Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Únosnost a limity území Petra Šťastná Odd. ochrany přírody Správa KRNAP.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Únosnost a limity území Petra Šťastná Odd. ochrany přírody Správa KRNAP."— Transkript prezentace:

1 Únosnost a limity území Petra Šťastná Odd. ochrany přírody Správa KRNAP

2 1) Co to jsou limity využívání území? 2) Proč jsou důležité? 3) Jaké máme typy limitů, omezení, max. kapacity? Typy limitů konkrétního území z hlediska rozvoje CR: Všeobecně je rozvoj jakékoli turistické lokality („destinace“) dán především podmínkami konkrétního území. Tedy tím, co může konkrétní lokalita ve všech parametrech nabídnout. Dokument Agendy 21 pro cestovní ruch (WTO 1998) uznává obrovský potenciál cestovního ruchu (CR), avšak zároveň konstatuje, že přestože může na jednu stranu vést k ekonomické prosperitě i ke zlepšení životního prostředí (ŽP), může v případě slabého managementu vést k poškození zdrojů, na nichž CR bytostně závisí. Škodám na přírodním i kulturním dědictví lze však předejít přijetím a prosazováním preventivních opatření, zejména ve formě profesionálních a systematických aktivit destinačního managementu a průběžně, nezkreslené a včasné informovanosti všech aktérů rozvoje CR na území.

3 Limity, které ovlivňují záměr i v lokalitě s částečným managementem : Limity dané charakterem prostředí Limity dané vybudovanou lidskou infrastrukturou Limity dané poptávkou spotřebitelů Limity dané potřebami místních obyvatel a jinými vlivy Limity dané legislativou a jiným nadřazeným zájmem společnosti Praxe - kvalitní destinační management, alespoň v Krkonoších, moc neexistuje

4 Limity dané charakterem prostředí (přírodovědné hledisko) 1)Lokální klima 2)Geomorfologický reliéf 3)Jiné lokální fenomény (expozice, množství vody, typ podloží, biotop atd.) 4)Historie vývoje a současný stav lokality Limity které většinou velmi těžko změníme a se kterými se často počítá.

5 Limity dané stávající lidskou infrastrukturou Dopravní infrastruktura (prostupnost území) – přístupové komunikace, silnice, cesty, srozumitelné značení cest a stezek Památkové objekty – z hlediska historie, technické památky aj. Síť ubytovacích a stravovacích služeb Informační služby – dostupnost a dostatek Některé limity jsou dané, ale jiné se dají částečně nebo úplně změnit.

6 Limity dané poptávkou spotřebitelů 1) Požadavky spotřebitelů na množství a kvalitu služeb 2) Požadavky spotřebitelů na množství a kvalitu místních produktů 3) Požadavek návštěvníků na zachování pocitu „pohody“ z pobytu v cílovém území (někde dojde k překročení a obec to začíná řešit) Limity, které se sledují a se kterými se nejčastěji a nejsnadněji pracuje.

7 Potřeby místních obyvatel: Zájem přednější než turistický ruch (může fungovat i po část roku) např. v Alpách pastva dobytka na sjezdovkách po skončení lyžařské sezóny→ potřeba pastvin brzo na jaře → nezasněžování dotčených svahů Jiné vlivy: Např. objevení velkých zásob zlata na lokalitě. (Těžba bude mít určitě přednost před rozvojem turismu). Nebo např. ekologická katastrofa. Např. aktuální klima politické a ekonomické situace obyvatel. Nebo např. špatná dopravní dostupnost cílové lokality z vnějšího okolí Limity dané potřebami místních obyvatel a jinými vlivy Některé tyto limity, se změnit nebo ovlivnit dají, jiné ne, některých se dá využít pro prospěch turistického ruchu.

8 Limity dané legislativou - jiným nadřazeným zájmem společnosti Zvláště chráněná území velkoplošná : 1. národní parky a jejich ochranná pásma 2. CHKO maloplošná : 1. Národní přírodní rezervace (NPR), 2. Národní přírodní památka (NPP), 3. Přírodní rezervace (PR) a 4. Přírodní památka (PP) Evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) soustavy Natura 2000 jiné „nálepky“ jako Biosférická rezervace, Europark, Geopark, Ramsar atd. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Zemědělský půdní fond (ZPF) atd. jiné - např. památné stromy, zvl. ch. nerost, botanické lokality Správy KRNAP, domovský biotop zvláště chráněného druhu apod. krajinný ráz jiná ochranná pásma (lesa, vodních z., ale i elektrického ved.,kanalizačního řadu atd.) vlastnické právo !!! ▼ ▼ ▼ Územní plány krajů, obcí, velkých územních celků Regulační plány k ÚP Plán péče pro CHKO nebo NP, NPR různé koncepce, generely, strategie, politiky

9 Územní plánování, příklad Krkonoše - podle „nového“ stavebního zákona je závazným dokumentem pro každou obec - smysl: nahrubo načrtnout využití řešeného území - způsob: rozdělení území do ploch s různým stávajícím funkčním využitím nebo jeho návrhem. Detailní charakteristiky k jednotlivým navrženým plochám pak řeší regulační plán. -ideální teoretický stav: ÚP vzniká na podmět občanů a obce, ale urbanista- architekt doporučuje nejlepší řešení využití území. -jak: ÚP vychází při tvoření z dostupných a závazných podkladů, jako např. urbanistické a architektonistické studie, koncepce, politiky, generely, z vlastnických podmínek parcel a dalších zájmů (obce, soukromé). Rozvoj musí být v soulady s legislativními limity.

10 -výsledek: mapy a textová část Text. zpráva se skládá ze směrné a závazné části. V závazné části je také kapitola týkající se limitů prostředí – jedná se však pouze o výčet ochranných pásem, záplavových území, kulturní památky, území s archeologic- kými nálezy atd. Mapa s vyznačením limitů je přehlednější, ale u každého ÚP vypadá jinak. V popisu každého typu plochy s funkčním využitím jsou obsaženy další regulativy – přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné Strážné V ÚP však nenajdeme žádná přesná čísla nebo jiné číselné počty čehokoli!

11 Regulační plány Již říká upřesňuje např. prostorové řešení plochy, počet objektů, jejich velikost (např. max. dvoupodlažní), architektonické řešení (vikýř, sklon střechy, typ oken…) Je závazným dokumentem plánovací dokumentace Koncepce, Generely, Strategie, Politiky, Programy Nejméně 2 úrovně: 1) dokumenty týkající se celé ČR 2) dokumenty týkající se krajů Nadřazené dokumenty - jsou závazné pro zpracovávání dokumentace na nižších úrovních

12 Negativní realita (alespoň na př. Krkonoš) Chybí kvalitní výchozí podklady nebo je nekvalitně zpracované ÚP (často oboje) → chybí kvalitní destinační management -př,. Strážné (squash). Vlastnické právo je na přednějším místě než koncepční řešení. -Nekoncepčnost řešení často stojí na lidech a jejich soukromých vztazích a zájmech -Nekomunikace a nespolupráce s okolními obcemi – př. vlek Harrachov-Rokytnice -Neúmyslné či úmyslné chyby a překlepy v ÚP, mlhavý smysl vět apod. ÚP často není dodržován – nebere se moc vážně, př. investor se nestydí předložit záměr který není v souladu s ÚP, obec záměr často „posvětí“ (nedůsledné vymáhání dodržování pravidel). Např. plán péče je závazný pouze pro Správu NP. Obcházení nebo nedodržování zákonů - př. stavební uzávěra ve Šp. Mlýně; př. nejdřív to postavím a pak o to (možná) dodatečně požádám (nedůsledné vymáhání dodržování pravidel). Území řešeno pouze v rámci malých územních celků, tedy max. území obcí, krajů (Krkonoše např. 2 kraje), není zastřešující skupina řešící území jako celek Obce a místní podnikatelé potřebují neustálý rozvoj. Typický koloběh - vydělá-li živnost peníze, budou investovány do zlepšení, tedy nejčastěji do rozšíření živnosti → „trvale udržitelný rozvoj“ chápáno jako trvalé rozvíjení se z hlediska ekonomického, ne z hlediska limitů krajiny a zdrojů lokality. Salámová metoda prosazování záměrů V praxi, minimum záměrů řaditelných do tzv. šetrného turismu (ÚP, generely a jiné rozvojové dokumenty - max. jen na úrovni teorie v textu) Procházejí zájmy vybraných vlivných občanů – „ no comment“

13 Turismus a CR je v současnosti chápán jako nejmodernější a nejperspektivnější průmyslové odvětví. → často chápáno jako jediná spása pro region a zapomíná se na souvislosti a provázanost s dalšími odvětvími, kam je také potřeba investovat, aby byl turismus v konkrétní lokalitě úspěšný. ♦ Vyšší hodnotu nad krajinou má stále často tzv. rozvojový záměr. Např. turistické zařízení před zachováním zelené plochy, protože na zaklínadlo „přitáhne turisty“ skoro každý (i obec) slyší. Bohužel se nejčastěji jedná o záměr, při kterém později zbohatne pouze malá skupinka (majitel, rodina), to však již nikdo nevnímá. → Chybí zpracování kvalitních a pravdivých ekonomických analýz. ♦ ZCHÚ jsou stále často brána podle hesla z minulého režimu: „Hory patří pracujícím“ a tudíž jsou povinni poskytnout podmínky rekreace pro turisty, v očích lidí v rozhodujících funkcích nemá stále krajina takovou hodnotu jako jiný soukromý majetek. Je brána jako samozřejmost. ♦ Nedostatečné využívání jedinečného potenciálu lokality. ♦ Jednostranná nabídka díky nedostatečnému vyhodnocení potřeb a přání turistů a neochota investic do méně nebo nevýdělečných záměrů. Přehnané investice jen do toho, co sype. ♦ Špatná komunikace všech dotčených složek působících na lokalitě → roztříštěnost a souběh stejných nebo podobných projektů, záměrů (př. konkurenční IS) ♦ Nedostatečná informovanost – situace se místy rychle lepší ♦ Provozovatelé často nejsou majitelé. Majitelé nejsou místní a často berou místní „na hůl“, kteří nemají k práci vztah. ♦ Špatný nebo žádný destinační management, nekvalitní lidský potenciál v rozhodujících funkcích ♦ Chybí plánování na delší časové období (starosta na 1 obd. a „po mě potopa“) a často i v širším kontextu. ♦ „Salámová metoda“ Mnoha oblastem chybí další neznámé limity v procesu rozvoje!!! Co jsou, nebo co mohou být limitující problémy současnosti?

14 Co jsou tyto neznámé limity? Př.1: Kdy a za jakých podmínek se stane lokalita pro turisty nevkusnou z hlediska architektonického? Př.2: Kde je limit pro rozvoj stavebních aktivit, aby konkrétní středisko, enkláva, místo Neztratilo svůj charakter a aby se tam turisté necítili jako na „Václaváku“? Př.3: Kolik objektů budu moct postavit na konkrétní lokalitě aby mi stačil místní zdroj vody, při stoupající spotřebě? Kde je limit pro dostatečnou funkci stávající kanalizace, služeb? (dnešní řešení-“salám“) Př.4: Kolik let a v jaké intenzitě se může horolezectví provozovat na dané lokalitě aniž by to na pískové skále a v okolí bylo vidět? Př.5: Jaké množství turistů je limitující a jaká vzdálenost od cesty je potřebná k úspěšnému vyhnízdění citlivého druhu lindušky? Toto je velmi častá odpověď. Přesná a neměnná odpověď bohužel neexistuje. Praxe: Když nějaké limity nastaveny, jsou často zpochybňovány, nebo nedodržovány.

15 Neuvedené limity se dají „přiblížit“ specializovanou studií např. studie krajinného rázu - o takové studie mají zájem spíš orgány ochrany přírody, neziskové organizace; správce lokality (obec) pouze o má zájem pouze o rozvojové dokumenty (př. Šance pro Špindl), studie týkající se zachování přírodního bohatství pouze v případě, že jim to ukládá zákon. (Bude však kvalitní a správná? Bude se dodržovat?) Neuvedené limity se dají také odhadnout z tzv. indikátorů (biologické, sociální, ekonomické) – tedy průběžný monitoring (problém, jak to funguje v praxi a kdo je má sledovat) ►nastavení kvalitního destinačního managementu Nastavení kvalitního destinační management - ideální stav, v současnosti spíše teorie Cílem je hledání a stanovení únosných mezí rozvoje potenciálu území destinace Únosnost území ovlivňují 3 základní vstupy: 1) reálný antropický tlak (kvalitativně i kvantitativně chápaný) 2) citlivost př. systému a jeho částí 3) vstup determinantů a vlastní ohrožení systému

16 Destinační management - pokračování ● Fyzická únosná kapacita ● Biologická únosná kapacita ● Sociokulturně únosná kapacita (př. „lunapark“ Špindl) ● Psychologicky únosná kapacita Princip: 1) zjištění současné hodnoty turistického zatížení (počet) 2) zjištění současné hodnoty únosné kapacity řešeného území (monitoring dalších vlivů) 3) stanovení cílové (žádoucí) hodnoty turisticky únosné kapacity 4) identifikace úkazů a procesů, které mohou nastartovat nežádoucí změny → výběr ukazatelů (indikátorů) 5) stanovené směrné hodnoty konfrontovat s reálnými hodnotami využití kapacity a zjišťovat tak míru nasycení dané únosné kapacity

17 - komplexní pasporitizace citlivosti a zranitelnosti biotopů z hlediska turismu v Krkonoších zpracována zatím pouze pro lesní ekosystémy Zjišťování primárních dat: - monitoring a anketování návštěvníků - monitoring vybraných faktorů (sněhová pokrývka, laviny, druhové složení cenných biotopů – rašeliniště, kary, mokřady, vybrané lokality s výskytem ohroženého druhu - botanický inventarizační průzkum, sčítání ptactva, netopýrů, odebírání entomologických vzorků apod. - monitoring a částečné odstraňování invazních druhů - monitoring a opravy cest - lesnický monitoring - zadávání diplomových a jiných studentských prací - řešení konkrétních problémů externisty (různě kvalitní práce) Problém - monitoring probíhá, ale nejsou vyhodnocovány výsledky a stanovení dalších kroků Co monitoruje Správa KRNAP Obce: ??? sem tam nějaká rozvojová studie (např. Šance pro Špindl) Krkonoše - Svazek měst a obcí - srovnávací monitoring návštěvnosti fy Czech Tourism v rámci projektu pro ČR, - částečný monitoring v rámci sledování vytíženosti tras na běžeckých tratí KLBR ve spolupráci se Správou KRNAP

18 Strategie směrování turistů a rozvoje CR v NP a CHKO 1) Primárně - vnitřní členění (zóny), stanovení zón klidu pro zvěř, botanických lokalit atd. Národní park: 1. zóna (jádrová) 2. zóna 3. zóna („rozvojová“) a ochranné pásmo národního parku (ještě více rozvojová) CHKO: zpravidla 4 zóny, nejméně však 3 Důležitost pro zachování životaschopných populací vysoká!! Mylná domněnka, že rozptýlený turismus je méně škodlivý než koncentrovaný. Ideál – střediska s komplexní vybaveností, ale s odpovídající kapacitou lůžek (kvalitní destinační management), aby nevznikal „salám“.

19 Strategie směrování turistů a rozvoje CR v NP a CHKO pokračování 1)Chování v NP a CHKO se řídí návštěvním řádem 2)V citlivých a nejcennějších partiích směřovat návštěvníky na kvalitní cesty 3)Uzavírání cest na určitou část roku 4)Oddělení zájmových skupin (cyklisty od pěšáků, hippoturistika apod.) 5)Vybrané sportovní aktivity směřovat v rámci možností do vyhrazených lokalit 6)Sezónnost je důležitá pro zdárný rozvoj a přežívání populací (jaro-doba hnízdění) 7)Snaha o nezvyšování lůžkové kapacity v dolních partiích hor 8)Venkovní atrakce, které nejsou vysloveně vázané na horský terén, směřovat do podhůří (cyklopark pro terénní kola, golfová hřiště apod.) 9)Směřování hromadných akcí do nižších partií hor, kalendář akcí (nával lidí, údržba cest) 10) Úpravu lyžařských tras rolbovými vozidly provádět jen mimo první zónu (4% z celého území parku!)

20 Jak pracovat při plánování rozvojových záměrů ? Zmapování a reálné zhodnocení lokality (aktuální stav, možnosti, hrozby) Zmapování reálných potřeb lokality Zmapování, zhodnocení a akceptace limitů pro cílovou lokalitu Zmapování již působících skupin v lokalitě a jejich zaměření Zmapování bílých míst v „nice“ produktů, nabízených služeb - výhoda originalita, min. konkurence konkurence Zmapování charakteristik současných návštěvníků; určení cílové skupiny uživatelů Pochopení a akceptace strategií orgánů ochrany přírody a dalších dotčených orgánů, kvalitní komunikace, dodržování pravidel, získání důvěry ▼▼▼ začátek přípravy projektu

21 Taky romantika Špindlu

22 Co je lepší vize Krkonoš pro toto tisíciletí ? toto nebo


Stáhnout ppt "Únosnost a limity území Petra Šťastná Odd. ochrany přírody Správa KRNAP."

Podobné prezentace


Reklamy Google