Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky Přednáška 10 Determinanty Matematika I. KIG / 1MAT1.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky Přednáška 10 Determinanty Matematika I. KIG / 1MAT1."— Transkript prezentace:

1 Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky Přednáška 10 Determinanty Matematika I. KIG / 1MAT1

2 O čem budeme hovořit: Permutace a jejich vlastnosti Definice determinantu Rozvoj determinantu podle řádku či sloupce Věty o determinantech

3 Permutace a jejich vlastnosti

4 Definice permutace Permutací v konečné množině M nazýváme prosté zobrazení množiny M na sebe. V dalším budeme používat pouze permutace konečné množiny M = { 1; 2; 3; … ; n }. Příklad:

5 Zápisy permutací Permutace v množině M = { 1; 2; 3; 4 } má tento graf: Tuto permutaci budeme zapisovat: anebo jen druhým řádkem:

6 Počty permutací Permutace ve dvouprvkové a tříprvkové množině můžeme zapsat tabulkami: Kolik permutací asi existuje ve čtyřprvkové a pětiprvkové množině? Počet permutací v n-prvkové množině je n ! = n. (n-1). (n-2). …

7 Inverze v permutaci Je-li dána nějaká konkrétní permutace, například ( ), můžeme si povšimnout, že „za některými čísly následují čísla menší“. V těchto případech hovoříme o inverzi v permutaci. Ve výše uvedené permutaci najdeme tyto inverze: za číslem 2 je menší číslo 1 … 1 inverze za číslem 5 jsou menší čísla 3, 1, 4 … 3 inverze za číslem 3 je menší číslo 1 … 1 inverze za číslem 1 není žádné menší číslo … 0 inverzí za číslem 4 není žádné menší číslo … 0 inverzí

8 Sudé a liché permutace Pro permutace je důležitý celkový počet inverzí. Podle jeho parity se dělí do dvou skupin a permutacím z každé skupiny se přiřazuje určité číslo (tzv. signum). Definice: Je-li celkový počet inverzí v permutaci P sudý, nazývá se i permutace P sudá, a klademe Sgn P = 1. Je-li celkový počet inverzí v permutaci P lichý, nazývá se i permutace P lichá, a klademe Sgn P =  1.

9 Definice determinantu

10 Definice determinantu matice Nechť je dána čtvercová matice: Determinantem této matice A nazýváme číslo:

11 Determinant matice typu (2,2) Čtvercová matice A má tvar: Determinantem této matice A je tedy číslo: Kolik je permutací v dvojprvkové množině? Kolik sčítanců bude tedy determinant mít? Jaké znamení mají jednotlivé permutace? Jak se tedy determinant vypočítá?

12 Výpočet determinantu matice typu (2,2) Determinantem matice A je tedy číslo: Schéma výpočtu determinantu: Příklad:

13 Determinant matice typu (3,3) Čtvercová matice A má tvar: Determinantem této matice A je tedy číslo: Kolik je permutací v trojprvkové množině? Kolik sčítanců bude tedy determinant mít? Jaké znamení mají jednotlivé permutace? Jak se tedy determinant vypočítá?

14 Výpočet determinantu matice typu (3,3) Determinantem matice A je tedy číslo: Schéma výpočtu determinantu:

15 Výpočet determinantu matice typu (3,3) Schéma výpočtu determinantu podle Sarusova pravidla: Příklad: +–

16 Poznámka o složitosti výpočtů Kolik sčítanců má determinant čtvercové matice A typu (n,n) ? typ (2,2) : … 2 ! = 2 sčítance typ (3,3) : … 3 ! = 6 sčítanců typ (4,4) : … 4 ! = 24 sčítanců typ (5,5) : … 5 ! = 120 sčítance typ (6,6) : … 7 ! = 840 sčítanců Počet sčítanců prudce stoupá, determinanty větších matic musíme tedy počítat jinak, než z definice!

17 Poznámka k označování Determinant čtvercové matice A budeme označovat symbolem | A |, tedy například:

18 Rozvoj determinantu podle řádku či sloupce

19 Subdeterminant Definice: Subdeteminantem prvku a ij matice A budeme nazývat determinant matice, která vznikne vynecháním i-tého řádku a j-tého sloupce matice A. Subdeteminant označujeme A ij.

20 Příklady Nechť je dána matice: Subdeterminantem prvku a 11 je: Subdeterminantem prvku a 22 je: Subdeterminantem prvku a 31 je:

21 Doplněk prvku Definice: Doplňkem prvku a ij matice A budeme nazývat číslo (-1) i+j.A ij. Doplněk označujeme D ij. Doplněk D ij se liší od subdeterminantu A ij pouze znaménkem. Toto znaménko můžeme určit pomocí tohoto „šachovnicového“ schématu:

22 Věta o rozvoji determinantu Nechť je dána matice A. Vyberme si libovolně některý její řádek (sloupec). Vypočtěme pro všechny prvky tohoto řádku (sloupce) součiny prvku a jeho doplňku. Determinant matice A je pak roven součtu těchto součinů. Vybereme-li například i-tý řádek, pak tedy platí:

23 Příklad Nechť je dána matice: Výběrem například prvního řádku získáme: Výběrem například třetího sloupce získáme:

24 Poznámka k výpočtům determinantů Výpočet determinantu pro n > 3 se podle předchozí věty redukuje na výpočet n determinantů matic typů (n-1, n-1). To je sice významný pokrok oproti pracnému výpočtu z definice, ale pro vyšší n bývá ještě příliš složitý. Často pak využíváme věty z následujícího oddílu. POZOR! Sarusovo pravidlo nelze používat pro n > 3.

25 Věty o determinantech

26 Vytýkání prvku z řádku či sloupce Jednoduchým důsledkem věty o rozvoji determinantu je, že z libovolného řádku či sloupce je možné vytknout společného dělitele, například: Například:

27 O determinantech platí tato tvrzení: Nechť je dána matice A. Vznikne-li matice A´ z matice A výměnou dvou řádků či sloupců, pak det A´= – det A. Matice, která má dva stejné řádky (sloupce) má determinant rovný nule. Nechť matice A´ vznikne z matice A tak, že k některému jejímu řádku (sloupci) přičteme nenulový násobek jiného řádku (sloupce). Pak platí, že det A´= det A.

28 Příklad

29 Determinant „trojúhelníkové“ matice Nechť je dána „trojúhelníková“ matice A, tedy taková, která má pod hlavní diagonálou všechny prvky rovny nule. Pak platí: Proč?

30 Co z tohoto výsledku plyne? Uvažujme o „trojúhelníkové“ matici A, která má pod hlavní diagonálou všechny prvky rovny nule, a všechny prvky v diagonále má nenulové. Tato matice má hodnost n, je tedy regulární, a její determinant je nenulové číslo. Platí i obrácená implikace, a tedy: Matice je regulární (a má tedy inverzní matici) právě tehdy, když její determinant je různý od nuly.

31 Další věty o maticích a determinantech O maticích a determinantech matic platí mnoho dalších vět. Ověřte si na příkladech, že platí následující tvrzení: ( A. B ) T = B T. A T ( A. B ) -1 = B -1. A -1 ( A –1 ) T = (A T ) -1 det A = det A T det ( A. B ) = det A. det B

32 Co je třeba znát a umět? Rozumět definici determinantu, znát vlastnosti determinantů, zvládnout výpočty determinantů z definice, pomocí úprav neměnících jeho hodnotu a pomocí rozvoje podle řádku či sloupce.

33 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky Přednáška 10 Determinanty Matematika I. KIG / 1MAT1."

Podobné prezentace


Reklamy Google