Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Křesťanská sociální etika Jabok / ETF 2013. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 20132 10. EKOLOGIE, GLOBÁLNÍ SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Křesťanská sociální etika Jabok / ETF 2013. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 20132 10. EKOLOGIE, GLOBÁLNÍ SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST."— Transkript prezentace:

1 Křesťanská sociální etika Jabok / ETF 2013

2 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF EKOLOGIE, GLOBÁLNÍ SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST

3 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství (GS II-3) Práce Rodina (GS II-1) Vzdělání, kultura, média (GS II-2) Úroveň globální: Mír (GS II-5,1) Ekologie, globální sociální spravedlnost (GS II-5,2)

4 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Ekologie Oikos = dům (řec.): věda o společném domě. Oikos = dům (řec.): věda o společném domě. Věda o vztazích mezi organismy a prostředím (E. Haeckel, 1868), později posun na vztah mezi člověkem a přírodním prostředím. Věda o vztazích mezi organismy a prostředím (E. Haeckel, 1868), později posun na vztah mezi člověkem a přírodním prostředím. Environmentalistika je obor, který využívá poznatků různých vědních oborů (ekologie,chemie,fyziky,ekonomie) a zkoumá vzájemné působení člověka a ekosystémů, zabývá se tedy i prevencí znečišťování životního prostředí, nápravou vzniklých škod a nežádoucích zásahů. Environmentalistika je obor, který využívá poznatků různých vědních oborů (ekologie,chemie,fyziky,ekonomie) a zkoumá vzájemné působení člověka a ekosystémů, zabývá se tedy i prevencí znečišťování životního prostředí, nápravou vzniklých škod a nežádoucích zásahů. Environmentalistika zahrnuje také ochranu přírody, monitoring složek životního prostředí, využívání přírodních zdrojů, nakládání s energiemi, péče o zdraví lidské populace apod. Zabývá se také prevencí znečišťování prostředí a nápravou vzniklých škod a prevencí nežádoucích zásahů. Environmentalistika zahrnuje také ochranu přírody, monitoring složek životního prostředí, využívání přírodních zdrojů, nakládání s energiemi, péče o zdraví lidské populace apod. Zabývá se také prevencí znečišťování prostředí a nápravou vzniklých škod a prevencí nežádoucích zásahů. Ekologický problém je dnes zároveň problémem sociálním; je důsledkem jednosměrného pojetí rozvoje jako lidské činnosti, jejímž cílem je využívání přírody jako prostředku k uspokojování potřeb člověka. Ekologický problém je dnes zároveň problémem sociálním; je důsledkem jednosměrného pojetí rozvoje jako lidské činnosti, jejímž cílem je využívání přírody jako prostředku k uspokojování potřeb člověka. Důsledky: utilitarismus, konzumismus, hédonismus. Důsledky: utilitarismus, konzumismus, hédonismus. Alternativa: hledání kvality života ve všech jeho dimenzích, k nimž patří také úcta k životu druhých, láska a respekt k životu ve všech jeho podobách. Alternativa: hledání kvality života ve všech jeho dimenzích, k nimž patří také úcta k životu druhých, láska a respekt k životu ve všech jeho podobách.

5 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Biblické aspekty Muž a žena jsou v Božím plánu povoláni, aby si jako Boží „správcové“ podmanili zemi. Tato svrchovanost nesmí být svévolná a destruktivně panovačná. Muž a žena jsou povoláni k tomu, aby měli účast na Boží prozřetelnosti vůči ostatním tvorům podle příkladu Stvořitele, který „miluje všechno, co je“ (Mdr 11,24). Z toho vyplývá jejich odpovědnost za svět, který jim Bůh svěřil. (KKC 373) Muž a žena jsou v Božím plánu povoláni, aby si jako Boží „správcové“ podmanili zemi. Tato svrchovanost nesmí být svévolná a destruktivně panovačná. Muž a žena jsou povoláni k tomu, aby měli účast na Boží prozřetelnosti vůči ostatním tvorům podle příkladu Stvořitele, který „miluje všechno, co je“ (Mdr 11,24). Z toho vyplývá jejich odpovědnost za svět, který jim Bůh svěřil. (KKC 373) První člověk byl stvořen nejen jako dobrý, ale byl postaven do přátelství se svým Stvořitelem a do harmonie se sebou i s okolním tvorstvem, kterou překoná jedině sláva nového stvoření v Kristu. (KKC 374) První člověk byl stvořen nejen jako dobrý, ale byl postaven do přátelství se svým Stvořitelem a do harmonie se sebou i s okolním tvorstvem, kterou překoná jedině sláva nového stvoření v Kristu. (KKC 374) Ježíš často hovořil o přírodě v obrazech a podobenstvích, vyzýval lidi k pozitivnímu vztahu k ní; sám se projevil také jako vládce nad přírodou (např. utišení bouře, rozmnožení chleba). Ježíš často hovořil o přírodě v obrazech a podobenstvích, vyzýval lidi k pozitivnímu vztahu k ní; sám se projevil také jako vládce nad přírodou (např. utišení bouře, rozmnožení chleba).

6 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Křesťanská tradice František z Assisi František z Assisi Hildegarda z Bingen Hildegarda z Bingen Teilhard de Chardin Teilhard de Chardin Matthew Fox Matthew Fox Jürgen Moltmann Jürgen Moltmann Ekologická teologie – jeden ze směrů teologie osvobození Ekologická teologie – jeden ze směrů teologie osvobození

7 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Historické příčiny současné krize Křesťanská antropologie přistoupila ve středověku na ptolemaiovský obraz světa a prohlásila člověka za střed světa. Tato naivní centralizace však byla postupně odmítnuta moderními vědami: Křesťanská antropologie přistoupila ve středověku na ptolemaiovský obraz světa a prohlásila člověka za střed světa. Tato naivní centralizace však byla postupně odmítnuta moderními vědami: Astronomie (Galilei): Co je člověk na této zemi vzhledem k nekonečným prostorům vesmíru? Astronomie (Galilei): Co je člověk na této zemi vzhledem k nekonečným prostorům vesmíru? Biologie (Darwin): Je člověk náhodným zásahem selekce nebo je smysluplným pozdním zrozencem evoluce? Biologie (Darwin): Je člověk náhodným zásahem selekce nebo je smysluplným pozdním zrozencem evoluce? Psychologie (Freud): Je lidská duše pánem ve vlastním domě nebo pouze míčem nevědomých sil? Psychologie (Freud): Je lidská duše pánem ve vlastním domě nebo pouze míčem nevědomých sil? Křesťanská antropologie po dlouhou dobu tyto objevy odmítala, aby zachránila důstojnost a mravnost člověka. Tím stavěla člověka do nadřazené pozice vůči přírodě, a tak podporovala její devastaci ve jménu lidského pokroku. Křesťanská antropologie po dlouhou dobu tyto objevy odmítala, aby zachránila důstojnost a mravnost člověka. Tím stavěla člověka do nadřazené pozice vůči přírodě, a tak podporovala její devastaci ve jménu lidského pokroku.

8 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Ekologická teologie Proti dosavadnímu „Podmaňte si zemi“ (nepřímý důvod ničení přírody ze strany křesťanské kultury) nastupuje úcta ke stvoření, jehož autorem je Bůh (stejně tak podložená Biblí). Ten je zároveň mimo přírodu (transcendence) i uvnitř, jako duch, který všechno oživuje (imanence) = panenteismus (nikoli panteismus!). Proti dosavadnímu „Podmaňte si zemi“ (nepřímý důvod ničení přírody ze strany křesťanské kultury) nastupuje úcta ke stvoření, jehož autorem je Bůh (stejně tak podložená Biblí). Ten je zároveň mimo přírodu (transcendence) i uvnitř, jako duch, který všechno oživuje (imanence) = panenteismus (nikoli panteismus!). Vztah člověka k ostatním přírodním bytostem (rostlinám, živočichům) se stává vztahem dvou subjektů, nikoli subjektu k objektu, jak to bylo dosud chápáno. To je odstup od hierarchického chápání přírody (Bůh – člověk – živá – neživá příroda) k síťovému (vzájemná závislost). Vztah člověka k ostatním přírodním bytostem (rostlinám, živočichům) se stává vztahem dvou subjektů, nikoli subjektu k objektu, jak to bylo dosud chápáno. To je odstup od hierarchického chápání přírody (Bůh – člověk – živá – neživá příroda) k síťovému (vzájemná závislost). Ekologie je další oblastí (vedle kultury, vzdělání a sociální politiky), která nemůže být ponechána volnému trhu. Proto je zde nutná intervence státu a na globální úrovni také nadnárodních organizací. Ekologie je další oblastí (vedle kultury, vzdělání a sociální politiky), která nemůže být ponechána volnému trhu. Proto je zde nutná intervence státu a na globální úrovni také nadnárodních organizací. Centesimus annus, 37; Caritas in veritate 48 – 52 Centesimus annus, 37; Caritas in veritate 48 – 52

9 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Příčiny ekologické krize Demografický problém: Demografický problém: 1950: obyvatel, 2012: obyvatel 1950: obyvatel, 2012: obyvatel Nerovnost: extrémní příbytek v rozvojových zemích, úbytek v rozvinutých zemích. Nerovnost: extrémní příbytek v rozvojových zemích, úbytek v rozvinutých zemích. Nerovnoměrné rozdělování zdrojů: přestože je základních zdrojů dostatek, zůstává lidí podvyživených. Nerovnoměrné rozdělování zdrojů: přestože je základních zdrojů dostatek, zůstává lidí podvyživených. Omezenost zdrojů: Omezenost zdrojů: Ropa, některé kovy Ropa, některé kovy Nerovnost využívání: ¼ populace konzumuje 82 % zdrojů, ¾ populace konzumují 18% zdrojů. Nerovnost využívání: ¼ populace konzumuje 82 % zdrojů, ¾ populace konzumují 18% zdrojů. Problém odpadu: Problém odpadu: Kontaminace vzduchu, vody a půdy Kontaminace vzduchu, vody a půdy Důsledky: nemoci, ozónová díra, globální oteplování Důsledky: nemoci, ozónová díra, globální oteplování Ničení biosféry – rostlin a živočichů: Ničení biosféry – rostlin a živočichů: Narušení ekosystému na úrovni místní i globální Narušení ekosystému na úrovni místní i globální Hlavní problém: kácení deštného pralesa Hlavní problém: kácení deštného pralesa Využívání biotechnologií: Využívání biotechnologií: V zemědělství, zootechnice, lékařství, ochraně životního prostředí – jejich důsledky pro lidské zdraví, dopad na životní prostředí a ekonomiku, a tedy také jejich dovolenost z etického hlediska, jsou předmětem diskuse. V zemědělství, zootechnice, lékařství, ochraně životního prostředí – jejich důsledky pro lidské zdraví, dopad na životní prostředí a ekonomiku, a tedy také jejich dovolenost z etického hlediska, jsou předmětem diskuse. Odpovědnost za etické využívání biotechnologií mají vědci a technici, kteří je tvoří, podnikatelé, kteří je vyrábějí a obchodují s nimi, politici, kteří vytvářejí legislativní rámec pro tyto činnosti, pracovníci médií, kteří ovlivňují veřejné mínění. Odpovědnost za etické využívání biotechnologií mají vědci a technici, kteří je tvoří, podnikatelé, kteří je vyrábějí a obchodují s nimi, politici, kteří vytvářejí legislativní rámec pro tyto činnosti, pracovníci médií, kteří ovlivňují veřejné mínění.

10 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Společná odpovědnost Ochrana životního prostředí představuje výzvu pro celé lidstvo, jde o společnou a univerzální povinnost respektovat kolektivní dobro. Ochrana životního prostředí představuje výzvu pro celé lidstvo, jde o společnou a univerzální povinnost respektovat kolektivní dobro. Tato odpovědnost se vztahuje i k budoucím generacím. Tato odpovědnost se vztahuje i k budoucím generacím. Odpovědnost vůči životnímu prostředí musí dojít svého odpovídajícího výrazu také v právní oblasti. Odpovědnost vůči životnímu prostředí musí dojít svého odpovídajícího výrazu také v právní oblasti. Také každá ekonomická aktivita musí dbát na ochranu životního prostředí a kalkulovat s náklady na ni – zde je nutná regulace státu, protože tržní ekonomika s ekologickým rozměrem nepočítá. (KSNC ) Také každá ekonomická aktivita musí dbát na ochranu životního prostředí a kalkulovat s náklady na ni – zde je nutná regulace státu, protože tržní ekonomika s ekologickým rozměrem nepočítá. (KSNC )

11 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Životní prostředí a sdílení statků Aplikace zásady univerzálního určení statků: ekologická krize postihuje především ty nejchudší, proto především k nim by měly směřovat snahy o nápravu. Aplikace zásady univerzálního určení statků: ekologická krize postihuje především ty nejchudší, proto především k nim by měly směřovat snahy o nápravu. Současné ekologické problémy, které mají planetární rozměry, mohou být účinně řešeny jedině díky mezinárodní spolupráci, která je s to zajistit větší koordinaci využívání pozemských zdrojů. Současné ekologické problémy, které mají planetární rozměry, mohou být účinně řešeny jedině díky mezinárodní spolupráci, která je s to zajistit větší koordinaci využívání pozemských zdrojů.

12 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Univerzální určení statků a soukromé vlastnictví Tento princip vyplývá ze zásady společného dobra. Jde o přirozené právo každého člověka. Má vyšší hodnotu než právo na soukromé vlastnictví. Bůh daroval zemi všem lidem, proto všichni lidé mají mít podíl na hmotných statcích. Každý člověk musí mít možnost dosáhnout takové úrovně blahobytu, která je nezbytná k jeho plnému rozvoji. To se týká i vlastnictví pozemků a výrobních prostředků, jejich užívání však musí přinášet prospěch všem. Společné dobro je cílem, soukromé vlastnictví prostředkem. Sociální stát stanovuje nutné přerozdělování zisků zákonem. Právo vlastnit majetek patří k základním lidským právům, je součástí lidské důstojnosti. Je zdůrazněno ve všech sociálních encyklikách.

13 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Nový životní styl Závažné ekologické problémy vyžadují účinnou změnu mentality, která by vedla k přijetí nového životního stylu, „v němž by určujícími prvky při rozhodování o spotřebě, šetření a investicích bylo hledání pravdy, krásy, dobra a spojení s ostatními v zájmu společného růstu“ (Centesimus annus, 36). Závažné ekologické problémy vyžadují účinnou změnu mentality, která by vedla k přijetí nového životního stylu, „v němž by určujícími prvky při rozhodování o spotřebě, šetření a investicích bylo hledání pravdy, krásy, dobra a spojení s ostatními v zájmu společného růstu“ (Centesimus annus, 36). Charakteristiky: střízlivost, umírněnost, sebekázeň na rovině osobní i společenské; opuštění logiky pouhého konzumu a podpora takových forem produkce, které budou respektovat řád stvoření a uspokojovat základní potřeby všech; vědomí vzájemné závislosti, která propojuje všechny obyvatele Země; postoj vděčnosti a uznání vůči Bohu – Stvořiteli. (KSNC ) Charakteristiky: střízlivost, umírněnost, sebekázeň na rovině osobní i společenské; opuštění logiky pouhého konzumu a podpora takových forem produkce, které budou respektovat řád stvoření a uspokojovat základní potřeby všech; vědomí vzájemné závislosti, která propojuje všechny obyvatele Země; postoj vděčnosti a uznání vůči Bohu – Stvořiteli. (KSNC )

14 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Pokoj a dobro: VII. Humánní ekologie 44: Populace roste v zemích, kde neroste spotřeba, a spotřeba roste v zemích, kde neroste populace. Tento vývoj je nerovnovážný a trvale neudržitelný. 44: Populace roste v zemích, kde neroste spotřeba, a spotřeba roste v zemích, kde neroste populace. Tento vývoj je nerovnovážný a trvale neudržitelný. 46: Reálný socialismus byl méně úspěšnou a ekologicky nešetrnou variantou vývoje. Snaha o růst spotřeby v nevýkonném systému se uskutečňovala často na úkor poškozování životního prostředí. 46: Reálný socialismus byl méně úspěšnou a ekologicky nešetrnou variantou vývoje. Snaha o růst spotřeby v nevýkonném systému se uskutečňovala často na úkor poškozování životního prostředí. 47: V 90. letech se realizovala mnoho ekologických projektů (odsiřovací zařízení, čističky odpadních vod, ekologicky šetrné způsoby výroby, třídění odpadu, filtrace vzduchu a zachycování emisí…), blížíme se úrovni západních zemí. 47: V 90. letech se realizovala mnoho ekologických projektů (odsiřovací zařízení, čističky odpadních vod, ekologicky šetrné způsoby výroby, třídění odpadu, filtrace vzduchu a zachycování emisí…), blížíme se úrovni západních zemí. 49: životní styl dobrovolné skromnosti, kultura služby a dávání, opuštění výlučného důrazu na kvantitativní materiální růst. Příklad Ježíšova života, odkaz na osobnost sv. Františka z Assisi (pokoj a dobro). 49: životní styl dobrovolné skromnosti, kultura služby a dávání, opuštění výlučného důrazu na kvantitativní materiální růst. Příklad Ježíšova života, odkaz na osobnost sv. Františka z Assisi (pokoj a dobro).

15 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Globální sociální situace Kdyby byli obyvatelé světa soustředěni do vesnice o tisíci obyvatelích, pak: Kdyby byli obyvatelé světa soustředěni do vesnice o tisíci obyvatelích, pak: Polovina z nich by žila v chudobě Polovina z nich by žila v chudobě 700 by bylo barevných a 300 bílých 700 by bylo barevných a 300 bílých 60 lidí by vlastnilo polovinu veškerého majetku, 940 lidí druhou polovinu 60 lidí by vlastnilo polovinu veškerého majetku, 940 lidí druhou polovinu Narůstají sociální rozdíly jak mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, tak také uvnitř jednotlivých zemí. Se vzrůstajícím ekonomickým bohatstvím vzrůstá také relativní chudoba. Narůstají sociální rozdíly jak mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, tak také uvnitř jednotlivých zemí. Se vzrůstajícím ekonomickým bohatstvím vzrůstá také relativní chudoba. Z přibližně 190 států světa se asi 130 počítá mezi státy rozvojové: Z přibližně 190 států světa se asi 130 počítá mezi státy rozvojové: Nachází se v jižní části planety Země Nachází se v jižní části planety Země Žije v nich 85% obyvatelstva Žije v nich 85% obyvatelstva Využívají ¼ světové produkce Využívají ¼ světové produkce V posledních 60 letech se v nich odehrávají téměř všechny války V posledních 60 letech se v nich odehrávají téměř všechny války Dochází v nich k mnoha sociálním konfliktům Dochází v nich k mnoha sociálním konfliktům Stále se zvětšuje jejich dluh vůči rozvinutým státům (1960: 18 miliard dolarů, 1996: 2 bilióny dolarů, tj. 115krát víc) Stále se zvětšuje jejich dluh vůči rozvinutým státům (1960: 18 miliard dolarů, 1996: 2 bilióny dolarů, tj. 115krát víc) Odpovědnost za tento stav leží na obou stranách Odpovědnost za tento stav leží na obou stranách Sociální dokumenty církve (PP, GS II-5,2, SRS) nedávají shrnující analýzu problematiky rozvojových zemí – reflexe církve zde potřebuje doplnění. Sociální dokumenty církve (PP, GS II-5,2, SRS) nedávají shrnující analýzu problematiky rozvojových zemí – reflexe církve zde potřebuje doplnění.

16 Paul Collier: Miliarda nejchudších. Proč se některým zemím nedaří a co s tím? (Vyšehrad) Mnohé z rozvojových zemí se vskutku prudce rozvíjejí a staly se součástí globální ekonomiky. Opravdový třetí svět se dnes smrskl zhruba na padesát států, v nichž žije miliarda nejchudších. Těmto zemím brání v rozvoji rozličné pasti, jejichž vinou dochází k trvalé stagnaci, nebo dokonce k propadu. Pojmenovat ony pasti a nalézt z nich východisko se na základě přesných analýz pokouší oxfordský profesor ekonomie Paul Collier. Mnohé z rozvojových zemí se vskutku prudce rozvíjejí a staly se součástí globální ekonomiky. Opravdový třetí svět se dnes smrskl zhruba na padesát států, v nichž žije miliarda nejchudších. Těmto zemím brání v rozvoji rozličné pasti, jejichž vinou dochází k trvalé stagnaci, nebo dokonce k propadu. Pojmenovat ony pasti a nalézt z nich východisko se na základě přesných analýz pokouší oxfordský profesor ekonomie Paul Collier. Pasti: Pasti: Přírodní bohatství Přírodní bohatství Ozbrojený konflikt Ozbrojený konflikt Zeměpisná poloha Zeměpisná poloha Špatná vláda Špatná vláda 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

17 Aplikace principů Lidská důstojnost: respekt k základním lidským právům bez ohledu na sociální, etnická nebo kulturní východiska. Lidská důstojnost: respekt k základním lidským právům bez ohledu na sociální, etnická nebo kulturní východiska. Společné dobro: mají do něj být zahrnuti všichni lidé planety Země. Společné dobro: mají do něj být zahrnuti všichni lidé planety Země. Solidarita: nejen mezi jednotlivci, ale také na úrovni politické a ekonomické. Solidarita: nejen mezi jednotlivci, ale také na úrovni politické a ekonomické. Subsidiarita: vytvářet prostor pro vlastní rozvoj, ne pouze paternalisticky pomáhat. Subsidiarita: vytvářet prostor pro vlastní rozvoj, ne pouze paternalisticky pomáhat. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

18 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Populorum progressio Encyklika Pavla VI. – 1967 Encyklika Pavla VI. – 1967 Téma: sociální konflikty na globální úrovni, hledání řešení problému nerovnosti mezi vyspělými a rozvojovými státy. Téma: sociální konflikty na globální úrovni, hledání řešení problému nerovnosti mezi vyspělými a rozvojovými státy. Úhel pohledu: svět je nemocný; chudé národy světa s hněvem povstanou proti bohatým; je třeba hledat nové formy světové vlády. Úhel pohledu: svět je nemocný; chudé národy světa s hněvem povstanou proti bohatým; je třeba hledat nové formy světové vlády. Důrazy: vzdělání – alfabetizace, demografický růst (zdůraznění svrchovaného práva rodičů rozhodovat odpovědně o počtu dětí; není zde zmínka o antikoncepci – před vydáním HV), založení komise Iustitia et Pax (5) a Caritas Internationalis (46); dialog mezi kulturami a inkulturace; omluva za nedostatečnou inkulturaci historických křesťanských misií (12) Důrazy: vzdělání – alfabetizace, demografický růst (zdůraznění svrchovaného práva rodičů rozhodovat odpovědně o počtu dětí; není zde zmínka o antikoncepci – před vydáním HV), založení komise Iustitia et Pax (5) a Caritas Internationalis (46); dialog mezi kulturami a inkulturace; omluva za nedostatečnou inkulturaci historických křesťanských misií (12)

19 3. Dnes nejvíc záleží na tom, aby všichni byli přesvědčeni a cítili, že sociální otázka nyní nabyla světových rozměrů. Náš předchůdce blahé paměti Jan XXIII. to řekl naprosto jasně a 2. vatikánský sněm to potvrdil ve své pastorální konstituci O církvi v dnešním světě. Ponaučení v ní obsažená jsou nadmíru vážná; kromě toho je nejvyšší čas začít se jimi řídit. Národy trpící hladem volají s nářkem o pomoc k národům, které mají blahobyt. Církev se chvěje dojetím před tímto úzkostlivým voláním a obrací se na každého jednotlivce, aby s láskou konečně popřáli sluchu svým bratřím, kteří snažně prosí o pomoc. 3. Dnes nejvíc záleží na tom, aby všichni byli přesvědčeni a cítili, že sociální otázka nyní nabyla světových rozměrů. Náš předchůdce blahé paměti Jan XXIII. to řekl naprosto jasně a 2. vatikánský sněm to potvrdil ve své pastorální konstituci O církvi v dnešním světě. Ponaučení v ní obsažená jsou nadmíru vážná; kromě toho je nejvyšší čas začít se jimi řídit. Národy trpící hladem volají s nářkem o pomoc k národům, které mají blahobyt. Církev se chvěje dojetím před tímto úzkostlivým voláním a obrací se na každého jednotlivce, aby s láskou konečně popřáli sluchu svým bratřím, kteří snažně prosí o pomoc. 4. Ještě předtím, než nám bylo svěřeno vedení katolické církve, nás dvě cesty, jedna do Latinské Ameriky (1960) a druhá do Afriky (1962), přivedly do přímého styku se skličujícími problémy, které sužují tyto světadíly plné života a naděje. Když jsme pak byli vybráni pro úřad Nejvyššího velekněze, mohli jsme na svých dalších cestách do Palestiny a do Indie vidět na vlastní oči a takřka vlastníma rukama se dotknout obrovských těžkostí, s kterými se musí vypořádávat tyto národy se starou kulturou, aby dosáhly vlastního rozvoje. A téměř před koncem Druhého vatikánského sněmu se nám řízením Božím naskytla příležitost obrátit se přímo k Valnému shromáždění Spojených národů a před tímto světovým parlamentem se stát mluvčím chudých národů. 4. Ještě předtím, než nám bylo svěřeno vedení katolické církve, nás dvě cesty, jedna do Latinské Ameriky (1960) a druhá do Afriky (1962), přivedly do přímého styku se skličujícími problémy, které sužují tyto světadíly plné života a naděje. Když jsme pak byli vybráni pro úřad Nejvyššího velekněze, mohli jsme na svých dalších cestách do Palestiny a do Indie vidět na vlastní oči a takřka vlastníma rukama se dotknout obrovských těžkostí, s kterými se musí vypořádávat tyto národy se starou kulturou, aby dosáhly vlastního rozvoje. A téměř před koncem Druhého vatikánského sněmu se nám řízením Božím naskytla příležitost obrátit se přímo k Valnému shromáždění Spojených národů a před tímto světovým parlamentem se stát mluvčím chudých národů. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

20 8. I když toto všechno přiznáme, přesto je jasné, že tyto struktury zřejmě nestačí čelit tvrdé skutečnosti moderní ekonomiky. Ponechá-li se společenské uspořádání ve světě svému běhu, pak jeho mechanismus nepovede k odstranění nerovnosti mezi národy, ale k jejímu zhoršování; bohaté národy se těší rychlému rozvoji, kdežto chudé se rozvíjejí jen pomalu. Nerovnováha se zvětšuje: jedny národy vyrábějí vzhledem k svému počtu obyvatel nadbytek potravin, druhým národům zase nedůstojně chybějí, anebo nevědí, zdali to málo, co vyprodukovaly, budou moci vyvézt jinam. 8. I když toto všechno přiznáme, přesto je jasné, že tyto struktury zřejmě nestačí čelit tvrdé skutečnosti moderní ekonomiky. Ponechá-li se společenské uspořádání ve světě svému běhu, pak jeho mechanismus nepovede k odstranění nerovnosti mezi národy, ale k jejímu zhoršování; bohaté národy se těší rychlému rozvoji, kdežto chudé se rozvíjejí jen pomalu. Nerovnováha se zvětšuje: jedny národy vyrábějí vzhledem k svému počtu obyvatel nadbytek potravin, druhým národům zase nedůstojně chybějí, anebo nevědí, zdali to málo, co vyprodukovaly, budou moci vyvézt jinam. 12. Církev, věrná učení a příkladu svého božského zakladatele, který úkol, s nímž přišel od Boha, odůvodňoval tím, že chudým se má hlásat evangelium, nikdy neopomíjela podporovat u národů, jimž přinesla křesťanskou víru, také humánní pokrok. Katoličtí misionáři spolu s kostely stavěli totiž také nemocnice a útulky, školy a univerzity. Učili domácí obyvatelstvo, jak co nejlépe využívat zdrojů své země, a tak je často chránili před hrabivostí cizinců. Jistě, jejich práce jako každá jiná lidská práce nebyla vždycky dokonalá, někteří misionáři snad někdy vměšovali do hlásání pravého poselství evangelia způsob myšlení a života své domovské země. Přesto dovedli tamější formy života nejen respektovat, ale i rozvíjet. 12. Církev, věrná učení a příkladu svého božského zakladatele, který úkol, s nímž přišel od Boha, odůvodňoval tím, že chudým se má hlásat evangelium, nikdy neopomíjela podporovat u národů, jimž přinesla křesťanskou víru, také humánní pokrok. Katoličtí misionáři spolu s kostely stavěli totiž také nemocnice a útulky, školy a univerzity. Učili domácí obyvatelstvo, jak co nejlépe využívat zdrojů své země, a tak je často chránili před hrabivostí cizinců. Jistě, jejich práce jako každá jiná lidská práce nebyla vždycky dokonalá, někteří misionáři snad někdy vměšovali do hlásání pravého poselství evangelia způsob myšlení a života své domovské země. Přesto dovedli tamější formy života nejen respektovat, ale i rozvíjet. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

21 22. Hned na první stránce Písma svatého čteme tato slova: "Naplňte zemi a podmaňte si ji„; ta slova nás učí, že všechno na světě bylo stvořeno pro člověka a že mu bylo svěřeno jako úkol, aby svět svým rozumem a vlastním úsilím zdokonaloval a svou prací si jej podmanil. Je-li však země stvořena, aby každému dávala prostředky pro jeho existenci a nástroje k jeho rozvoji, pak každý člověk má právo, aby na ní našel to, co nutně potřebuje. Druhý vatikánský sněm to znovu připomněl tímto výrokem: "Bůh určil zemi a všechno, co je na ní, k užívání všem lidem a národům, takže stvořených statků se má dostat všem spravedlivou měrou; to žádá spravedlnost provázená láskou.“ Jakákoliv ostatní práva - i právo soukromého vlastnictví a svobodného obchodu - jsou oné zásadě podřízena; nesmějí překážet jejímu uskutečňování, ale naopak je usnadňovat. Je třeba pokládat za vážnou a naléhavou sociální povinnost vrátit těmto právům jejich původní smysl. 22. Hned na první stránce Písma svatého čteme tato slova: "Naplňte zemi a podmaňte si ji„; ta slova nás učí, že všechno na světě bylo stvořeno pro člověka a že mu bylo svěřeno jako úkol, aby svět svým rozumem a vlastním úsilím zdokonaloval a svou prací si jej podmanil. Je-li však země stvořena, aby každému dávala prostředky pro jeho existenci a nástroje k jeho rozvoji, pak každý člověk má právo, aby na ní našel to, co nutně potřebuje. Druhý vatikánský sněm to znovu připomněl tímto výrokem: "Bůh určil zemi a všechno, co je na ní, k užívání všem lidem a národům, takže stvořených statků se má dostat všem spravedlivou měrou; to žádá spravedlnost provázená láskou.“ Jakákoliv ostatní práva - i právo soukromého vlastnictví a svobodného obchodu - jsou oné zásadě podřízena; nesmějí překážet jejímu uskutečňování, ale naopak je usnadňovat. Je třeba pokládat za vážnou a naléhavou sociální povinnost vrátit těmto právům jejich původní smysl. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

22 23. "Jestliže má někdo majetek a vidí, že jeho bratr je v nouzi, ale zavře před ním svoje srdce - jak v něm může zůstávat Boží láska?“ Je všeobecně známo, s jakou rozhodností církevní otcové učili, jak mají jednat ti, kdo mají majetek, vůči těm, kdo jsou v nouzi: "Není z tvého majetku," říká na příklad svatý Ambrož, "co uštědřuješ chudákovi. Ty mu jen vracíš, co mu patří. Ty si přisvojuješ to, co bylo dáno pro společné užívání všem. Země patří všem, ne bohatým." To znamená, že soukromé vlastnictví není pro nikoho právem nejvyšším a bezvýhradným. Nikdo si nesmí ponechat pro své výhradní užívání to, co přesahuje jeho osobní potřebu, když druhým scházejí věci potřebné k životu. Jedním slovem, "podle tradičního učení církevních otců a velkých teologů se právo na vlastnictví nikdy nesmí uplatňovat ke škodě obecného blaha". Dostanou-li se do rozporu získaná práva jednotlivců se základními potřebami společnosti, pak je věcí státní moci "hledět tento protiklad vyřešit aktivní spoluprací jednotlivců i sociálních skupin". 23. "Jestliže má někdo majetek a vidí, že jeho bratr je v nouzi, ale zavře před ním svoje srdce - jak v něm může zůstávat Boží láska?“ Je všeobecně známo, s jakou rozhodností církevní otcové učili, jak mají jednat ti, kdo mají majetek, vůči těm, kdo jsou v nouzi: "Není z tvého majetku," říká na příklad svatý Ambrož, "co uštědřuješ chudákovi. Ty mu jen vracíš, co mu patří. Ty si přisvojuješ to, co bylo dáno pro společné užívání všem. Země patří všem, ne bohatým." To znamená, že soukromé vlastnictví není pro nikoho právem nejvyšším a bezvýhradným. Nikdo si nesmí ponechat pro své výhradní užívání to, co přesahuje jeho osobní potřebu, když druhým scházejí věci potřebné k životu. Jedním slovem, "podle tradičního učení církevních otců a velkých teologů se právo na vlastnictví nikdy nesmí uplatňovat ke škodě obecného blaha". Dostanou-li se do rozporu získaná práva jednotlivců se základními potřebami společnosti, pak je věcí státní moci "hledět tento protiklad vyřešit aktivní spoluprací jednotlivců i sociálních skupin". 24. Obecné blaho tedy někdy vyžaduje vyvlastnění, jsou-li některé majetky překážkou společenskému blahobytu, ať už proto, že jsou příliš velké, nebo že se jich málo nebo vůbec neužívá, anebo že z nich plyne bída pro obyvatelstvo, nebo že působí velkou škodu zájmům celé země. 24. Obecné blaho tedy někdy vyžaduje vyvlastnění, jsou-li některé majetky překážkou společenskému blahobytu, ať už proto, že jsou příliš velké, nebo že se jich málo nebo vůbec neužívá, anebo že z nich plyne bída pro obyvatelstvo, nebo že působí velkou škodu zájmům celé země. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

23 37. Je pravda, že příliš často znamená rychlý demografický růst další překážku rozvoje: počet obyvatelstva se zvyšuje rychleji než disponibilní zdroje obživy, takže se zdánlivě ocitáme ve slepé uličce. Za této situace nechybějí úmysly brzdit demografický růst radikálními opatřeními. Není pochyb, že veřejná moc má v mezích své pravomoci zasahovat, provádět vhodnou osvětovou činnost, realizovat vhodná opatření, pokud jsou ve shodě s požadavky mravního zákona a naprosto se zachovává spravedlivá svoboda manželů. Bez nezcizitelného práva na manželství a na potomstvo neexistuje opravdová důstojnost člověka. O počtu dětí rozhodují po svědomitém uvážení rodiče; před Bohem, před sebou samými, před dětmi, které už mají, a před společenstvím, k němuž náležejí; a jsou přitom poslušni hlasu svého svědomí, poučeného autenticky vykládaným Božím zákonem a posilovaného důvěrou v Boha. 37. Je pravda, že příliš často znamená rychlý demografický růst další překážku rozvoje: počet obyvatelstva se zvyšuje rychleji než disponibilní zdroje obživy, takže se zdánlivě ocitáme ve slepé uličce. Za této situace nechybějí úmysly brzdit demografický růst radikálními opatřeními. Není pochyb, že veřejná moc má v mezích své pravomoci zasahovat, provádět vhodnou osvětovou činnost, realizovat vhodná opatření, pokud jsou ve shodě s požadavky mravního zákona a naprosto se zachovává spravedlivá svoboda manželů. Bez nezcizitelného práva na manželství a na potomstvo neexistuje opravdová důstojnost člověka. O počtu dětí rozhodují po svědomitém uvážení rodiče; před Bohem, před sebou samými, před dětmi, které už mají, a před společenstvím, k němuž náležejí; a jsou přitom poslušni hlasu svého svědomí, poučeného autenticky vykládaným Božím zákonem a posilovaného důvěrou v Boha. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

24 47. Každý musí zpytovat svědomí, které poukazuje na nové požadavky dnešní doby. Je každý člověk ochoten svými penězi podporovat akce a opatření ve prospěch chudých? Platit více daní, aby veřejná moc mohla zvětšit svou pomoc na rozvoj druhých? Koupit dovezené výrobky za vyšší cenu, aby výrobci bylo zaplaceno spravedlivěji? Je ochoten v případě potřeby, je-li mladý, odejít ze své vlasti, aby pomáhal novým národům v jejich rozvoji? 47. Každý musí zpytovat svědomí, které poukazuje na nové požadavky dnešní doby. Je každý člověk ochoten svými penězi podporovat akce a opatření ve prospěch chudých? Platit více daní, aby veřejná moc mohla zvětšit svou pomoc na rozvoj druhých? Koupit dovezené výrobky za vyšší cenu, aby výrobci bylo zaplaceno spravedlivěji? Je ochoten v případě potřeby, je-li mladý, odejít ze své vlasti, aby pomáhal novým národům v jejich rozvoji? 51. Musíme však jít ještě dále. Na mezinárodním eucharistickém kongresu v Bombaji jsme žádali od vlád států, aby část výdajů na zbrojení použily k založení velkého světového fondu, z něhož by se pomohlo nejchudším národům. Účinný nástroj především proti bídě je zároveň účinným nástrojem rozvoje národů. Jedině spolupráce na úrovni světové, jejímž symbolem a nástrojem by byl zmíněný světový fond, by zároveň umožnila jednak překonat neplodné soupeření, jednak přinést plodný a pokojný dialog mezi všemi národy. 51. Musíme však jít ještě dále. Na mezinárodním eucharistickém kongresu v Bombaji jsme žádali od vlád států, aby část výdajů na zbrojení použily k založení velkého světového fondu, z něhož by se pomohlo nejchudším národům. Účinný nástroj především proti bídě je zároveň účinným nástrojem rozvoje národů. Jedině spolupráce na úrovni světové, jejímž symbolem a nástrojem by byl zmíněný světový fond, by zároveň umožnila jednak překonat neplodné soupeření, jednak přinést plodný a pokojný dialog mezi všemi národy. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

25 58. Pravidla volného obchodu sama o sobě nemohou tedy řídit celosvětové mezinárodní vztahy. Naopak jsou prospěšná, jde-li o partnery, jejichž hospodářské podmínky se od sebe příliš neliší; dokonce podněcují další rozvoj a podle zásluhy odměňují výkonnost. Proto v nich vidí průmyslově vyspělé země spravedlivý zákon. Jinak je tomu, nutno říci, jsou-li podmínky obou zemí příliš rozdílné: ceny, na nichž se obchodníci liberálně shodnou, mohou mít veskrze nespravedlivé následky. Třeba přiznat, že základní zásada takzvaného liberalismu jako normy obchodování se tu ukazuje velice pochybenou. 58. Pravidla volného obchodu sama o sobě nemohou tedy řídit celosvětové mezinárodní vztahy. Naopak jsou prospěšná, jde-li o partnery, jejichž hospodářské podmínky se od sebe příliš neliší; dokonce podněcují další rozvoj a podle zásluhy odměňují výkonnost. Proto v nich vidí průmyslově vyspělé země spravedlivý zákon. Jinak je tomu, nutno říci, jsou-li podmínky obou zemí příliš rozdílné: ceny, na nichž se obchodníci liberálně shodnou, mohou mít veskrze nespravedlivé následky. Třeba přiznat, že základní zásada takzvaného liberalismu jako normy obchodování se tu ukazuje velice pochybenou. 74. S mimořádnou radostí se dozvídáme, že v některých státech se může vojenská služba nahradit službou sociální nebo zkrátka jinou službou - aspoň zčásti. Žehnáme takovým iniciativám a lidem dobré vůle, kteří je uskutečňují. Kéž všichni, kdo vyznávají, že jsou učedníky Kristovými, uposlechnou jeho výzvy: "Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst; měl jsem žízeň, a dali jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě; byl jsem nahý, a oblékli jste mě; byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.„ Nikdo nemůže zůstat lhostejný k osudu svých bratří, kteří živoří v bídě, jsou vydáni na pospas nevědomosti a jsou obětmi životní nejistoty. Srdce kteréhokoli křesťana musí mít soucit s touto bídou, jako ho mělo srdce Kristovo, když říkal: "Je mi líto zástupů." 74. S mimořádnou radostí se dozvídáme, že v některých státech se může vojenská služba nahradit službou sociální nebo zkrátka jinou službou - aspoň zčásti. Žehnáme takovým iniciativám a lidem dobré vůle, kteří je uskutečňují. Kéž všichni, kdo vyznávají, že jsou učedníky Kristovými, uposlechnou jeho výzvy: "Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst; měl jsem žízeň, a dali jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě; byl jsem nahý, a oblékli jste mě; byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.„ Nikdo nemůže zůstat lhostejný k osudu svých bratří, kteří živoří v bídě, jsou vydáni na pospas nevědomosti a jsou obětmi životní nejistoty. Srdce kteréhokoli křesťana musí mít soucit s touto bídou, jako ho mělo srdce Kristovo, když říkal: "Je mi líto zástupů." 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

26 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Solicitudo rei socialis Encyklika Jana Pavla II., 1987 – 20 let po PP Encyklika Jana Pavla II., 1987 – 20 let po PP Reakce na stálé prohlubování ekonomických a sociálních rozdílů mezi rozvinutým a rozvojovým světem Reakce na stálé prohlubování ekonomických a sociálních rozdílů mezi rozvinutým a rozvojovým světem Povinnost církve a křesťanů angažovat se pro chudé Povinnost církve a křesťanů angažovat se pro chudé Témata: vzdělání, diskriminace, vykořisťování, lidská práva, ekologie, lidský rozvoj (rozbor problémů ve světle teologie) Témata: vzdělání, diskriminace, vykořisťování, lidská práva, ekologie, lidský rozvoj (rozbor problémů ve světle teologie)

27 Smlouva pro hospodářskou a ekologickou spravedlnost Závěrečný dokument 24. valného shromáždění Světové aliance reformovaných církví v Akkře (Ghana) Závěrečný dokument 24. valného shromáždění Světové aliance reformovaných církví v Akkře (Ghana) Základní příčiny masivního ohrožení života jsou především produktem nespravedlivého ekonomického systému, který je obhajován a chráněn politickou a vojenskou mocí. Základní příčiny masivního ohrožení života jsou především produktem nespravedlivého ekonomického systému, který je obhajován a chráněn politickou a vojenskou mocí. Tato krize je v přímém vztahu k rozvoji neoliberální ekonomické globalizace. 10. Tato ideologie, která o sobě tvrdí, že k ní neexistuje žádná alternativa, žádá od chudých a od stvoření nekonečné oběti. Falešně slibuje, že může svět zachránit nastolením bohatství a blahobytu. Vystupuje s nárokem, že chce ovládnout všecky životní sféry a žádá absolutní následovnictví, což se rovná modloslužbě. Tato krize je v přímém vztahu k rozvoji neoliberální ekonomické globalizace. 10. Tato ideologie, která o sobě tvrdí, že k ní neexistuje žádná alternativa, žádá od chudých a od stvoření nekonečné oběti. Falešně slibuje, že může svět zachránit nastolením bohatství a blahobytu. Vystupuje s nárokem, že chce ovládnout všecky životní sféry a žádá absolutní následovnictví, což se rovná modloslužbě. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

28 16. Na pozadí naší reformované tradice a pochopení znamení časů prohlašuje valné shromáždění Světové reformované aliance, že globální ekonomická spravedlnost je podstatná pro integritu naší víry v Boha a naše následování jako křesťanek a křesťanů. Věříme, že integrita naší víry je v sázce, jestliže mlčíme nebo odmítáme jednat tváří v tvář neoliberální ekonomické globalizaci. Proto vyznáváme před Bohem a mezi sebou navzájem: 16. Na pozadí naší reformované tradice a pochopení znamení časů prohlašuje valné shromáždění Světové reformované aliance, že globální ekonomická spravedlnost je podstatná pro integritu naší víry v Boha a naše následování jako křesťanek a křesťanů. Věříme, že integrita naší víry je v sázce, jestliže mlčíme nebo odmítáme jednat tváří v tvář neoliberální ekonomické globalizaci. Proto vyznáváme před Bohem a mezi sebou navzájem: 19. Proto odmítáme dnešní světový hospodářský řád, zaváděný globálním neoliberálním kapitalismem. Říkáme Ne také ke všem jiným hospodářským systémům - včetně absolutně plánovaných ekonomik - které opovrhují Boží smlouvou tím, že z plnosti života vylučují chudé a zranitelné a celek stvoření. Odmítáme každý nárok na ekonomické, politické a vojenské impérium, které podvrací Boží svrchovanost nad životem a jedná v rozporu s Boží spravedlivou vládou. 19. Proto odmítáme dnešní světový hospodářský řád, zaváděný globálním neoliberálním kapitalismem. Říkáme Ne také ke všem jiným hospodářským systémům - včetně absolutně plánovaných ekonomik - které opovrhují Boží smlouvou tím, že z plnosti života vylučují chudé a zranitelné a celek stvoření. Odmítáme každý nárok na ekonomické, politické a vojenské impérium, které podvrací Boží svrchovanost nad životem a jedná v rozporu s Boží spravedlivou vládou. 25. Proto odmítáme každou ideologii nebo ekonomický režim, který staví zisk nad lidi, který nepečuje o celé stvoření a ty Boží dary, které jsou určeny pro všechny, vyhlašuje za privátní vlastnictví. 25. Proto odmítáme každou ideologii nebo ekonomický režim, který staví zisk nad lidi, který nepečuje o celé stvoření a ty Boží dary, které jsou určeny pro všechny, vyhlašuje za privátní vlastnictví. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

29 Rozvojová pomoc Rozvojová pomoc: aktivity států, organizací i jednotlivců směřující k řešení problémů rozvojových zemí Rozvojová pomoc: aktivity států, organizací i jednotlivců směřující k řešení problémů rozvojových zemí Rozvojová spolupráce: dnes preferovaný termín (místo rozvojové pomoci) – zdůrazňuje partnerství mezi zemí poskytovatele a příjemce při plánování i realizaci projektů. Zahrnuje Rozvojová spolupráce: dnes preferovaný termín (místo rozvojové pomoci) – zdůrazňuje partnerství mezi zemí poskytovatele a příjemce při plánování i realizaci projektů. Zahrnuje podporu finanční a materiální (např. stavba škol, nemocnic), podporu finanční a materiální (např. stavba škol, nemocnic), předávání know-how (např. vzdělávání učitelů, školení porodních asistentek i státní správy) předávání know-how (např. vzdělávání učitelů, školení porodních asistentek i státní správy) Rozvojová politika: strategie (státu, organizace) vůči rozvojovým zemím. Rozvojová politika: strategie (státu, organizace) vůči rozvojovým zemím. Podle závazku přijatého všemi státy OSN by měly vyspělé země na rozvojovou spolupráci vyčlenit 0,7 procenta svého HDP. To se však dosud nepovedlo naplnit. Podle závazku přijatého všemi státy OSN by měly vyspělé země na rozvojovou spolupráci vyčlenit 0,7 procenta svého HDP. To se však dosud nepovedlo naplnit. Humanitární pomoc: krátkodobá materiální a logistická pomoc poskytovaná z humanitárních důvodů, typicky jako důsledek humanitárních krizí. Od rozvojové pomoci se liší především krátkodobostí a řešením pouze bezprostředních rizik. Základními cíli humanitární pomoci je: Humanitární pomoc: krátkodobá materiální a logistická pomoc poskytovaná z humanitárních důvodů, typicky jako důsledek humanitárních krizí. Od rozvojové pomoci se liší především krátkodobostí a řešením pouze bezprostředních rizik. Základními cíli humanitární pomoci je: zachránit lidské životy zachránit lidské životy zajištění základních lidských potřeb (voda, jídlo, přístřeší) zajištění základních lidských potřeb (voda, jídlo, přístřeší) poskytnutí základní hygienické a zdravotnické pomoci poskytnutí základní hygienické a zdravotnické pomoci 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

30 Koncepce rozvojové politiky Teorie mnohem většího koláče = teorie globálního ekonomického růstu: makroekonomická teorie, která zdůrazňuje, že celkový ekonomický růst a liberální tržní mechanismy způsobí zbohatnutí nejen bohatých, ale i chudých, a že globální ekonomický růst je jediným možným způsobem pro snížení chudoby. (Stoupající příliv zvedne všechny lodě.) Hlásí se k ní především konzervativní liberálně zaměření ekonomové. Teorie mnohem většího koláče = teorie globálního ekonomického růstu: makroekonomická teorie, která zdůrazňuje, že celkový ekonomický růst a liberální tržní mechanismy způsobí zbohatnutí nejen bohatých, ale i chudých, a že globální ekonomický růst je jediným možným způsobem pro snížení chudoby. (Stoupající příliv zvedne všechny lodě.) Hlásí se k ní především konzervativní liberálně zaměření ekonomové. Teorie přerozdělení koláče je protikladnou teorií: zdrojů je dostatek a extenzivní rozvoj (mnohonásobné zvýšení průmyslové výroby) není únosný a udržitelný. Příčinou chudoby jsou ekonomické mechanismy, které způsobují i přes ekonomický růst prohlubování rozdílu mezi bohatými a chudými. Vyvlastňování a koncentrace půdy v rukou několika tisíc boháčů mají za následek migraci obyvatel do měst, kde však často žijí pod hranicí bídy, protože zde není dostatek práce. Hlavní příčina ekologických problémů a bídy je v nadměrném konzumu vyspělých států na úkor rozvojových zemí. Řešení: dobrovolná skromnost vyspělých zemí, politicko-ekonomické změny mající za následek podporu místního podnikání v zemích třetího světa. Bližší levicovému a ekologickému myšlení. Teorie přerozdělení koláče je protikladnou teorií: zdrojů je dostatek a extenzivní rozvoj (mnohonásobné zvýšení průmyslové výroby) není únosný a udržitelný. Příčinou chudoby jsou ekonomické mechanismy, které způsobují i přes ekonomický růst prohlubování rozdílu mezi bohatými a chudými. Vyvlastňování a koncentrace půdy v rukou několika tisíc boháčů mají za následek migraci obyvatel do měst, kde však často žijí pod hranicí bídy, protože zde není dostatek práce. Hlavní příčina ekologických problémů a bídy je v nadměrném konzumu vyspělých států na úkor rozvojových zemí. Řešení: dobrovolná skromnost vyspělých zemí, politicko-ekonomické změny mající za následek podporu místního podnikání v zemích třetího světa. Bližší levicovému a ekologickému myšlení. Trvale udržitelný rozvoj je teorie integrující oba principy. Je třeba hledat rovnováhu mezi oběma koncepcemi, jejich zastánci se však liší v tom, jak je vyvážit. Trvale udržitelný rozvoj je teorie integrující oba principy. Je třeba hledat rovnováhu mezi oběma koncepcemi, jejich zastánci se však liší v tom, jak je vyvážit. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

31 William Easterly: Břímě bílého muže Za posledních 50 let poskytl Západ rozvojovým zemím 2,3 trilionu dolarů (angl. trilion = čes. bilion, tj. v přepočtu 2,3 x 18 = cca 40 bilionů Kč, tedy státní rozpočet ČR za čtyřicet let; to je asi 0,3 % HNP bohatých zemí). Za posledních 50 let poskytl Západ rozvojovým zemím 2,3 trilionu dolarů (angl. trilion = čes. bilion, tj. v přepočtu 2,3 x 18 = cca 40 bilionů Kč, tedy státní rozpočet ČR za čtyřicet let; to je asi 0,3 % HNP bohatých zemí). Přesto se nedaří omezit hlad, léčit nemoci, zajistit všem vzdělání nebo pitnou vodu. Přesto se nedaří omezit hlad, léčit nemoci, zajistit všem vzdělání nebo pitnou vodu. Je třeba zajistit, aby se pomoc k chudým skutečně dostala. Je třeba zajistit, aby se pomoc k chudým skutečně dostala. Plánovači x hledači Plánovači x hledači 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

32 Plánovači x hledači K prevenci malárie stačí moskytiéra za 5 dolarů, k léčení lék za 12 centů. Přesto malárie postihuje ročně tři sta milionů lidí a umírá na ni každý rok až milion dětí. K prevenci malárie stačí moskytiéra za 5 dolarů, k léčení lék za 12 centů. Přesto malárie postihuje ročně tři sta milionů lidí a umírá na ni každý rok až milion dětí. Plánovači mají globální projekty – hledači se přizpůsobují místním podmínkám. Plánovači mají globální projekty – hledači se přizpůsobují místním podmínkám. Plánovači rozhodují, co se má dodat – hledači zjišťují, po čem je poptávka. Plánovači rozhodují, co se má dodat – hledači zjišťují, po čem je poptávka. Plánovači se nedozvědí, jestli to, co bylo třeba, bylo i dodáno – hledači se ujišťují, jestli je zákazník spokojený. Plánovači se nedozvědí, jestli to, co bylo třeba, bylo i dodáno – hledači se ujišťují, jestli je zákazník spokojený. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

33 Celosvětová snaha bojovat s extrémní chudobou ve světovém měřítku není nová a na půdě OSN se diskutuje od počátku padesátých let. Nejčastěji se projevovala ve snaze zvýšit financování tzv. rozvojové pomoci, což se ovšem nedařilo a nedaří. Již v padesátých letech vedla tato snaha k tomu, že bylo navrženo, aby bohaté země přispívaly jedním procentem svého HDP na rozvoj chudých zemí, což bylo nakonec schváleno na Konferenci OSN pro obchod a rozvoj v roce Toto číslo bylo ovšem stále častěji napadáno a tak v r navrhla Světová banka 0,7 % HDP na rozvojovou pomoc. K tomu se také zavázalo valné shromáždění OSN v roce Jakkoli je tento závazek neustále opakován na konferencích a valných shromážděních OSN, je dnes většina bohatých zemí daleko za těmito závazky. Celosvětová snaha bojovat s extrémní chudobou ve světovém měřítku není nová a na půdě OSN se diskutuje od počátku padesátých let. Nejčastěji se projevovala ve snaze zvýšit financování tzv. rozvojové pomoci, což se ovšem nedařilo a nedaří. Již v padesátých letech vedla tato snaha k tomu, že bylo navrženo, aby bohaté země přispívaly jedním procentem svého HDP na rozvoj chudých zemí, což bylo nakonec schváleno na Konferenci OSN pro obchod a rozvoj v roce Toto číslo bylo ovšem stále častěji napadáno a tak v r navrhla Světová banka 0,7 % HDP na rozvojovou pomoc. K tomu se také zavázalo valné shromáždění OSN v roce Jakkoli je tento závazek neustále opakován na konferencích a valných shromážděních OSN, je dnes většina bohatých zemí daleko za těmito závazky. Až v září roku 2000 na Summitu tisíciletí všech 189 členských států OSN spolu s Vatikánem a Švýcarskem ztvrdilo své odhodlání odstranit extrémní chudobu na naší planetě, její příčiny a následky do roku Až v září roku 2000 na Summitu tisíciletí všech 189 členských států OSN spolu s Vatikánem a Švýcarskem ztvrdilo své odhodlání odstranit extrémní chudobu na naší planetě, její příčiny a následky do roku Základní osnovou se stalo 8 rozvojových cílů rozpracovaných do osmnácti úkolů. Ačkoliv jsou Rozvojové cíle tisíciletí z různých stran kritizovány pro opomenutí určitých témat, úspěch představuje už jen ten holý fakt, že se na nich 191 států světa shodlo a k jejich plnění se zavázalo. Základní osnovou se stalo 8 rozvojových cílů rozpracovaných do osmnácti úkolů. Ačkoliv jsou Rozvojové cíle tisíciletí z různých stran kritizovány pro opomenutí určitých témat, úspěch představuje už jen ten holý fakt, že se na nich 191 států světa shodlo a k jejich plnění se zavázalo. Vynaložíme maximální úsilí na to, abychom osvobodili všechny muže, ženy i děti z drtivých a ponižujících podmínek extrémní chudoby, kterým je v současnosti vystavena více než miliarda lidí. Jsme odhodláni každému poskytnout právo na rozvoj a osvobodit celý lidský rod od nedostatku. Vynaložíme maximální úsilí na to, abychom osvobodili všechny muže, ženy i děti z drtivých a ponižujících podmínek extrémní chudoby, kterým je v současnosti vystavena více než miliarda lidí. Jsme odhodláni každému poskytnout právo na rozvoj a osvobodit celý lidský rod od nedostatku. Deklarace tisíciletí Září 2000 Přijato 189 členskými státy OSN Deklarace tisíciletí Září 2000 Přijato 189 členskými státy OSN 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Rozvojové cíle tisíciletí

34 1. cíl: Odstranit extrémní chudobu a hlad 1. cíl: Odstranit extrémní chudobu a hlad Úkol 1: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří žijí z příjmu nižšího než 1 USD na den. Úkol 1: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří žijí z příjmu nižšího než 1 USD na den. Úkol 2: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem. Úkol 2: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem. 2. cíl: Dosáhnout základního vzdělání pro všechny 2. cíl: Dosáhnout základního vzdělání pro všechny Úkol 3: Do roku 2015 zajistit, aby mohly děti kdekoli na světě, dívky i chlapci, dokončit základní školu. Úkol 3: Do roku 2015 zajistit, aby mohly děti kdekoli na světě, dívky i chlapci, dokončit základní školu. 3. cíl: Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti 3. cíl: Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti Úkol 4: Do roku 2005 odstranit nepoměr pohlaví v základním a středním školství a do roku 2015 na všech úrovních vzdělávacího systému. Úkol 4: Do roku 2005 odstranit nepoměr pohlaví v základním a středním školství a do roku 2015 na všech úrovních vzdělávacího systému. 4. cíl: Snížit dětskou úmrtnost 4. cíl: Snížit dětskou úmrtnost Úkol 5: Do roku 2015 snížit o dvě třetiny úmrtnost dětí do věku pěti let. Úkol 5: Do roku 2015 snížit o dvě třetiny úmrtnost dětí do věku pěti let. 5. cíl: Zlepšit zdraví matek 5. cíl: Zlepšit zdraví matek Úkol 6: Do roku 2015 snížit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti. Úkol 6: Do roku 2015 snížit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti. 6. cíl: Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi 6. cíl: Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi Úkol 7: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS. Úkol 7: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS. Úkol 8: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření malárie a dalších závažných onemocnění. Úkol 8: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření malárie a dalších závažných onemocnění. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Rozvojové cíle tisíciletí

35 7. cíl: Zajistit udržitelný stav životního prostředí 7. cíl: Zajistit udržitelný stav životního prostředí Úkol 9: Integrovat principy udržitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů. Úkol 9: Integrovat principy udržitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů. Úkol 10: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně. Úkol 10: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně. Úkol 11: Do roku 2020 dosáhnout výrazného zvýšení kvality života minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí (slumů). Úkol 11: Do roku 2020 dosáhnout výrazného zvýšení kvality života minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí (slumů). 8. cíl: Budovat světové partnerství pro rozvoj 8. cíl: Budovat světové partnerství pro rozvoj Úkol 12: Dále rozvíjet otevřený obchodní a finanční systém založený na jasných pravidlech, předvídatelnosti a absenci diskriminace (včetně závazku usilovat o dobré vládnutí, rozvoj a snižování chudoby, a to na národní i mezinárodní úrovni). Úkol 12: Dále rozvíjet otevřený obchodní a finanční systém založený na jasných pravidlech, předvídatelnosti a absenci diskriminace (včetně závazku usilovat o dobré vládnutí, rozvoj a snižování chudoby, a to na národní i mezinárodní úrovni). Úkol 13: Řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí (přístup na trh pro vývoz z těchto zemí bez zatížení cly a dovozními kvótami; odpuštění dluhů pro nejvíce zadlužené země a zrušení oficiálního bilaterálního dluhu; štědřejší poskytování oficiální rozvojové pomoci zemím, které se zavázaly ke snížení chudoby atd.). Úkol 13: Řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí (přístup na trh pro vývoz z těchto zemí bez zatížení cly a dovozními kvótami; odpuštění dluhů pro nejvíce zadlužené země a zrušení oficiálního bilaterálního dluhu; štědřejší poskytování oficiální rozvojové pomoci zemím, které se zavázaly ke snížení chudoby atd.). Úkol 14: Řešit specifické potřeby vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států. Úkol 14: Řešit specifické potřeby vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států. Úkol 15: Komplexně řešit problém zadlužení rozvojových zemí prostřednictvím národních a mezinárodních opatření s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost dluhu u zadlužených zemí. Úkol 15: Komplexně řešit problém zadlužení rozvojových zemí prostřednictvím národních a mezinárodních opatření s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost dluhu u zadlužených zemí. Úkol 16: Ve spolupráci s rozvojovými zeměmi vytvořit a realizovat strategie směřující k zajištění slušné a produktivní práce pro mladé lidi. Úkol 16: Ve spolupráci s rozvojovými zeměmi vytvořit a realizovat strategie směřující k zajištění slušné a produktivní práce pro mladé lidi. Úkol 17: Ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout přístup k dostupným základním lékům v rozvojových zemích. Úkol 17: Ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout přístup k dostupným základním lékům v rozvojových zemích. Úkol 18: Ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologií především v informační a komunikační oblasti. Úkol 18: Ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologií především v informační a komunikační oblasti. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Rozvojové cíle tisíciletí

36 Rozpory s názorem některých křesťanských církví (např. katolická, evangelikální) Antikoncepce jako prostředek k regulaci porodnosti a prevence přelidnění (cíl 5.3) Antikoncepce jako prostředek k regulaci porodnosti a prevence přelidnění (cíl 5.3) Problém přelidnění: už není aktuální, porodnost se snižuje se vzrůstajícím blahobytem, očekává se stagnace na 9 – 10 mld. kolem r Problém přelidnění: už není aktuální, porodnost se snižuje se vzrůstajícím blahobytem, očekává se stagnace na 9 – 10 mld. kolem r Prezervativ jako nástroj k prevenci HIV/AIDS (cíl 6.2) – Easterly 263. Prezervativ jako nástroj k prevenci HIV/AIDS (cíl 6.2) – Easterly Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF

37 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Zadlužení rozvojových zemí Už více než čtvrt století představuje dluhová krize jeden z nejpalčivějších problémů s nímž se potýkají málo rozvinuté země, ale i některé středně silné ekonomiky. Už více než čtvrt století představuje dluhová krize jeden z nejpalčivějších problémů s nímž se potýkají málo rozvinuté země, ale i některé středně silné ekonomiky. Nesplatitelné dluhy znemožňují nejen ekonomický rozvoj, ale zároveň omezují přístup obyvatel ke vzdělání a uspokojení základních životních potřeb. Nesplatitelné dluhy znemožňují nejen ekonomický rozvoj, ale zároveň omezují přístup obyvatel ke vzdělání a uspokojení základních životních potřeb. Nedostatečné příjmy nejzadluženějších a nejchudších zemí stačí sotva na splácení úroků a nezbývá dostatek prostředků na zdravotnictví a boj s pandemiemi, jakými je HIV/AIDS, malárie, tuberkulóza a malomocenství. Nedostatečné příjmy nejzadluženějších a nejchudších zemí stačí sotva na splácení úroků a nezbývá dostatek prostředků na zdravotnictví a boj s pandemiemi, jakými je HIV/AIDS, malárie, tuberkulóza a malomocenství. Dluhová krize je také jednou z hlavních příčin toho, že denně umírá na sto tisíc lidí hladem a podvýživou. Dluhová krize je také jednou z hlavních příčin toho, že denně umírá na sto tisíc lidí hladem a podvýživou. Již déle než dvacet let mezinárodní finanční instituce, OSN a vlády věřitelských zemí přicházejí s řešeními, která jsou, jak se vždy znovu ukazuje, neúčinná. Právě v případech, kdy dlužnické země přesně plnily všechny uložené podmínky, spojené s restrukturalizací nebo odpuštěním části dluhu, se často dostaly znovu do stejných nebo i horších potíží. Již déle než dvacet let mezinárodní finanční instituce, OSN a vlády věřitelských zemí přicházejí s řešeními, která jsou, jak se vždy znovu ukazuje, neúčinná. Právě v případech, kdy dlužnické země přesně plnily všechny uložené podmínky, spojené s restrukturalizací nebo odpuštěním části dluhu, se často dostaly znovu do stejných nebo i horších potíží.

38 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Hodnoty, na nichž má být založeno mezinárodní společenství Tématem globální sociální spravedlnosti se zabývají encykliky Populorum progressio (Pavel VI. 1967) a Solicitudo rei socialis (Jan Pavel II. 1987). Tématem globální sociální spravedlnosti se zabývají encykliky Populorum progressio (Pavel VI. 1967) a Solicitudo rei socialis (Jan Pavel II. 1987). Mezinárodní společenství musí vycházet z ústředního postavení lidské osoby a jeho uspořádání musí účinně směřovat k univerzálnímu společnému dobru. Mezinárodní společenství musí vycházet z ústředního postavení lidské osoby a jeho uspořádání musí účinně směřovat k univerzálnímu společnému dobru. Mezinárodní soužití se zakládá na týchž hodnotách, jaké musí charakterizovat soužití mezi lidskými bytostmi: pravda, spravedlnost, solidarita a svoboda (KSNC 433). Mezinárodní soužití se zakládá na týchž hodnotách, jaké musí charakterizovat soužití mezi lidskými bytostmi: pravda, spravedlnost, solidarita a svoboda (KSNC 433). Vytvoření takového společenství nebude možné, dokud budou existovat státní ideologie, které tyto hodnoty neuznávají (materialismus, rasismus, nacionalismus, náboženská nesnášenlivost apod.). Vytvoření takového společenství nebude možné, dokud budou existovat státní ideologie, které tyto hodnoty neuznávají (materialismus, rasismus, nacionalismus, náboženská nesnášenlivost apod.). Mezinárodní vztahy musí být regulovány právem, které všechny zúčastněné státy přijmou jako závazné. Mezinárodní společenství se pak stává právní komunitou, která se zakládá na suverenitě každého členského státu bez vazeb poddanosti, které by popíraly nebo omezovaly jeho nezávislost (KSNC 434). Mezinárodní vztahy musí být regulovány právem, které všechny zúčastněné státy přijmou jako závazné. Mezinárodní společenství se pak stává právní komunitou, která se zakládá na suverenitě každého členského státu bez vazeb poddanosti, které by popíraly nebo omezovaly jeho nezávislost (KSNC 434). Existence práva závazného pro více států (příp. pro všechny státy) předpokládá shodu o základních hodnotách a etických principech. V současné době kulturní a náboženské plurality je velmi náročné této shody dosáhnout (jeden z pokusů: světový étos). Existence práva závazného pro více států (příp. pro všechny státy) předpokládá shodu o základních hodnotách a etických principech. V současné době kulturní a náboženské plurality je velmi náročné této shody dosáhnout (jeden z pokusů: světový étos).

39 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Nástroje změny Regulace mezinárodního obchodu, aby nediskriminoval produkty pocházející z chudých zemí Regulace mezinárodního obchodu, aby nediskriminoval produkty pocházející z chudých zemí Podpora ochrany lidských práv i v méně rozvinutých oblastech Podpora ochrany lidských práv i v méně rozvinutých oblastech Rozvoj občanské společnosti tak, aby byly podporovány kulturní a etnické menšiny Rozvoj občanské společnosti tak, aby byly podporovány kulturní a etnické menšiny Regulace mezinárodního finančního systému tak, aby vycházel z reálné ekonomiky a sloužil jí Regulace mezinárodního finančního systému tak, aby vycházel z reálné ekonomiky a sloužil jí Snížení vnější zadluženosti rozvojových států Snížení vnější zadluženosti rozvojových států Podpora všech stupňů a všech forem vzdělání v rozvojových zemích Podpora všech stupňů a všech forem vzdělání v rozvojových zemích

40 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF OSN a její podpora ze strany církve Katolická církev považuje za nutné ustanovit „celosvětovou, všemi uznávanou veřejnou autoritu, která by měla účinnou moc zajišťovat všem bezpečnost, spravedlnost a respektování práv“ (GS 82). Katolická církev považuje za nutné ustanovit „celosvětovou, všemi uznávanou veřejnou autoritu, která by měla účinnou moc zajišťovat všem bezpečnost, spravedlnost a respektování práv“ (GS 82). V současné době tuto úlohu plní Organizace spojených národů (zal. 1945), která je proto církví podporována. V současné době tuto úlohu plní Organizace spojených národů (zal. 1945), která je proto církví podporována. Veřejná moc světového společenství však nemá omezovat pravomoci jednotlivých vlád, ale naopak má usilovat o to, aby na celém světě vznikly takové podmínky, v nichž by veřejné autority i jednotlivci mohli s větší jistotou uskutečňovat své poslání, plnit své povinnosti a užívat svých práv (Pacem in terris, 141). Veřejná moc světového společenství však nemá omezovat pravomoci jednotlivých vlád, ale naopak má usilovat o to, aby na celém světě vznikly takové podmínky, v nichž by veřejné autority i jednotlivci mohli s větší jistotou uskutečňovat své poslání, plnit své povinnosti a užívat svých práv (Pacem in terris, 141).

41 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Právní osoba Svatého stolce Svatý stolec (Apoštolský stolec) má plnou mezinárodní subjektivitu jakožto suverénní autorita, která realizuje vlastní právní působnost. Svatý stolec (Apoštolský stolec) má plnou mezinárodní subjektivitu jakožto suverénní autorita, která realizuje vlastní právní působnost. Vnitřní suverenita uvnitř církve, která je organizačně jednotná a nezávislá Vnitřní suverenita uvnitř církve, která je organizačně jednotná a nezávislá Vnější suverenita uznávaná v rámci mezinárodního společenství Vnější suverenita uznávaná v rámci mezinárodního společenství Diplomatická služba Svatého stolce je nástroj, který působí ve prospěch svobody církve, ale také ve věci obrany a rozvoje lidské důstojnosti, a zasazuje se ve prospěch společenského uspořádání, které se zakládá na hodnotách spravedlnosti, pravdy, svobody a lásky (KSNC 444, 445). Diplomatická služba Svatého stolce je nástroj, který působí ve prospěch svobody církve, ale také ve věci obrany a rozvoje lidské důstojnosti, a zasazuje se ve prospěch společenského uspořádání, které se zakládá na hodnotách spravedlnosti, pravdy, svobody a lásky (KSNC 444, 445). Mezinárodní aktivity Svatého stolce: Mezinárodní aktivity Svatého stolce: Aktivní i pasivní právo na diplomatické zastupování Aktivní i pasivní právo na diplomatické zastupování Jednání se státními autoritami o situaci církve v daném státě Jednání se státními autoritami o situaci církve v daném státě Účast v mezivládních organizacích, zejména těch, které jsou zřízeny pod záštitou OSN Účast v mezivládních organizacích, zejména těch, které jsou zřízeny pod záštitou OSN Zprostředkování v případě konfliktů Zprostředkování v případě konfliktů

42 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF Tematické okruhy k testu Základní pojmy: sociální a individuální etika, sociální skutečnost, křesťanská sociální etika (obecná a speciální), sociální nauka církve. Základní pojmy: sociální a individuální etika, sociální skutečnost, křesťanská sociální etika (obecná a speciální), sociální nauka církve. Historický kontext: sociální a církevní situace 19. století (dělnická otázka), vznik a vývoj SNC, sociální encykliky, list Pokoj a dobro, Iusititia et Pax. Historický kontext: sociální a církevní situace 19. století (dělnická otázka), vznik a vývoj SNC, sociální encykliky, list Pokoj a dobro, Iusititia et Pax. Alternativní směry: protestantská, pravoslavná soc. etika, teologie osvobození. Alternativní směry: protestantská, pravoslavná soc. etika, teologie osvobození. Zásady (principy) KSE: lidská důstojnost, společné dobro, solidarita, subsidiarita. Zásady (principy) KSE: lidská důstojnost, společné dobro, solidarita, subsidiarita. Ke každé speciální oblasti sociální etiky: Ke každé speciální oblasti sociální etiky: zásady, kterými by se měla řídit, zásady, kterými by se měla řídit, jejich teologické (biblické) zdůvodnění, jejich teologické (biblické) zdůvodnění, dokumenty, které o ní mluví. dokumenty, které o ní mluví.


Stáhnout ppt "Křesťanská sociální etika Jabok / ETF 2013. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok / ETF 20132 10. EKOLOGIE, GLOBÁLNÍ SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST."

Podobné prezentace


Reklamy Google