Ještě k cílům vzdělávání:

Prezentace na téma: "Ještě k cílům vzdělávání:"— Transkript prezentace:

1 Ještě k cílům vzdělávání:
Pozorování lektorů a mezinárodní srovnání ukazují, že: čeští učitelé neumějí pracovat s cíli neumějí hodnotit jiné cíle než vědomostní povahy

2 Čeští učitelé definují cíl hodiny nebo cíl výuky v daném časovém úseku pomocí znalosti nějaké oblasti: „žák má umět, žák se má naučit“, zatímco jejich kolegové z ostatních zemí daleko častěji než znalost sledují porozumění : „žák má pochopit, žák má porozumět“ Příznačné je i to, že čeští učitelé při vymezování cílů výuky vůbec neuvedli řadu cílů, které se objevily ostatních zemích: „komunikovat, rozvíjet obecné myšlenkové dovednosti, rozvíjet experimentální dovednosti, rozvíjet metody vědeckého zkoumání, učit žáky týmové práci, podporovat pozitivní postoj žáků k přírodním vědám a zájem o ně“. (TIMSS R Videostudy)

3 Sociální aspekty vzdělávání
Vzdělávání jako socializace Sociálně podmíněná nerovnost žáků Základní socializační prostředí Rodina Škola Skupina vrstevníků Společnost a vzdělávací systém

4 Vzdělávání a socializace
Potíže se základními termíny: Výchova, vzdělávání Vzdělávání – v širokém smyslu (cíle kognitivní, hodnotové i psychomotorické)

5 Socializace = utváření člověka sociálním prostředím
utváření člověka jako sociální bytosti ____________________________________ = sociální učení: učení se sociálním vztahům a sociálním rolím

6 Čím je jedinec formován
Genetický základ Působení prostředí Vzdělávání = metodická socializace

7 Sociálně podmíněná nerovnost
úroveň rozvoje rozumových schopností školní výkony postoje ke vzdělávání, motivace ke studiu, studijní aspirace úroveň jazykové komunikace úroveň a struktura sociálního chování

8 Základní socializační prostředí
Rodina Škola Skupina vrstevníků Společnost a vzdělávací systém

9 Rodina Index ekonomického, sociálního a kulturního statusu - úroveň povolání a vzdělání rodičů, přístup ke kultuře a vybavení domácnosti kulturními statky (mj.: počet knih v domácnosti – klasická literatura, poezie, slovníky a encyklopedie, vlastní pokoj, vlastní pracovní stůl, umělecké výtvory)

10 Změna typu rodiny Vnější nátlak, autorita, Tradice, statičnost
Podřizování se rodinným cílům Povinnost, respekt Vnitřní přitažlivost, demokratičnost Dynamičnost, přizpůsobivost Seberealizace členů rodiny Osobní štěstí, náklonnost Rodina institucionální → partnerská

11 Změna typu rodiny Krize rodiny? Zaměstnanost žen, kariérní aspirace
Relativizace společenských hodnot a norem Zmenšování rodiny, uzavřenost Úbytek dětí v rodině (pokles porodnosti) Vliv masmédií, reklamy, zábavního průmyslu Nestabilita rodiny, život bez sňatku Krize rodiny?

12 Vliv rodinného zázemí na výsledky žáků (OECD PISA 2003)

13 Škola Hlavní rysy školního prostředí: Odosobnění vztahu učitel – žák
Přesné vymezení nároků na ž., důraz na plnění Převaha kognitivního učení Naprostá převaha verbální komunikace Přesná strukturace času, činností a jejich obsahu Obecný rámec hodnocení (zvl. klasifikace)

14 Sounáležitost se školou

15 Sounáležitost se školou (PISA 2003)

16 Sounáležitost českých žáků se školou podle typu školy (PISA OECD 2003)

17 Názory ředitelů na přístup patnáctiletých žáků ke škole (PISA 2003)

18 Zájem žáků o matematiku

19

20 Klima školy Sociálněpsychologická proměnná, jež vyjadřuje kvalitu interpersonálních vztahů a sociálních procesů, které fungují v dané škole, tak, jak ji vnímají, prožívají a hodnotí učitelé, žáci, případně zaměstnanci školy. Součástí klimatu školy je například klima učitelského sboru, klima školních tříd, celkového prostředí školy atd. (Průcha, Walterová, Mareš, Pedagogický slovník, 2. vydání, Praha, Portál, 1998, s. 107)

21 Klima školy Strach, stres, nuda Atmosféra bezpečí
Respektovat a být respektován Vnitřní motivace

22 Vnímání otevřenosti klimatu a smyslu angažovaného přístupu ke školním záležitostem (CIVED 1999)

23 Autonomie a klima škol – názory ředitelů (OECD PISA 2003)

24

25

26 Společnost a vzdělávací systém
Schopnost vzdělávacího systému zajistit rovné příležitosti ve vzdělávání: problém selektivity Ekonomický aspekt Vzdělávání příslušníků národnostních menšin Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání nadaných dětí Problematika „gender“

27 Selektivita vzdělávacího systému

28

29

30 VÝDAJE NA ŽÁKA / STUDENTA
země OECD celkem vydají na jednoho žáka v primárním až terciárním vzdělávání v průměru US $, v České republice US $ země OECD v průměru vydají na jednoho žáka na primární úrovni US $, v České republice US $ země OECD vydají na jednoho žáka na sekundární úrovni v průměru US $, v České republice US $ země OECD vydají na studenta na terciární úrovni US$, student na terciární úrovni „stojí“ v České republice v průměru US $ (po odečtení výdajů na výzkum a vývoj se v terciárním vzdělávání jedná o US $, v České republice US $)

31 VÝDAJE NA VZDĚLÁVÁNÍ ve vztahu k HDP
země OECD jako celek vydávají na vzdělávání 6,1 % jejich kolektivního HDP devět z 28 zemí OECD dává na vzdělávání pouze 3,6 – 4,2 % HDP Česká republika vydává 4,4 % HDP

32 VEŘEJNÉ VÝDAJE NA VZDĚLÁVÁNÍ jako procento veřejných výdajů (2002) (Education at a Glance,OECD 2005)

33

34 Vývoj poměru šancí na dosažení VŠ vzdělání mezi jedincem pocházejícím z rodiny odborníka a dělníka
(údaj vyjadřuje kolikrát měl jedinec pocházející z rodiny odborníka větší šanci na dosažení VŠ vzdělání než jedinec pocházející z rodiny dělníka; zdroj: ISEA) 2002:02 The Influence of Family Origin on the Evolution of Educational Inequalities in the Czech Republic after 1989Natalie Simonová Tato práce se zabývá vývojem nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v České republi- ce po roce Jejím hlavním východiskem je fakt, že po „sametové revoluci “došlo k výraz- nému nárůstu poptávky po středoškolském vzdělání s maturitou a po vysokoškolském studiu, a to na úkor učňovských oborů, ať už s maturitou, či bez maturity. Vstupní hypotézou toho- to textu pak bylo tvrzení, že po roce 1989 došlo v České republice ke zvýšení vzdělanostních nerovností způsobenému nerovnoměrným vývojem sekundárního a terciárního sektoru škol- ství. Bylo tak využito zjištění, ke kterému dospěli Gerber a Hout [1995 ]a Gerber [2000 ], tj. že přetlak uchazečů, ke kterému dojde mezi dvěma úrovněmi vzdělání,zvyšuje nerovnos- ti v přístupu ke vzdělání v neprospěch nižších sociálních vrstev. S využitím metody logistic- ké regrese byl modelován vliv sociálního původu na pravděpodobnost úspěšného přechodu mezi středním a vysokým školstvím v období let 1948 –1999, rozděleném do tří věkových kohort. Hypotézu o rostoucím vlivu sociálního původu na úspěch v tranzici mezi střední a vy- sokou školou v devadesátých letech se však potvrdit nepodařilo. Trend po roce 1989 naopak hovoří ve prospěch snižujících se nerovností v přístupu ke vzdělání. Zatímco v 70. a 80. le- tech vzdělanostní nerovnosti podle dosaženého vzdělání otce rostly, v 90.letech naopak kle- saly. Vysvětlení tohoto zjištění je nalezeno ve struktuře maturantů, kteří se hlásí na vysokou školu. Shrnutí Tento text se pokoušel ověřit vstupní hypotézu o rostoucím vlivu rodinného (či jinak sociál- ního) původu na úspěch v tranzici mezi sekundárním a terciárním sektorem školství v deva- desátých letech v České republice. Rodinný (sociální)původ respondenta byl indikován vzdě- láním otce a jeho socioekonomickým statusem a testován byl také vliv pohlaví respondenta. Hypotéza o růstu vzdělanostních nerovností vycházela z poznatků, ke kterým došli Gerber a Hout [1995 ]a Gerber [2000 ], tj. že přetlak uchazečů, ke kterému dojde mezi dvěma úrov- němi vzdělávacího systému,zvyšuje nerovnost v přístupu ke vzdělání v neprospěch nižších sociálních vrstev. Jak bylo ukázáno výše, po roce 1989, díky značné početní expanzi a nárů- stu poptávky po úplném středním vzdělání s maturitou, došlo k tomu, že terciární sektor nebyl schopen uspokojit následnou zvýšenou poptávku po vysokém školství. Po roce tak byl započat trend klesající pravděpodobnosti přijetí do terciárního sektoru školství.To znamená, že během postkomunistického období došlo v České republice k nerovnoměrnému vývoji vzdělanostního systému (jeho sekundárního a terciárního sektoru). Z této perspektivy se pak zdálo logické, že by mělo dojít k rostoucímu vlivu rodinného původu na přístup k vysokoškolskému vzdělání. Nicméně nestalo se tak. S pomocí logistické regrese nebyla tato hypotéza potvrzena. Zdá se naopak, že po roce 1989 dochází k opačnému vývoji: nerovnosti na úrovni přechodu mezi sekundárním a terciárním sektorem se snižují. Analýza ukázala, že zatímco vliv otcova vzdělání se mezikohortně měnil (v devadesátých letech klesal), vliv jeho socioekonomického statusu zůstal napříč kohortami stabilní.Lze se tedy domnívat, že to zřejmě nebyl ekono- mický kapitál (finanční zdroje), který hrál dominantní roli při realizaci vzdělanostních ne- rovností v českém prostředí, ale kapitál kulturní (vzdělání rodičů a zprostředkovaně nabyté jazykové a lingvistické kódy dítěte). Efekt sociálního (rodinného) původu uchazeče o studi- um, v této práci indikovaný vzděláním otce, ISEI otce a pohlavím respondenta, po roce ve srovnání s obdobím sedmdesátých a osmdesátých let poklesl. Vzdělanostní nerovnosti dosáhly po roce 1948 nejvyšší hladiny právě v období následujícím normalizaci. Vliv pohla- ví respondenta se mezikohortně měnil tak, že poklesl mezi nejstarší a střední kohortou (vzrostly šance žen) a vzrostl mezi střední a nejmladší kohortou (šance žen se oproti šancím mužů snížily). Vysvětlení pro tento vývoj lze najít při bližším pohledu na strukturu uchazečů o vyso- koškolské vzdělání. I když se výrazně zvýšil podíl mladých lidí, kteří dnes dosahují úplného středního vzdělání s maturitou a jsou tak potenciálními uchazeči o vstup do terciárního sek- toru školství, lze vyjádřit jistou pochybnost o jejich znalostní výbavě potřebné k překonání přijímacího řízení. Expanze středních škol,které dnes poskytují maturitní vzdělání, není totiž ještě zárukou, že jsou schopné připravit své absolventy tak, aby byli schopni konkurenčního boje na vzdělávacím trhu. Klíčová slova vzdělání, vzdělávací systém, tranzice mezi dvěma sektory vzdělávacího systému,úspěch v tranzici, rodinný původ, sociální původ, přístup ke vzdělání, proces dosahování vzdělání, vzdělanostní nerovnosti, maturita (zakončení úplného středního vzdělání),expanze maturit, reforma vzdělávacího systému

35

36 zdroj: Simonová, N Vliv nerovnoměrného vývoje vzdělanostního systému na vzdělanostní nerovnosti po roce 1989 v České republice. Diplomová práce na oboru Sociologie, Praha: FF UK.

37 Zdroj: Simonová, N.: Vliv nerovnoměrného vývoje vzdělanostního systému na vzdělanostní nerovnosti po roce 1989 v České republice Diplomová práce na oboru Sociologie, Praha: FF UK 2002

38 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
Školský zákon 561/2004 Sb., § 16 (1) Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. (2) Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování.

39 (3) Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. (4) Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo c) postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.11) (5) Speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů zjišťuje školské poradenské zařízení.

40 (6) Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Délku středního a vyššího odborného vzdělávání může ředitel školy ve výjimečných případech jednotlivým žákům nebo studentům se zdravotním postižením prodloužit, nejvýše však o 2 školní roky.

41 (7) Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Dětem, žákům a studentům, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím znakové řeči. Dětem, žákům a studentům, kteří nemohou číst běžné písmo zrakem, se zajišťuje právo na vzdělávání s použitím Braillova hmatového písma. Dětem, žákům a studentům, kteří se nemohou dorozumívat mluvenou řečí, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím náhradních způsobů dorozumívání.

42 (8) Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení, zřizují se pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením školy, popřípadě se souhlasem krajského úřadu v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy. Žáci s těžkým mentálním postižením, žáci s více vadami a žáci s autismem mají právo se vzdělávat v základní škole speciální, nejsou-li vzděláváni jinak. (9) Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy a vyšší odborné školy může se souhlasem krajského úřadu ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. V případě dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení.

43 Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů
Školský zákon 561/2004 Sb., § 17 (1) Školy a školská zařízení vytvářejí podmínky pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů. (2) K rozvoji nadání dětí, žáků a studentů lze uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů. Třídám se sportovním zaměřením nebo žákům a studentům vykonávajícím sportovní přípravu může ředitel školy odlišně upravit organizaci vzdělávání.

44 (3) Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka na žádost osoby, která je v souladu se zvláštním právním předpisem12) nebo s rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo nezletilého žáka (dále jen “zákonný zástupce”) a mimořádně nadaného zletilého žáka nebo studenta na jeho žádost přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

45 Vyučovací jazyk a vzdělávání příslušníků národnostních menšin
Školský zákon Sb., § 13 (1)Vyučovacím jazykem je jazyk český. (2) Příslušníkům národnostních menšin se zajišťuje právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14. (3) Ministerstvo může povolit vyučování některých předmětů v cizím jazyce. (4) Ve vyšších odborných školách může být vyučovacím jazykem cizí jazyk.

46 Vzdělávání cizinců Školský zákon 561/2004 Sb., § 20
(1) Osoby, které nejsou státními občany České republiky a pobývají oprávněně na území České republiky, mají přístup k základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané České republiky, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy. (2) Osoby uvedené v odstavci 1 se stávají žáky a studenty příslušné školy za podmínek stanovených tímto zákonem, pokud řediteli školy prokáží nejpozději při zahájení vzdělávání oprávněnost svého pobytu na území České republiky.

47 (3) Osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělávání a školským službám podle tohoto zákona za stejných podmínek jako státní občané České republiky. Ustanovení odstavce 2 se v tomto případě nepoužije. (4) Osobám, které nejsou státními občany České republiky a získaly předchozí vzdělání v zahraniční škole, se při přijímacím řízení ke vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách promíjí na žádost přijímací zkouška z českého jazyka, pokud je součástí přijímací zkoušky. Znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, škola u těchto osob ověří rozhovorem.

48 (5) Pro žáky, kteří jsou dětmi osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie, a kteří na území České republiky, kde taková osoba vykonává nebo vykonávala pracovní činnost v pracovněprávním vztahu nebo samostatně výdělečnou činnost, nebo na území České republiky studuje, anebo získala právo pobytu na území České republiky z jiného důvodu13) dlouhodobě pobývají a kteří plní povinnou školní docházku podle tohoto zákona, zajistí krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy a) bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků,

49 b) podle možností ve spolupráci se zeměmi původu žáka podporu výuky mateřského jazyka a kultury země jeho původu, která bude koordinována s běžnou výukou v základní škole. (6) Krajský úřad zajistí přípravu pedagogických pracovníků, kteří budou uskutečňovat vzdělávání podle odstavce 5.

50 Třída jako sociální útvar
Formální a neformální řád třídy Sociální struktura třídy Vývoj třídy jako sociální skupiny

51 Vztah učitel – žák: Interakce, obousměrná komunikace
Didaktický trojúhelník učitel žák interakce a komunikace zpětná vazba výsledky cíle ccccíl vyučování učení učivo

52 Vzájemný vztah je třeba vědomě a s péčí utvářet
Co překáží? Přílišná (ne)náročnost práce Jazyk málo srozumitelný pro žáky „Bariérové“ prostředí Nedostatek nebo přemíra (vnější) motivace … Sestupná a vzestupná interakční spirála „Škatulkování“ Pygmalion efekt, Golem efekt: sebenaplňující očekávání („proroctví“) učitele vůči žáku Haló efekt : z jedné vlastnosti usuzujeme, že žák má ještě nějaké jiné vlastnosti Projekce: na základě určitých podobností (vzhled, způsob vyjadřování, zájmy) si myslím, že žák bude mít podobné vlastnosti jako já

53 … a co utváření vztahu u – ž podporuje?
respektování každého individuálního žáka rozvíjení potenciálu žáků podporování samostatného myšlení žáků, navozování problémových situací podpora vlastních názorů žáků oceňování žákovy samostatnosti a originality nápadů řešení vybízení žáků k hledání příčin chybných řešení hodnocení nejenom výsledků, ale i průběhu (změn) učení žáků podněcování žáků k tomu, aby poznávali sebe sama (volně dle: Maňák, J. a kol.: Alternativní metody a postupy. Brno 1997)

54 Guillaume Apollinaire: Jdi nad propast, řekl. Oni řekli: Bojíme se
Guillaume Apollinaire:  Jdi nad propast, řekl.  Oni řekli: Bojíme se.  Jděte nad propast, řekl.  Šli.  Strčil je... a oni letěli.

55 Autorita učitele Autorita – formální a neformální
Autorita a autoritativnost Obliba a autorita učitele Přátelství (partnerství) ve vztahu k žákům a autorita učitele Faktory podporující vznik neformální autority ve vztahu učitel – žák Problém zneužívání moci