Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Výuka v zahraničí - fyzika a přírodovědné obory Jiří Tesař.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Výuka v zahraničí - fyzika a přírodovědné obory Jiří Tesař."— Transkript prezentace:

1 Výuka v zahraničí - fyzika a přírodovědné obory Jiří Tesař

2 Vzdělávací systém v Rakousku

3 Rakousko – - výuka přírodovědných disciplin Volksschule – přírodověda - integrovaným způsobem základní poznatky ze všech přírodovědných oborů. Biologie - od 1. ročníku HS samostatně Integrovaná výuka fyziky a chemie - od 2. ročníku HS Gymnázia (AHS/U) – všechny přírodovědné discipliny odděleně.

4 Rakousko – - výuka fyziky – 2. r. HS Základní fyzikální a chemické pojmy Stavba látek, mechanika, termika a základy elektřiny a akustiky). Výukou prolíná společná metoda obou disciplín - experiment. V tomto ročníku je vyučována především fyzika.

5 Rakousko – - výuka fyziky – 3. r. HS Podstatně více zastoupeny poznatky z chemie, Převažuje ale fyzikální učivo. Ch - vlastnosti různých prvků a látek, jejich výrobu, ochrana před jejich účinky a pod. F - základní poznatky z mechaniky, akustiky a elektřiny a učivo o jednotlivých druzích energie. Obě části výuky na sebe volně navazují a netvoří integrovaný celek.

6 Rakousko – - výuka fyziky – 4. r. HS Zastoupení fyziky a chemie vyrovnané. F - poznatky z mechaniky, elektřiny a atomové fyziky, Ch - vlastnosti jednotlivých prvků a látek. Integrace učiva - stavba atomů různých prvků, obecné vlastnosti kovů, či chemické účinky elektrického proudu apod. Často někteří učitelé oba předměty oddělují z důvodu snazší přípravy na vyučování a také samotné výuky.

7 Rakousko – - výuka fyziky – zásady Sepětí s praxí. Důraz na ochranu životního prostředí, Humanizace - historie vědy, využití technických poznatků ve společnosti a pod. Ochrana zdraví – CH - působení škodlivých látek (alkoholu, kouření, drog a pod.) Ochrana zdraví – F působení elektrického proudu na lidské tělo, důležitost správného osvětlení při práci pro ochranu zraku, nebezpečí úrazu při dopravě a pod.

8 Rakousko – - výuka fyziky – aspekty Převážně kvalitativní pojetí. Téměř vůbec nejsou řešeny kvantitativní fyzikální úlohy. Obecné vzorce a vztahy slouží pouze k dokreslení podstaty daného problému. Častá vyučovací metoda - pracovní listy. Rozvoj samostatného poznání a aktivizace dětí. Vybavení kabinetu a uspořádání odborné učebny - odpovídá experimentální činnosti.

9 Rakousko – - výuka fyziky na SŠ Výuka přírodovědných disciplín koordinovaně, tj. odděleně fyzika, biologie a chemie. Střední školství v Rakousku si zachovává osvědčené modely a tradice. Na SŠ největší rozvoj především biologie ve spojení s ekologií. Odklon zájmu studentů od F a CH.

10 Rakousko – - učitelé fyziky na HS Studium na Pädagogische Akademie (3roky). Společně fyzika s chemií (jako výuka na HS). Velmi slabá odborná příprava – např. nejsou měřicí praktika. Výrazné zaměření na didaktiku a pedagogickou praxi – podrobné didaktické postupy. Není zakončeno diplomovou prací. Výrazné postavení učitelů ve společnosti, včetně finančního ohodnocení.

11 Rakousko – - učitelé fyziky na SŠ Studium na univerzitách – minimálně 10 semestrů (kombinace M-F, F-VT, F-CH). Hlavní důraz na odbornou připravenost. Společné studium se specialisty. Rozšířené o Pg, Ps a didaktiku fyziky - teorie, školní pokusy, počítačem podporovaná výuka,… DP – pouze z odborné F

12 Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin Waldorfská pedagogika - Rudolf Steiner. V r pro děti zaměstnanců firmy Waldorf Astoria ve Stuttgartu (proto název) Základní principy vyplývají ze zákonitostí vývoje dítěte a jeho potřeb. Přírodní vědy mají především zformovat vztah dětí k přírodě. Poznávání člověka, vztahu člověka k zvířatům, rostlinám a nerostům….

13 Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin Dítě se obrazně seznamuje s tím, co později a postupně přerůstá do vědeckých koncepcí. Obsah se od ostatních typů škol příliš neliší. Některé předměty jsou však vyučovány v jiném věku. Hlavní rozdíl: - je v tom, na co je kladen hlavní důraz, - ve způsobu presentace učiva a organizaci výuky.

14 Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin Začíná se studiem přírody v počátečních třídách a postupně se přecházejí k jednotlivým přírodovědným disciplínám. Přírodní vědy jsou převážně vyučovány "experimentálně" - děti jsou vedeny k pečlivému pozorování jevů, uvažování o nich, k diskusím a poté k "objevu" zákona či vzorce, který se v jevech skrývá. Je především rozvíjeno nezávislé myšlení a zdravý úsudek.

15 Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin Na střední waldorfské škole získává výuka vědečtější charakter. Možnost diferenciace – uspokojit zájmy studenta a připravit ho pro budoucí profesi. Např. na mnoha waldorfských školách v USA jsou nabízeny tři bloky disciplín, student si musí vybrat z každé kategorie alespoň jeden předmět – je zajištěna všestrannost učebního plánu pro každého. Mezi těmito bloky je i blok přírodních věd, který kromě fyziky, chemie a biologie zahrnuje i matematiku.

16 Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin Učební plán je antropocentrický. Všechny předměty musí společně vytvářet jeden celek, žádný předmět nesmí být vyučován ve vakuu, bez souvislostí s jinými předměty. Základní ideou je uvedení všech poznatků do vztahu k člověku. Snaha najít soulad mezi vědou ( = pravda), krásou ( = umění) a dobrem ( = náboženství). Dochází tedy k sepětí vědy a techniky s uměním Každý předmět se tedy stává uměním, přírodní i společenskou vědou.

17 Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin Výuka přírodních věd musí vycházet od zažitých jevů z běžné praxe. Pozorování musí být doplněno školním experimentem a až po zvládnutí těchto základů můžeme přejít k abstrakci. Pojmy jako např. atomy nebo molekuly by měly být až vyvrcholením výuky přírodních věd a nikoli s nimi začínat jako je tomu v současných integrovaných kursech, pojatých profesionálně vědecky.

18 Waldorfské školy - - výuka fyziky V 6. třídě začíná akustika (zájem dětí o hudbu a jejich poznatky z Hv. Poté optika (nikoli klasická) – barevné vidění se všemi jeho podobami v běžné praxi. Až po těchto jevech - základní jevy nauky o teple, elektřině a magnetismu. V 7. třídě se pak děti seznámí se základy mechaniky.

19 Waldorfské školy - - výuka fyziky 8. třída – základní pojmy hydromechaniky, aeromechaniky a meteorologie a prohloubení všech ostatních odvětví fyziky. Paralelně s fyzikálními poznatky se děti seznamují se základními úkazy na obloze, resp. s výsledky kosmického výzkumu.

20 Waldorfské školy - - výuka fyziky 9. třída – porozumění jevům o teple a elektřině. Nejen kvalitativní ale i matematický popis daných jevů. Dokonalé pochopení principů a činnosti běžných přístrojů např. spalovací motor, telefon apod. Kvalitativní rozbor daných jevů, tj. důkladné porozumění je dominantní. Matematický popis je pouze druhotný.

21 Waldorfské školy - - výuka fyziky 10. třída - Galileiovy, Keplerovy a Newtonovy zákony a jejich matematické základy. Výuka není omezena pouze na kvantitativní popis - akcentuje rovněž vývoj lidského myšlení od éry Ptolemája až po dnešek. Tento tematický celek o pohybech je zakončen měřením v terénu, např. průměrné rychlosti, zrychlení a pod.

22 Waldorfské školy - - výuka fyziky 11. roč. - podstata elektřiny a její využití v praxi. Výuka probíhá v kratších epochách. Experimentální činností dospějí k podstatě elektrického proudu. Přes pojem elektrického a magnetického pole se žáci postupně dostávají k představě elmag. pole a elmag. vlnění. Z hlediska teorie poznání kladen důraz na rozlišení jevu a skutečného modelu (pochopení duality).

23 Waldorfské školy - - výuka fyziky 12. roč. – geom. a vlnová optika, mechanické kmity, kvantová teorie stavby atomu. Zdůrazněn vývoj názorů na výše uvedené jevy a na jejich vliv na filosofii, především na teorii poznání. Výuka přitom respektuje skutečnost, že mnoho žáků již nikdy v životě nebude uvedené teorie potřebovat, a proto cílem je vytvořit u žáků určitý pohled na vědecké metody a výzkum a vypěstovat formální způsob myšlení.

24 Dánsko - - charakteristika školství Liberální přístup a maximální volnost jak pro učitele, tak především pro děti. V podstatě školy alternativního typu. Školský zákon vymezuje výuku na základních školách (folkeskole - jednotná integrovaná lidová základní škola) a na gymnáziích a ostatních středních školách.

25 Dánsko - základní školství Cílem folkeskole není dosažení nejvyššího intelektuálního výkonu žáka, ale vytvoření normálního sociálního klimatu pro vlastní rozvoj žáka a pro rozvoj ostatních spolužáků. Tato idea je realizována vzájemnými diskusemi mezi učiteli a žáky a mezi žáky samotnými a vzájemnou podporou a spoluprací.

26 Dánsko – základní školství  Zrušeno vyučování ve výkonnostních kursech v ročníku (= rozdělení tříd podle kvalitativní úrovně dětí).

27 Dánsko – základní školství Známkování : pouze v třídě, jen v předmětech, které jsou zakončeny závěrečnou výstupní nebo rozšiřující zkouškou, posouvá hranici rozhodování žáků o budoucí profesionální orientaci na období, kdy se již profiluje vlastní osobnostní zaměření.

28 Dánsko – základní školství Široké univerzální vzdělání v klidné atmosféře vzájemné tvůrčí komunikace nerušené starostmi o úspěšné vykonání zkoušek, přijímacích pohovorů Odstraňuje možnost zkažení si vlastní budoucnosti v době, kdy vlastně žák není schopen plně pochopit o jak důležité rozhodnutí jde.

29 Dánsko – základní školství Výuka obsahuje tři kategorie předmětů: povinné předměty, povinné oblasti např. dopravní výchova, sexuální výchova, ideologie, zdravověda, profesionální orientace apod. dodatkové předměty.

30 Dánsko – základní školství a výuka fyziky  Fyzika se vyučuje integrovaně s chemií.  V třídě - povinný předmět.  V 10. třídě - nepovinný předmět, který však musí škola nabídnout.

31 Dánsko – gymnázia člení se na dvě základní větve: humanitně jazykovou a matematickou. Od 2. ročníku si mohou studenti volit mezi dalšími zaměřeními, Matematická větev nabízí zaměření na matematiku a fyziku, matematiku a přírodní vědy, společenské vědy a matematiku nebo hudbu a matematiku.

32 Dánsko – gymnázia Ministerský rámcový učební plán Školy si ho mohou upravit podle místních možností, tradic a zaměření školy. Předměty společenského jádra, jsou ve všech třech ročnících Speciální předměty vyplývají ze zaměření jednotlivých větví po druhém ročníku.

33 Dánsko – gymnázia  Matematická větev - blok volitelných předmětů je pro fyziku doporučeno:  v 1. ročníku 4 hodiny týdně,  ve 3. ročníku 5 hodin týdně,  biologie a chemie jsou zařazeny až ve 2. a 3. ročníku s dotací 4 resp. 5 hodin týdně.

34 Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin V r úvahy o školské reformě. Jednou ze základních sfér vzdělávání byly i přírodní vědy. Naplnění ideje: žák má umět objevovat vztahy v přírodě, ve společnosti a ve vědeckém životě, má být samostatný a tvořivý.

35 Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin Autoři projektu berou za základ přírodovědného vzdělání následující čtyři tematické okruhy: - univerzální zákony pohybu - struktura hmoty - charakteristika živých organismů - historie vývoje přírody

36 Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin Základní pojmy budoucnosti = energie a přeměna energie a struktura hmoty. Jednotná koncepce učiva přírodovědných předmětů včetně matematiky. V 5 ročnících základní školy - integrovaný předmět přírodověda. Integrující prvky pro jednotlivé ročníky: pozorování, měření, pokus, relativnost a životní prostředí.

37 Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin 6. – 8. r. ZŠ se vyučuje fyzika a biologie koordinovaně - integrující prvky: pojmy zachování a přeměna, transport a princip blokové výstavby a organizace. 9. r., tj. v 1. r. gymnázia - integrovaný předmět "Struktura hmoty" s integrujícími prvky: tvorba modelu, tvar, strukturní prvek a symetrie.

38 Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin Další 3 r. gymnázia opět koordinovaná výuka s integrujícími prvky (kauzalita, předpovídání, plánování, zpětná vazba, řízení, stupeň volnosti, hierarchie, organizace a vývoj). Integrované laboratorní práce ve 3. a 4. proporcionálně rozdělena mezi F, CH, Bi a elektroniku.

39 Švédsko – vzdělávací systém Školství je státní. Vzdělání je bezplatné Rozvoj osobnosti žáků – jeho schopností a zájmů. Profesionální příprava k širokému odbornému profilu. Výchova pro život ve společnosti. Výchova pro využití vlastního volného času.

40 Švédsko – základní škola Základní školství je jednotné – 9 let (7-16) Má 3 stupně – 1-3; 4-6;7-9 třída Výuka na základě školních osnov Hodnocení – poměrný princip (srovnání s ostatními žáky, resp. se standardy).. Vysvědčení v 9. roč. je podmínkou pro přijetí na SŠ.

41 Švédsko – střední školy Jednotná organizační struktura + diferencovaný obsah 25 různých linií (všeobecný akademický x odborný typ studia) Krátký program (2r) – připravuje pro praxi (výroba, distribuce, administrativa, zdravotnictví,….) Dlouhý program (až 4 r) – ve 3. a 4. roč. specializace – výkon technicko hospodářských funkcí, resp. další studium na VŠ. Prioritu tvoří společensko vědní discipliny.

42 Švédsko – střední školy Krátký program – praktická odborná orientace. Dlouhý program – náročnější – specializace, zpravidla obsahuje samostatné řešení projektu. Ve 2. ročníku – volitelné předměty – akademická orientace x aplikované a prakticky orientované kurzy. Bez ohledu na výsledky studia student postupuje do vyššího ročníku.

43 Švédsko – vysoké školy Bez přijímacích zkoušek – na základě bodů ze SŠ – stanovuje si každá fakulta. Nejvyšší požadavky (lékařské a technické fakulty). Nejnižší požadavky (filosofické, teologické a právnické fakulty). VŠ se dělí do 5 oborových skupin: 1.technické;2. ekonomické a sociální; 3. zdravotnické a lékařské;4.učitelské a pedagogické; 5. informační, komunikační a kulturní


Stáhnout ppt "Výuka v zahraničí - fyzika a přírodovědné obory Jiří Tesař."

Podobné prezentace


Reklamy Google