Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Dejiny ošetrovateľstva Istorija zdravstvene nege II A. Mazalánová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Dejiny ošetrovateľstva Istorija zdravstvene nege II A. Mazalánová."— Transkript prezentace:

1 Dejiny ošetrovateľstva Istorija zdravstvene nege II A. Mazalánová

2 Práva jednotlivca pri poskytovaní zdravotnej starostlivosti podľa zákona 576/2004 Z.z. o zdravotnej starostlivosti a službách súvisiacich s poskytovaním zdravotnej starostlivosti Prava pojedinca kod pružanja zdravstvene nege na osnovu zakona o zdravstvenoj nezi i služba u vezi sa pružanjem zdravstvene nege

3 - Jednotlivec má právo na: ochranu dôstojnosti, rešpektovanie svojej telesnej a psychickej integrity Informovanie týkajúce sa jeho zdravotného stavu Informácie o účele, povahe, následkoch a rizikách poskytovania zdravotnej starostlivosti(§6ods.1) odmietnutie poskytnutia zdravotnej starostlivosti okrem prípadov, v ktorých podľa tohto zákona možno poskytnúť zdravotnú starostlivosť bez informovaného súhlasu (§6 ods.8) Pojedinac ima pravo na: - zaštitu dostojanstva i poštovanje fizičkog i psihičkog integriteta, - informacije koje se tiču njegovog zdr.stanja, - informacije o svrsi, prirodi, posledicama i rizicima pružanja zdravstvene nege, - odbijanje pružanja zdr.nege osim u slučaju kada prema ovom zakonu može da se pruži zdr.nega bez informativnog pristanka,

4 rozhodnutie o svojej účasti na výučbe alebo na biomedicínskom výskume, odmietnutie odoberania a prenosu orgánov, tkanív a buniek po svojej smrti, zachovanie mlčanlivosti o všetkých údajoch týkajúcich sa jeho zdravotného stavu, o skutočnostiach súvisiacich s jeho zdravotným stavom, ak v prípadoch ustanovených osobitným predpisom nie je zdravotnícky pracovník zbavený tejto mlčanlivosti, zmiernenie utrpenia, humánny, etický a dôstojný prístup zdravotníckych pracovníkov. - na odlučivanje o svom učešću u edukaciji ili u biomedicinskom istraživanju, - na odbijanje uzimanja i davanja organa, tkiva i ćelija nakon svoje smrti, - na čuvanje tajne o svim podacima i o činjenicama koje se tiču njegovog zdravstvenog stanja, jedino ako u određenom slučaju u određenim propisima zdr.radnik nije oslobođen ove tajne, - na ublažavanje patnje, - na humani, etički i dostojanstveni pristup zdr.radnika.

5 IMIDŽ LIČNOSTI Image ovlivňují vnitřní a vnější faktory osobnosti. Jak se dotyčný prezentuje ve společnosti, jeho chování, vzhled, komunikace, zvyky. Důležitou roli hraje sebevědomí. Ten kdo se hodnotí pozitivně, působí tak i na své okolí. Na imidž utiču unutrašnje i spoljašnje osobine ličnosti. Kako se ličnost predstavlja u društvu, ponašanje, izgled, komunikacija, navike. Važnu ulogu igra samopouzdanje. Onaj koji se procenjuje pozitivno, tako i utiče na svoju sredinu.

6 Vnějšímu obrazu osobnosti bývá přisuzována větší váha než nitru člověka. Je dobré s tím počítat a pracovat na dobrém prvním dojmu. Tomu dominuje způsob oblékání, držení těla, celková úprava zevnějšku. Nejdůležitější podle Janáčkové (2009, s. 53) není tělesná krása, ale charisma. To představuje celkové vystupování člověka. Významnou roli hraje upřímný úsměv. Hlavním prvkem, kterým jedinec působí na ostatní je podle Karabanovy (2012) obličej, pomocí kterého vyjadřuje emoce. Ty dokážou skrýt jen zkušení mimové a částečně se s nimi dá manipulovat pomocí make-upu. Také postavení těla a jeho pohyby dokáží o člověku hodně prozradit. Za imidž je značajnija spoljašnja slika ličnosti nego unutrašnja. Dobro je imati to u vidu i raditi na dobrom prvom utisku. Značajan je način oblačenja, držanje tela, opšti izgled spoljašnjosti. Najznačajnije prema Janačkovoj (2009, s.53) nije fizička lepota nego harizma – opšta pojava čoveka i način ponašanja. Značajan je iskren osmeh. Prema Karabanovoj (2012) glavni činilac kojim pojedinac deluje na okolinu je lice i način na koji se izražavaju emocije. One se mogu sakriti samo retko a delimično se može sa njima manipulisati pomoću mejkapa. Takođe držanje tela i pokreti mogu dosta toga da otkriju o ličnosti.

7 Statistika vypovídá, že 60 až 70% lidí si především všimne toho, jak člověk vypadá, 30 až 35% si všímá způsobu chování, a pouhých 5 až 7% si všimne obsahu toho, co bylo řečeno“ (Karabanova, 2012). První dojem bývá často mylný. Kdyby tomu tak nebylo, svět by byl dokonalý. Prema statistici, 60 do 70% ljudi će najpre primetiti kako čovek izgleda, 30 do 35% način ponašanja a svega 5 do 7% sadržaj onoga što je rečeno (Karabanova, 2012). Prvi utisak je često pogrešan. Da nije tako, svet bi bio savršen.

8 Na základě toho platí orientovat se i podle vlastností a schopností osobnosti. Prvnímu dojmu může škodit tzv. haló-efekt. Podle jedné vlastnosti jsou hodnoceny ty ostatní. Lépe také bývají vnímáni lidé s určitými kvalitami, vzděláním, věkové skupiny. Negativní vliv mají tradice a předsudky. Prostředí, ze kterého člověk pochází, a kterým se obklopuje, může také poznamenat jeho hodnocení. Společností jsou více vnímány jeho majetky, tituly, kontakty s vlivnými lidmi než on sám a jeho vnitřní kvality. V opačném případě může být osobnost podceňována z důvodu neatraktivního původu a znaků. Jako by neměla co nabídnout. Ideální je, nepřisuzovat prvnímu dojmu zásadní význam. Měl by sloužit k orientaci pro společnost, která konkrétního jedince posuzuje (Štěpaník, 2003). Na osnovu toga znači treba se orijentisati i prema osobinama i veštinama ličnosti. Prvom utisku može da škodi tzv. Halo efekat. Znači na osnovu jedne osobine se ocenjuju i ostale. Takođe se bolje ocenjuju ljudi sa određenim kvalitetima, obrazovanjem i starosne grupe. Negativan uticaj imaju tradicije i predrasude. Sredina iz koje čovek dolazi može takođe uticati na procenu. Društvo više ceni materijalno stanje, titule, kontakte sa uticajnim ljudima, nego njega samog i njegove unutrašnje kvalitete. Nasuprot tome, ličnost može biti potcenjena ako je neatraktivnog porekla i karaktera. U tom slučaju kao da nema šta da ponudi. Najbolje je ne pripisavati prvom utisku veliki značaj. On bi trebao da služi samo za orijentaciju za društvo koje konkretnog jedinca ocenjuje (Stepanek, 2003).

9 Význam image / Značaj imidža Prvotním úkolem člověka bylo začlenit se do přírodního prostředí. Dnes se musí umět zařadit do společenského prostředí. Je v něm fixován mnoha faktory, jako je společenské postavení, věk, výchova. Každý člen zde zaujímá jiné postavení (Karabanova, 2012). Image je důležitá pro uplatnění osoby ve společnosti. Určitá image charakterizuje každého z nás. Každá skupina i povolání má svou image. Image může být pozitivní i negativní. Primarni zadatak čoveka je da se integriše u prirodno okruženje. U njemu se nalaze mnogi činioci, kao društveni položaj, starost, vaspitanje. Imidž je značajan za mesto ličnosti u društvu. Svakog od nas karakteriše neki imidž. Svaka grupa i zanimanje ima svoj imidž, koji može da bude pozitivan i negativan.

10 Efektní image umožňuje člověku správně se prezentovat mezi lidmi a poukázat na své přednosti. Jedná se u subjektivní vjem, který se neustále mění. Pozitivní image se může snadno změnit v negativní. Obráceně je to už složitější (Nový, Surynek, 2006). Image by měla odpovídat skutečnosti, i když tomu tak často není. Falešné působení na ostatní se může jedinci vymstít. Imidž omogućava čoveku da se adekvatno predstavi i da istakne svoje prednosti. Ovde se radi o subjektivnoj percepciji koja se stalno menja. Pozitivan imidž se lako može promeniti u negativan. Suprotna promena je teža. Imidž bi trebao da odgovara realnosti mada to često nije slučaj. Lažno uticanje na ostale se može vratiti kao bumerang.

11 Image je pro nás vodítkem pro co se máme rozhodnout. Řídí naše chování a jednání. Vysekalová (2009) trefně popisuje proč je image pro člověka důležitá. Nahrazuje mu znalost. Žádný člověk nemůže znát všechno, ale s pomocí image se dokáže ve všem orientovat (Vysekalová, Mikeš, 2009). Imidž je za nas vodič koji nam pokazuje za šta treba da se odlučimo. Utiče na naše ponašanje. Visekalova (2009) govori zbog čega je imidž za čoveka važan. Nijedan čovek ne može da zna sve ali uz pomoć imidža može u svemu da se orijentiše.

12 IMAGE SESTRY / IMIDŽ SESTRE Image sestry je řazena mezi profesionální image. Jedná se o celkový obraz sestry. Image je rozdělena na interní a externí. Interní image představuje vnímání sebe sama a svých schopností. Patří sem také role a funkce sestry, vzdělání, praxe, komunikace, empatie a spolupráce v týmu. Externí image je odrazem vnímání sestry okolím, médii, legislativou. Prezentace sestry vzdělávacím ústavem také zobrazuje její externí image (Kilíková a kol., 2013). Imidž sestre spada među profesionalne imidže. Radi se o ukupnoj slici sestre. Deli se na spoljašnji i unurašnji. Unutrašnji imidž predstavlja percepciju sebe i svojih osobina. Tu spada takođe uloga sestre, obrazovanje, praksa, komunikacija, empatija, saradnja u timu. Spoljašnji imidž je odraz percepcije sestre okolimo, medijima, zakonodavstvom. Prezentacija sestre institutima za obrazovanje takođe prikazuje njen spoljašnji imidž.

13 Pro sestry je pozitivní profesionální image nezbytností. Je důležitá k budování prestiže sesterského povolání. Sestra by na jejím zdokonalování měla neustále pracovat. Jedině tím dosáhne stejného postavení v Evropské Unii jako v jiných zemích Evropy. Povolání sestry vyžaduje silnou osobnost, která má vyvinuté sociální cítění. K přednostem sestry patří umět kombinovat dobré vlastnosti jako je obětavost a empatie s profesionalitou. Za sestre je pozitivan profesionalni imidž od suštinskog značaja. Važan je za izgradnju ugleda profesije medicinskih sestara. Sestra bi trebalo da stalno radi na njegovom poboljšavanju. Jedino na taj način će postići isti položaj u EU kao i u drugim zemljama Evrope. Profesija sestre zahteva jaku ličnost koja ima razvijenu jaku socijalnu savest. Među prednosti med.sestre spada mogućnost kombinovanja dobrih osobina kao što je požrtvovanost i empatija.

14 Chování sestry patří stále mezi nejdůležitější prvky v jejím povolání. Dále je to verbální a neverbální komunikace. Pro pacienta by měl být slovní projev sestry srozumitelný a měl by se cítit pochopený. Sestra by měla efektivně komunikovat i s rodinou nemocného. V rámci neverbální komunikace sestra vnímá pacientovy signály, jeho chování. Zde je zahrnuto i chování sestry a její vzhled, upravenost, výraz obličeje a postavení těla (Prudíková, 2007). Ponašanje med.sestara je i dalje jedan od najvažnijih elemenata u struci. Dalje je to verbalna i neverbalna komunikacija. Za pacijenta bi jasno verbalno izražavanje sestre trebalo da doprinese da se oseća shvaćen. Sestra bi takođe rtebala efikasno da komunicira sa porodicom pacijenta. U okviru neverbalne komunikacije, sestra primećuje signale pacijenta i njegovo ponašanje. To uključuje i ponašanje sestre, njen izgled i urednost, izraz lica i držanje.

15 Historie image sestry / Istorija imidža sestre Pomalu se mění zažitý obraz sestry z minulosti, který ji představuje jako pomocnici lékaře. Ženu, která poslušně plnila lékařovy pokyny a nepotřebovala si k tomu rozšiřovat své vzdělání (Šimek, 2000).,,Společnost automaticky nepřijala, že péče, tedy ty desítky úkonů během dne, v průběhu nemoci a v kontaktu s pacientem jsou pro léčbu stejně důležité jako diagnóza“ (Kutnohorská, 2010, s. 11). Polako se menja slika sestara iz prošlosti, kada je sestra predstavljana kao pomoćnik lekara. Ženu koja je poslušno ispunjavala uputstva lekara i nije zbog toga osećala potrebu da proširuje svoje obrazovanje, društvo je gledalo na manje vrednu bez obzira na desetine zadataka koje je vršila tokom dana, tokom negovanja i u kontaktu sa pacijentom.

16 Náplní ošetřovatelství byla od dávných časů charitativní činnost a ta nebyla společností dostatečně považována. Sahá až do předkřesťanských dob. Tehdy se s pomocí druhému člověku prakticky počítalo. Pomoc bližnímu svému byla otázkou morálky každého člověka. Zkušenosti s léčbou a ošetřováním se předávaly z generace na generaci ústně. V období křesťanství vykonávaly praxi řádové sestry a mniši. Jejich vzhled musel korespondovat s vírou. Jak uvádí Kutnohorská (2010, s. 142), je žena v historii zobrazována jako anděl, který pomáhá. Sadržaj zdr.nege od davnina je bila haritativna delatnost i društvo je nije dovoljno cenilo. Datira još iz prehrišćanske ere. Tada se praktično računalo sa pomoću drugih ljudi. Pomoć bližnjem je bila pitanje morala svakog čoveka. Iskustva sa terapijom i negom su se prenosila sa generacije na generaciju. Tokom hrišćanstva, praksu su obavljale monahinje i monasi. Njihova pojava je bila u saglasnosti sa verom. Tako je žena u istoriji predstavljana kao anđeo koji pomaže.

17 Snaha o zlepšení společenské prestiže se začínala projevovat až od poloviny 19. století (Staňková, 2002). Sestrám nebyla dána příležitost podílet se na rozhodování. Až do roku 1980 byla chápána jako pracovnice, která měla úlohu svědomitě plnit své úkoly dle nařízení vedoucího personálu. Sestry neměly možnost ovlivnit svoji práci ani její budoucnost. Následně se situace zlepšila vlivem poznatků z výzkumu sester, rozšiřujícího se vzdělávání a lepšího povědomí veřejnosti o sesterské profesi. Stále byl ovšem preferován model podřízenosti (Škrlovi, 2003). Vývoj povolání byl usměrňován ve 2. polovině 20. století systémem zdravotní péče, společenskou situací v oboru a legislativou. Napori da se poboljša društveni ugled počinju sredinom 19.veka. Sestre do tada nisu imale mogućnost da učestvuju u donošenju odluka. Sve do godine na njih se gledalo kao na radnice koje imaju zadatak da savesno obavljaju svoje dužnosti u skladu sa naredbama rukovodilaca. Sestre nisu imale mogućnost da utiču na svoj rad ili budućnost. Kasnije, situacija se poboljšala zbog podataka koje se odnose na ispitivanje sestara zbog povećanja nivoa obrazovanja i zbog poboljšanja svesti o profesiji sestara. Međutim još dugo je bio prisutan model potčinjenosti. Razvoj profesije je bio regulisan u drugoj polovini 20.veka sistemom zdravstvene nege, situacijom u profesiji i zakonodavstvom.

18 Sesterskou profesi vykonávaly odpradávna především ženy a to mělo dopad na jejich společenské postavení. Oproti lékařskému povolání, které bylo vždy automaticky považováno za prestižní, musel nelékařský zdravotnický personál vynaložit větší úsilí na své prosazení (Kutnohorská, 2010). Profesiju medicinskih sestara su ranije obavljale prvenstveno žene i to je imalo uticaj na njihov društveni status. Nasuprot profesiji lekara, koja je uvek bila cenjena, paramedicinsko osoblje je moralo da vrši velike napore za promociju svoje profesije.

19 Dáma s lampou / Gospođa sa lampom Kořeny image sestry sahají až k významné ošetřovatelce, které se přezdívá,,dáma s lampou.“ Svou osobností významně ovlivnila profesi sestry dodnes. Jmenovala se Florence Nightingalová. Narodila se 12. května 1820 v Anglii. Oproti ženám v tehdejší době byla emancipovaná a samostatná. Velmi dbala na vzdělání, které si neustále doplňovala. Navzdory rodičům se stala ošetřovatelkou a zasloužila se o mnoho změn. Koreni imidža sestre potiču od značajne medicinske sestre, koja se zove „gospođa sa lampom“. To je bila Florens Najtingel, koja je svojom ličnošću značajno uticala na profesiju sestara. Rodila se 1820.godine u Engleskoj. U poređenju sa ženama tog vremena bila je emancipovana i nezavisna. Veoma je vodila računa o obrazovanju i neprestano se edukovala. Uprkos roditeljima postala je medinska sestra i ima presudnu ulogu u mnogim promenama.

20 Podle Florence je nutné, aby se sestra celoživotně vzdělávala a tím zvyšovala prestiž sesterského povolání. Za stejně důležitou považuje praxi a etiku. Usilovala o to, aby praxe byla podložena tím, co sestry vykonaly, zaznamenaly a statisticky ověřily. Založila funkci hlavní sestry. Nightingalová se zasloužila o vznik ošetřovatelství jako důstojného civilního zaměstnání pro ženy středních vrstev (Plevová, Slowik, 2008). Na její počest je 12. květen Mezinárodním dnem ošetřovatelství. Také je možné získat její medaili za zásluhy v dobrovolné ošetřovatelské činnosti (Kutnohorská, 2010). Prema Florens, važno je da se sestra celog života obrazuje, čime se povećava ugled sestrinske profesije. Za veoma važnu smatra praksu i etiku. Trudila se da praksa bude podržana time, šta su setre uradile, zabeležile i statistički obradile. Ona je osnovala funkciju glavne sestre. Zaslužna je za razvoj nege kao dostojanstvenog civilnog zaposlenja za žene iz srednje klase. U njenu čast je 12.maj dan njenog rođenja Međunarodni dan zdravstvene nege. Takođe je moguće dobiti njenu medalju za zasluge u dobrovoljnoj aktivnosti iz oblasti medicinske nege.

21 2. světová válka a poválečné období / 2.svetski rat i posleratni period Od výběru tohoto povolání mladé dívky demotivovala velmi těžká práce ve zdravotnických zařízeních, nedostatečně finančně ohodnocená. Pracovní doba na odděleních byla prodlužována, nebylo možné dodržovat polední přestávku na oddych. Nebyly propláceny přesčasové hodiny a pracovalo se i v sobotu. Izbor ove profesije mlade devojke je demotivisao veoma težak rad u zdr. ustanovama koji je bio slabo plaćen. Radno vreme na odeljenjima je bilo produženo, nije bilo moguće imati pauze za ručak, prekovremeni rad nije bio plaćen a radilo se i subotom.

22 V padesátých letech dostávaly sestry umístěnky a musely nastoupit na místo, které jim bylo přiděleno. Sestry si nesměly nic prosadit, jejich úlohou bylo poslouchat své nadřízené. Stejně jako dnes byly přímo podřízeny staniční a vrchní sestře. Musely být řádně oblečeny, včetně čepce a odznaku. (Kutnohorská, 2010). U pedesetim godinama sestre su morale da rade na mestima koja su im bila dodeljena. Nisu mogle sprovesti ništa. Njihova uloga je bila da slušaju nadređene. Bile su direktno podređene glavnoj sestri. Morale su da budu adekvatno obučene, uključujući kape i oznake.

23 Komunizmus / Komunizam Titul diplomovaná sestra-ošetřovatelka nemocných byl zrušen (Staňková, 2002). Namísto toho se začalo používat označení zdravotní sestra, která byla běžně oslovována,,sestra“ nebo,,sestřička“. Oslovení pro muže definováno nebylo. Ošetřovatelství se stalo pouze civilním zaměstnáním (Kozoň a kol., 2010). Sestrám byl přidělen odznak s nápisem,,Sloužím zdraví lidu“ a uniformy se proměnily v pracovní šaty. K taktice socializmu patřilo také vyměnit představitelky z vedoucích pozic a sestrám všeobecně snížit hrdé sebevědomí. Zvanje diplomirana medicinska sestra je bilo ukinuto. Umesto toga počeo je da se koristi termin medicinska sestra koja je bila obično oslovaljana sa sestra. Za muškarce nije bilo definisano oslovljavanje. Zdravstvena nega je postala civilno zaposlenje. Sestre su dobijale značku sa natpisom „Služim zdravlju ljudi“ a uniforme su promenjene u radna odela. Taktika socijalizma podrazumevala je i smenu predstavnica rukovodećih pozicija i smanjivanje samopouzdanja sestrama.

24 Cílem byla oddaná práce pro socialistickou vlast. Potlačením samostatnosti při výkonu profese sestry se stala sestra pouhou asistentkou lékaře (Staňková, 2002). Poskytování zdravotní péče bylo technicky orientované a s úmyslem splnit přesně jeho ordinace. Socialistické Československo bylo odděleno od západního světa a stejně tak i české sestry. Na základě těchto okolností se jejich image ubíral jiným směrem než image sester v zemích západní Evropy (Kutnohorská, 2010). Cilj je bio rad za socijalističku vlast. Suzbijanjem samostalnosti i nezavisnosti u poslu medicinskih sestara, sestre su postale samo asistentkinje lekara. Pružanje zdr.nege bilo je tehnički orijentisano i vršeno sa namerom da se ispune tačno navodi lekara. Socijalistička Čeho-Slovačka je bila odvojena od Zapadnog sveta a isto tako i sestre. Zbog toga se njihov imidž razvijao u drugom pravcu nego imidž u Zapadnoj Evropi.

25 Komunistická strana rozhodovala o veškeré činnosti sester (Světová zdravotnická organizace, 1996). Farkašová (2006, s. 30) popisuje rozdílný přístup v zahraničí. Ošetřovatelství bylo vedeno k samostatnosti a jeho rozvoj uspíšily zdravotnické organizace jako Mezinárodní rada sester nebo Světová zdravotnická organizace (Farkašová, 2006). U inostranstvu zdravstvena nega se razvijala ka samostalnosti a njen razvoj su ubrzale zdr.organizacije kao Međunarodni savet medicinskih sestara ili Svetska zdravstvena organizacija.

26 Současná image sestry / Imidž savremene sestre Tak jako dochází v posledních desetiletích ke změnám ve zdravotnictví a na poli ošetřovatelské péče, mění se i postavení sester. Jak poukazuje Gulášová (2010), je povolání sestry mezi ostatními profesemi na poměrně vysoké příčce. Ale také zmiňuje to, že image sestry prochází proměnou velmi pozvolna. Hlavní zájem na jeho vývoji by měly mít samy sestry. Podporovat by je v tom měly instituce, které je veřejně prezentují (Gulášová, 2010). Kao što u poslenjih nekoliko decenija dolazi do promena u zdravstvu i u oblasti zdravstvene nege, tako se menja i položaj sestara. Kako govori Gulašova, profesija medicinskih sestara je među drugim profesijama na relativno visokom nivou. Ali takođe spominje da se imidž sestara veoma sporo menja. Glavni interes za njegov razvoj trebalo bi da imaju same sestre. Podršku u tome bi trebalo da im pruže institucije koje one predstavljaju.

27 Sestrám bylo po roce 1989 umožněno se vysokoškolsky vzdělávat. Přípravou na povolání stráví polovinu času než lékaři. Nezdá se to tedy tak mnoho. Stejně však sestry slýchají otázky, proč studují, když se jejich postavení a platové podmínky nemění. Na vedoucí funkce všechny nedosáhnou. Ani to není jejich hlavním cílem. Eckelová (2014) se obává ztráty podpory sestrám v otázce dalšího vzdělávání na základě těchto skutečností.,,Moderní ošetřovatelství je deklarováno jako svébytný obor s vlastní filosofií, s vlastními pracovními postupy a s vlastním výzkumem“ (Šimek, 2000, s. 119). Nakon 1989.godine je sestrama bilo omogućeno da se univerzitetski obrazuju. Priprema za profesiju zahteva polovinu vremena od pripreme za lekare. Ne izgleda mnogo, međutim, sestre stalno slušaju pitanje Zbog čega studiraju, kada se njihov položaj i plata ne menjaju. Ne mogu da postignu rukovodeće funkcije, ali to nije njihov glavni cilj. Eckelova se plaši, da će na osnovu tih činjenica izgubiti podršku sestara po pitanju daljeg obrazovanja: „Moderna zdravstvena nega se deklariše kao nezavisna disciplina sa sopstvenom filozofijom, sa posebnim radnim procesima i sa sopstvenim istraživanjem.“

28 V zájmu začlenit se do politiky Evropské unie je především důležité posílit postavení sestry ve vztahu k lékaři. Sestra se postupně osamostatňuje a opouští své podřízené postavení. Stává se rovnocennou partnerkou lékaře v multidisciplinárním týmu. Sestrám je také dána příležitost k podnikání. S vysokoškolským vzděláním souvisí i nárůst kompetencí. Sestra zaujímá odpovídající roli ve zdravotnickém systému. Celkově lepší vztahy na pracovištích mezi lékaři a sestrami mají pozitivní vliv nejen na jejich vzájemnou spolupráci, na postavení sester, ale v konečném důsledku především na plnění kvalitní léčebné péče. U interesu integracije u politiku Evropske unije značajno je prvenstveno snažiti položaj sestre u odnosu na položaj lekara. Sestra se postepeno osamostaljuje i ostavlja svoj podređeni položaj. Od nje nastaje ravnopravni partner lekara u multidisciplinarnom timu. Sestrama je na taj način data mogućnost da preduzima. Sa visokoškolskim obrazovanjem povezano je i povećanje kompetencija nadležnosti. Sestra zauzima odgovarajuću ulogu u zdr.sistemu. Uopšte bolji odnosi na radnom mestu između lekara i med.sestara imaju pozitivan uticaj ne samo na njihovu međusobnu saradnju na položaj sestara, već kao krajnji rezultat obavljanje visokvalitetne zdravstvene nege.

29 Také podle Kutnohorské (2010, s. 158) se ošetřovatelství stalo v současnosti prestižním povoláním. Sestry zastávají funkce manažerek. Na Ministerstvu zdravotnictví vzniklo oddělení hlavní sestry. V roce 2009 se sestra dokonce stala ministryní zdravotnictví. Práce sester byla oceněna prezidentem republiky (Kutnohorská, 2010). Prema Kutnohorskoj, zdravstvena nega je trenutno prestižna profesija. Sestre su na funkciji menadžera. Ministarstvo zdravlja ima odeljenje glavne sestre godine sestra je postala i ministar zdravlja. Rad med.sestara je nagrađen od strane predsednika republike.

30 Problémem v dnešní době je nedostatečné docenění sester z důvodu jejich omezeného počtu a chybějících finančních prostředků na vyplácení mezd. Nezřídka se stává, že sestry s vysokoškolským vzděláním vykonávají několik profesí najednou. Ať už jsou to pomocné práce, jako je úklid, doplňování materiálu, stlaní lůžek apod., fungují mnohdy i za lékaře (Christovová, 2009). Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče zjistil při průzkumném šetření jak je situace vážná. Podle něj jsou sestry přetížené a ohrožené syndromem vyhoření. Jurásková (2014) hovoří o nadměrném stresu nejen z přesčasové práce, ale např. z nedostatku pracovních pomůcek a materiálu. Problem današnjice je nedovoljno vrednovanje sestara iz razloga njihovog ograničenog broja i nedostatka sredstava za adekvatne plate. Neretko se dešava da sestre sa visokoškolskim obrazovanjem obavljaju više poslova odjednom. To mogu da budu i pomoćni poslovi kao što su čišćenje, dopuna materijala, nameštanje kreveta, i slično, a često obavljaju i poslove lekara. Profesionalni savez zdravstvene nege i socijalne brige kod ispitivanja je utvrdio da je situacija veoma ozbiljna. Prema njihovim rečima, sestre su veoma opterećene i izložene su sindromu izgaranja. Juraskova govori o preteranom stresu, ne samo zbog prekovremenog rada, već i zbog nedostatka pomagala i materijala na poslu.

31 Dále zmiňuje výrazné znevýhodnění sester v regionálních zdravotnických zařízeních. Vypjaté sestry jsou pak na pacienty nepříjemné, což je jejich přirozenou reakcí. Odboráři a sesterská unie bojují za změnu situace. Ministr zdravotnictví se údajně zavázal pracovat na personální vyhlášce a její novele (Karásková, 2014). Na základě těchto skutečností je obtížné sestrám zvednout sebevědomí tak důležité k tvorbě image (Šimek, 2000). Takođe pominje značajno nepovoljan položaj sestara u regionalnim zdravstvenim ustanovama. Iscrpljene sestre su onda neprijatne prema pacijentima, što je njihova prirodna reakcija. Sindikalci i unija sestara se bore za promenu situacije. Na osnovu svih ovih činjenica, teško je podići samopouzdanje sestara, koje je veoma važno za stvaranje imidža.

32 Role sestry / Uloga sestre Role je očekávané chování jedince, které souvisí s jeho určitým postavením ve společnosti“ (Farkašová a kol., 2006, s. 180). Profesní role představuje chování v určité profesi. Právě profesní roli ovlivňuje image, kterou se prezentuje navenek. Role sestry se postupem času velmi změnila. Sesterskou profesi tvoří celý systém navzájem propojených rolí. Sestra je musí respektovat a řídit se jimi k zajištění odpovídající ošetřovatelské péče, spokojenosti pacienta a emocionální neutrality vůči pacientovi. Uloga je očekivano ponašanje pojedinca u vezi sa određenom pozicijom koju zauzima u društvu. Profesionalna uloga predstavlja ponašanje u odrešenoj profesiji. Upravo profesionalna uloga utiče na imidž, koji se prezentuje spolja. Uloga sestra se postepeno menjala. Danas profesiju med.sestre čini ceo sistem međusobno povezanih uloga. Sestra mora poštovati i voditi se njima ka obezbeđivanju odgovarajuće zdravstvene nege, zadovoljstva pacijenta i emocionalne neutralnosti prema pacijentu.

33 Změny ve společnosti, systém zdravotní péče, nové poznatky a technologie a zdravotní stav obyvatelstva, to vše modifikuje role. Farkašová (2006) uvádí vliv přeměny ošetřovatelství na vědní obor na role sestry a také významnou úlohu Evropské konference o ošetřovatelství na změny rolí. Sestry se mají podílet na plánování a rozhodování na všech úrovních, více se zabývat komunitní péčí a prevencí. Promene u društvu, sistem zdravstvene nege, novi poznaci i tehnologija, i zdravstveno stanje stanovništva, sve to menja ulogu sestara. Farkašova opisuje uticaj promene zdr.nege na naučnu disciplinu a takođe i značajnu ulogu Evropske konferencije o zdr.nezi na promenu uloge sestara. Medicinske sestre treba da učestvuju u planiranju i odlučivanju na svim nivoima, treba da se angažuju u prevenciji i nezi u zajednici.

34 Prestiž povolání u nás a ve světě / Prestiž profesije kod nas i u svetu Prestiž ukazuje na sociální postavení jedince. O prestiži vypovídá také sebevědomí a výška mzdy.,,Domnívám se, že si lidé sice našeho povolání váží, nepovažují jej ale za prestižní“ (Maryšková, 2010, [online]). Prestiž (ugled) ukazuje na socijalni status pojedinca. O ugledu takođe svedoči samopouzdanje i visina plate. „Mislim da ljudi našu profesiju cene ali je ne smatraju za prestižnu“ (Mariškova, 2010).

35 Zvýšením některých kompetencí by sestry mohly získat na větší důležitosti (Bucká, 2007). Společenská prestiž sester souvisí také s jejich finančním ohodnocením (Prošková, 2007). Platové zázemí sester by mělo být dostatečně silné, aby si tuto profesi mladí lidé vybírali (Vepřek, 2007). Prošková (2007) dokonce tvrdí, že by platy sester měly být nadprůměrné. V souvislosti se stárnutím populace a s potřebou zvýšit do budoucna počet sester je důležité motivovat studenty k výběru tohoto oboru. Jurásková (2007) považuje za nežádoucí, aby byla pracovní místa sester zaplněna cizinci, jako je tomu v zahraničí, z důvodu nedostatečného zájmu vlastních občanů o profesi. Povećanjem određenih kompetencija, sestre bi mogle da steknu veću važnost. Društveni ugled sestara povezan je i sa njihovim platama. Plata med.sestre trebalo bi da bude dovoljno visoka, da bi se mladi ljudi opredeljivali za ovu profesiju. Proškova smatra, da plate treba da budu iznad proseka. U vezi sa starenjem populacije i sa potrebom povećanja broja sestara važno je motivisati studente ka izboru ove profesije. Juraskova smatra da nije poželjno da radna mesta sestara budu popunjena strancima, kao što je to u inostranstvu, zbog nedovoljnog interesovanja građana za ovu profesiju.

36 Sestra je zde velmi prestižním povoláním. V tamních nemocnicích jsou sestry hlavními zaměstnanci. Doktor jen přijde napsat dokumentaci a provést operaci. Základní péči o pacienty jako je přebalování, krmení, hygiena, stlaní lůžka obstarávají jejich příbuzní. Sestra provádí jen odbornou práci (Mlsová, 2014). Sestra je ovde veoma prestižna profesija. U bolnicama su sestre glavni zaposleni. Doktor dolazi samo da popuni dokumentaciju i operiše. Osnovna briga o pacijentima, kao što je ishrana, higijena, itd. Je prepuštena rodbini a sestra vrši samo stručne radove.

37 Faktory ovlivňující image sestry / faktori koji utiču na imidž sestre Faktorů, které se významně podepisují na image sestry, je mnoho. Jedním z nejdůležitějších je efektivní verbální i neverbální komunikace s pacienty i veřejností (Kilíková, 2013). Faktora, koji značajno utiču na imidž sestre je mnogo. Jedan od najznačajnijih je verbalna i neverbalna komunikacija sa pacijentima i javnošću.

38 Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje image sestry je její chování. Sestra během své pracovní doby přichází do styku s různými typy pacientů, avšak platí, že by se měla chovat profesionálně. Její osobní problémy dotyčného nezajímají. Je to projev nezralosti osobnosti. Může pramenit z nedostatečného finančního ocenění sestry nebo ze vztahů na pracovišti, s kolegy, nadřízenými. Image sestry buduje vzdělávání, účast na seminářích a kongresech. Vzdělaná sestra má kvalitnější znalosti a tím pádem i vyšší sebevědomí (Kilíková, 2013). Dalším aspektem podílejícím se na image sestry, je její celkový vzhled. Hlavní slovo má uniforma, do které se mnohdy vyplatí investovat vlastní prostředky. Sledeći važan faktor je ponašanje. Med.sestra tokom radnog vremena dolazi u kontakt sa različitim vrstama pacijenata ali bi se prema svima trebala ponašati profesionalno. Njeni lični problemi pacijente ne interesuju. To je manifestacija nezrelosti ličnosti. Može poticati iz nedostatka finansijskih sredstava, iz odnosa na radnom mestu sa kolegama, nadređenima. Imidž sestre gradi obrazovanje, učešće na seminarima i kongresima. Obrazovana sestra ima bolje znanje a samim tim i veće samopouzdanje. Drugi aspekt koji utiče na imidž sestre je celokupna slika sestre. Najznačajnija je uniforma, i često se isplati investirati u nju sopstvena sredstva.

39 V současnosti má negativní dopad na obraz sestry její prezentace v médiích. V populárních seriálech a telenovelách z nemocničního prostředí je sestře přiřazován statut sexsymbolu nebo v lepším případě pomocnice lékaře (Prudíková, 2007). Trenutno uniforma ima negativan uticaj na imidž sestre i njenu prezentaciju u medijima. U popularnim TV emisijama i sapunicama iz bolničkog okruženja, med.sestra ima pripisan status seks simbola ili u najboljem slučaju asistentkinje lekara.

40 Strategie zlepšení image sestry / strategije za poboljšanje imidža sestre,, Očekává se, že v roce 2020 bude objem pracovní síly registrovaných sester přibližně stejný jako dnes, tedy o 20 % nižší, než předpokládané požadavky na tuto pracovní sílu. Podobná situace ohledně počtu sester je nejen v USA, ale i ve všech zemích OECD“ (Mezinárodní den sester 2014, [online]). Profese všeobecné sestry sebou nese velkou fyzickou i psychickou náročnost. Očekuje se da 2020.godine obim radne snage med.sestara bude otprilike kao danas, znači sa 20% ni6i od potreba. Slična situacija što se tiče med.sestara u SAD kao i u državama OECD. Profesije med. Sestre nosi velike fizičke i psihičke zahteve.

41 Budování lepší image je důležité pro přilákání nových zájemkyň i zájemců do oboru. Měli by se rozhodovat v době, kdy jsou psychicky vyzrálí, a mají představu, co toto povolání obnáší. Podle Gulášové (2010) je důležité formování osobnosti již při studiu. Pedagog tak podporuje mladého člověka ve vztahu k ošetřovatelství. Christovová (2009) se domnívá, že sestry jsou dnes již dostatečně připraveny teoreticky, ale chybí jim praxe. O profesi se rozhodují podle představ vytvořených na základě prezentace sester médii nebo prostě nemají jinou volbu. Izgradnja boljeg imidža važna je za privlačenje potencijalnih kandidata. Oni bi trebali da se odlučuju za ovu profesiju kada su psihički i emotivno zreli i imaju predstavu o tome šta ova profesija donosi. Prema Gulašovoj značajno je formiranje ličnosti već kod studiranja. Pedagog može da stimuliše mladog čoveka prema odnosu ka zdr. Nezi. Hristova smatra, da sestre danas imaju dovoljno teorijskog znanja ali im nedostaje praksa. Za profesiju se odlučuju na osnovu ideje stvorene medijima ili jednostavno nemaju drugi izbor.

42 Pro větší zájem studentů o profesi by se měla uskutečnit řada opatření. Měly by se sjednotit platy ve státním a soukromém sektoru. Dále posílit personál podle skutečných potřeb oddělení, aby sestry měly dostatek času na pacienty. Je potřeba rozčlenit zdravotnický tým podle kvalifikace a umožnit tak co nejvhodnější uplatnění vysokoškolsky vzdělaným sestrám a poskytnout jim odpovídající platové podmínky (Prošková, 2007). Co se týká celoživotního vzdělávání, podílí se na kvalitní péči o nemocné, obohacuje zdravotníky a nepřímo podporuje motivaci k práci ve zdravotnictví (Bártlová, 2006). Za više interesovanja studenata za profesiju, trebalo bi preduzeti sledeće: - trebalo bi izjednačiti plate u državnom i privatnom sektoru, - ojačati personal prema potrebama odelenja, kako bi sestre imale dovoljno vremena za pacijente, - podeliti medicinski tim na osnovu kvalifikacija i tako omogućiti što bolju primenu visokoškolski obrazovanih sestara i dati im odgovarajuće plate. Što se tiče celoživotnog obrazovanja, učestvuje u kvalitetnoj nezi bolesnog i indirektno stimuliše motivaciju ka radu u zdravstvu.

43 ,, Budou-li sestry přistupovat ke změně image zodpovědně, důsledně a s nadšením, pak bude i veřejnost vnímat ošetřovatelství jako jednu z nosných součástí našeho zdravotnictví a sestry jako významné členy léčebného týmu“ (Gulášová, 2010). Ako će sestre uticati na promenu imidža odgovorno, dosledno i sa entuzijazmom, i javnost će doživljavati zdr.negu kao jednu od glavnih komponenti našeg zdravstva a sestre kao značajne članove zdravstvenog tima.

44 VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM SESTER / SISTEM EDUKACIJE SESTARA Ošetřovatelství prošlo dlouhodobým vývojem. Až profesionální ošetřovatelství však odstartovalo vzdělávání k sesterskému povolání. Předávání vědomostí nejprve probíhalo mezigeneračně. Nega je prošla dugoročnim razvojem. Međutim tek je profesionalna zdr.nega počela sa obrazovanjem sestara. Transfer znanja najpre je počeo između generacija, bez obrazovanja.

45 Ošetřovatelky sbíraly zkušenosti také v charitativních hospitálech. Od první poloviny 19. století působily v chudobincích, špitálech, starobincích a sirotčincích. Druhá polovina století se začala orientovat medicínsky. Hlavní slovo měl tak jako dnes lékař, který potřeboval k sobě vhodnou asistenci. Zde se formuje profese sestry (Plevová a kol., 2011). Zdravstvene sestre su sticale iskustvo u dobrotvornim bolnicama. Od prve polovine 19.veka radile su u centrima za siromašne, stare, siročad, bolnicama, špitalima. U drugoj polovini su počeli da se orijentišu medicinski. Glavnu reč je imao lekar koji je imao asistenkinju i tako su se formirale bolničke profesije.

46 Na začátku stála již výše zmiňovaná Florence Nightingalová, která stála u zrodu koncepce ošetřovatelství. Od druhé poloviny 19. století se datuje vznik prvních ošetřovatelských škol ve světě, ale i u nás. Za války rozvoj našeho ošetřovatelského školství utichl a znovu ožil v roce Vznikaly civilní i církevní školy. Vývoj vzdělávacího systému pokračoval vyššími sociálně zdravotnickými školami, na které navázaly střední zdravotnické školy. Na početku je bila već spomenuta Florens Najtingel, koja je inicirala koncepciju zdr.nege. Od druge polovine 19.veka počinju prve škole za zdr.negu u svetu i kod nas. Tokom rata razvoj škola nege je prestao i ponovo se pojavio 1945.godine. Nastajale su civilne i crkvene škole. Razvoj obrazovnog sistema nastavljan je višim socijalno-zdravstvenim školama, koje su se nadovezale na srednje medicinske škole.

47 O rozšíření profesní přípravy sester se postaral po roce 1960 Institut pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků v Brně a Bratislavě. Další významnější zlom nastal až po roce Medicína pokročila a bylo nutné zvýšit odbornou kvalifikaci sester. Tím se v roce 2000 zabývala Mnichovská deklarace a o tři roky později Pražská deklarace. Za širenje obuke med.sestara bio je zadužen nakon godine 1960 Institut za dalje obrazovanje zdr.radnika u Brnu i Bratislavi u Slovačkoj. Dalja prekretnica došla je nakon 1989.godine kada je medicina napredovala i bilo je nužno povećati profesionalnu kvalifikaciju sestara. Time se 2000.godine bavila Deklaracija iz Minhena a nakon tri godine i Deklaracija iz Praga.

48 Každý jedinec vyžaduje holistickou péči o svoji osobu. Ta by měla vést především k upevňování zdraví, prevenci, ale zahrnuje i ošetřování v nemoci. Dle programu Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny bylo nutné přistoupit k novému vzdělávacímu systému pro sestry. Cílem bylo, aby sestry změnily chápání své profese.,,V roce 1989 Evropská komise doporučila, aby byly sestry v 21. století vzdělávány na vysokoškolské úrovni“ (Mastiliaková, 2003, s. 31). Svaki pojedinac zahteva holističku brigu o svojoj ličnosti. Ona bi trebala da vodi prvesntveno ka poboljšanju zdravlja, prevenciji, ali uključuje i lečenje bolesti. Prema programu SZO Zdravlje za sve, u tom cilju je bilo nužno pokrenuti novi obrazovni sistem za medicinske sestre. Cilj je bio da sestre promene shvatanje svoje profesije Evropska komisija je preporučila da sestre budu visokoškolski obrazovane.

49 Současný vzdělávací systém / Savremeni sistem obrazovanja Cílem výuky sester je naučit je podporovat zdraví jedince a vnímat ho celostně (holisticky). Vzdělávání sester by mělo podléhat určitým principům dle evropské strategie Světové zdravotnické organizace. Cilj obrazovanja sestara je da nauče da podstiču zdravlje pojedinca i da ga doživljavaju kao celinu. Obrazovanje sestara bi trebalo da ide po određenim principima prema EU strategiji SZO.

50 Povolání sester a porodních asistentek musí být součástí základní legislativy a regulačního rámce pro zdravotnické profese. Vzdělání sester a porodních asistentek musí být interdisciplinární a multiprofesionální. Pro studium ošetřovatelství je nutné mít ukončené všeobecné středoškolské vzdělání. Základem pro výkon praxe všeobecné sestry nebo porodní asistentky by mělo být univerzitní vzdělání (bakalář). Studium musí trvat minimálně 3 akademické roky. Poté lze pokračovat dalším vzděláváním v oboru, jakým je magisterské a doktorandské. Profesija sestara i babica treba da bude sastavni deo zakonodavstva za zdravstvene profesije. Edukacija sestara i babica mora da bude interdisciplinarna i multiprofesionalna. Za studije nege bitno je da se završi opšte srednjoškolsko obrazovanje. Osnova za praksu opštih sestara ili babica treba da bude prvi stepen visokoškolskog obrazovanja (bachelor) u trajanju od minimalno 3 akademske godine. Nakon toga se može nastaviti sa obrazovanjem na magistarskim i doktorskim studijama.

51 Univerzity a jejich studijní programy musí být akreditovány. Studentům budou přidělovány kredity, které jsou platné ve všech zemích Evropské Unie. Ředitel školy nebo děkan fakulty musí mít akademické vzdělání. Také pedagogové musí mít odpovídající kvalifikaci. Sestra by měla mít vymezenou pozici koordinátora péče s dostupnými asistenty (Mastiliaková, 2003). Univerziteti i njihovi studijski programi moraju da budu akreditovani. Studenti dobijaju kredite koji važe u svim zemljama EU. Dekan fakulteta mora da ima akademsko obrazovanje a nastavnici moraju da imaju određeno obrazovanje. Sestra bi trebala da ima definisanu poziciju koordinatora zdravstvene nege sa dostupnim asistentima.

52 Nyní je dle platné legislativy sestra odborně způsobilá k výkonu povolání absolvováním minimálně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studia nebo studia na vyšší zdravotnické škole v oboru diplomovaná sestra. Dále vysokoškolského studia v oborech psychologie – péče o nemocné, pedagogika – ošetřovatelství a péče o nemocné, péče o nemocné. Danas je prema važećoj legislativi sestra kvalifikova za vršenje profesije kada apsolvira barem trogošnji akreditovane zdravstvene Bc. Studije ili studije na strukovnoj višoj školi. Dalje visokoškolske studije na smeru psihologija – briga o bolesnima, pedagogija – zdravstvena briga i nega o bolesnima.

53 Odborně způsobilé jsou i diplomované porodní asistentky, které zahájily studium na vyšších zdravotnických školách ve školním roce 2003/2004. Všeobecné sestry, které úspěšně dokončily vysokoškolské vzdělání nebo specializaci dle zákonných norem, mohou ihned pracovat bez odborného dohledu. Ostatní výše jmenované případy až po 3 letech výkonu povolání (Zákon č. 96/2004 Sb., § 5). Sestre koje su uspešno završile visokoškolsko obrazovanje u skladu sa zakonskim standardima mogu odmah da rade bez stručnog nadzora. Ostali moraju imati tri godine stručnog nadzora.

54 Středoškolské studium a vyšší odborné školy / Srednjoškolske i više stručne studije Střední školy byly údajně uměle znehodnoceny, aby byl prostor pro vysokoškolské vzdělávání sester. Na místo středních škol byl zaveden obor zdravotnický asistent, který převzal jejich osnovy. Asistenti však jak známo nemají tolik kompetencí k vykonávání ošetřovatelské profese jako všeobecné sestry Srednje škole su bile navodno veštački devalvirane, da bi se napravio prostor za visokoškolsko obrazovanje sestara. Umesto srednjih škola, uvedena je oblast medicinski asistent, koja je preuzela njihov plan i program. Međutim poznato je da asistenti nemaju toliko kompetencija i nadležnosti za obavljanje profesije kao opšte sestre.

55 Visokoškolske studije, specijalizacija i celoživotno obrazovanje Rozlišujeme dva typy vysokoškolského studia, pregraduální a postgraduální. Pregraduální vzdělání lze získat v bakalářském programu. Studium bylo u nás zahájeno v roce 1992 (Plevová a kol., 2011). V té době se jednalo o studium, které sestrám nezvyšovalo kvalifikaci. Až od roku 2001 bylo realizováno studium s mezinárodním významem. Jeho náplní jsou základní vědomosti potřebné k výkonu povolání Razlikujemo dva tipa visokoškolskih studija, diplomske i postdiplomske studije. Diplomske studije se stiču u Bc. programu. Ove studije u Slovačkoj postoje od U to vreme studije nisu povećavale kvalifikaciju sestara. Tek od 2001 godine ostvarene su studije od međunarodnog značaja. Njihov sadržaj je sticanje veština za vršenje profesije.

56 Podle Evropské unie, by se neměli k profesi připravovat jedinci mladší 18 let. Nejdříve by měli absolvovat všeobecné vzdělání. Poté jsou psychicky a fyzicky zralí a schopni uváženého výběru povolání. Minimální délka studia musí být 3 roky nebo 4600 hodin. Zahrnuje minimálně 50% praxe. Absolventi studia se mohou dále specializovat a jsou oprávněni samostatně pracovat. Diplom je platný v celé Evropské unii. Akreditované bakalářské programy jsou v současnosti na 17 univerzitách a vysokých školách. Akreditace je záruka kvalitní výuky na škole (Kilíková a kol., 2013). Na osnovu EU, za profesiju ne bi smeli pripremati pojedince mlađe od 18 god. Oni bi trebali najpre da apsolviraju opšte obrazovanje. Tek tada su mentalno i fizički zreli i sposobni da razmotre izbor karijere. Minimalna dužina studija mora biti 3 godine ili 4600 sati. Uključuje najmanje 50% prakse. Apsolventi studija mogu dalje da se specijalizuju i ovlašćeni su da samostalno rade. Diploma va6i u celoj EU. Akreditovani Bc. Programi u Slovačkoj su na 17 univerziteta i visokih škola. Akreditacija je garancija kvaliteta obrazovanja na visokoj školi.

57 Postgraduální vzdělání tvoří magisterské, doktorské programy, specializační a celoživotní vzdělávání. Magisterské studium bylo v ČR zahájeno v roce 1999 na základě nového zákona o vysokých školách (Plevová a kol., 2011). Navazuje na bakalářské studium a pokračuje v nabitých vědomostech a dovednostech. Důraz je kladen na samostatnou koordinační a interdisciplinární činnost. Absolventi by měli být schopni aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi a tím se podílet na zlepšení kvality ošetřovatelské péče. Také by se měli orientovat ve výzkumné práci (Tóthová, 2014). Postdiplomsko obrazovanje se sastoji od magistarskih, doktorskih, specijalizacije i doživotnog obrazovanja. Magistarske studije u Slovačkoj postoje od 1999 godine i nadovezuju se na prvi stepen studija i naglasak se stavlja na samostalnu koordinacionu i interdisciplinarnu aktivnost. Apsolventi bi trebalo da budu u stanju da primene znanje u praksi i da doprinesu poboljšanju kvaliteta zdravstvene nege. Trebali bi da se bave istraživanjem.

58 Specializační vzdělávání má za úkol připravit sestru na specializovanou ošetřovatelskou péči v oborech, jakými jsou anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče, perioperační péče, dětská sestra, komunitní sestra, v terénní a nemocniční péči. Dále v klinických oborech jako např. péče o pacienty s onkologickým onemocněním, kardiovaskulárním onemocněním, diabetem mellitem, v gerontologii, chirurgických oborech apod. Tento druh studia je určen pro absolventy vyšších zdravotnických škol. Vzdělávací program je založen na modulovém systému, které tvoří celek. Specijalizacija treba da pripremi sestru za specijalizovanu zdravstvenu negu u oblastima kao što su anesteziologija, intenzivna terapija, perioperativna nega, pedijatrija, itd. Dalje u kliničkim oblastima kao nega pacijenata na onkologiji, kod kardiovaskularnih oboljenja, dijabetes melitus, u gerontologiji, hirurških oboljenjima, itd. Ova vrsta studija je namenjena apsolventima strukovnih škola. Obrazovni sistem je zasnovan na modulima koji čine celinu.

59 Doktorská studia jsou realizována na lékařských fakultách, fakultách humanitních a zdravotnických studií a filozofických fakultách (Zákon č. 96/2004 Sb.) Doktorske studije se realizuju na medicinskim fakultetima, fakultetima humanitarnih i zdravstvenih studija i filozofskim fakultetima.

60 Všechny formy vysokoškolského studia se započítávají do celoživotního vzdělávání. Sestry jsou povinny se celoživotně vzdělávat. Mohou tak činit i účastí na odborných kurzech a seminářích, stážích v akreditovaných zařízeních, účastí na mezinárodních konferencích, sympoziích. Důležitá je také publikační, pedagogická a vědecko- výzkumná práce a tvorba metodických postupů (Plevová a kol., 2011). Jurásková (2006) zmiňuje nezastupitelnou úlohu samostudia v celoživotním vzdělávání. Moderní je e-learning, který poskytuje sestrám rychlou, efektivní a cenově dostupnou formu výuky (Jurásková, 2006). Svi oblici visokoškolskih studija spadaju u celoživotno obrazovanje. Sestre su dužne da se celoživotno obrazuju. Mogu to raditi i učešćem na stručnim kursevima i seminarima, treninzima u akreditovanim ustanovama, učešćem na međunarodnim konferencijama i simpozijumima. Takođe je važno i objavljivanje radova, pedagoški i naučno-istraživački rad i stvaranje novih metodologija. Moderno je e-učenje, koje sestrama pruža brzu, efikasnu i ekonomičnu nastavu.

61 Registrace zdravotnických pracovníků / registracija zdr.radnika Povinnost se celoživotně vzdělávat je sestrám dána a dobrovolné členství v asociacích není považováno za dostačující. Na základě této skutečnosti byly provedeny další kroky zaručující odbornou kvalifikaci sester. Obaveza da se tokom celog života sestre obrazuju je sestrama data a dobrovoljno članstvo u asoscijacijama nije dovoljno. Na osnovu ovoga napravljeni su dalji koraci koji obezbeđuju stručnu kvalifikaciju sestara.

62 Registrace je také nutná pro práci v zahraničí. Každý stát si přitom určuje různé podmínky pro přijetí do pracovního poměru. V Evropské unii musí všichni uchazeči o práci sestry vykonávat tuto profesi v posledních pěti letech tři roky po sobě. Při splnění výše uvedených kritérií se sestry mohou registrovat do příslušného registru v každém státě. Registracija je potrebna za rad u inostranstvu. Svaka država određuje različite uslove za prijem u radni odnos. U EU svi kandidati za rad kao sestre moraju da obavljaju praksu tokom poslednjih 5 godina 3 godine uzastopno. Kod ispunjavanja ovih kriterijuma sestre mogu da se registruju u odgovarajući registar u svakoj državi EU.

63 Registrace v cizích zemích je finančně nákladná. Samozřejmě jsou nezbytné jazykové znalosti (Tupá, 2011). V USA sestry k práci nepustí bez časově i finančně náročných přezkoušení, kterým dominuje složení státní zkoušky. A bez vízového povolení zde nelze pracovat (Listopad, 2010). Registracija u drugim državama je skupa. Takođe mora da posoji i neophodno poznavanje jezika. U SAD sestre ne mogu da rade bez vremenski i finansijsku zahtevnih ispitivanja, koja se završavaju polaganjem državnog ispita. I takođe moraju da imaju vizu.

64 SOUVISLOST VZDĚLÁNÍ SESTER S JEJICH IMAGE / Povezanost profesije sestara i imidža Sestra je odborník, který má na starosti ošetřovatelskou péči o pacienty. Sestra je součástí léčebného týmu, je spolupracovníkem lékaře. Působí v odlišné sféře než lékař. Aby se však vyrovnala kvalitou a rozsahem péče lékaři, měla by mít k tomu odpovídající vzdělání. Minimum by jí mělo dát studium na vysoké škole, dále by měla absolvovat dostatečně dlouhou praxi a samozřejmě se celoživotně vzdělávat. Sestra je stručnjak, zadužen za negu pacijenata. Sestra je deo tima koji leči, saradnik lekara. Deluje na različitim sferama, u odnosu na doktora. Međutim da bi se izjednačila kvalitetom i obimom nege lekara, mora da ima odgovarajuće obrazovanje. Minimum bi trebala biti na visokoj školi, da ima praksu i naravno da se celoživotno obrazuje.

65 Vysoká škola by měla představovat základ vzdělání sester a k dosažení vyšších pozic by sestry měly dovést jejich individuální schopnosti. Eckelová (2014) se obává snížení podpory zájmu sester o vzdělávání. Visoka škola bi trebala da predstavlja osnovu obrazovanja sestara a ka dostizanju viših pozicija bi sestre trebale da dovedu njihove individualne veštine. Eckelova se plaši da će se smanjiti interesovanje sestara za obrazovanje.

66 Stejně tak jako je image lékaře hodnocena společností na vysoké úrovni, díky vysokoškolskému vzdělání mají tuto možnost i sestry. Záleží především na nich samotných, na jejich rozhodnutí se vzdělávat, seberealizovat, zda budou sebevědomé a odhodlané. Zapojením do sesterských profesních organizací i do politiky mohou hájit zájmy sester. Zviditelněním se, diskuzemi a prosazováním zájmů mají šanci zvýšit prestiž povolání. Imidž profesije lekara je ocenjen na visokom nivou, a zahvaljujući visokom obrazovanju ovu mogućnost imaju i sestre. To sve zavisi od njih samih, od njihove odluke da li će se obrazovati, i da li će biti samouverene i odlučne. Uključivanjem u profesionalne organizacije sestara i politiku one mogu da se zalažu za interese sestara. Na taj način postaju vidljive i mogu da povećaju svoje šanse da njihovo zaposlenje bude prestižnije.

67 Ďakujem za pozornost Hvala na pažnji


Stáhnout ppt "Dejiny ošetrovateľstva Istorija zdravstvene nege II A. Mazalánová."

Podobné prezentace


Reklamy Google