Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ještě k cílům vzdělávání: Pozorování lektorů a mezinárodní srovnání ukazují, že: čeští učitelé neumějí pracovat s cíli neumějí hodnotit jiné cíle než vědomostní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ještě k cílům vzdělávání: Pozorování lektorů a mezinárodní srovnání ukazují, že: čeští učitelé neumějí pracovat s cíli neumějí hodnotit jiné cíle než vědomostní."— Transkript prezentace:

1 Ještě k cílům vzdělávání: Pozorování lektorů a mezinárodní srovnání ukazují, že: čeští učitelé neumějí pracovat s cíli neumějí hodnotit jiné cíle než vědomostní povahy

2 Čeští učitelé definují cíl hodiny nebo cíl výuky v daném časovém úseku pomocí znalosti nějaké oblasti: „žák má umět, žák se má naučit“, zatímco jejich kolegové z ostatních zemí daleko častěji než znalost sledují porozumění : „žák má pochopit, žák má porozumět“ Příznačné je i to, že čeští učitelé při vymezování cílů výuky vůbec neuvedli řadu cílů, které se objevily ostatních zemích: „komunikovat, rozvíjet obecné myšlenkové dovednosti, rozvíjet experimentální dovednosti, rozvíjet metody vědeckého zkoumání, učit žáky týmové práci, podporovat pozitivní postoj žáků k přírodním vědám a zájem o ně“. (TIMSS R Videostudy)

3 Sociální aspekty vzdělávání Vzdělávání jako socializace Sociálně podmíněná nerovnost žáků Základní socializační prostředí Rodina Škola Skupina vrstevníků Společnost a vzdělávací systém

4 Vzdělávání a socializace Potíže se základními termíny: Výchova, vzdělávání Vzdělávání – v širokém smyslu (cíle kognitivní, hodnotové i psychomotorické)

5 Socializace = utváření člověka sociálním prostředím utváření člověka jako sociální bytosti ____________________________________ = sociální učení: učení se sociálním vztahům a sociálním rolím

6 Čím je jedinec formován Genetický základ Působení prostředí Vzdělávání = metodická socializace

7 Sociálně podmíněná nerovnost úroveň rozvoje rozumových schopností školní výkony postoje ke vzdělávání, motivace ke studiu, studijní aspirace úroveň jazykové komunikace úroveň a struktura sociálního chování

8 Základní socializační prostředí Rodina Škola Skupina vrstevníků Společnost a vzdělávací systém

9 Rodina Index ekonomického, sociálního a kulturního statusu - úroveň povolání a vzdělání rodičů, přístup ke kultuře a vybavení domácnosti kulturními statky (mj.: počet knih v domácnosti – klasická literatura, poezie, slovníky a encyklopedie, vlastní pokoj, vlastní pracovní stůl, umělecké výtvory)

10 Změna typu rodiny Vnější nátlak, autorita, Tradice, statičnost Podřizování se rodinným cílům Povinnost, respekt Vnitřní přitažlivost, demokratičnost Dynamičnost, přizpůsobivost Seberealizace členů rodiny Osobní štěstí, náklonnost Rodina institucionální → partnerská

11 Změna typu rodiny Zaměstnanost žen, kariérní aspirace Relativizace společenských hodnot a norem Zmenšování rodiny, uzavřenost Úbytek dětí v rodině (pokles porodnosti) Vliv masmédií, reklamy, zábavního průmyslu Nestabilita rodiny, život bez sňatku Krize rodiny?

12 Vliv rodinného zázemí na výsledky žáků (OECD PISA 2003)

13 Škola Hlavní rysy školního prostředí: Odosobnění vztahu učitel – žák Přesné vymezení nároků na ž., důraz na plnění Převaha kognitivního učení Naprostá převaha verbální komunikace Přesná strukturace času, činností a jejich obsahu Obecný rámec hodnocení (zvl. klasifikace)

14 Sounáležitost se školou

15 Sounáležitost se školou (PISA 2003)

16 Sounáležitost českých žáků se školou podle typu školy (PISA OECD 2003)

17 Názory ředitelů na přístup patnáctiletých žáků ke škole (PISA 2003)

18 Zájem žáků o matematiku

19

20 Klima školy Sociálněpsychologická proměnná, jež vyjadřuje kvalitu interpersonálních vztahů a sociálních procesů, které fungují v dané škole, tak, jak ji vnímají, prožívají a hodnotí učitelé, žáci, případně zaměstnanci školy. Součástí klimatu školy je například klima učitelského sboru, klima školních tříd, celkového prostředí školy atd. (Průcha, Walterová, Mareš, Pedagogický slovník, 2. vydání, Praha, Portál, 1998, s. 107)

21 Klima školy Strach, stres, nudaAtmosféra bezpečí Respektovat a být respektován Vnitřní motivace

22 Vnímání otevřenosti klimatu a smyslu angažovaného přístupu ke školním záležitostem (CIVED 1999)

23 Autonomie a klima škol – názory ředitelů (OECD PISA 2003)

24

25

26 Společnost a vzdělávací systém Schopnost vzdělávacího systému zajistit rovné příležitosti ve vzdělávání: problém selektivity Ekonomický aspekt Vzdělávání příslušníků národnostních menšin Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání nadaných dětí Problematika „gender“

27 Selektivita vzdělávacího systému

28

29

30 VÝDAJE NA ŽÁKA / STUDENTA země OECD celkem vydají na jednoho žáka v primárním až terciárním vzdělávání v průměru US $, v České republice US $ země OECD v průměru vydají na jednoho žáka na primární úrovni US $, v České republice US $ země OECD vydají na jednoho žáka na sekundární úrovni v průměru US $, v České republice US $ země OECD vydají na studenta na terciární úrovni US$, student na terciární úrovni „stojí“ v České republice v průměru US $ (po odečtení výdajů na výzkum a vývoj se v terciárním vzdělávání jedná o US $, v České republice US $)

31 VÝDAJE NA VZDĚLÁVÁNÍ ve vztahu k HDP země OECD jako celek vydávají na vzdělávání 6,1 % jejich kolektivního HDP –devět z 28 zemí OECD dává na vzdělávání pouze 3,6 – 4,2 % HDP –Česká republika vydává 4,4 % HDP

32 VEŘEJNÉ VÝDAJE NA VZDĚLÁVÁNÍ jako procento veřejných výdajů (2002) (Education at a Glance,OECD 2005)

33

34 Vývoj poměru šancí na dosažení VŠ vzdělání mezi jedincem pocházejícím z rodiny odborníka a dělníka (údaj vyjadřuje kolikrát měl jedinec pocházející z rodiny odborníka větší šanci na dosažení VŠ vzdělání než jedinec pocházející z rodiny dělníka; zdroj: ISEA)

35

36

37 Zdroj: Simonová, N.: Vliv nerovnoměrného vývoje vzdělanostního systému na vzdělanostní nerovnosti po roce 1989 v České republice. Diplomová práce na oboru Sociologie, Praha: FF UK 2002

38 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Školský zákon 561/2004 Sb., § 16 (1) Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. (2) Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování.

39 (3) Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. (4) Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo c) postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.11) (5) Speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů zjišťuje školské poradenské zařízení.

40 (6) Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Délku středního a vyššího odborného vzdělávání může ředitel školy ve výjimečných případech jednotlivým žákům nebo studentům se zdravotním postižením prodloužit, nejvýše však o 2 školní roky.

41 (7) Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Dětem, žákům a studentům, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím znakové řeči. Dětem, žákům a studentům, kteří nemohou číst běžné písmo zrakem, se zajišťuje právo na vzdělávání s použitím Braillova hmatového písma. Dětem, žákům a studentům, kteří se nemohou dorozumívat mluvenou řečí, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím náhradních způsobů dorozumívání.

42 (8) Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení, zřizují se pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením školy, popřípadě se souhlasem krajského úřadu v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy. Žáci s těžkým mentálním postižením, žáci s více vadami a žáci s autismem mají právo se vzdělávat v základní škole speciální, nejsou-li vzděláváni jinak. (9) Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy a vyšší odborné školy může se souhlasem krajského úřadu ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. V případě dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení.

43 Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů Školský zákon 561/2004 Sb., § 17 (1) Školy a školská zařízení vytvářejí podmínky pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů. (2) K rozvoji nadání dětí, žáků a studentů lze uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů. Třídám se sportovním zaměřením nebo žákům a studentům vykonávajícím sportovní přípravu může ředitel školy odlišně upravit organizaci vzdělávání.

44 (3) Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka na žádost osoby, která je v souladu se zvláštním právním předpisem 12) nebo s rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo nezletilého žáka (dále jen “zákonný zástupce”) a mimořádně nadaného zletilého žáka nebo studenta na jeho žádost přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

45 Vyučovací jazyk a vzdělávání příslušníků národnostních menšin Školský zákon Sb., § 13 (1)Vyučovacím jazykem je jazyk český. (2) Příslušníkům národnostních menšin se zajišťuje právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14. (3) Ministerstvo může povolit vyučování některých předmětů v cizím jazyce. (4) Ve vyšších odborných školách může být vyučovacím jazykem cizí jazyk.

46 Vzdělávání cizinců Školský zákon 561/2004 Sb., § 20 (1) Osoby, které nejsou státními občany České republiky a pobývají oprávněně na území České republiky, mají přístup k základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané České republiky, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy. (2) Osoby uvedené v odstavci 1 se stávají žáky a studenty příslušné školy za podmínek stanovených tímto zákonem, pokud řediteli školy prokáží nejpozději při zahájení vzdělávání oprávněnost svého pobytu na území České republiky.

47 (3) Osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělávání a školským službám podle tohoto zákona za stejných podmínek jako státní občané České republiky. Ustanovení odstavce 2 se v tomto případě nepoužije. (4) Osobám, které nejsou státními občany České republiky a získaly předchozí vzdělání v zahraniční škole, se při přijímacím řízení ke vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách promíjí na žádost přijímací zkouška z českého jazyka, pokud je součástí přijímací zkoušky. Znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, škola u těchto osob ověří rozhovorem.

48 (5) Pro žáky, kteří jsou dětmi osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie, a kteří na území České republiky, kde taková osoba vykonává nebo vykonávala pracovní činnost v pracovněprávním vztahu nebo samostatně výdělečnou činnost, nebo na území České republiky studuje, anebo získala právo pobytu na území České republiky z jiného důvodu 13) dlouhodobě pobývají a kteří plní povinnou školní docházku podle tohoto zákona, zajistí krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy a) bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků,

49 b) podle možností ve spolupráci se zeměmi původu žáka podporu výuky mateřského jazyka a kultury země jeho původu, která bude koordinována s běžnou výukou v základní škole. (6) Krajský úřad zajistí přípravu pedagogických pracovníků, kteří budou uskutečňovat vzdělávání podle odstavce 5.

50 Třída jako sociální útvar Formální a neformální řád třídy Sociální struktura třídy Vývoj třídy jako sociální skupiny

51 Vztah učitel – žák: Interakce, obousměrná komunikace žák interakce a komunikace zpětná vazba učitel ccccílccccíl cíle výsledky vyučováníučení učivo Didaktický trojúhelník

52 Vzájemný vztah je třeba vědomě a s péčí utvářet Co překáží? Přílišná (ne)náročnost práce Jazyk málo srozumitelný pro žáky „Bariérové“ prostředí Nedostatek nebo přemíra (vnější) motivace … Sestupná a vzestupná interakční spirála „Škatulkování“ Pygmalion efekt, Golem efekt: sebenaplňující očekávání („proroctví“) učitele vůči žáku Haló efekt : z jedné vlastnosti usuzujeme, že žák má ještě nějaké jiné vlastnosti Projekce: na základě určitých podobností (vzhled, způsob vyjadřování, zájmy) si myslím, že žák bude mít podobné vlastnosti jako já

53 … a co utváření vztahu u – ž podporuje? respektování každého individuálního žáka rozvíjení potenciálu žáků podporování samostatného myšlení žáků, navozování problémových situací podpora vlastních názorů žáků oceňování žákovy samostatnosti a originality nápadů řešení vybízení žáků k hledání příčin chybných řešení hodnocení nejenom výsledků, ale i průběhu (změn) učení žáků podněcování žáků k tomu, aby poznávali sebe sama (volně dle: Maňák, J. a kol.: Alternativní metody a postupy. Brno 1997)

54 Guillaume Apollinaire: Jdi nad propast, řekl. Oni řekli: Bojíme se. Jděte nad propast, řekl. Šli. Strčil je... a oni letěli.

55 Autorita učitele Autorita – formální a neformální Autorita a autoritativnost Obliba a autorita učitele Přátelství (partnerství) ve vztahu k žákům a autorita učitele Faktory podporující vznik neformální autority ve vztahu učitel – žák Problém zneužívání moci


Stáhnout ppt "Ještě k cílům vzdělávání: Pozorování lektorů a mezinárodní srovnání ukazují, že: čeští učitelé neumějí pracovat s cíli neumějí hodnotit jiné cíle než vědomostní."

Podobné prezentace


Reklamy Google