Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2.VÝROBNÍ LOGISTIKA 1.Úkoly výrobní logistiky 2.Plánování výrobní struktury 3.Plánování a řízení výroby 4.Vztah mezi logistikou a výrobou 5.Systémy používané.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2.VÝROBNÍ LOGISTIKA 1.Úkoly výrobní logistiky 2.Plánování výrobní struktury 3.Plánování a řízení výroby 4.Vztah mezi logistikou a výrobou 5.Systémy používané."— Transkript prezentace:

1 2.VÝROBNÍ LOGISTIKA 1.Úkoly výrobní logistiky 2.Plánování výrobní struktury 3.Plánování a řízení výroby 4.Vztah mezi logistikou a výrobou 5.Systémy používané ve výrobní logistice

2 1.ÚKOLY VÝROBNÍ LOGISTIKY tvorba výrobní struktury podniku založené na účelném systému hmotných toků(výrobní plánování podniku) plánování a řízení výroby(krátkodobějšího charakteru)

3 Z logistického pohledu můžeme vymezit v jednotlivých fázích výroby zboží tyto oblasti: předvýrobní skladování materiálů a polotovarů manipulace s materiálem v různým stupních fáze výroby mezioperační a operační doprava mezioperační skladování manipulace při montáží celků (podskupin, skupin) manipulace s hotovými výrobky

4 2.Plánování výrobní struktury Tato oblast zahrnuje plánování výrobních kapacit a organizace pracovišť v souladu s materiálovým tokem. Hlavní cíle v této oblasti jsou. optimální výrobní a materiálové toky příznivé pracovní podmínky příznivé vytížení ploch a prostorů, strojů a zařízení vysoká flexibilita - pružnost při využití budov, staveb a zařízení

5 PLÁNOVÁNÍ VÝROBNÍ STRUKTURY ZAHRNUJE: projektování nových výrobních systémů(dílen, pružných výrob, typových pracovišť) rekonstrukce nebo rozvoj již existujících výrobních systémů

6 Vlastní projektování výroby musí respektovat pět základních faktorů: P…výrobek Q…vyráběné množství R…technologie, výrobní postupy,faktory S… služby(servis) T…čas (časovou strukturu) N…náklady

7 3.PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ VÝROBY Pokrývá tyto funkce: 3.1 Plánování výroby A. plánování výrobního programu(druh výrobků,množství) B. plánování potřeby(dílů, sestav, které mají být vyrobeny) C. plánování termínu a kapacit(určení termínu zadávání a odvádění)

8 3.2. Řízení výroby A2. dispoziční aktivity vzhledem k zakázce( uvolnění zakázky do výroby,prověrky pohotovosti materiálů a strojů) B2. dohled nad zakázkou(vyřizování, sledování a kontrola zakázek)

9 A. PLÁNOVÁNÍ VÝROBNÍHO PROGRAMU Výchozí krok pro každé plánování průběhu výroby. Stanovuje se - druh, množství,termín Musí probíhat v těsném kontaktu s oddělením odbytu. Prognóza předpokládaných zakázek je založena: odhadu prodeje prodejních prognózách extrapolaci minulých období Pro minimalizaci prodejního rizika musí skutečné dispozice probíhat tak pozdě, jak je možné, pokud možno na základě skutečného přijetí zakázek.

10 Optimalizace plánování výrobního programu musí probíhat jako postupné projednávání a dohadování plánu mezi výrobou a prodejem. Tím se minimalizuje odbytové riziko a vázaný kapitál.

11 B. PLÁNOVÁNÍ POTŘEBY Zjišťuje se materiálová potřeba: 1.dle dokumentace a výrobního stupně - využívá se např. kusovník. Rozlišujeme: Primární potřebu - očekávaná potřeba finálních výrobků Sekundární potřebu - potřeba surovin, součástí, skupin k výrobě primárních potřeb Terciární potřebu - potřeba provozních a pomocných materiálů

12 2.dle stavu zásob ve skladech - zjišťuje se brutto a netto potřeba Metody zjišťování potřeb: Programově orientované - analytické (s využitím kusovníků např., Spotřebně orientované - stálá spotřeba, trendová, sezónní. Subjektivně orientované - znalecké, hodnocení, intuitivní

13 Analytické určení potřeby dle kusovníků Kusovník - je seznam všech surovin, dílů a sestav, které jsou zapotřebí pro výrobu jedné jednotky výrobků. V závislosti na výstavbě se rozlišují: kusovník s přehledem množství(souhrnný kusovník) strukturní kusovník zvláštní formy-variantní kusovníky

14 Kusovník souhrnný - nejjednodušší forma znázornění kusovníků. Obsahuje všechny materiály, které vstupují do výrobku, přičemž u všech výrobních stupňů jsou uvedeny údaje o množství. Nedostatkem je chybějící struktura přehledu množství tj. není patrné jak vstupují jednotlivé komponenty do finálního výrobku.

15 Strukturní kusovník - obsahují materiály nutné pro výrobek ve strukturním uspořádání. Tím je vyjasněna skladba výrobků. Vyskytuje se ve formě: Kusovník podle výrobních stupňů - ukazuje skladbu ze všech jeho dílů, surovin, sestav všech výrobních stupňů. Odpovídá technickému postupu výrobků Dispoziční kusovník - každý díl uveden vždy na tom stupni, kde poprvé do výrobku vstupuje Stavebnicový kusovník - obsahuje suroviny, díly, sestavy, které vstupují přímo do vyšší nadřazené sestavy

16 Na základě souhrnných kusovníků (přehledu množství) je stanovena: brutto potřeba sestav a jednotlivých dílů pro určité období tak, že násobíme data o množství uvedena v kusovníku primární potřebou finálních výrobku - tím získáme sekundární potřebu. Souhrnné kusovníky neberou v úvahu časové lhůty.

17 C. Plánování termínů a kapacit Koordinuje časový průběh zakázek s ohledem na použitelné kapacity. Zahrnuje: C1. termínování průběhu zakázek C2. propočet kapacitních potřeb C3. kapacitní vyrovnání (sladění kapacit) C4. plánování pořadí zakázek

18 C1. TERMÍNOVÁNÍ PRŮBĚHU- znamená propočet počátečního a konečného termínu pro každou operaci( u každé zakázky). Stanoví: požadované množství a termíny určené při stanovení potřeby informace o strukturním propojení operací časových údajů. Metody termínování: zpětným postupem - plánují se operace tak, že se vychází z termínu dohotovení poslední operace.Výsledkem zpětného postupu je stanovení nejpozdějšího termínu startu zakázky.

19 Termínování postupem vpřed - stanoví se nejdříve možné počátky všech operací a tím i trvání zakázky. (postupné přičítání průběžných dob). Rozdíl mezi nejdříve možným a nejpozději přípustným termínem začátku jednotlivých operací je časovou rezervou. Termínování zkrácením průběžných dob(princip překrývání) -souběžné předávání, nečeká se na dokončení celé výrobní dávky, -Dílčí zpracované dávky se předávají k dalšímu zpracování -Náročná koordinace dopravy

20 C2. PROPOČET POTŘEBY KAPACIT Pro každé pracoviště se provede na základě vypočteného startovacího termínu – a to sumarizaci potřeb kapacit pro jednotlivé operace Kapacitní potřeba se znázorní diagramem zátěže.

21 C3. KAPACITNÍ VYROVNÁNÍ Kapacitní termínování stanoví počáteční a konečné termíny operací vzhledem k omezené kapacitní nabídce. Neodpovídali kapacitní potřeba nabídce lze pro uvedení použitelné a poptávané kapacity použít řadu opatření pro KAPACITNÍ VYROVNÁVÁNÍ KTERÉ MŮŽEME ROZDĚLIT: Přizpůsobení kapacitní poptávky - změny profilu obsazení tzn.: – zvýšit kapacitní poptávku – zvětšením dávek, dodatečnými zakázkami - snížit kapacitní poptávku – zmenšením dávek, změnou zadávání

22 Přizpůsobení kapacitní nabídky – „ změny kapacitních hranic“ -Snížit kapacitní nabídku např. vysazením strojů, snížením směnnosti -Zvýšit kapacitu nabídky např.přesčasy, dodatečné směny, využitím rezervních strojů apod.

23 C4. PLÁNOVÁNÍ POŘADÍ – stanovení pořadí zadávání zakázek na pracoviště. Pořadí musí zajistit plynulý, termínově spolehlivý a bezproblémový průběh výroby. Cílem optimalizace pořadí může být: Minimalizace průběžných dob Maximální využití kapacit Snížení nákladů na skladování apod.

24 Existují pravidla pro zadávaní pořadí např: 1.FCFS (First come First served) – zpracovává zakázky podle jejich příchodu na pracovní místo 2.GRB(Grosten Restbearbeitungzeit) – přiřazuje nejvyšší prioritu zakázce, která vykazuje nejdelší zbývající čas zpracování na všech strojích 3.MAA(Maximalanzahl der Arbeitsoperation) – přiřadí nejvyšší prioritu zakázce, která obsahuje nejvíce ještě neprovedených operací 4.VR(Value Rule) – hodnotové pravidlo preferuje nejvyšší hodnotu finálního výrobku

25 3.2.ŘÍZENÍ VÝROBY Řeší se zde úkoly: a.Uvolnění zakázky – podle předem naplánovaného zadání zakázky do výroby(zakázka je již opatřena termínem). Nutno prověřit materiálně technickou připravenost výrobního a logistického systému tzn. zda je schopen zakázku realizovat Neproveditelné zakázky jsou vyřazeny s fronty.

26 b.Rozvrhování práce – přiřazují se zakázky podle určitého klíče(dokladů, sestav) pracovním místům, k čemuš se používá: Termínování jednotlivých pracovních operací uvnitř zvoleného časového úseku Podnět k přípravě příslušných materiálů a pomůcek Podnět k dopravě materiálů Přiřazení operací pracovištím Vydání pracovních příkazů na pracovní místa

27 Používá se systému: Centrálního rozvrhování -vedoucí (mistr) je zbaven rozhodování o termínech, které získává z centrálního plánování zakázek. Decentralizované rozvrhování – znamená postoupení rozhodovacích kompetencí na místa prováděcí tzn. vedoucí výroby, mistr apod. Např. rozhodování o pořadí zakázek. Tento systém nevyžaduje tolik informací, lepší využití pracovníků atd. Ztrácí se přehled o integrovaném pohybu zakázek.

28 c. Sledování zakázky – sleduje se průběh ve výrobě ( včasného odhalení poruch, nedostatků apod.) Cílem musí být dodržení termínu. d. Správa dat – informační data o zakázce

29 4.VZTAH LOGISTIKY A VÝROBY Tradiční přístup: Hromadná či velkosériová výroba Přesuny velkých dávek s nízkou frekvencí Postupné zpracování Centralizované plánování Slabá koordinace a synchronizace Nízká kvalita- velké procento zmetků Ostrůvkovitě automatizovaná výroba Dlouhé průběžné doby Nový přístup: Malosériová výroba s persp.zakázkové indivd. Přesuny malých dávek s velkou frekvencí Souběžné zpracování Decentralizované řízení Koordinace a synchronizace činností Vysoká kvalita,malá zmetkovitost Integrované systémy Krátké průběžné doby

30 5. SYSTÉMY POUŽÍVANÉ PRO PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ VÝROBY Při plánování a řízení výroby se používá řada systému které využívají softwarové programy pod názvem – PPC –Production Planning and Control. Jsou to například: MRP – Manufakturing Recource Plannig Just in Time Kanban OPT - Optimized production Technology TCM - Total Capacity Management APS – Advanced Plannig and Scheduling

31 SYSTÉM MRP – MATERIAL REQUIREMENTS PLANNING Informační systém pro řízení výroby založený na řízení zakázek a rozvrhování zásob svázaných s výrobou Zakladatelem je Joseph Orlický 1975 MRP odpovídá na 3 otázky: Co je třeba? Kolik je toho potřeba? Kdy to potřebujeme?

32 Prvotnímu vstupy pro MRP jsou: Plán materiálových požadavků – (BOM Bill of material) seznam všech použitých mateiálů, dílů, skupin apod. tvořící konečný produkt. Hlavní plán výroby – (MPS Master production schedule) – rozvrh, který říká kolik výrobků je požadováno a kdy. Stav zásob- (Inventory records) – rozsah skladových zásob. Poskytuje informace o každé položce výrobního sortimentu v čase.

33 HLAVNÍ PLÁN VÝROBY Vzniká na základě – požadavků zákazníků, předpovědi poptávky, přijatých objednávek apod. Určuje – položky výroby, čas dokončení, množství. Pojmy v plánu hlavní výroby: Celková průběžná doba výroby – součet průběžných dob následných fází výroby od objednání surovin po kompletaci konečného produktu

34 Časové vymezení – časové intervaly, během kterých se odehrávají následné fáze výrobního procesu. (začátek a konec určité fáze výrobního procesu) Stromečkový diagram – grafické zobrazení všech dílů, podskupin a montážních celků tvořící finální výrobek

35 FUNGOVÁNÍ MRP SYSTÉMU Na základě plánu materiálových požadavků vzniká „hrubý plán materiálových požadavků“(HPMP) – jde o součet očekávané poptávky po výrobní položce(materiálu) během každé plánovací periody. Čistý plán materiálových požadavků(ČPMP) – představuje nezbytnou spotřebu materiálu pro naplnění hlavního plánu výroby za určité období ČPM = HPM – Plánovaná zásoba + pojistná zásoba MRP systém pracuje s výrobními dávkami které jsou evidovány pomoci rozpisu plánových příkazů. Přejímky plánových příkazů slouží k časování

36 AKTUALIZACE SYSTÉMU MRP Dávkový přistup – shromažďuje všechny změny v průběhu časového intervalu např týdne.Na konci intervalu je systém aktualizován.Vhodný je pro stabilní výroby. Průběžný přístup – modifikuje výrobní plán průběžně, při každé změně. Vhodný pro málo stabilní výrobní systémy, Vyšší náklady.

37 VÝSTUPY MRP 1.Primární výstupy – týkají se plánování výroby a řízení výrobních zásob. Patří zde: Pracovní příkazy – indikují načasování zakázek Přejímky příkazů-autorizují vykonání plánovaných příkazů Změny plánovaných příkazů – týkají se změn dat(změnou pracovních příkazů apod.)

38 2.Sekundární výstupy – umožňují např. kontrolu procesu plánování, kontrolu kvality provedení práce atd. Výrobní přehledy – měří odchylky od plánů Plánovací přehledy – využívají se pro prognozování materiálových požadavků Přehledy výjimek – zaměřeny na neočekávané disproporce (zdržení, přebytky, závady atd.)

39 SYSTÉM KANBAN Systém KANBAN je založen na použití Karet (štítků) tzv.“Kanbany“, které jsou připojeny ke kontejnerům obsahující standardní množství jednoho druhu dílů. Je založen na principu „vzít si“ na místo přines Hlavní cíle: Minimalizace zásob ve výrobě Zjednodušené řízení Plnění termínu

40 Existují dva typy „kanbanových“ karet: 1.Pohybové (přesunové) karty - avizují začátek spotřeby kontejneru 2.Výrobní karty – avizují výrobci zahájit výrobů dílů Princip: Začne-li pracovník používat díly z kontejneru, pohybová karta připojena ke kontejneru se odebere a pošle do střediska které zabezpečuje dodávku dílů. To je signál, že se má poslat další kontejner Nový kontejner má připojenou „Výrobní kartu“, která se před odesláním nehradí „pohybovou kartou“. Výrobní karta se odešle výrobními středisku.Tím avizuje zahájení výroby nového kontejneru

41 Pravidla pro systém KANBAN: 1.Ke kontejneru musí být v jednom okamžiku připojena pouze jedna karta 2.Přesun dílů z dodávacího pracoviště musí iniciovat středisko momentálně používající kontejner 3.Středisko nesmí vyrábět díly, pokud nedostane „výrobní kanbanovou kartu“ 4.Nikdy se nesmí přesunovat(vyrábět) více výrobků než kolik udává kanbanova karta 5.Uplatňuje se systém FIFO 6.Hotové díly se musí ukládat na místo které udává kanbanova karta

42 Oblasti použití: Sériová a velkosériová výroba Dílenská nebo linková výroba Výroba s jednoduchou strukturou výrobků Předpoklady použití: Opakovatelnost výrobních toků Synchronizace a vyvážené kapacity Vysoká jakost výroby Jednosměrný materiálový tok Nízké časy na přestavění strojů Využití výpočetní techniky Dlouhodobé plánování výrobního programu

43 SYSTÉM JUST IN TIME (JIT) Systém JIT propojuje nákup-výrobu-logistiku. Systém JIT můžeme definovat jako strategii spočívající v tom, že se má vyrábět v co největším časovém souladu s poptávkou prostřednictvím: Synchronizace zásobování s výrobou Zjednodušením vnitropodnikových a mimopodnikových oběhových procesů

44 Primárními cíli systému JIT jsou: Minimalizovat zásoby Zlepšit kvalitu výrobků Maximalizovat efektivnost výroby Poskytovat optimální úroveň zákaznického servisu Přínosy se zavedení systému JIT: Snížení stavu surovin a hotových výrobků Zkrácení doby cyklu výroby Zlepšení produktivity práce Zlepšení obrátky zásob Pružná reakce na změnu výroby

45 Předpoklady použití: 1.Vysoká úroveň kvality – surovin hotových výrobků 2.Jednosměrné a hladké materiálové toky 3.Nízké zásoby 4.Malé výrobní dávky-snižují vázanost kapitálů 5.Integrace všech logistických činností 6.Rychlé a pružné seřizování strojů 7.Preventivní opravy a údržby strojů 8.Výpadek nespolehlivých dodavatelů 9.Tažný systém výrobního toku je zboží

46 SOFTWAROVÉ PROGRAMY PRO ŘÍZENÍ VÝROBY Program výroba je rozdělen na dvě části 1.Technologická příprava výroby – zde se pracuje : Kusovníky –každá součástka má svůj kusovník, který obsahuje materiálové součásti i technologické postupy. Při pořizování přijaté objednávky resp.výrobního příkazu počítač pracuje s kusovníkem kde lze sledovat- velikost minimální dávky, stav rozpracovanosti technické dokumentace apod.

47 2.Technicko-hospodářské normy spotřeby materiálů jenž jsou uvedeny v kusovníků. U těchto norem jsou sledovány údaje o hrubé spotřebě, odpadu, čisté spotřebě Vedle těchto údajů se evidují i normy jakosti, normy rozměrů apod. 3.Výkonové normy – evidují se u kusovníků operace které se mají provádět. Vzestupně číslovaný seznam operací pak dává technologický postup jehož součásti jsou i kooperace. Operace se do kusovníků přiřazují z číselníku operací na základě organizační jednotky, kde swe má daná operace provádět

48 Každé operaci je možné přiřadit libovolný počet zdrojů potřebných k provedení operace. Zdrojem může být – nástroj, stroj či přípravek. Přiřazení konkrétního zdroje dané operaci má vliv na následné kapacitní plánování U operací se eviduje – čas přípravy, operační čas, tarif, cena operace atd. 4.Ostatní přímé náklady – součásti kusovníků mohou být i tyto náklady např.náklady na vývoj, náklady na certifikaci apod.

49 5.Změnové řízení – v případě,že je kusovník uzavřen (dokončen), nelze v něm provádět změny standardním způsobem musí být opatřen změnovým řízením. 6.Nadstavbové prvky technické přípravy výroby – např. grafická podoba kusovníků (ukazuje podrobnou strukturu výrobku), nebo technologická podoba kusovníků – struktura kusovníku i s operacemi

50 ŘÍZENÍ VÝROBY 1.Obchodní případ – vzniká přijetím objednávky. Objednávka se stává výrobní zakázkou. Výrobní zakázka může procházet následujícími stavy: Poptávka Objednávka pozastavena,zamítnutá,potvrzena.aktivní,ukončena Podle tohoto stavu lze zakázky také filtrovat např. seznam potvrzených zakázek

51 Při vytváření zakázky – v případě, že pro danou věc existuje více kusovníků program se dotáže, která verze kusovníků má být použita a provede kalkulaci na základě údajů TPV. Cena je uložen v TPV (jako cena materiálů) 2.Výrobní příkaz – je vyroben z potvrzené a řádně zkalkulované výrobní zakázky. V případě, že se nahromadí více stejných zakázek, je možné je zkumulovat do jednoho výrobního příkazu

52 Po vytvoření výrobního příkazu lze vytisknout průvodní dokumentaci – materiálovou rozpisku, mzdové listy, objednávku kooperací, seznam přípravků apod. Dále je možné rezervovat potřebný materiál(v případě, že daný materiál není na skladě) Potom je možné zařadit operace do časového plánu tzn, program provede zaplánování jednotlivých operací s ohledem na kapacitu organizačních jednotek resp. přidělených zdrojů.

53 Odchylkové řízení – v případě, že je nutné do kusovníkůvýrobního příkazu provést zásah Sledování skutečných nákladů – sledují se materiálové náklady přijímané z modulu odbyt, mzdové náklady z modulu mzdy, náklady kooperace s modulu fakturace kooperace. Náklady nabíhají na výrobní příkaz v reálném čase. Změnové řízení – v případě provedení zmetku Nedokončená výroba – program umožňuje provádět výpočet nedokončené výroby na základě plánovaných a skutečných kalkulací. Program výroba je spojen s ekonomickými moduly.


Stáhnout ppt "2.VÝROBNÍ LOGISTIKA 1.Úkoly výrobní logistiky 2.Plánování výrobní struktury 3.Plánování a řízení výroby 4.Vztah mezi logistikou a výrobou 5.Systémy používané."

Podobné prezentace


Reklamy Google