Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Veřejné statky, ekonomika veřejného sektoru, teorie veřejné volby.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Veřejné statky, ekonomika veřejného sektoru, teorie veřejné volby."— Transkript prezentace:

1 Veřejné statky, ekonomika veřejného sektoru, teorie veřejné volby

2 Jednoduché schéma ekonomického systému EKONOMICKÝ SYSTÉM Vlastní ekonomické zákony stát Tvorba vlastních pravidel a zákonů Přerozdělení finančních prostředků

3 Veřejný statek – statek, splňující podmínky nevylučitelnosti a nezmenšitelnosti – jsou to statky, které nejsou poskytovány na trzích (vzniká problém černého pasažéra), proto je poskytuje stát Veřejné finance – peněžní zdroje, které financují veřejný sektor, zahrnují nejen státní, ale i regionální a místní rozpočty a rozpočty příspěvkových organizací, případně mimorozpočtových fondů Základní pojmy

4 Veřejný sektor – část ekonomiky, jejíž statky jsou financovány převážně z veřejných rozpočtů Veřejná volba – teorie, zkoumající chování politiků a státních úředníků jako lidí s osobními zájmy. Řeší, jak individuální potřeby lidí včlenit do kolektivního rozhodování Základní pojmy

5 Křivka produkčních možností Rajčata (kg) Papriky (kg) Zabývejme se otázkou, jestli ve skleníku budeme pěstovat spíše rajčata nebo papriky? A B C KŘIVKA PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ Služby Těžký průmysl Soukromý sektor Veřejný sektor

6 1. věta: alokace zdrojů v ekonomice je taková, že některému z účastníků prospěla, aniž by žádného jiného poškodila (tzv. paretovsky efektivní alokace zdrojů) 2. věta: paretovsky efektivní alokace zdrojů může být dosaženo působením tržních mechanismů při odpovídajícím rozdělení zdrojů mezi účastníky trhu Základní věty ekonomie blahobytu (welfare economics)

7 1. Selhání konkurence 2. Veřejné statky 3. Externality 4. Neúplné trhy (např. půjčky) 5. Nedostatek informací 6. Inflace, nezaměstnanost, nerovnováha Proč existuje veřejný sektor?

8 veřejným nazýváme takový statek, který splňuje současně tyto dvě podmínky nebo se jim alespoň blíží: ze spotřeby takového statku není možné nikoho vyloučit nebo to možné je, ale pouze za cenu vysokých nákladů spotřeba takového statku libovolným počtem lidí neomezuje v jeho spotřebě dalšího jednotlivce Veřejný statek, definice

9 Celková spotřeba y k dělitelného statku k je rovna součtu spotřeb jednotlivých spotřebitelů x i : Na rozdíl od soukromých statků potom u statků veřejných platí, že jejich celková spotřeba y g se rovná spotřebě x každého spotřebitele (i,j,….): Veřejný statek, definice

10 Příklady typických veřejných statků v pravěku – oheň – zdroj tepla a světla ohňostroj veřejné osvětlení národní obrana Na příkladu těchto statků můžeme vidět, že zde vznikají dva problémy: problém černého pasažéra problém transakčních nákladů

11 vyplývá z definice veřejného statku, z podmínky nevyloučitelnosti ze spotřeby veřejné statky tak nikdy nebudou nabízet soukromé firmy, které by si za tento statek účtovaly určitou cenu, kterou by si ale od spotřebitelů těchto statků nebyly schopny vynutit problém černého pasažéra (free rider problem) vede k tomu, že veřejné statky zajišťuje stát Problém černého pasažéra

12 představme si jako příklad veřejného statku městský park kdyby město chtělo od každého návštěvníka parku vybírat vstupní poplatek, přineslo by to neochotu lidí park navštěvovat a pro město také dodatečné náklady tyto náklady se nazývají transakční, zjednodušeně je možné je definovat jako náklady na finanční transakce a vymáhání vlastnických práv tyto náklady mohou mít významnou velikost a ve většině případů by nebyly zaplaceny, proto je mnoho veřejných statků poskytováno bezplatně Transakční náklady

13 Představme si, že zavedeme pro automobilovou dopravu placený vjezd do centra města. Jaké typy transakčních nákladů tím vzniknou? vybudování systému (např. umístění kamer na vstupech do centra) provozní náklady související s vybíráním a evidencí poplatků náklady na vymáhání poplatků od neplatičů Mýtné ve městě a transakční náklady

14 Poplatky za veřejné statky a ztráta blahobytu p Q pmpm QcQc poptávka po mostu ztráta užitku z používání mostu při ceně p m kapacita mostu QmQm Q0Q0 Q m – počet využití mostu při ceně p m ; Q 0 – počet využití mostu při nulové ceně počet neuskutečněných přejezdů

15 p Q MC poptávka po veřejném osvětlení (zdravotnických službách) QmQm Q0Q0 Efekt transakčních nákladů QeQe pepe pmpm Transakční náklady TC cena (složená z mezních a transakčních nákladů) ztráta z neefektivní produkce užitek ze zvýšení spotřeby Jestliže uvalení ceny p e vyvolá transakční náklady TC, které jsou větší než ztráta z neefektivní produkce při nulové ceně, není efektivní veřejný statek zpoplatňovat.

16 Jiný náhled na veřejné statky -n-neexistuje „prospěch společnosti – existuje pouze prospěch jednotlivce -P-Paretovský standard je zcela jasně konceptem morálním, nikoli ekonomickým -e-existenci ani funkci veřejného sektoru nelze vysvětlit ani ospravedlnit teorií veřejných statků ani žádnou jinou ekonomickou teorií. Protože otázka, co má dělat stát, je výsostně morální otázkou, nemůže na ni principiálně odpovědět žádná věda kromě filozofie. K validaci státu (veřejného sektoru) a jeho funkcí je tudíž kompetentní pouze politická filozofie, nikoli ekonomie. -j-je to filozofie, která selhávala dlouhá staletí před Ayn Rand. Lidé, včetně filozofů, mohou selhávat. Trhy nikoli. Jiří Kinkor

17 Existuje i jiný přístup k teorii veřejných statků, který přinesli ekonomové James Buchanan, Gordon Tullock či Wiliam Niskanen. Jejich teze je: politici se nechovají jinak než ostatní lidé a i jejich hlavním cílem je maximalizace vlastního užitku. Cíle občanů: jako daňoví poplatnící chtějí co nejmenší daně jako spotřebitelé veřejných statků jich vyžadují co nejvíce S tím souvisí motivace politiků k jejich udržení se v politických funkcích: maximálně snižovat daně poskytovat co nejvíce veřejných statků Výsledkem jsou deficitní veřejné rozpočty a schodkové hospodaření státu. Veřejné statky – nabídka a poptávka

18 Struktura politického procesu POLITICKÁ HRA POLITICI VOLEBNÍ SYSTÉMZÁKONY BYROKRACIE ZÁJMOVÉ SKUPINY VOLIČI PRAVIDLA Jak integrovat individuální preference do kolektivního rozhodnutí? Kolektivní rozhodnutíVeřejný statekNedělitelnost Pokud jde o politický proces, platí, že na politickou hru nepůsobí pouze vzájemná interakce voličů a politiků v rámci daných pravidel, ale že do hry vstupují minimálně dva další faktory - zájmové skupiny a byrokracie.

19 Zvířata se rozdělila na dvě skupiny pod hesly „Volte Kuliče a třídenní pracovní týden“ a “Volte Napoleona a plné žaludky“. Jediný Benjamin se nepřidal k žádné skupině. Neuvěřil ani tomu, že by někdy mělo být víc žrádla, ani tomu, že mlýn snad ušetří práci. Říkal, že at už s mlýnem, či bez něj, půjde život dál tak, jak šel vždy, to jest špatně. George Orwell, Farma zvířat "Strany nevyhrávají volby, aby formulovaly své politické programy, nýbrž formulují své politické programy, aby vyhrály volby" Anthony Downs, americký ekonom Teorie veřejné volby

20 Arrowův teorém nemožnosti (impossibility theorem) - Kenneth Arrow – (nar. 1921) – nositel Nobelovy ceny za ekonomii - Vyvrátil tzv. teorii společenské funkce blahobytu (součet všech individuálních potřeb lidí ve společnosti) – dosažení Paretova optima VoličA B C 1Aje lepší nežB C 2C A B 3B C A A je lepší než B B je lepší než CC je lepší než A Důsledek : PRO VARIANTY A, B, C NEEXISTUJE SPOLEČENSKÁ ŠKÁLA PREFERENCÍ

21 racionální ignorance politický cyklus teorie byrokracie parciální zájmy a zájmové skupiny jánabráchismus model středového voliče Další problémy veřejné volby

22 Model středového voliče Počet hlasů Politické preference LEVICE PRAVICE V modelu dvou politických stran mají strany tendenci sbírat středové voliče, což může vést k tomu, že mají velmi podobné programy a k nižší účasti ve volbách. Je-li stran více, vyplní střed malé strany, které pak získávají velkou moc při tvoření koalic.

23 Externality - znečištění ovzduší automobilismem - dopady na zdraví obyvatel - z toho plynoucí vyšší náklady ve zdravotnictví, které jejich původci neplatí - příklad negativní externality – externích nákladů - včelař, jehož včely opylují stromy sadařů v okolí a zvýší jejich úrodu – opačný příklad - včelař nedostane od sadařů část jejich výnosů - příklad pozitivní externality – externích výnosů

24 Externality a jejich působení na tržní rovnováhu Externalita vzniká tehdy, když jednotlivec nebo firma podnikne libovolnou činnost, která má vliv na jiného jednotlivce nebo firmu a která zároveň není druhou stranou zaplacena. Poptávka po statku Mezní soukromé náklady Mezní společenské náklady E p pepe pmpm QeQe QmQm Q

25 Příklad: zemědělec versus rybníkář POLE HNOJIVO – zvyšuje výnosy RYBNÍK HNOJIVO - způsobuje úhyn ryb přírůstek úrody z poslední jednotky hnojiva úhyn ryb z poslední jednotky hnojiva množství hnojiva Kč Kompenzační platby mohou probíhat oběma směry, zemědělec může platit rybníkáři za jemu vzniklé škody, naopak rybníkář zemědělci za menší používání hnojiva.

26 Tribut pacis Poplatek za mír, ve starověku běžný způsob „mezinárodní dohody“ a zajištění míru Podobné jako způsob odškodňování u externalit Sv. Václav ho platil Jindřichu Ptáčníkovi (císař svaté říše Římské) 500 hřiven stříbra a 120 ks dobytka Hřivna = 0,253 kg Dobytek – to, co bylo dobyto Tribut pacis platil i např. kníže Břetislav

27 Coaseho teorém Pokud strany mohou vyjednávat a odškodňovat se, dojde k efektivnímu řešení – tj. k optimálnímu množství znečištění. Externality jsou potom pouze důsledkem nevyjasněných vlastnických práv a jejich nedostatečné ochrany. Ronald Coase, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny (1991) Množství znečištění Náklady Náklady na odstraňování škod ze znečištění C S Náklady prevence C A Celkové náklady C G Optimální úroveň znečištění

28 Překážky k soukromým vyjednáváním Soukromé vyjednávání neproběhne tehdy, když: nebudou vymezena vlastnická práva budou vysoké transakční náklady (náklady vyjednávání) – ty jsou tím vyšší, čím vyšší je počet zúčastněných osob POLE HNOJIVO – zvyšuje výnosy HNOJIVO - způsobuje úhyn ryb a znečišťuje řeku CHATOVÁ OBLAST

29 Způsoby internalizace externích nákladů Internalizace prostřednictvím trhu Internalizace prostřednictvím trhu je tzv. dobrovolnou internalizací, která je zajištěna tržní samoregulací. Předpokladem je ochota zúčastněných subjektů se dohodnout na kompenzačních platbách. Uplatňuje se především v případech, kdy je zcela jasně znám původce a poškozený a pouze u malého počtu zúčastněných subjektů. Internalizace státním zásahem Internalizace státním zásahem využívá daní (v případě negativních externích efektů) a dotací (v případě pozitivních externích efektů). Výše daní a dotací je neustále nutné propočítávat v závislosti na aktivitách subjektů, kterými jsou původci externalit.

30 Princip ekologické daň Q p S S1S1 E E1E1 Zavedením ekologické daně se nabídková křivka posune doleva Výše ekologické daně

31 Subvence, dotace DS S1S1 E E1E p Q Velikost dotace

32 Možnost zavedení mýtného v centrální části města Základní východiska: základním východiskem je předpoklad, že stanovení výše mýtného je politickou (společenskou) volbou cílem je snížení úrovně kongescí, emisí a hluku ve zpoplatněné oblasti, v případě Prahy i zvýšení kvality pěší dopravy, druhým cílem je získání příjmu veřejných rozpočtů P M... cena mýtného I i... intenzita dopravy (po vjezdu a před vjezdem) T... příjem města z mýtného Intenzita Výše mýtného Příjem z mýtného

33 Politický proces při zavádění mýtného Zavedení mýtného ANONE Politická volba Možnost využití referenda Výše mýtného Pohyblivá výše Intenzita dopravy Čistý příjem Využití prostředků Zájmy města Možnosti využití - účelové: financování MHD dopravní infrastruktura města jiné využití


Stáhnout ppt "Veřejné statky, ekonomika veřejného sektoru, teorie veřejné volby."

Podobné prezentace


Reklamy Google