Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Přehled enzymů GIT. Trávení, vstřebávání. Biologický význam tuků, cukrů, bílkovin, vody, vitamínů a minerálních látek. Somatologie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Přehled enzymů GIT. Trávení, vstřebávání. Biologický význam tuků, cukrů, bílkovin, vody, vitamínů a minerálních látek. Somatologie."— Transkript prezentace:

1 Přehled enzymů GIT. Trávení, vstřebávání. Biologický význam tuků, cukrů, bílkovin, vody, vitamínů a minerálních látek. Somatologie

2 Enzymy GIT:  Enzymy – fermenty – látky urychlující a usměrňující biochemické reakce – biokatalyzátory, působí jen na určitou organickou sloučeninu, působí ve zcela nepatrném množství a při nízkých teplotách, obsahují bílkovinnou složku – apoenzym a potřebuje k sobě koenzym – např. vitamín, aby byl enzym úplný a funkční  Proteázy – štěpí bílkoviny na aminokyseliny  Lipázy – štěpí tuky  Amylázy – štěpí cukry

3 Enzymy GIT:  Dutina ústní:  enzym Ptyalin – amyláza – zahajuje štěpení cukrů  Žaludek:  enzym Pepsin – proteáza – aktivován kyselinou chlorovodíkovou – zahajuje štěpení bílkovin  enzym Chymosin – proteáza – štěpí mléčné bílkoviny – důležitá u kojenců  Lipáza – zahajuje štěpení tuků  Tenké střevo:  Trypsinový komplex – proteáza – z pankreatu – dokončuje štěpení bílkovin na aminokyseliny  Erepsin – proteáza – ve střevní šťávě – dokončuje štěpení bílkovin na aminokyseliny  Střevní a pankreatická lipáza - dokončují štěpení tuků – je třeba žluči, která tuky emulguje a lipáza je štěpí na glycerol a mastné kyseliny  Střevní a pankreatická amyláza – dokončuje štěpení cukrů – na jednoduché cukry – glukóza, fruktóza, galaktóza

4 Metabolismus  Trvalá výměna látek a energií v organismu  Přísun látek ze zevního prostředí – jejich přeměna a spotřeba a výdej metabolitů ven z organismu  Na přeměně látek se kromě GIT podílí ještě soustava cévní, dýchací a močová  GIT – trávení a vstřebávání

5 Trávení:  Mechanické – rozmělnění potravy zuby a jazykem – jícen – žaludek ( promíchání s trávícími šťávami a rozmělnění) – střevo (promíchání se střevními a pankreatickými šťávami a posun)  Chemické – produkce šťáv žlázami GIT – enzymy – jejich produkci navozují hormony a podráždění nervového systému

6 Vstřebávání - resorpce:  V různých úsecích GIT – různý mechanismus a různá rychlost  Aktivní resorpce - tenké střevo – vstřebávání rozštěpených látek do krve (C, B) nebo lymfy ( T, vitamíny)  Pasivní resorpce – volný přestup rozpuštěných látek přes buňky sliznice GIT – vodné roztoky, léky, alkohol  Rychlost vstřebávání záleží na rychlosti trávení – závislé na množství a skladbě potravy  Záleží i na množství vylučované trávicí šťávy – žaludeční, střevní, pankreatické a žluči  Také záleží na prokrvení stěny GIT

7 Metabolismus = trávení a vstřebávání  Anabolismus – vytváření – skládání – složitých látek z jednoduchých, např. z glukózy vznikají škroby – spotřebovává energii  Katabolismus – štěpení – rozklad – složitých látek na jednoduché, např. bílkoviny na aminokyseliny – uvolňuje energii  Oba děje probíhají současně  Zdroj energie – živiny: - 2 způsoby uvolňování: a) oxidační reakce – živiny jsou měněny, např. cukr, na oxid uhličitý a vodu – dochází k přenosu elektrolytů = energie b) uvolňování energie – zvláštní organické látky, které mají ve své struktuře makroergická místa = chemické vazby – jejich rozpojením se uvolňuje velké množství energie – většinou to probíhá v mitochondriích – ATP, ADP

8 Základní složky potravy:  Potrava musí splňovat určité podmínky – kvantitativně i kvalitativně – dle věku, zátěže organismu, pohlaví atd.  Příjem potravy je řízen z hypotalamu – centrum hladu, sytosti a žízně

9 Cukry – sacharidy:  Nejsnáze stravitelné  Hlavní zdroj energie  Polysacharidy – brambory, těstoviny, rýže – by měly činit hlavní část přijímaných sacharidů  Sacharidy se dělí dle množství atomů uhlíku – méně než 10 – jednoduché (glukóza, fruktóza, galaktóza), více než 10 složité (škroby, celulóza)  Ve střevě se vstřebávají jednoduché – 6-ti uhlíkové cukry – glukóza, fruktóza, galaktóza – vstřebávají se do krve a pomocí inzulínu se dostávají do buněk orgánů  Glykogen – živočišný škrob – zásobní cukr v játrech a svalech  Hlavní odběratel cukrů – kosterní svalstvo (štěpí cukr na kyselinu mléčnou – ta se zpracovává v játrech) a také mozek  Při nedostatku cukrů – zdroj energie aminokyseliny a tuky  Celulóza – vláknina – z energetického hlediska bezvýznamná, důležitá pro střevní motilitu a trávení

10 Bílkoviny – proteiny:  Hlavní stavební látky v těle  20% hmotnosti  Nelze je nahradit žádnou jinou složkou potravy  Stavební látky bílkovin jsou aminokyseliny  Živočišné zdroje – mléko, maso, vejce  Rostlinné zdroje – soja, pšenice, brambory  Aminokyseliny:  Organické kyseliny – dusíkatá skupina NH 2  Vysoký obsah dusíku  21 aminokyselin v těle – životně nezbytných je asi 9  Složité řetězce – spojování v bílkoviny – RNA – ribosomy – dle genetické informace – uloženo na chromozomech  Deaminace – odštěpení dusíkaté skupiny NH 2 z aminokyseliny v játrech – vznikne amoniak NH 3 – sloučí se s kyselinou uhličitou H 2 CO 3 = močovina – vylučována močí  Dusíkatá rovnováha – příjem a výdej bílkovin je v rovnováze  Dusíková bilance – negativní – při nedostatku bílkovin - pozitivní – při nadbytku bílkovin - ovlivněna složením potravy, trvale negativní poškozuje organismus  Zbytky aminokyselin – bez NH 2 – se oxidují na oxid uhličitý a vodu – dojde k uvolnění energie nebo se mění na T a C  Druhy bílkovin: - nukloproteiny – bílkoviny nukleových kyselin - lipoproteiny – s tuky – součásti buněčných membrán

11 Tuky – lipidy:  Výrazný zdroj energie  Stavební funkce – spolu s bílkovinami – důležitá součást buněčných membrán a cytoplazmy, základ některých hormonů  Nepostradatelné pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K)  Tuková tkáň – dlouhodobá rezerva pro organismus – pro uvolňování energie  Špatné vodiče tepla – ochrana organismu před tepelnou ztrátou  Základem jsou mastné kyseliny  Nenasycené mastné kyseliny – ryby, rostlinné tuky – příznivě ovlivňují zdravotní stav  Nasycené mastné kyseliny – hlavně v živočišných tucích  Vstřebávají se ve střevě do lymfatického systému  Ukládají se v podkožním vazivu  Rozklad tuků na glycerol a MK – zdroj energie – v játrech se mohou přeměnit na glykogen  Rozpadem vzniká aceton – vylučován močí  Cholesterol – vzniká z MK – sloučenina – LDL, HDL

12 Složení potravy.  Bílkoviny – 15% denní dávky potravy, na 1 kg hmotnosti = 1 – 1,5g/24 hod. – děti, dospívající a těhotné ženy – zvýšená potřeba bílkovin, více hodnotné živočišné bílkoviny  Cukry – 55 – 65% denní dávky potravy – hlavní zdroj energie  Tuky – 20 – 30% denní dávky potravy – zásobní zdroj energie  Podle úpravy jsou nejlépe stravitelná vařená jídla, pak dušená a pečená, nejhůře smažená

13 Minerální látky:  Významné stavební prvky  Součást některých enzymů a přenašečů  Sodík – Na – kuchyňská sůl, hlavní ECT kationt  Draslík – K – maso, brambory, banány, hlavní ICT kationt  Vápník – Ca – mléko, sýry, luštěniny, ořechy, nezbytný pro mineralizaci kostí, zubů, srážení krve a kontrakci svalů  Fosfor – P – žloutky, mléko, mořské ryby, nutný pro výstavbu kostí a buněčných membrán  Hořčík – Mg – ořechy, hrách, mléko, maso, aktivátor některých enzymů  Železo – Fe – játra, zelenina, nepostradatelný pro tvorbu hemoglobinu a buněčné oxidace  Jod – J – mořské ryby, jodovaná kuchyňská sůl, důležitý pro tvorbu hormonů štítné žlázy  Stopové prvky – kobalt, mangan, brom, měď, hliník jsou ve smíšené potravě přítomné v dostatečném množství

14 Voda:  Hlavní složka všech tkání v těle  53 – 63% hmotnosti těla v závislosti na věku a pohlaví  Prostředí pro většinu chemických reakcí  Doporučený denní příjem – 2 až 3 litry v závislosti na věku a pohlaví

15 Vitamíny:  Organické látky, které katalyzují celou řadu biochemických reakcí a jsou pro život nezbytné  Dělí se na: - vitamíny rozpustné v tucích - vitamíny rozpustné ve vodě

16 Vitamíny rozpustné v tucích:  Vitamín A – retinol, axeroftol  Zdroj: mrkev, žloutek, játra  Význam: růst epitelových tkání, tvorba očního purpuru, antioxidant  Projevy nedostatku: xeroftalmie (chorobné vysychání oční rohovky a spojivky), rohovatění kůže  Při předávkování: bolesti hlavy

17 Vitamíny rozpustné v tucích:  Vitamín D – antirachitický, kalcitriol  zdroj: játra, rybí tuk, tvoří se v kůži  Význam: reguluje hladinu Ca v krvi  Projevy nedostatku: křivice – rachitis, osteomalacie  Předávkování: ukládání Ca ve stěnách orgánů

18 Vitamíny rozpustné v tucích:  Vitamín E – tokoferol  Zdroj: rostlinné oleje, obilné klíčky  Význam: vývoj pohlavních buněk, antioxidant  Projevy nedostatku: poruchy růstu a plodnosti

19 Vitamíny rozpustné v tucích:  Vitamín K – fytochinon, antihemoragický  Zdroj: kvasnice, bakterie tlustého střeva  Význam: tvorba koagulačních faktorů  Projevy nedostatku: prodloužená srážlivost krve

20 Vitamíny rozpustné ve vodě:  Vitamín B 1 – thiamin, aneurin  zdroj: obilné klíčky, kvasnice, játra  Význam: metabolismus cukrů  Projevy nedostatku: beri – beri (onemocnění nervového systému), únavnost, křeče

21 Vitamíny rozpustné ve vodě:  Vitamín B 2 – riboflavin, laktoflavin  Zdroj: mléko, maso, vejce, ryby, kvasnice  Význam: oxidační reakce  Projevy nedostatku: záněty kůže, jazyka, rtů

22 Vitamíny rozpustné ve vodě:  Vitamín B 3 – niacin, vitamín PP  Zdroj: maso, mléko, ryby, kvasnice, listová zelenina  Význam: součást enzymů důležitých při buněčných oxidacích  Projevy nedostatku: záněty kůže (pelagra), záněty periferních nervů

23 Vitamíny rozpustné ve vodě:  Vitamín B 5 – kyselina pantotenová  Zdroj: obilné klíčky, kvasnice, ryby, luštěniny  Význam: součást koenzymu A – metabolické reakce  Projevy nedostatku: degenerativní onemocnění, alopecie

24 Vitamíny rozpustné ve vodě:  Vitamín B 6 – pyridoxin  Zdroj: obilné klíčky, kvasnice, ryby, luštěniny  Význam: koenzym pro syntézu bílkovin  Projevy nedostatku: pomalé hojení ran a zánětů, křeče

25 Vitamíny rozpustné ve vodě:  Vitamín B 9 – kyselina listová – folová  Zdroj: listová zelenina, játra, sýry, vejce, kvasnice  Význam: krvetvorba, tvorba bílkovin  Projevy nedostatku: anemie

26 Vitamíny rozpustné ve vodě:  Vitamín B 12 – kobalamin  Zdroj: játra, maso, střevní bakterie  Význam: krvetvorba – spolu s vnitřním faktorem v žaludku  Projevy nedostatku: perniciozní anemie

27 Vitamíny rozpustné ve vodě:  Vitamín H – biotin  Zdroj: kvasnice, játra, žloutky  Význam: podporuje růst a dělení buněk  Projevy nedostatku: záněty kůže, únava, svalové bolesti

28 Vitamíny rozpustné ve vodě:  Vitamín C – kyselina askorbová  Zdroj: syrové ovoce a zelenina  Význam: antioxidant, účastní se většiny metabolických reakcí  Projevy nedostatku: kurděje (skorbut), únava, snížená odolnost, zvýšená krvácivost


Stáhnout ppt "Přehled enzymů GIT. Trávení, vstřebávání. Biologický význam tuků, cukrů, bílkovin, vody, vitamínů a minerálních látek. Somatologie."

Podobné prezentace


Reklamy Google