Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY SPORTOVNÍCH HER: LEDNÍ HOKEJ PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY SPORTOVNÍCH HER: LEDNÍ HOKEJ PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc."— Transkript prezentace:

1 FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY SPORTOVNÍCH HER: LEDNÍ HOKEJ PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

2 Základní charakteristika o kolektivní sport, 5 hráčů v poli + brankář (střídání neomezeně dle potřeby) (střídání neomezeně dle potřeby) o cílem je dopravit puk do branky soupeře a míň jich obdržet o tři třetiny po 20 minutách čistého času oddělených 15 min přestávkou. o rozměry hřiště x m o nejúspěšnější český hráč – Jaromír Jágr ? o vyžaduje vysokou úroveň kondice a specifických pohybových dovedností dovedností

3 Posty v ledním hokeji 1. Brankář 2. Obránce 3. Křídlo 4. Střední útočník

4 Somatická charakteristika

5 Somatická charakteristika – dynamika výšky Somatická charakteristika – dynamika výšky

6 Somatická charakteristika – dynamika BMI a % tuku Somatická charakteristika – dynamika BMI a % tuku

7 Vývoj výšky a hmotnosti u českých hokejistů Vývoj výšky a hmotnosti u českých hokejistů (Sigmund, 2012)

8 1.Somatotyp

9 NEJVÍCE ZATĚŽOVANÉ SVALOVÉ SKUPINY + ZRANĚNÍ a příčiny vzniku o vysoká frekvence zranění P-P aparátu o otřes mozku, naraženiny, … o o distorze ramenního kloubu, kolene o o zranění obličeje, vyražené zuby, ozlomeniny klíční kosti, prstů a zápěstí, o zlomeniny klíční kosti, prstů a zápěstí, o o kolize se soupeřem, s vlastním hráčem, o o naražení na mantinel, nerovnost v ledu, o o zranění - pukem, bruslí, hokejkou o o při pěstním souboji m. vastus lateralis

10 podíl II.B vláken podíl II.B vláken (%) o vlákna I. : okolo 50 % (CAN) bez rozdílů v postech, 61 % (FIN) o před a po sezóně (CAN): vlákna IIa:↑ 38 na 45 %; IIb ↓ 12 na 4% (?) (spec. adaptace na silově vytrvalostní trénink) o hypertrofie IIa a IIb o 20 a 22 %; žádná změna u I. (Green et al., 1979) Distribuce svalových vláken

11 (Kučera & Dylevský, 1999)

12 1.Analýza kondiční složky herního výkonu 2.Objem + intenzita ANP  intermitentní povaha zatížení,  intermitentní povaha zatížení, krátké sprinty, rychlost až 40 km/h  doba zatížení každých 3 – 5 min  (ice time s při průměr. intenzitě )  (ice time s při průměr. intenzitě 80-95% VO 2 max)  zatížení : zotavení 1 : 3  vedle aerobního metabolismu – významná role ANAEROBNÍHO metabolismu metabolismu  HRprům za 60 min 120 – 130 tep.min -1 tep.min -1 / na střídačce <100 tep.min -1 : na ledě tep.min -1 / na střídačce <100 tep.min -1  za  za zápas nabrusleno 5 až 7,5 km   počet střídání za zápas 15x až 18x (ice time 6 – 20 min)

13 Dynamika HR při hře a při střídání o obránci mají vyšší ice time +33 % než útočníci o vyšší počet střídání +17 % o delší pobyt na ledě per střídání +21 % o nižší dobu zotavení –35 % o dosahují 65 % rychlosti bruslení útočníků Green et al. (1976) Green et al. (1976)

14 Monitoring HR během zápasu o linearita mezi VO 2 a HR na běhátku o mírně vyšší HR při bruslení, ale konstantní VO 2 o během zápasu prům. intenzita VO 2 max (Paterson, 1979) o zvýšení HR bez vzestupu VO 2 : emoce : statická práce horní poloviny těla : zvýšení teploty jádra – termoregulace : únava

15 Aerobní kapacita

16

17

18 VO 2 max: 54–63 ml.min -1.kg -1 Čím vyšší hodnota VO 2 max, tím rychleji dochází k utilizaci Laktátu a obnově ATP = vyšší odolnost vůči únavě !!! = vyšší odolnost vůči únavě !!! Aerobní kapacita a její vývoj

19 Intenzita zatížení – tvorba laktátu o deplece glykogenových zásob o 60 % (m. vastus lateralis) o 2x zvýšená hladina FFT v plazmě (šetření glykogenu) o nejvyšší koncentrace LA třetina 8.7 a 7.3 mmol/L o ve třetí pokles na 4.9 mmol/L o útočníci 5.5 mmol/L vs obránci 2.9 mmol/L o do 2 min. resyntéza % ATP (Green, 1979), do 5 min 100% o intermitentní zátěž 10x (1 min : 5 min) IZ 120 % VO 2 max vs vs kontinuální zátěž 60 min; IZ % VO 2 max kontinuální zátěž 60 min; IZ % VO 2 max o 70 % ↓ glykogenu z vláken II. + LA 26.7 mmol/L (INTM) o 29 % ↓ glykogenu, především vlákna I. + LA 2.7 mmol/L (KNT) Green et al., 1978 Green et al., 1978

20 Optimální strategie hrací doby o během hry vysoká intenzita zatížení = tvorba La + H + o prodloužení ice time vede k vzestupu La + H +, snížení recyklace ATP a poklesu výkonu a poklesu výkonu OPTIMÁLNÍ,,ICE TIME“ je s o během zotavení dochází k obnovení O 2 v myoglobinu, resyntéze ATP o kratší ice time umožňuje větší příspěvek CP a oxidativní fosfor. při recyklaci ATP (Montgomery et al., 1988) při recyklaci ATP (Montgomery et al., 1988)

21 Determinanty rychlosti bruslení o během prvních 4 kroků (skluzů) rychlost 8 m.s -1 o délka skluzu o frekvence odšlapů (odrazů) o doba jednooporové a dvouoporové fáze o pokles rychlosti vlivem únavy se projevil v poklesu FREKVENCE (Montgomery, 1988) (Montgomery, 1988)

22 Anaerobní výkon WINGATE TEST: 30 s all out test

23 Anaerobní trénink Zvyšuje aktivitu ATP-cyklu zvyšuje aktivitu glykolytických enzymů MÁ pouze minimální vliv na oxidativní enzymy Čili - fyziologické změny vzniklé v důsledku tréninku jsou vysoce specifické a závislé na typu tréninku!

24 UTP GLYKOGEN Pi UDP G 1-P G-fosforyláza G 6-P ADP ATPIZOMERACE GL hexokináza F 6-P F 1,6-P Glyceraldehyd 3-P IZOMERACE PFK ADP ATP Pi fruktóza-difosfatáza Glyceraldehyd 3-P P-enol pyruvát NADNADH ATPADP fosfoglycerát kináza Glyceraldehyd dehydrogenáza enoláza pyruvát ADP ATP Pyruvát kináza LAKTÁT LDH NADH NAD

25 ADAPTACE SVALOVÉHO APARÁTU NA SILOVÉ PODNĚTY APARÁTU NA SILOVÉ PODNĚTY

26 Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication. ADAPTACE PROBÍHÁ VE TŘECH ETAPÁCH: 1. ETAPA: Období rychlého zlepšení „zvedací“ schopnosti - proces učení (CNS). Malé nebo žádné zlepšení síly jednotlivých svalů, ale pocit zvýšené síly. : efektivnější zapojování jednotlivých motorických jednotek čili zlepšování techniky ne síly čili zlepšování techniky ne síly : neuromuskulární adaptace po 2 týdnech !

27 2. ETAPA: 2. ETAPA: Zvýšení síly jednotlivých svalových vláken bez zvětšení průřezu (bez hypertrofie). : zlepšování intra- a intermuskulární koordinace : efektivnější zapojování jednotlivých motorických jednotek Neurální adaptace za 6 až 8 týdnů Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication.

28 3. ETAPA: 3. ETAPA: Pomalý ale stálý vzestup objemu a síly trénovaných svalů svalová hypertrofie : svalová hypertrofie 10 až 12 týdnů Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication.

29 o o zvýšení koncentrace svalového CP, ATP a glykogenu o o zvýšení aktivity glykolytických enzymů (PFK, LDH). METABOLICKÝ EFEKT POSILOVÁNÍ (Máček & Radvanský, 2011)

30 Diagnostika síly

31 ZÁVĚR: o Hokej je aerobní sport s vysokými nároky na anaerobní i aerobní kapacitu a explosivní sílu hráčů. o Vyšší VO 2 max umožňuje hráčům rychleji regenerovat. o S intermitentní povahou výkonu včetně intenzity by mělo korespondovat i zatížení v tréninku. o Výkon determinuje rychlost resyntézy ATP a ice time. o Únavu ovlivňuje např. nadprodukce LA - + H + ; ↓zdrojů E; ↑ teplota těl. jádra, dehydratace ↑ teplota těl. jádra, dehydratace

32 DĚKUJI ZA POZORNOST


Stáhnout ppt "FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY SPORTOVNÍCH HER: LEDNÍ HOKEJ PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc."

Podobné prezentace


Reklamy Google