úspěšným podnikatelům monopolní zisk. Ne každá podnikatelská myšlenka vyjde. K tomu, aby se podnikatelé nebáli objevovat nové příležitosti – produkovat nové statky, produkovat více statků (ani v jednom případě není dopředu jasné, zda-li bude podnikatel úspěšný), musí mít alespoň elementární institucionální podmínky (viz výše). K těmto podmínkám patří i míra regulace, zdanění apod. Budou-li tyto míry vysoké, budou podnikatelé dosahovat malého zisku (výnosu) a investice se jim nevyplatí. Tudíž nebudou investovat a nebude docházet k růstu Y. Praktický projev teorie strany nabídky: Lafferova křivka

19 Lafferova křivka Zdůrazňuje závislost mezi daňovým výnosem a daňovou sazbou. De facto říká, že při vysokých daňových sazbách je podnikání nevýhodné. Daň. sazba 0 %: daň. výnos 0 % Daň. sazba 100 %: daň. výnos 0 % - nikdo nebude podnikat. Jinými slovy: existuje nějaká optimální daňová sazba, po jejím překročení daňový výnos začne klesat. Představitelé teorie strany nabídky se domnívaly, že se ekonomiky (např. USA) nacházejí na klesající části Lafferovy křivky. V praxi se to nepotvrdilo.

20 Mýtus vyčerpání zdrojů Některé teorie říkají, že růst skončí až vypotřebujeme zdroje. Zdroje jsou jistě teoreticky omezené (např. množství uhlí v severních Čechách), ale k daným zdrojům zpravidla existují substituty. Pokud bude nějakého zdroje málo, vzroste jeho cena. To stimuluje subjekty k hledání alternativního zdroje, takže původní zdroj nebude zcela vyčerpán. Je nesmysl zdroje nespotřebovávat, to bychom nemohli vůbec nic využívat. Je správné chovat se šetrně k životnímu prostředí, na druhou stranu např. myšlenka trvale udržitelného růstu (růst, který uspokojuje potřeby současnosti bez toho, aby budoucí generace byly ohroženy v uspokojování jejich potřeb) je sporná – potřeby budoucích generací neznáme. Na počátku 20. století málokdo znal potřeby lidí na počátku století 21. Pod myšlenkou trvale udržitelného růstu se může skrývat snaha a omezování člověka, totalitu maskovaná ideologií ochrany ŽP.


Stáhnout ppt "Ekonomický růst. Ekonomický růst = růst HDP Ekonomická síla = absolutní objem finálních výrobků a služeb, který je ekonomikou vyroben za určité období."

Podobné prezentace


Reklamy Google