Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MIKROBIOLOGIE KRMIV 1.Úvod 2.Mikroflora objemných krmiv 3.Mikroflora sena 4.Mikroflora jadrných krmiv, krmných směsí 5.Mikrobiologie siláže.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MIKROBIOLOGIE KRMIV 1.Úvod 2.Mikroflora objemných krmiv 3.Mikroflora sena 4.Mikroflora jadrných krmiv, krmných směsí 5.Mikrobiologie siláže."— Transkript prezentace:

1 MIKROBIOLOGIE KRMIV 1.Úvod 2.Mikroflora objemných krmiv 3.Mikroflora sena 4.Mikroflora jadrných krmiv, krmných směsí 5.Mikrobiologie siláže

2 Úvod Mikroorganismy vesměs nežádoucí  podíl na destrukci živin  produkce nežádoucích metabolitů Výjimky:  mléčné bakterie v siláži a senáži  mikroorganismy (zvláště kvasinky) jako zdroj vitamínů a bílkovin  probiotika – živý krmný mikrobní doplněk k optimalizaci mikroflóry trávicího traktu

3 Mikroflora objemných krmiv = mikroflora zelených částí rostlin = epifytní mikroflora V průměru nepříznivé složení Obvyklý počet 10 5 – 10 8 /g (podrobnosti viz půdní mikrobiologie)

4 Mikroflora sena Snížení obsahu vody (na 12-16%) vede k omezení mikrobiálních aktivit a změně složení mikroflory – vychází z epifytní  snížení počtu (při optimálním sušení)  přechod bakterií v anabiosu  preference klidových stádií (spóry, konidie)  typičtí představitelé – mikromycety, Bacillus Přísun vody vede ke stimulaci mikrobních procesů  Samozahřívání - Termogenese = výsledek fyziologických a mikrobiálních procesů při nepřiměřeném obsahu vody (i lokálně) Hlavním zdrojem tepla mikroorganismy  5-10 % substrátu = zdroj živin  % pro produkci tepla  (v půdě 20-40% živiny, 80-60% mineralizace – energie) Fáze:  fyziologická  mikrobiologická (mesofilové, termofilové)  chemická, suchá destilace samovznícení

5 Mikroflora jadrných krmiv Základ - epifytní mikroflora Zvýšený výskyt vždy negativní ČSN „Metody zkoušení nezávadnosti krmiv“ ČSN „Mikrobiologické zkoušení krmiv Není norma stanovující konkrétní parametry Hlavní kriteria kvality:- bez patogenních mikroorganismů (Salmonella) - bez mikromycet – producentů toxinů Naše výsledky:- celkový počet bakterií do 10 3 /g výborné do 10 5 /g vyhovující - počet mikromycet do 10 3 /g dobré do 10 4 /g průměrné nad 10 5 /g plesnivějící (plesnivé) Hlavní skupiny mikroorganismů: - bakterie: Bacillus, Pseudomonas, Escherichia! Salmonella ! - mikromycety: Aspergillus! Penicillium, Mucor, Alternaria Fusarium! Polská norma vymezuje počty: Proteolytické b. Amonifikační b. Saprofytické houby Toxiny produkující mikromycety

6 Mikrobiologie siláže = konzervovaná objemná (zelená) píce činností mléčných bakterií 3 základní podmínky: 1.anaerobní uložení silážované hmoty (velikost řezanky, rychlost naskladnění, vytěsnění vzduchu, uzavření….) 2. cukerné minimum (Zubrilin) = dostatek zkvasitelných cukrů, aby pH pokleslo na cca 4,2 (odvislé od pH) 3. přítomnost bakterií mléčného kvašení Fáze silážování: fáze smíšené mikroflory (do 7 dnů) – rozvoj všech epifytních bakterií, spotřebován O 2, rozvoj anaerobů, počátek produkce org.kyselin fáze bakterií mléčného kvašení – anaerobiosa umožňuje rozvoj BMK; zpočátku hlavně kokovité (podfáze mléčných koků - Lactococcus) – rychle se množí ale méně odolné vůči pH; nahrazeny tyčinkami (podfáze ml.tyčinek – Lactobacillus); při nízkém pH odumírání i tyčinek technologická zralost (cca po 8 týdnech) – mikrobní procesy ustávají, píce je konzervována a získává dlouhodobou skladovatelnost

7 Hlavní mikroorganismy siláže  Bakterie mléčného kvašení jediná pozitivní skupina v siláži; fermentuje glycidy na kyselinu mléčnou; homormentativní (preferovány) i heterof.; Lactococcus (lactis), Lactobacillus (plantarum)  Mikromycety (plísně) Negativní – konkurenti BMK, rozklad živin, produkce toxinů; Acidorezistentní, regulace anaerobiosou; Aspergillus, Penicillium….  Bakterie máselného kvašení Konkurenti BMK, produkce kys.máselné, tím zhoršení organoleptických vlastností; Anaerobní, regulace – pH: < 4,9 (4,5); Clostridium  Hnilobné bakterie Dominantní v efifytní m., rozklad proteinů, vznik nežádoucích metabolitů (NH 4 + ); Aerobní až anaerobní, regulace: nízké pH Pseudomonas, Escherichia…  Kvasinky Konkurenti BMK (etanol + CO 2 ); V malém množství nevadí; Fakultativní anaerobové; Regulace – dlouhá generační doba; Saccharomyces

8 Regulace procesů v siláži  Anaerobiosa = nezastupitelná podmínka  Očkování BMK – nutný ale dostatek glycidů Polyvalentní x monovalentní; Enterococcus faecium (Lactisil) Lactobacillus  Doplnění dalších mikroorganismů Především jako zdroj hydrolas Bacillus, Aspergillus…  Kombinované přípravky Obsahují enzymovou složku (hydrolýza polysacharidů – např. amylasy) + BMK  Doplnění glycidů Melasa - dříve nejpoužívanější přísada Kombinace snadno a obtížně silážovatelných rostlin  Snížení pH (nyní výjimečně) Přídavek organických či anorganických kyselin nahradí určitý nedostatek glycidů; (kys.mravenčí, H 2 SO 4 ….)  Regulace nežádoucích mikrobů (nyní výjimečně) Soli organických kyselin, formaldehyd Antibiotika (již zakázána) – ČR dříve pouze 2: bacitracin, chlortetracyklin


Stáhnout ppt "MIKROBIOLOGIE KRMIV 1.Úvod 2.Mikroflora objemných krmiv 3.Mikroflora sena 4.Mikroflora jadrných krmiv, krmných směsí 5.Mikrobiologie siláže."

Podobné prezentace


Reklamy Google