Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ1 Z Á K L A D Y P O D N I K O V É H O M A N A G E M E N T U 3.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ1 Z Á K L A D Y P O D N I K O V É H O M A N A G E M E N T U 3."— Transkript prezentace:

1 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ1 Z Á K L A D Y P O D N I K O V É H O M A N A G E M E N T U 3

2 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ2 Vícekriteriální rozhodování

3 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ3 Vícekriteriální rozhodování je založeno na volbě nejvhodnější varianty ze dvou nebo více možných variant při použití dvou nebo více hodnotících kritérií.

4 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ4 Model vícekriteriálního rozhodování je možné vyjádřit ve tvaru rozhodovací matice, která vyjadřuje vztah varianta V i – kritérium K i. Varianta Kritérium K1K1 K2K2 K3K3 K4K4 V1V1 E 11 E 12 E 13 E 14 V2V2 E 21 E 22 E 23 E 24 V3V3 E 31 E 32 E 33 E 34 V4V4 E 41 E 42 E 43 E 44 V5V5 E 51 E 52 E 53 E 54 kde E ij jsou důsledky jednotlivých variant podle zvolených kritérií.

5 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ5 Dvě podmínky pro stanovení váhy kritérií ve všech metodách Váha důležitosti r-tého kritéria určená na základě kterékoli z metod musí splňovat tyto podmínky : 1) 0 ≤ p r ≤ 1 kde : p r = výsledná váha důležitosti r-tého kritéria podle všech expertů 2) kde : r = 1, 2,..., s s = počet kritérií p er = váha důležitosti r-tého kritéria podle e-tého experta

6 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ6 Příklad Tabulka 1 – Zadání příkladu Kritérium Varianta Výkon [kW] K 1 Spotřeba [l/100km] K 2 Zavazadlový prostor [l] K 3 Zrychlení [s] K 4 Cena [Kč] K 5 V1V1 755,854812, V2V2 805,353013, V3V3 706,743014, V4V4 816,446010,

7 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ7 Metody stanovení váhy kritérií

8 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ8 Metody stanovení váhy kritérií 1.Metoda pořadí 2.Metoda bodovací 3.Metoda párového srovnání

9 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ9 1. Metoda pořadí je založena na tom, že každý vybraný expert přiřadí jednotlivým kritériím pořadí podle důležitosti. Jestliže celkový počet kritérií je s, přiřadí každý expert číslo s kritériu, které považuje za nejdůležitější. Dále přiřazuje číslo (s-1) druhému nejdůležitějšímu kritériu, číslo (s-2) třetímu atd.

10 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ10 Příklad Tabulka 2 – Hodnocení kritérií experty v metodě pořadí Kritérium Expert K1K1 K2K2 K3K3 K4K4 K5K5  E1E E2E E3E E4E v er prpr 0,1170,2830,2670,0830,2501 Pořadí kritérií41253 Váha kritéria K 1 : p 1 = v e1 /60 = 7/60 = 0,117

11 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ11 2. Metoda bodovací Vybraný expert na základě vhodně zvolené bodovací stupnice ohodnotí jednotlivá kritéria. Bodovací stupnice je dána v určitém rozmezí, např. od 1 do 10. Vyšší hodnota bodovací stupnice se přiřazuje kritériu, které je podle názoru experta důležitější. Stejnou hodnotu může expert přiřadit i více kritériím.

12 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ12 Příklad Tabulka 3 – Ohodnocení kritérií experty v bodovací metodě Kritérium Expert K1K1 K2K2 K3K3 K4K4 K5K5 z er E1E E2E E3E E4E Tabulka 4 – Stanovení váhy důležitosti kritérií v bodovací metodě Váha kritéria K 1 : p 1 = (3/25 + 3/26 + 4/27 + 4/30) / 4 = 0,129 Kritérium Expert K1K1 K2K2 K3K3 K4K4 K5K5 Σ E1E1 0,1200,2800,2000,0800,3201,000 E2E2 0,1150,3460,1920,0770,2691,000 E3E3 0,1480,2220,2960,0740,2591,000 E4E4 0,1330,2670,3000,1000,2001,000 prpr 0,1290,2790,2470,0830,2621,000 Pořadí kritérií41352

13 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ13 3. Metoda párového srovnávání Expert provádí srovnání kritérií po dvojicích. Kritéria se srovnávají v tabulce, kde řádky jsou označeny kritérii v libovolném pořadí a ve stejném pořadí jsou kritérii označeny sloupce.

14 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ14 Příklad Tabulka 6 – Stanovení váhy důležitosti kritérií metodou párového srovnání podle čtyř expertů u 1r u 2r u 3r u 4r u er prpr Pořadí kritérií K1K ,1254 K2K ,2752 K3K ,2253 K4K ,0255 K5K , ,000 Váha kritéria K 1 : p 1 = 5/40 = 0,125 Tabulka 5 – Metoda párové srovnání podle 1. experta K1K1 K2K2 K3K3 K4K4 K5K5 u 1r K1K1 x00101 K2K2 1 x1103 K3K3 10 x102 K4K4 000 x00 K5K x4

15 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ15 Metoda agregace hodnotících kritérií

16 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ16 Cílem metod agregace hodnotících kritérií 1.Metoda pořadové funkce 2.Bodovací metoda 3.Bazická metoda je stanovení pořadí variant na základě stanovených vah jednotlivých kritérií.

17 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ17 1. Metoda pořadové funkce je vhodná i v případě, kdy nelze všechny varianty z hlediska některého kritéria vyhodnotit. V podstatě jde o určení pořadí variant podle jednotlivých kritérií. Použijeme bodovou stupnici 1, 2, 3 a 4, kdy 1 je nejméně vyhovující a 4 nejvhodnější.

18 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ18 Příklad Tabulka 7 – Ohodnocení jednotlivých variant pomocí metody pořadové funkce Kritérium Varianta Výkon [kW] K1 BodySpotřeba [l/100km] K2 BodyZavazadlový prostor [l] K3 BodyZrychlení [s] K4 BodyCena [Kč] K5 Body V1V1 7535, , V2V2 8045, , V3V3 7016, , V4V4 8146, , Typ kritéria „V“„N“„V“„N“

19 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ19 Příklad Vynásobíme-li pořadí z tabulky 7 váhou příslušného kritéria p r (p r = 0,129 pro K 1 viz tabulka 4), vzniká tzv. dílčí agregovaná hodnota. Součet dílčích agregovaných hodnot u varianty V 1 = 3,426. Tabulka 8 – Určení agregovaného kritéria a výsledného pořadí variant Kritérium Varianta K1K1 K2K2 K3K3 K4K4 K5K5 wtwt Pořadí variant V1V1 0,3870,8370,9880,1661,0483,4261 V2V2 0,5161,1160,7410,2490,2622,8842 V3V3 0,1290,2790,2470,3320,5241,5114 V4V4 0,5160,5580,4940,0830,7862,4373 prpr 0,1290,2790,2470,0830,262

20 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ20 2.Bodovací metoda se v praxi často používá. Základ tvoří bodovací stupnice. Bodovací stupnice bývají různé, nejčastěji se používá pětibodová nebo desetibodová stupnice. Vhodně zvolená bodovací stupnice určuje i kvalitu rozhodovacího procesu. Zvolená bodovací stupnice musí být shodná pro všechna hodnotící kritéria. Větší počet bodů odpovídá větším výnosům nebo menším nákladům nebo vyjadřuje větší preferenci.

21 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ21 Příklad Tabulka 9 – Zvolená bodovací stupnice pro kritérium K 1 Kritérium Počet bodů K1K1 164, , , , , Typ kritéria„V“

22 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ22 Příklad Varianty jsou obodovány podle jednotlivých kritérií – větší počet bodů odpovídá větším výnosům či menším nákladům. Hodnota kritéria K 1 u varianty V 1 spadá do intervalu s počtem bodů 3, proto jsou ve druhé tabulce u varianty V 1 u kritéria K 1 zapsány 3 body. Ohodnocení, tj. přidělení bodů jednotlivým variantám je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 10 – Bodové ohodnocení jednotlivých variant podle kritérií Kritérium Varianta K1K1 K2K2 K3K3 K4K4 K5K5 V1V V2V V3V V4V Typ kritéria„V“„N“„V“„N“

23 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ23 Příklad Násobíme počet bodů váhou kritéria dostaneme dílčí agregované hodnoty. Součet těchto dílčích agregovaných hodnot pro každou variantu dává celkovou agregovanou hodnotu, podle které opět určíme pořadí variant. K výpočtu agregované hodnoty použijeme váhy důležitosti kritérií získané pomocí metody bodovací. Určení agregovaného kritéria a výsledného pořadí variant bodovací metodou je uvedeno v níže uvedené tabulce. Tabulka 11 – Výsledné pořadí variant bodovací metodou Kritérium Varianta K1K1 K2K2 K3K3 K4K4 K5K5 wtwt Pořadí variant V1V1 0,3871,3951,2350,3321,3104,6591 V2V2 0,3871,3950,9880,4151,0484,2332 V3V3 0,1290,2790,2470,1660,2621,0834 V4V4 0,5161,3950,4940,4150,7863,6063 prpr 0,1290,2790,2470,0830,262

24 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ24 3.Bazická metoda je určena pro agregaci kvantitativních kritérií. Při použití této metody se uvažuje vedle jednotlivých srovnatelných variant také jedna varianta základní neboli bazická. Stanovení základní či bazické varianty se provádí například určením fiktivní varianty vytvořené na základě průměrných hodnot kritérií. Varianty se porovnávají podle jednotlivých hodnotících kritérií s variantou základní neboli bazickou.

25 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ25 Příklad Tabulka 12 – Stanovení bazické varianty KritériumK1K1 K2K2 K3K3 K4K4 K5K5 Bazická varianta605, ,

26 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ26 Příklad Pro výnosové kritérium K 1 u varianty V 1 je hodnota koeficientu (v následující tabulce) stanovena jako 75/60 = 1,25 ( ). Dílčí agregace pro kritérium K 1 u varianty V 1 je vypočtena jako hodnota koeficientu násobená váhou kritéria. Ostatní výpočet a vyhodnocení pořadí je stejné jako u předchozích metod (viz následující tabulka 13). Tabulka 13 – Výpočet dílčích agregací Kritérium Varianta K1K1 K2K2 K3K3 K4K4 K5K5 V1V1 1,2500,8620,9960,8060,750 V2V2 1,3330,9430,9640,7520,455 V3V3 1,1670,7460,7820,6850,536 V4V4 1,3500,7810,8360,9350,566

27 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ27 Příklad K výpočtu agregované hodnoty použijeme váhy důležitosti kritérií z bodovací metody. Váhy důležitosti kritérií p r jsou uvedeny z předchozí tabulky 4. Určení agregovaného kritéria a výsledného pořadí variant bazickou metodou je obsaženo v níže uvedené tabulce 14. Tabulka 14 – Stanovení pořadí variant bazickou metodou Kritérium Varianta K1K1 K2K2 K3K3 K4K4 K5K5 wtwt Pořadí variant V1V1 0,1610,2400,2460,0670,1970,9111 V2V2 0,1720,2630,2380,0620,1190,8542 V3V3 0,1510,2080,1930,0570,1400,7494 V4V4 0,1740,2180,2060,0780,1480,8243 prpr 0,1290,2790,8360,0830,262

28 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ28 Historické přístupy k managementu

29 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ29 Historický vývoj managementu Uvedeme si dva základní přístupy v pohledu na vývoj managementu, a to : 1.„Klasické školy“ manažerského myšlení Škola vědeckého managementu Škola lidských vztahů Škola správního managementu Škola byrokratického managementu 2.Moderní přístupy v managementu. Procesní přístupy Psychologicko-sociální přístupy Systémové přístupy Kvantitativní přístupy Empirické přístupy

30 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ30 Škola vědeckého managementu („Scientific Management“)

31 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ31 Škola vědeckého managementu Američan F. W. Taylor ( ), byl prvním člověkem, který začal vědecky analyzovat práci na základě vědecky podložených způsobů měření a následných doporučení na provádění pracovních činností. Taylor vyhodnotil své experimenty a odvodil následující obecná doporučení pro výkon manažerských činností: 1.Nalézej takové pracovní postupy, kterými lze maximalizovat produktivitu každého pracovníka. 2.Prováděj výběr personálu a všímej si nejenom jeho kvalifikace, ale také fyzických a psychických předpokladů pro výkon určitých pracovních činností. 3.Kdekoli je to možné, používej úkolovou mzdu. 4.Manažeři pracovních kolektivů musí působit jako převodová páka managementu.

32 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ32 Škola vědeckého managementu Východiskem byla snaha dosáhnout vyšší produktivity práce při provádění výrobních a obslužných procesů na nejnižších úrovních podniku, tj. na pracovním místě, v dílně, v provozu, při soustředění na tři hlavní faktory výroby – člověka, výrobek a stroj. Americká škola proslula svými experimenty, kterými její představitelé usilovali o odhalení zákonitostí racionalizace pracovních operací (v USA jsou dodnes za vědecké považovány především experimentální metody, nikoli ryze teoretické bádání).

33 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ33 Škola vědeckého managementu Na základě pohybových studií se začaly využívat ověřené postupy práce nejlepších dělníků a postupy založené na exaktním měření času nezbytného pro provádění pracovních operací nebo ucelených procesů, což bylo základem současného normování. Zdůvodněné časové nároky byly východiskem pro dílenské plánování a pro odměňování a současně tato snaha vyústila ve vytváření vysoce produktivních výrobních linek, tj. proudové výroby.

34 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ34 Škola vědeckého managementu Manželé Lilian a Frank Gilbreth přispěli k vytvoření významného vědeckého principu zjednodušování práce. H. L. Gantt se zajímal o možnosti zvyšování produktivity práce na úrovni provozu. Jeho diagram, zobrazující plánovaný průběh práce, byl významným přínosem pro management.

35 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ35 Škola vědeckého managementu Je považována za typicky americkou s malým zázemím v Evropě. Zajímavý je její vliv na naše domácí podmínky ve 20. a 30. letech 20. století, kdy klíčové poznatky zmíněných klasických směrů byly známy, rozšiřovaly se a některé publikace byly přeloženy do češtiny a již v roce 1920 byl v Praze založen samostatný vědecký ústav pro otázky moderního řízení – Masarykova Akademie práce.

36 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ36 Škola lidských vztahů („Human Relations“)

37 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ37 Škola lidských vztahů Zdůrazňovala význam psychologických a sociálních faktorů a jejich vliv na výsledky práce lidí. Z těchto poznatků, především z empirických rozborů, se pak odvodila řada doporučení pro tvorbu metod vedení lidi, pro jejich stimulaci a motivaci. Za hlavního představitele v USA můžeme uvést např. Eltona Mayo ( ).

38 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ38 Správné vysvětlení experimentu v Hawthorne poskytlo Eltonu Mayo (profesoru Harward Business School), který se zabýval výzkumem skupinového chování, vysvětlení zdánlivě nepochopitelného jevu v působení psychologických faktorů. Vědomí příslušnosti k důležité pracovní skupině se stalo, spolu se zvýšením odpovědnosti každé dělnice za výsledek celé skupiny, hnacím motorem jejich zvýšené pracovní výkonnosti. Experiment se stal slavným a dal jméno „Hawthorne efektu“, označení pro psychologický faktor motivace pracovního výkonu člověka s nesmírně důležitým poznatkem : Člověk nesmí být posuzován jako pouhá součást pracovního stroje, ale jako myslící inteligentní bytost!

39 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ39 Význam školy lidských vztahů je v tom, kdy a za jakých podmínek je motivační vedení lidí výrazně hospodárnější a účinnější než zdrojově náročnější zlepšování pracovních podmínek. Škola lidských vztahů se stala východiskem pro moderní personalistiku a je základem současného závěru, že lidé jsou největším kapitálem podniku.

40 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ40 Škola správního managementu („Administrative Management“)

41 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ41 Škola správního managementu  Zavedla koncept celistvého neboli systémového řízení činností v rámci podniku.  Zdůrazňovala koordinační úlohu manažerů a organizaci řídícího procesu.  Vytvořila koncept „manažerských funkcí“, a to v tehdejším pojetí.  Vytvořila první komplexní doporučení pro řídící jednání manažerů. Za vůdčího představitele evropské školy je označován francouzský důlní inženýr Henri Fayol ( ).

42 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ42 Henri Fayol je dodnes téměř v každé učebnici managementu citován svými 14 základními principy managementu : 1.Dělba práce – pracovní specializace jednotlivce je podmínkou jeho vyšší pracovní výkonnosti. 2.Autorita – právo manažera vydávat příkazy svým podřízeným a vyžadovat jejich přesné a včasné splnění. 3.Disciplína – respektování organizačních pravidel všemi pracovníky. 4.Jedno přikazovací místo – každý pracovník je přímo podřízen pouze jedinému nadřízenému. 5.Jednota vedení – úsilí všech manažerů musí být vedeno jednotící myšlenkou dosažení cílů podniku. 6.Subordinace zájmů – individuální zájmy každého pracovníka musí být při plnění pracovních úkolů podřízeny vyšším zájmům podniku jako celku. 7.Odměna – pracovník musí hned zpočátku vědět, jak bude za výkon svých pracovních povinností odměňován a jaké podmínky jsou s odměnou spojeny. 8.Centralizace – všechny rozhodovací pravomoci managementu musí být soustředěny do jednoho místa v zájmu účelné koordinace pracovních činností v podniku. 9.Hierarchie v řízení – musí být jednoznačně vymezeno kdo je komu podřízen anebo nadřízen. 10.Pořádek – vše potřebné pro výkon pracovních činností musí být vždy na určeném místě a včas plně k dispozici. 11.Rovnost – stejná příležitost pro každého pracovníka dosáhnout úspěchu díky výsledkům svého pracovního úsilí. 12.Stabilita programu – změny ve vedení podniku nesmí vyvolat změny ve strategické orientaci jejích činností. 13.Iniciativa – zdrojem úspěchu jednotlivce i podniku je aktivní samostatný přístup každého pracovníka k plnění uložených pracovních úkolů. 14.Pocit sounáležitosti – což je nejlépe charakterizováno heslem Dumasových mušketýrů : „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“

43 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ43 Škola správního managementu V současnosti se pokračuje v konceptu manažerských funkcí a také v myšlence řídit podnik jako celek sladěně a vyváženě, má stálou platnost, což našlo pokračování v teorii a praxi tzv. integrovaného řízení.

44 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ44 Škola byrokratického managementu („Bureaucratic Management“)

45 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ45 Škola byrokratického managementu Zdůrazňovala význam pevné administrativní organizace, a to s jasně deklarovanou a jednoznačnou hierarchií moci a pořádku. Byrokracii však nechápala v dnešním obvyklém pojetí nezdravé strnulosti, neúměrně rozvinuté administrativy či zdlouhavého jednaní. Pod pojmem „racionální byrokracií“ spatřuje organizaci fungující na základě pevných norem, pravidel a jasných povinností odpovídajících racionální dělbě práce.

46 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ46 Škola byrokratického managementu Za centrální místo administrativní organizace byl považován správní štáb. Klíčovým představitelem je Max Weber ( ) a jeho principy byrokratické organizace jsou klasickým východiskem i pro dnešní pojetí organizačních řádů a norem.

47 Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ47 Základní principy byrokratického řízení a byrokratické organizace jsou: 1.Jasná dělba práce – každý pracovník má podrobný popis práce s vymezenými pravomocemi a odpovědnostmi, které nesmí porušit. Každá pracovní funkce musí být obsazena specialistou. 2.Práce podle pravidel – veškerá činnost probíhá podle přesně stanovených pravidel, směrnic, příkazů apod., které nelze porušovat. 3.Souvislý řetěz příkazů – pracovní příkazy musejí být předávány souvisle a plynule od vrcholového manažera až po nejnižší stupeň řízení. 4.Odstup mezi manažerem a podřízenými – manažer si má odstupem od podřízených udržovat respekt a s podřízenými má jednat formálně, neosobně, ale spravedlivě. 5.Pracovní postup zaměstnanců – je založený na výkonnosti a věku pracovníka a podnik má mít pevná pravidla pro hodnocení a povyšování zaměstnanců, kde základními kritérii pro povýšení pracovníka jsou úroveň a kvalita pracovního výkonu a věk. 6.Zaměstnanci – se nemají podílet na správě ani na vlastnictví majetku podniku.


Stáhnout ppt "Akad. rok 2013/2014, letní semestr Management podniku - VŽ1 Z Á K L A D Y P O D N I K O V É H O M A N A G E M E N T U 3."

Podobné prezentace


Reklamy Google